Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 429 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+9 neviditelných
Vlastně na tom nezáleží: Pes a jeho stín
datum / id03.06.2017 / 479475Vytisknout |
autorkvaj
kategoriePovídky
zobrazeno1978x
počet tipů5
v oblíbených0x
zařazeno do klubůPovídka měsíce,
Vlastně na tom nezáleží: Pes a jeho stín

     Luboš seděl ve svém výtvarném kutlochu v podnikové propagaci. Vešla Hanka a chtěla vědět, jak je na tom s grafickým návrhem prospektu na nový stroj, aby se stihl vytisknout do veletrhu. Když odešla, Luboš si vzpomněl na vánoční večírek před rokem a půl, kde se s ní vyspal. Lubošovi tak splnila sen a on si myslel, že tím začal jejich vztah. Jenže Hanka ho hned vrátila na zem, když mu řekla, že nemůže chodit s chlapem bez ambicí. Nabídla mu sice, že se s ním pomiluje, kdy bude chtít, ale Luboš toho nikdy nevyužil. 
     Kdyby se na to teď odvolával, asi by si na svůj slib nevzpomněla, jak byl přesvedčen. Tenkrát byla Hanka totiž ještě sekretářkou obchodního náměstka, ale potom se stala jeho ženou. Je stále nádherná, ale zároveň už vedoucí obchodního oddělení. Luboš se navíc zařekl, že mu na žádné ženské nebude záležet, takže hned myšlenky na Hanku zaplašil. Kromě toho mu na stole zazvonil telefon. 
     „Pan Osika?" otázal se známý hlas ze sluchátka.
     „Ano, Luboš Osika, výtvarník propagace." 
     „Tady Ročková. Volám kvůli tomu prospektu."
     „Poznal jsem vás, paní inženýrko, a je mi jasné, proč voláte," řekl popuzeně.
     Ta ženská mu byla protivná už po hlase a navíc ho měla za úplného tupce. Jenže teď se s ní bude muset brzy setkat osobně.
     „Výborně. Můžeme se sejít odpoledne? Abychom neztráceli čas. Co takhle ve vinárně Labužník?“ navrhla Ročková. „Nerada probírám obchodní záležitosti v kanceláři. Takže ujednáno? Za hodinu nebudeme mít co řešit. No a pak se uvidí..."
     „Neztrácíte čas ani do telefonu. A co se uvidí?"
     „Přece, co podnikneme dál."
     „Dobře, ve dvě u Labužníka." 
     Luboš to nechtěl už rozebírat, přemýšlel však, co s ním chtěla dál podnikat?
     „Fajn a vezměte s sebou tu maketu," řekla ještě Ročková.
     „Že jste mi to připomněla. Určitě bych ji nechal tady." 
     Vážně mě má za vola, konstatoval Luboš cestou k Labužníkovi. Tím líp. Aspoň ji můžu překvapit leda příjemně. Proč bych ji ale měl chtít nějak překvapovat, když na tom nezáleží ani trochu? Ukážu jí maketu, dohodneme se na konečné podobě prospektu, a hotovo.
     Odbočil do krátké uličky s kočičími hlavami a s oprýskanými zdmi domů, jež vedla k té pitomé vinárně s ještě pitomějším jménem. Přímo proti němu zazářilo slunce a uprostřed uličky stál pes. Jakási kolie nebo co. Z boku na široce rozkročených nohou se zvednutým ocasem vrhala proti Lubošovi veliký temný stín. Dlouhé chlupy vytvářely v protisvěle kolem psa cosi jako svatozář, nebo snad ďábelské plamínky? Bez obojku a známky zkoumal pes nějaké svinstvo u obrubníku chodníku.
     Luboš se zastavil a chvíli toho přízračného psa užasle pozoroval. Pes se náhle odlepil z místa a zmizel za rohem domu. Luboš stál ohromen bez hnutí ještě dobrou minutu – to muselo být nějaké znamení nebo symbol, pomyslel si.
     Ačkoli si Luboš inženýrku Ročkovou představoval zcela jinak, poznal ji na první pohled. Rychlé, úsečné pohyby, energická brada, krátkozraké oči hleděly úkosem, bystře a tvrdě, vrchní linku horního rtu docela nepatrně nadzvedával mimický sval. Vypadalo to jako velmi úsporný ironický úšklebek, či těžko postřehnutelný náznak erotického úsměvu. Určitě jí z tváře přímo sálala energie a... sex. Sex bezpochyby. Bylo jí kolem třiceti, a tak před osmi, snad pěti lety byla určitě vysloveně krásná. Nyní působila elegantně a hlavně kompaktně, jako malý revolver do dámské kabelky nebo oblázek.
     Inženýrka Ročková rychle, ale bedlivě prohlížela maketu prospektu, předepsané texty a označené fotografie. Systematicky a bez ustání se na něco vyptávala, pila fernet s colou krátkými ostrými srky a cigaretu si kladla mezi rty rychlými pohyby. Byla oděná do tmavého kostýmu, kolem krku bleděmodrý šátek protkaný stříbrnými nitkami, černé vlasy měla na temeni hlavy sepnuté, na čele a na skráních neposlušně zatočené.
     „Jsem s vaší prací spokojena, pane Osiko," oznámila ani ne za hodinu. „Vidíte, říkala jsem, že hodinka postačí. Ve vinárně mi to myslí daleko lépe a rychleji. No a teď můžeme chvíli pokecat o životě, jestli chcete."
     „A proč vlastně?" zeptal se Luboš.
     „Ráda se dovím něco o lidech, s nimiž spolupracuji a hodlám i nadále. A chci také, aby oni věděli něco o mně."
     „Z obchodních důvodů?"
     „Přirozeně," překvapila ji ta otázka.
     „Jistě, jak jinak," přikývl Luboš. „A vy si myslíte, že se lidé mohou poznat u fernetu?"
     „Tam se lidé poznají úplně nejlíp," usmála se Ročková.
     „Jak v čem," oponoval Luboš.
     „Ale já vás nepřemlouvám, pane Osiko."
     „No ne, pochopte, ne že by mi s vámi nebylo příjemně, ale nemám rád vinárny a tuhle už vůbec ne."
     „Proč jste nic neřekl a proč lžete?"
     Znovu se usmála a prudce vyfoukla kouř.
     „Teď vám nerozumím."
     „Napřed k tomu druhému. Vy mě přece od prvopočátku nesnášíte. Nebo se mýlím?"
     „Možná. A k tomu prvnímu – co proč jsem neřekl?"
     „Že vám vinárna nevyhovuje."
     „Stačí, že vyhovuje vám. Mně na tom nezáleží. Navíc to jednu pozitivní stránku přece jen mělo."
     „Jakou?"
     „Že jsem potkal toho psa."
     „Psa? Proboha jakého psa?" divila se Ročková.
     „Takovou kolii nebo co. Hned tady za rohem."
     „A to pro vás bylo tak děsně důležité setkání?"
     „Já vlastně nevím, ale vypadá to, že ano."
     „Smím vědět proč?" zeptala se Ročková pobaveně.
     „Vrhal před sebe takový velký stín a on přitom zářil v kontralichtu. Působil jako přízrak."
     „No jo, já zapomněla, že jste výtvarník."
     „S tím nemá ten pes nic společného. A čeho vy jste vlastně inženýrka?" uhýbal Luboš.
     „Pochybuju, že na tom záleží," odvětila Lubošovou oblíbenou frází. „Když to ale chcete vědět, tak jsem strojařka."
     „Nic jiného bych od vás ani nečekal."
     „Mám to brát jako lichotku nebo posměšek?"
     „Vyberte si," zasmál se teď zase Luboš.
     „Co vám na mně vadí?" vystřelila náhle Ročková.
     „Můžeme se sejít někde jinde a třeba na to přijdete sama."
     „Tak tohle bych od vás nečekala vůbec. Ale proč ne. Docela se to hodí. Stejně jsem vám chtěla ukázat naše provozy. Hodláme totiž vydat exkluzivní publikaci o celém podniku a vám nejspíš nabídnu její grafické ztvárnění. Můžeme spojit příjemné s užitečným."
     „Co pro vás bude příjemné a co užitečné?"
     „Nechme toho. Jsem Renata," nabídla mu smířlivě ruku.
     „Luboš," potřásl jí malou pevnou pravicí a ušklíbl se.
     „Co vám, pro pána krále, vadí i na mém jménu?"
     „Renata Ročková," řekl Luboš místo odpovědi.
     „Za svobodna jsme se jmenovala Vránová," objasnila téměř prosebně.
     „No vidíte, já jsem pořád dřevo – Osika."
     „Jako vtip to nebylo nejlepší. Ještě, že jste alespoň dobrý grafik." 

     Podnik, kde Renata Ročková pracovala, měl jeden provoz nedaleko Prahy a silnice  tam vedla chvíli lesem. Luboš náhle zpomalil, zabočil na lesní cestu a zastavil.
     „To snad ne," vykulila oči Renata. „Myslela jsem, že tohle existuje jen ve filmech."
     „Život je někdy hrozně banální a ubohý," odvětil Luboš.
     „A co teď? Znásilníte mě?"
     „To jsem v úmyslu neměl."
     „Takže...?" otázala se Ročková s obavami.
     „Takže se projdeme, co říkáte, Renato?"
     „Jenom o tohle vám šlo? Opravdu?"
     „Vy poznáváte lidi ve vinárně, já při procházce lesem. Většinou je všechno obyčejnější a prostší než se člověk domýšlí. To tehdy ten pes byl něco úplně jiného. Skutečné drama."
     „Co pořád máte s tím psem?"
     „Právě, že nic. Ale chtěl bych mít."
     Za chvíli už šlapali půvabnou lesní cestou. Slunce rozsvěcelo stébla tvrdé řídké lesní trávy a Renatiny nyní rozpuštěné vlasy, jako chlupy té smutné kolie.
     „Nikdy jsem neměla s žádným chlapem takové trápení jako s tebou, ty prevíte jeden prevítská. Všechno bylo vždycky tak jasné a průhledné," začala mu nečekaně tykat.
     „Trápení?" nechápal Luboš.
     „Nějak tě nedokážu zvládnout, nemůžu se ti dostat pod kůži. Nevím, proč mě nesnášíš a dokonce ani to, jestli mě chceš nebo ne. To by mi vážně bylo milejší, kdyby ses na mě v tom autě hned vrhl. Alespoň bych věděla, na čem jsem."
     „A co tvůj manžel?"
     „Co můj manžel? Co s ním tady?"
     „Ten tě snáší?"
     „Jak to víš, ty lumpe, že ne?!" zuřila Renata.
     „Nic nevím, ale dokážu sečíst dvě a dvě."
     „Jak to zase myslíš?"
     „To máš tak, z tebe přímo vyzařuje sex a energie, takže lákáš chlapy jako vosy na bonbón. No a protože jsi silná, děláš si s nimi, co chceš. Nějaký čas to chlap asi snese. Jenže brzy potom toho začne mít plné zuby. A co pak zbývá nešťastníkovi, který si tě vzal, než aby tě nesnášel?"
     Renata se zadívá pátravě.
     „Ty jsi ale gauner. Líbej mě, sakra, líbej mě."
     Líbali se dlouho a z toho slunce a lesní vůně dostali závrať, co je svalila na zem. Náhle ale uslyšeli divoké oddechování. Rychle se přibližovalo a už se po cestě řítila velká kolie. Proběhla kolem nich a zmizela.
     „To byla ona," vyhrknul udiveně Luboš.
     „Nesmysl," řekla Renata.
     „Tak to byl ten její stín."
     „Jsi vážně praštěnej nebo co?"
     „Přinejhorším to byla jiná kolie," připustil Luboš otráveně.
     „Žít s tebou, úplně bych se zcvokla."
     „No vidíš, a já to sám se sebou vydržel tolik let."
     „A co tvoje manželka?"
     „Žádná není."

     O řadu dní později musel Luboš otevřít dveře, neboť někdo zvonil. Byla to Renata a měla s sebou kolii.
     „Tak sem ti ji přivedla," oznámila vítězně.
     „To ale není ta od Labužníka."
     „Určitě ne. Můžeme dál? Neboj, hned zase půjdu za manželem. Ty bys mě tady stejně nechtěl."
     „Mám za to, že na tom nezáleží, ale nejspíš nechtěl."
     „Na čem podle tebe záleží?" zeptala se.
     „Na ní," ukázal na psa.
     „Stejně jsi blázen."
     „Tys mi zase nejdřív připadala jako revolver do kabelky."
     „Proč jako revolver?"
     „Nebezpečná a kompaktní."
     „Nebezpečná? Dejme tomu. Ale co znamená to kompaktní?"
     „Na tom nezáleží. Ale za ni ti děkuji," poškrábal kolii za ušima. „Vážně jsi mi udělala radost. Proto už si taky nemyslím, že jsi revolver. Jsi oblázek," usmál se Luboš smířlivě.
     „Neuvěřitelné," řekla Renata. „Toho pejska si užij. Jak mu budeš říkat?"
     „To je fenka, že?“
     Renata přikývla.
     „Bude se jmenovat Hanka,“ řekl Luboš.
     „Hanka!? To je divný jméno pro psa.
     „To je,“ souhlasil. „Na tom ale nezáleží.“
     Renata odešla a hned, jak za ní zapadly dveře, zhluboka si oddechla.  




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

15.08.2017 07:32:55dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

> ...Prostě mu někdo předá práci, kterou on neudělá, nechá ji třeba stát v rohu a nikomu neřekne, že ji dělat nebude.

Kdo, redaktor prózy?  

14.08.2017 15:56:18dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

No vidíš, mě už nebaví komunikace s tebou. Lze říct, že jsi mimořádně otravný. Klidně se v tom nimrej, že ti neodpověděli, žehrej na nastavení systému. Já se takovými pitomostmi nezabývám.

14.08.2017 15:40:47dát kritice tipStvN

Prostě mu někdo předá práci, kterou on neudělá, nechá ji třeba stát v rohu a nikomu neřekne, že ji dělat nebude. Nech toho pořád.

Tím, že říkám, že ten případ není ojedinělý, říkám to, že mi došla odpověď asi tak ze dvou nakladatelství z dvaceti. A paušalizovat vlastně mohu, protože jestli je problém v systému, tak by to vysvětlovalo celou situaci.

Systém je, jednoduše řečeno, nastavený tak, že nekomunikuje z vnějším světem. Ale teď mě nebaví to vysvětlovat.

14.08.2017 12:58:57dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Ani zadání zakázky nemůže hodit do koše, protože by mu tam zůstal ten obrobek. :-) Aspoň v té fabrice, v níž jsem dělal, to chodilo tak, že zadání přišlo spolu s obrobkem.

Co tím chceš říct, že takový případ není ojedinělý? Určitě z toho ale nelze dovozovat, že v redakcích sedí samí idioti a lemplové.  Mysli si však, co chceš. Nemá smysl dále rozvíjet tohle téma. Mně je celkem fuk, jestli ti z nějakých redakcí neodpověděli, nebo zahodili tvé e-maily do koše a jestli to udělali proto, že si o sobě myslí, že jsou něco víc. Omíláme v různých obměnách stále to samé. Od začátku jsi generalizoval a paušalizoval své zkušenosti, což je podle mého názoru blbost. Howgh.

14.08.2017 12:44:11dát kritice tipStvN

Nemyslím, že by házel do koše obrobek, ale zadání zakázky.

Já se o principech bavím s použitím příkladů. Ty sice napíšeš, že princip je nějaký, ale příklady dokládají, že realita je vlastně jiná. Píšeš, že "Když někde v redakci sedí člověk, kterému dojde chybně e-mail, a on ho nepřepošle, nebo se někoho nezeptá, kam to má přeposlat, a zahodí ho, pak je to idiot nebo lempl." A já píšu, že to není ojedinělý případ, takže buď tam sedí jenom samí idioti a lemplové, nebo je problém někde uvnitř systému. Třeba si o sobě myslí, že jsou něco víc a že se nemusí s nějakým neznámým StvNem vůbec bavit, protože to není jejich partner :) Třeba to nemají v popisu práce, kdo ví.

14.08.2017 12:42:29dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

No právě, vidím kus bordelu, tak ho seberu, a nedělám z toho malér. Předně jde však o to nastolit stav, kdy lidé nebudou ve fabrice házet bordel po zemi. Pokud se ale po fabrice běžně válí po zemi různý bordel, napovídá to něco o situaci v celé firmě. Papíry a jiné svinstvo padá na zem všude, třeba i v redakci, ale v té, které jsem šéfoval, nepřicházelo v úvahu, aby někdo házel bordel po zemi, nebo aby někdo nechal na zemi ležet papír od svačiny, nebo tak něco. Nepřicházelo v úvahu ani to, aby někdo zahodil do koše e-mail, který mu přistál chybně v počítači. Pokud šlo o papírovou poštu, všechna se dostala ke mně, a já jsem rozhodl, jak se s ní naloží. Redaktoři jednali v rámci svých kompetencí iniciativně a informovali mě i o tom, co se dověděli, že se někde děje. To ale bylo způsobeno i tím, že jsem najal schopné a zodpovědné lidi, nechával jsem jim prostor pro tvůrčí činnost a zbytečně je nebuzeroval nesmysly. A teď v úterý mi na setkání bývalé redakce jedna žena řekla, že roky strávené v redakci, které jsem šéfoval, byly v její pracovní kariéře nejšťastnější.

14.08.2017 12:25:42dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Na Západě to funguje  a fungovalo určitě mnohem více než u nás, a i proto jsou ekonomiky západních zemí mnohem výkonnější než naše.

Ta analogie s papírkem je dost blbá, přemýšlej o tom.

S tím e-mailem zase utíkáš jinam od merita věci. Navíc já mluvím o principech, a ty o jednotlivých případech. Když někde v redakci sedí člověk, kterému dojde chybně e-mail, a on ho nepřepošle, nebo se někoho nezeptá, kam to má přeposlat, a zahodí ho, pak je to idiot nebo lempl. Víš, co dělá karuselář? Dovedeš si představit, že by někdo dokázal hodit do koše několikatunový obrobek? :-)

14.08.2017 12:01:21dát kritice tipZdenda

Myslím, že ho k tomu StvN nechtěl nutit, spíš předpokládal, že by to měl udělat sám a samozřejmě. A nejde o to, že by měl suplovat uklízečku. Prostě jdu na pracoviště, po cestě potkám kus bordelu na zemi, tak se sehnu, vyhodím ho a jdu dál. No big deal.

14.08.2017 11:53:36dát kritice tipStvN

Myslím, že nerozumíš tomu, jak to myslím, nebo to záměrně překrucuješ. Příklad s papírkem byl analogií toho, kdy is člověk vybírá, co bude dělat podle toho, jestli mu to někdo řekl nebo jestli to má někde napsané. Může to být jakákoliv jiná činnost. Samozřejmě na svém pracovišti.

Když vezmeš příklad toho, že redaktorovi přijde e-mail, který mu byl adresován chybně, tak to je obdobné jako kdyby karuselářovi přišla zakázka, kterou má dělat někdo jiný. Co by podle tebe měl ten karuselář udělat? Hodit ji do koše aniž by někoho informoval? Možná by ses divil, jak často se tohle děje. 

To, co jsi popsal, je ideální případ, ale nefunguje to tak v realitě. Jenom málokde.

14.08.2017 11:42:18dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Pokud dělá svou práci dobře a plně využívá pracovní dobu, pak je to nejlepší, jaké to může být. Samozřejmě dobrá práce v sobě zahrnuje iniciativní řešení problémů, které v jejím rámci vznikají. Ovšem nutit například karuseláře, aby sbíral papíry (jak jsem psal StvNovi) je idiocie.

14.08.2017 11:21:26dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

StvNe, ty jsi srandovní figurka. Pracoval jsem celkem 43 let (čili o osm let déle, než ty vůbec žiješ) a z toho asi deset let ve dvou fabrikách na různých pozicích (od dělnických po vedoucí). V rámci své práce v první fabrice, a pak jako redaktor jsem navštívil desítky různých provozů po celých Čechách a Moravě a zajímal jsem se tam především o organizaci práce.

To, co píšeš ve druhém odstavci, je pořádná kravina. Hele, jestli ti vadí papírek na zemi, tak ho seber a nepindej kolem toho. Jestli budeš ale nutnit třeba karuseláře, aby někde uklízel bordel, potom jsi na hlavu. To je neefektivní a kontraproduktivní. Západ nás předběhl, když u nás byl socialismus, také tím (zdůrazňuji také, čili mimo jiné), že tam vsadili na specializaci. Lidi ve fabrikách se tam zabývají tím, čím mají, pro co jsou kvalifikovaní a kvůli čemu jsou tam zaměstaní, a neserou se do toho, po čem jim nic není. Vedoucí je pak zodpovědný za bezproblémový chod úseku, který má na starosti a manažeři jsou od toho, aby činnost jednotlivých úseků koordinovali, vyšší manažeři pak za chod celé firmy, její obchodní politiku apod. A vedoucí, který by tam jako kokot pobíhal po provozu, a nutil kvalifikované dělníky sbírat papíry, by tam dlouho nevydržel.  Píšeš:"Člověk, který má zájem, neřeší, jestli ten papírek sebere a nečeká, až mu to někdo řekne, nebo nečeká na úklidovou službu." Tohle je snad největší pitomost, co jsi napsal. Jaký zájem, proboha? V zájmu karuseláře (když už jsem ho zvolil za příklad) je sbírat po fabrice papírky? V zájmu fabriky je, aby karuselář sbíral papírky? Jistě ne. Nejde o jeden papírek (ten může sebrat i manažer, jak jsem byl již pravil), nýbrž o princip. Jedná se totiž o to, že čas manažera i karuseláře je příliš drahý na to, aby uklízel. Ti dva jistě úklidové práce zastanou, ale uklízečka nezastane jejich práci. V tom je jádro pudla. A co bude dělat úklidová parta, když manažeři a karuseláři budou běhat po fabrice a uklízet? Uklízeči budou zbyteční a tudíž pro fabriku drazí. A zbytečný a drahý bude pro fabriku i manažer a karuselář, kteří místo své práce budou uklízet.

To, co tady v diskuzi se mnou předvádíš, je typické socialistické myšlení. Aktivistické kecy - člověk, který má zájem - vedou k tomu, že se každý stará o věci, kterým nerozumí, a do kterých mu nic není, a nestará se o to, o co má, a výsledkem je všeobecný bordel. Specializovaní lidé nejsou sice tolik schopní improvizace, jak se to vyvinulo u nás za socialismu, protože nebylo často zbytí, protože ale na Západě to v drtivé většině případů funguje, jak má, není třeba většinou improzizovat a hasit matérsky průsery.

No pocem, StvNe, jestli své e-mailové zásilky do redakcí opatřuješ průvodními dopisy v tom duchu, jak komunikuješ se mnou, ani se nedivím, že ti ani neodpovídají. Na takové samolibé chytrolíny jsou všude vyladění. To si můžeš být jistý. :-)

A vůbec, ty se domáháš nějaké slušnosti, ale se mnou debatuješ velmi neslušně a urážlivě. Já mám ale trpělivost a navíc tě neberu moc vážně.

14.08.2017 10:18:54dát kritice tipZdenda

S takovým člověkem je radost pracovat. Dělá jen to, co má ve smlouvě, protože je profík; nehne prstem navíc, v 14:00 upustí šroubovák a jde domů.

14.08.2017 09:53:17dát kritice tipStvN

Koukám, že jsi expert na práci ve fabrice :)

To, co říkáš, říkají obyčejně řadoví zaměstnanci také. Většinou se moc nedívají kolem sebe a všechno jim dělá problém. Jsou to lidé, kteří ti řeknou, že chtějí nejdřív přidat peníze a pak začnou lépe pracovat. Tohle je takový základ lidského materiálu, se kterým se každý vedoucí musí potýkat. Člověk, který má zájem, neřeší, jestli ten papírek sebere a nečeká, až mu to někdo řekne, nebo nečeká na úklidovou službu.

Při komunikaci zvenku se může každému ve fabrice, kdo má e-mail, stát, že mu přistane něco omylem, protože ten zvenku někde dostal takový kontakt. Byla by ale chyba takový e-mail ignorovat. Normálně se napíše, že to není pro mě, ale přeposílám na odpovědního člověka a je to vyřízené. Jak už naznačil Zdenda, nikdy nevíš, jestli to třeba nebude něco zajímavého. Podle mě by tomu v případě psaní neměla být žádná redakce uzavřená. Navíc je to docela běžná slušnost. Ale je fakt, že slušnost se u nás tak úplně nenosí :)

14.08.2017 09:11:57dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Pokud jde o to, co je nebo není něčí práce, tak to zejména ve fabrice každému stanoví jasně formulovaná pracovní náplň (popis práce, nebo jak se to nazývá), když ne, je to chyba té fabriky. Dělníci mají v náplni práce většinou i bod "pracovat podle pokynů vedoucího" (nebo tak něco). Když mu tedy vedoucí řekne, aby sebral papírek, který se válí na zemi, stává se to v tom okamžiku jeho prací. Avšak jen špatný vedoucí úkoluje kvalifikované dělníky nekvalifikovanou prací, pokud to není bezpodmínečně nutné (například při nějaké havárii). S tím, aby uklidil bordel, se má vedoucí obracet na uklízeče, případně takového uklízeče/ku postihnout, že neplní řádně své úkoly. Jestli jde jen o jeden papírek, pak ho může sebrat i sám, protože to je vteřinová záležitost pro každého.

Pokud ti ale naše debata o odpovědích na zásilky doručené redakci připomněla situaci s papírkem u tebe ve fabrice, pak nevíš, o čem je řeč. Ve fabrice, ale i v redakci jde o hierarchii a subordinaci lidí, kteří tam pracují, kdežto ty, jako vnější element, nejsi v žádném poměru k redakci, kam pošleš své dílo. Odpověď na e-mail v tom smyslu, že jej redakce obdržela, ale že musíš počkat, až na tebe přijde řada, je jistě otázkou minuty, na druhé straně to vyrušuje. A je docela nesmyslné něco takového po redakcích chtít. To, že byl e-mail doručen, víš sám, když se ti nevrátí jako nedoručený. Pokud jsi někam rozesílal knihy, pak ti časem odpoví, jak s tím naloží. Pokud šlo třeba o povídky, tak se odpovědi nemusíš dočkat vůbec, nebo až po hodně dlouhé době.. Navíc se ti může stát, že ti někde ukradnou námět, ani o tom nebudeš vědět. To je holt riziko, které to s sebou přináší. LIdi jsou zkrátka různí. To bys ale už měl ve svém věku vědět.

14.08.2017 07:37:11dát kritice tipStvN

Zdenda to v podstatě shrnul i za mě. Prostě se musíš s lidmi znát, jinak máš velmi malou šanci. To jsem psal i na začátku. 

kvaji, to, co jsi popsal o tom, že musíš být pro někoho prtnerem, jinak se tebou nebude ani zabývat, mi připomíná situaci u nás. I u nás si dělníci myslí, že jejich činnost je omezená na věci, které jsou jejich práce a na věci, které nejsou jejich práce. Je nějaký papírek na zemi? To není moje práce. Oslovil mě někdo z jiného oddělení? To není moje práce. Zavolal mi potenciální zákazník a já nejsem obchodní oddělení? To není moje práce. A tak dále. Přitom odpověď na e-mail je otázkou minuty a přeposlání textu někomu odpovědnému také. Lidé, kteří tvrdí, jak jsou zaneprázdněni, stráví dvacet minut vysvětlováním, jak něco nejde nebo jak to není jejich práce, místo aby strávili minutu tím, aby tu aktivitu odbavili.

14.08.2017 02:36:03dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Já jsem nikdy netvrdil, že to nečtou. Netvrdil jsem ani, že to čtou. To přece nemohu vědět, jaký je který redaktor, jak si konkrétní člověk počíná. Jenom vím, že se každé takové nakladatelství řídí edičním plánem, o jehož podobu se svádějí dosti nevybíravé boje, působí tam různé kliky. Samozřejmě záleží na velikosti nakladatelství, jeho pozici na trhu, finanční síle, na jakou literaturu se zaměřuje a řadě dalších faktorů. Zatímco před listopadem 1989 šlo také o různá ideologická hlediska, dnes jde skoro výhradně o prachy. Vydání a distribuce knihy něco stojí (stejně jako vydávání novin, v tom je to stejné), a tyto náklady musí někdo uhradit, v ideálním případě by kniha měla přinést zisk. To se samozřejmě posuzuje celkově. Když tedy nakladatelství (kvůli prestiži a pověsti - třeba) vydává v nějakých edicích také poezii a neznámé autory (nechci psát začínající), což je skoro vždy ztrátová záležitost, je nutné ztrátu nějak pokrýt. Z oblasti poezie mám informace, že když chce autor někde vydat svou sbírku, musí často aspoň část nákladů na ni uhradit. Nebo se to dělá tak, že nakladatelství vydává nějakou ztrátovou poezii ve své režii, a ty ztráty hradí vydáváním dobře prodejných "sraček" nebo "osvědčených" autorů, které lidi kupují. Jenže poměr mezi možnostmi nakladatelství vydávat něco ztrátového a zájmem autorů prosadit svá díla do edičního plánu je minimálně 1:10. A jistě si dovedeš představit, o jak "čistou hru" může jít, když nabídka je obrovská a poptávka minimální. Děje se pak to, co chce ten, kdo "drží prst na spoušti". Vždycky jde o boj, ve kterém rozhodují lokty, drzost, taktika, náhoda, štěstí...

Také jsem se kdysi pokoušel nabídnout někam jednu knihu. Asi po půl roce mi odpověděli, že si sice početli, ale nehodí se jim do edičního plánu.

13.08.2017 23:51:16dát kritice tipZdenda

Kvaji, co je podle tebe obsahem práce redaktora v nakladatelství - takovém, co vydává knížky, abychom si rozuměli?

Já si vždycky myslel, že jedním z důležitých úkolů je i vyhledávání dobrých textů k vydání. Je celkem absurdní, co tady pořád opakuješ, že redaktoři nečtou jen tak nějakou "nevyžádanou poštu". Jak si jako máš vyžádat nějakou vydařenou prvotinu? Od koho? Inu, jak se StvNem shodně tvrdíte, leda tak od nějakýho kamaráda - jestli ti tohle připadá jako profesionální přístup... mně teda ne.

13.08.2017 20:11:34dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

To jsem už ani nekomentoval. StvN mi připadá nemocný.

13.08.2017 20:08:37dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Mluvil jsi o časopisu, a tam jde přibližně o to samé, jako v novinách. Pokud máš na mysli nakladatelství, které by ti mělo vydat knihu, tak to je zase něco jiného. V tom případě ale nemohu sloužit, neboť mechanismy, jaké tam fungují, moc neznám.

Já přece neradím žádným začínajícím autorům. Bavili jsme se o tom, zda ti redaktor musí odpovědět, když mu něco nevyžádaně pošleš. To, o čem jsi psal nyní, se týká způsobu, jak se prosadit. Ty jsi popsal jednu metodu. Jiná je posílat a posílat a doufat, jestli se něco ujme. Jiná zase obesílat soutěže a upozornit na sebe úspěchy v nich. Můžeš také něco vydat vlastním nákladem a doufat, že to lidé budou kupovat. Nebo se můžeš pokusit zaujmout nějakého mecenáše, který ti zafinancuje vydání knihy, její distribuci a patřičnou reklamu, aby si knihy někdo všiml. Jistě jsou i jiné možnosti, ale úspěch ti nezaručí žádná cesta.

Tak to ale chodilo vždycky, že nebylo snadné se prosadit.

13.08.2017 19:46:24dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

> ...normální nejsem. Jsem lepší...

Nebo omezenější. S tím se ale je těžké smířit.

13.08.2017 18:39:22dát kritice tipZdenda

Takže, kvaji, rada pro začínajícího autora je: Neposílat nikam rukopisy, nejprve se seznámit s nějakým redaktorem osobně, tím se stát jeho partnerem hodným odpovědi a teprve potom mu podsunout svoje literární pokusy.

Tak StvN evidentně dospěl ke stejnému názoru... Už se jen neshodneme, jestli je to dobře nebo špatně. Pro mě zaručeně špatně. Jestli se noví autoři rekrutují pouze z okruhu kamarádů redaktorů, tak to se asi žádného skvělého debutu nedočkáme.

Nicméně mi pořád přijde, že si pleteš noviny s vydavatelstvím.

13.08.2017 16:11:16dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

To všechno záleží na tom, jestli jsi se v redakci domluvil, že jim pošleš nějaký text, nebo jestli tě o ten text redakce požádala. Pokud se nic z toho nestalo, nemůžeš se dožadovat nějaké odpovědi. Redaktoři jsou v redakci, aby tam pracovali, a ne aby odpovídali na dopisy a e-maily každému, kdo si zrovna usmyslí jim něco poslat (pokud tam nemají dopisové oddělení, takové je ale jen ve velkých periodikách). Snad chápeš, že nejsi sám, kdo do takové redakce posílá své literární pokusy (do literárních nebo podobných časopisů chodí rukopisů mraky). V redakci literárního časopisu bývá většinou jeden redaktor (maximálně dva) a nějaká referentka, a ti mají dost práce s tím, aby připravili další číslo časopisu.

Píšeš o profesionalitě, ale ta s tím nemá co dělat. Ty, jako XY, který se rozhodne poslat svůj text do nějaké redakce, pro ně nejsi partnerem. Tím se napřed musíš stát.

13.08.2017 15:37:01dát kritice tipStvN

Přijde mi normální na zprávu odpovědět. Je to měřítko normálnosti? Ale vlastně máš asi určitým zvráceným způsobem pravdu. Očekávat, že se lidé budou chovat profesionálně, to v dnešní době normální není. Vlastně ani u nás v práci ne, takže nakonec máš pravdu, že normální nejsem. Jsem lepší. S tím se ale určití lidé nejsou ochotni smířit :)

13.08.2017 12:03:27dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

> ...chování redaktorů, kteří se domnívají, že když někde dělají redaktora, tak jsou něco víc než lidé, kteří redaktora nedělají...

Jo, taky jednoho takového znám. A to vlastně ani žádného redaktora nedělá. Jen si to píše za jméno.  

13.08.2017 11:43:52dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Předně tě nechci z ničeho usvědčovat a nemám ani zájem dokazovat, že nemáš vůbec v ničem pravdu. Každý má někdy pravdu. A kdybych chtěl dokázat, že v konkrétní věci nemáš pravdu, určitě bych to nedělal pomocí implikace, čili takto: jestliže nejsou všichni redaktoři blbci (A), nutně z toho plyne, že StvN nemá v ničem pravdu (B). Tato implikace samozřejmě neplatí, protože B nevyplývá z A. Zato ty sis stanovil předpoklad, že se "možná něco domnívám", vzal jsi tento svůj předpoklad jako fakt, a na základě toho usoudil, že já paušalizuji.

Pokud sebe považuješ za měřítko normálnosti, pak se ti normální bude zdát málokdo. Jenže například mně vůbec normální nepřipadáš. Mězi redaktory jsou pochopitelně pitomci. Procento pitomců je v každé skupině (profesní, zájmové, společenské...) přibližně stejné (teď nemám na mysli vzdělání apod.).

13.08.2017 11:04:03dát kritice tipStvN

Kdybych svoji zkušenost nepodloženě vztahoval na všechny redaktory, znamenalo by to, že bych měl buď malou dosavadní zkušenost nebo smíšenou zkušenost. Já mám ale bohužel poměrně velkou zkušenost a také dost stejnou zkušenost. Ty moji zkušenost naplňuješ ostatně také. Naplňuješ základní rys chování redaktorů, kteří se domnívají, že když někde dělají redaktora, tak jsou něco víc než lidé, kteří redaktora nedělají. Takže já nepaušalizuji. Já mám určitou zkušenost, tu jsem popsal a ty ji naplňuješ, takže nic není v rozporu s tím, co jsem napsal. Chtěl bych doplnit, že to nemíním na všechny existující redaktory. Určitě je na světě taky množství profesionálů. Možná se domníváš, že když mě usvědčíš z paušalizace a když někde na světě najdeš skupinu dobrých redaktorů, bude to pro tebe důkaz toho, že když nemám pravdu v tomhle ohledu, nemám ji vůbec a že tím pádem jsou všichni redaktoři super. Tak mi řekni, kdo tady paušalizuje. Fakt je ten, že z těch iks, co jsem oslovil, byl jeden normální. A to jsou fakta, žádné výmysly. 

13.08.2017 10:17:14dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Ale tobě odpověděli, jak jsi psal. 

13.08.2017 09:05:09dát kritice tipZdenda

Mně se nic nepřihodilo. Jen říkám, že je slušnost aspoň odpovědět.

12.08.2017 22:55:58dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Nemohu soudit, co se ti v tom nakladatelství přihodilo. Znám to jen z tvého pohledu. Neměl bys ale paušalizovat svou zkušenost, jako to činí StvN.

12.08.2017 22:53:33dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

S tebe mluví akorát zhrzená ješitnost, StvN a opět svou zkušenost generelizuješ a zcela nepodloženě vztahuješ na všechny redaktory.

08.08.2017 17:44:36dát kritice tipStvN

Host myslím odpověděl. Ještě mi odpověděli z Garamondu. Argo třeba neodpověděli. Někteří pak odpověděli po urgenci, ale někteří ani po urgenci ne.

08.08.2017 14:00:37dát kritice tipZdenda

A odkud ti odpověděli? Možná už jsem se ptal, ale napamatuju si to... Tipuju: Argo a Host.

08.08.2017 13:41:59dát kritice tipStvN

Tak jako profit se asi úplně neodvíjí od kvality textu :) Ale samozřejmě do toho nikomu kecat nemohu, každý má svoji strategii. Asi ze dvou nakladatelství mi přišlo, že mají hotový ediční plán, ale jinak ani slůvko.

08.08.2017 12:27:29dát kritice tipZdenda

Zase teda popravdě, StvNe, nejsem přesvědčenej, že by to tvoje Já sebe vypadalo na nějakej velkej profit. Ale minimální slušnost podle mě je potvrdit převzetí. A v ideálním světě by v případě odmítnutí textu mělo přijít i nějaké zdůvodnění. Třeba: Hele, sorry, ale ptal jsem se tady kluků a nikdo tě tu nezná.

08.08.2017 12:02:16dát kritice tipStvN

Zdendo, přesně tak, je to jejich práce a stejně na to prdí :) protože běžný redaktor nejspíš není hodnocený za to, jaké má nakladatelství zisk. To bude všude stejný.

08.08.2017 11:59:25dát kritice tipStvN

Říkám, jak se věci mají. Tobě se to nelíbí a máš potřebu mi nadávat. Je to celkem běžná reakce. Prostě popírání, říkám ti to od začátku.

08.08.2017 10:25:32dát kritice tipZdenda

No jo, kvaji. Jenže ty mluvíš asi o novinách, já o časopisu, co vychází jen asi desetkrát do roka, a StvN o nakladatelství - a co jineho uz by měli v nakladatelství delat, nez poctive louskat rukopisy? :)

08.08.2017 09:34:54dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Zdendo, pokud je to nevyžádaný nebo nedomluvený text, tak někdy problém odpovědět je. Já jsem míval denně tak sto dvacet e-mailů, asi tak dvacet až třicet zálisek papírové pošty, k tomu 150 až 200 telefonátů a dvacet až třicet návštěv. Do toho jsem musel pracovat - koncipovat noviny, editovat texty redakotrů, diskutovat s nimi o problémech jejich textů, řešit různé technické a provozní záležitosti redakce. Řadový redaktor toho má jistě méně, ale pořád je toho dost.

08.08.2017 09:20:36dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Stvn: Redaktoři nechtějí číst tvé texty, tím pádem jsou to blbci... Fakt tě jiný důvod, proč je nechtějí číst, nanapadl?  S těmi kamarády a známými mi to něco připomíná; nehraješ ty si na redaktora?

08.08.2017 08:58:08dát kritice tipZdenda

StvN: Ja jsem teda text posilal nekam jednou, a byla to jen kratka povidka. Redaktor mi nakonec odpovedel, ale trvalo mu to asi tri mesice. Jako rozumim tomu, ze si to neprecte obratem, ale taky nechapu, co je to za problem napsat "Diky za text, kouknu na to a dam vam vedet."

08.08.2017 08:53:30dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Tedy, chlapče, vím, že jsi mladý, ale ne zase tolik, abys musel mít názory a představy jako nějaké dvacetileté tele bez zkušeností. Myslel jsem, že se bavím s člověkem, který má aspoň nějakou elementární úroveň, potřebnou k podobné diskuzi, ale ty mě chceš mermomocí přesvědčit, že žádnou úroveň nemáš.

Adad1. Jak jinak jsem měl vyjádřit údiv, že se pozastavuješ nad úplně banální větou (později dvěma) a rozebíráš je zcela jalovým způsobem?

Adad 3. Povídku už četlo dost lidí a nikomu úvod matoucí nepřipadal. Když k tomu uvážím, co ti připadalo matoucí, podle toho, jak jsi to rozebíral (viz bod 1), pak nevidím důvod, proč bych měl tvé zmatení řešit.

Adad 4. Dál než úvod jsi nečetl? Tak o čem se bavíme? To tady celou dobu prudíš kvůli tomu úvodu? Jestli ti mohu poradit z pozice zkušenějšího, tak vyjadřovat se k tomu, co jsi nečetl, je vrcholně hloupé. Jestli tě to nebavilo dál číst, prosím, to je tvoje věc, nikdo tě k tomu nenutí. Povídku odložíš a zapomeneš na ni. Rovněž nikdo tě nenutil se k ní vyjadřovat.

Adad 5. To, co jsi napsal v pátém bodu, je exemplární ukázka stupidity. Zejména ta pasáž, kde píšeš o své zkušenosti s redaktory. Ty generalizuješ na základě jedné své zkušenosti? To je idiocie. A pokračuješ v tom plynule dál. K většině tvrzení, co jsi v tomto bodě předložil, tě neopravňuje naprosto nic. Jsou to jen uražené bláboly zhrzeného malého človíčka. Já nemám a priori respekt k nikomu, ten získám nebo nezískám až v průběhu dalších kontaktů a zkušeností s dotyčným, a je mi přitom jedno, jakou profesi vykonává. Potřeba je přistupovat k lidem s respektem, o což jsem se snažil i v začátku naší konverzace, ale ty jsi mě stále více přesvědčoval, že si žádný respekt nezasloužíš (což se ale nevztahuje obecně na redaktory prózy na různých literárních serverech, aby nedošlo k mýlce). Určitě si nemyslím, že jsem nejlepší na světě, ale tobě nemá cenu nic vysvětlovat. Lakrov se k tobě vyjádřil sice drsně, ale lapidárně, a já se k němu tímto připojuji.

08.08.2017 07:53:06dát kritice tipStvN

ad 1. Užívání spojení "překvapuje mě, že nechápeš" v diskusi odráží nadřazenost diskutujícího. Je jedno, jak to přesně napíšeš. Není to projev pochopení k tomu, co vyjádřila druhá strana, je to projev neúcty. Jako třeba když někdo řekne, že mu vadí kouření a ty mu řekneš, že nechápeš, co mu na tom vadí. No prostě to někomu vadí. Tobě vadí jiné věci a taky ti nikdo neříká, že nechápe, co ti na tom může vadit.

ad 3. Úvodem myslím to, kde vystupuje Hanka + to, kde se po telefonu řeší schůzka. Celkově to je pro mě matoucí. Proč je to matoucí jsem vysvětlil. Teď je jenom otázka, jestli ses snažil pochopit, proč je to pro mě matoucí nebo jestli jsi to rovnou shodil ze stolu s tím, že to matoucí být nemůže.

ad 4. Dál než za úvod jsem nečetl, protože ten úvod je matoucí. Také jsem ti napsal, že když se neorientuji v postavách a jejich motivacích, tak mě dál číst nebaví. Ber to tak, že tohle je můj dojem ze čtení. Obecně nemusíš souhlasit s některými argumenty, ale nemůžeš nesouhlasit s tím, že tvoje psaní udělalo nějaký dojem. 

ad 5. S redaktory mám takovou zkušenost, že většina z nich ani neumí odpovědět na e-mail. Rozeslal jsem svůj text do mnoha nakladatelství a z 20 jich 18 ani nemá tolik slušnosti, aby odpověděli na e-mail. Nemluvě o tom, že texty prakticky ani nečtou. Všechno, co se vydá, se vydá od kamarádů nebo od známých. Nehraje žádnou roli, kdo je jaký redaktor, jak umí psát a tak dále. Roli hraje pouze to, jestli se pohybuje v komunitě a zná se s lidmi z té komunity. Vím to, protože jsem se v komunitě nějaký čas pohyboval. Jakmile jsem se přestěhoval z místa a začal komunikovat e-mailem, tak se to všechno obrátilo. Větší respekt mám k dělníkovi, který stojí celý den u mašiny. Ty si asi myslíš, že když jsi byl redaktor, že jsi nejlepší na světě. Nechápu, kam na to redaktoři chodí. Nejsi totiž první, kdo takhle mluví. Jako by jiná povolání nemohla mít respekt. 

07.08.2017 16:50:49dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

To je ale lež, že jsi vytrhl z textu podstatné momenty a nezměnil smysl poselství. Pokud napíšeš pouze "docela mě překvapuje, že nechápeš...", tak to nedává smysl, jestli ovšem nechceš účelově zdůraznit, že tvrdím, že jsi obecně nechápavý. Ale tak to není. Já jsem napsal: "Pokud jde o tu nesrozumitelnou větu, docela mě překvapuje, že nechápeš souvislost mezi odpolední schůzkou a ztrátou času. Není to až tak složité. Kdyby se sešli třeba až zítra nebo pozítří, jistá ztráta času by nastala. To snad chápeš. Nikdy jsi neslyšel například toto? Vyřídíme to hned, abychom neztráceli čas." To tedy znamená, že jsem zcela jasně vysvětlil, proč mě překvapuje, že nechápeš jednu konkrétní věc. Z toho nemůžeš odvodit, že ti nadávám. Je to docela normální odpověď v běžné debatě. Pokud tedy nejsi paranoidní, potom můžeš dovozovat útoky na sebe prakticky z čehokoli.

Dále nemůžeš spojovat formulace: "Není to až tak složité...chceš hledat problémy..." Ty dvě části se k sobě nevztahují. To "není to tak složité" bylo součástí odpovědi na to, že nechápeš smysl inkriminované věty. Také jsem neřekl, že chceš hledat problémy, lae že mám dojem, že chceš hledat problémy, kde nejsou, a to je kardinální rozdíl.

Úvodem povídky myslíš tu pasáž, kde vystupuje Hanka? Napsal jsem ti, proč tam je. Samozřejmě je to diskutabilní. Mohl bych ji dát trochu upravedou do prologu s tím, že tato povídka volně navazuje na předchozí.

Já bych rád vzal v úvahu tvé připomínky v textu. Jaké ale jsou? Napsal jsi mi připomínky ke dvěma větám z jeho začátku. Co si myslíš o celé povídce, jsi mi nesdělil (pokud si tedy dobře pamatuji). Napsal jsi mi akorát, že slohově to ujde. To by asi mělo, když už píšu téměř padesát let, a profesionálně jako novinář a publicista třicet pět let. Pravda, v próze a poezii jsem amatér. Nikdy jsem se tímto směrem nijak zvlášť neorientoval. Povídky a básničky si píšu pro zábavu, nebo abych si vyzkoušel různé formy, nebo abych se pocvičil. Z toho důvodu na nich nijak nelpím. Kdybys mi napsal, že tahle moje povídka (nebo jiná) je úplná sračka, nijak se mě to nedotkne a navíc budeš mít pravdu. Ostatně tady na Písmáku jsou skoro všechny texty sračky, z kterých občas zazáří perla.

Rád ale o textech diskutuji. Nesmíš na mě ovšem jít s arogancí. A arogantní byla už tvá první věta prvního příspěvku. "Přiznám se, že slohově to ujde..." Takhle píše člověk, který si myslí, že to dokáže posoudit, což je velmi podivné, když mi to napíše člověk, který má mnohem menší zkušenosti než já. Téměř dvacet let jsem upravoval příspěvky dopisovatelů a editoval texty redaktorů a velice záhy jsem se naučil přistupovat k textům jiných s pokorou, byť bych si stokrát myslel, že nestojí za nic. Prakticky pokaždé se mi to vyplatilo.

 

07.08.2017 15:21:47dát kritice tipStvN

Vytrhnul jsem z textu podstatné momenty, klíčová slova, s cílem zdůraznit poselství, ne změnit poselství. Smysl sdělení se tím nemění. Já jsem ve svém prvním komentáři naznačil zmatenost, ty jsi mi vynadal. To je smysl našeho prvního setkání. Jak už jsem ti psal dříve. Tvoje základní reakce na cokoliv, co se ti nezdá, je popření :) Nezlob se na mě, ale prostě to tak je. Teď si určitě říkáš: Ale tak to není. No, a to je zase popírání.

Ale jinak. Na čem se ohledně úvodu této povídky shodneme? Je něco, na čem se můžeme shodnout, když vezmeš v úvahu moje připomínky k textu?

07.08.2017 13:32:45dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Strkej si a popostrkuj, co chceš, kam chceš, ale mě vynech. :-)

07.08.2017 13:23:28dát kritice tipZdenda
A jeste misim ocenit Lakrovuv vstup: Vynikajici!
07.08.2017 13:22:36dát kritice tipZdenda
Abych te popostrcil.
07.08.2017 13:21:57dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Tak si čti a šoupej nohama. Když se nechceš bavit, proč jsi mě oslovil?

07.08.2017 13:19:18dát kritice tipZdenda
Ja se s tebou nechci bavit, chci si cist, jak si pises se StvNem. I kdyz priznavam, ze i ty vypady na moji adresu jsou zabavne.
07.08.2017 13:17:14dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Já se ti divím, Zdendo. Naposledy, co jsme si psali, jsi se vztekal, že už se nechceš se mnou bavit: A teď jsi zase tady? Nějak ti to nedá, že.

Bodejď by to zrovna tobě neznělo stejně. Docela bych se divil, kdyby ano. To bys totiž musel být schopen něco přiznat, což ti zřejmě není dáno. 

07.08.2017 13:13:14dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Pro Stvn: Di už do prdele, ty kašpare ješitnej.  Děláš na Písmáku ještě něco jiného, než že se hádáš?

07.08.2017 13:05:53dát kritice tipZdenda
Vubec to nevyzniva jinak, kvaji. Pokracujte, prosim, kluci, konecne tu mam zas co cist.
07.08.2017 12:59:09dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Asi se opravdu nemáme o čem bavit. Pokud vytrháváš kousky vět z kontextu, aby to vyznělo tak, jak potřebuješ, je to marné. Uvádím celou citaci tvého prvního příspěvku a mé první odpovědi.

StvN: Přiznám se, že slohově to ujde, ale dispozicí je to matoucí. Nechápu třeba hned zpočátku postavu Hanky. Proč tam vstupuje, když nemá v příběhu žádnou roli. Navíc pak volá nějaká další ženská a mně zase není jasné, kdo to vlastně je. Tu úvodní expozici by bylo asi vhodnější napsat trochu jednodušeji. Celkově je pro mě logika některých vět nesrozumitelná. Třeba tohle: "Můžeme se sejít odpoledne? Abychom neztráceli čas." Nerozumím tomu, jakou má souvislost odpolední schůzka se ztrátou času. Ale třeba jsem jenom natvrdlej.

kvaj: Tato povídka navazuje volně na povídku "Vlastě na tom nezáleží: Zrzka a v očích smrt" a na tuto povídku zase volně navazuje povídka "Vlastně na tom nezáleží: Odnikud nikam". Celkem bude těch povídek pět. Z toho důvodu se v povídce objevuje postava Hanky. Pokud jde o tu nesrozumitelnou větu, docela mě překvapuje, že nechápeš souvislost mezi odpolední schůzkou a ztrátou času. Není to až tak složité. Kdyby se sešli třeba až zítra nebo pozítří, jistá ztráta času by nastala. To snad chápeš. Nikdy jsi neslyšel například toto? "Vyřídíme to hned, abychom neztráceli čas." Mám dojem, že chceš hledat problémy, kde nejsou.

Takhle to už vyznívá docela jinak. Tím vytržením z kontextu si zcela jasně naznačil svůj charakter. A v tom případě je pro mě další debata ztrátou času.

07.08.2017 12:43:19dát kritice tipStvN

Díky za zprávu. Zkusím to naposledy, od začátku.

StvN: ...je to matoucí...Nechápu...Proč tam vstupuje...není jasné...nesrozumitelná...Nerozumím 

kvaj: docela mě překvapuje, že nechápeš...Není to až tak složité...chceš hledat problémy

Takže StvN se snažil sdělit, že je pro něj text nesrozumitelný a kvaj mu na to v podstatě napsal, že StvN chce hledat problémy a že ho překvapuje, že StvN něco nechápe.

To, co jsi napsal teď naposledy tak docela neodpovídá tomu, jak jsi reagoval na počátku. 

07.08.2017 10:20:18dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Které mně (mi) nemohou nic dát, pochopitelně. Měl jsem tam původě, "které mě nemohou nic naučit", a už jsem nezměnil tvar zájemena.

07.08.2017 09:47:14dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Jenže ty se ve mně hluboce mýlíš. Ujišťuji tě, že vím, co je dialog. Opravdu mě o tom nemusíš poučovat. Já proti tobě nic nemám, nejsem uražený, ani náš dosavadní dialog nepovažuji za hádku. Vyjadřuji se ale otevřeně, snad drsněji, ale nevidím důvod, proč bych měl komukoli mazat med kolem pusy.

Teď například píšeš: "...ty rozlišuješ komunikaci na souhlasnou a nesouhlasnou a rozlišuješ literární kritiku na pochvalnou a hanlivou." Jak to víš? Usuzuješ tak z toho, co jsem ti zatím napsal? Máš však málo indicií k tomu, aby tvůj úsudek mohl mít relevanci.

Podle mého tkví jádro problému v této tvojí větě: "Proto nejsi podle mě připravený, protože máš hotový názor a ten neměníš ani v případě, že ti druhá strana předloží vysvětlení." Nemám žádné hotové názory, naopak o svých názorech neustále pochybuji. A že mi předložíš vysvětlení, ještě přece neznamená, že je nutně správné, že máš pravdu, že se nemýlíš. A dialog je právě od toho, abychom se pravdy dobrali, nebo aspoň něčeho, co se pravdě blíží (v literatuře zcela určitě nejsou žádné absolutní pravdy). Když se však v průběhu dialogu urazíš, napíšeš, že se nemáme o čem bavit a že šířím zlo, pak se jistě ničeho nedobereme.

A konečně k tomuto tvému vyjádření: "To je jedno, kolik je ti let nebo s kolika lidmi jsi ve svém životě hovořil. Záleží, co jsi po sobě zanechal a jakou máš kvalitu vztahů." První věta dokazuje, že nevíš, o čem hovoříš. Když jsem před 28 lety měl 35 roků (jako ty teď), také jsem si myslel, že všechno vím nejlépe. Byl jsem na vrcholu sil a staří lidé (jako jsem já teď) mi připadali jako fosilie, které mě nemohou nic dát. Samozřejmě jsem ve velice pletl. Nevím, jestli jsi s to tuhle záležitost pochopit, protože zkušenost je nesdělitelná. Někdy si ale na to, co jsem ti teď napsal, vzpomeň. Pokud jde o to, co jsem po sobě zanechal a jaké mám vztahy, mohu ti sdělit toto: Byl jsem šéfredaktorem okresních novin, které byly podle hodnocení Unie vydavatelů nejúspěšnější v ČR ve své kategorii. Noviny nadále existují a současná redakce stále těží z toho, co jsem tam zavedl (bohužel natolik, až se to nyní jeví jako chyba, neboť noviny se musí pořád vyvíjet co do vnitřní struktury redakce, rubrik, dynamiky uspořádání stránek, grafické podoby, zaměření obsahu atd.). Redaktoři, kteří byli tehdy mými kolegy a ti mladší, které jsem vychoval, se ke mně stále hlásí, považujíce mě za duchovního otce (až je mi to nemilé, protože na takovou roli opravdu nejsem připraven). Zrovna za dva dny se s řadou z nich setkám (setkání zosnovali oni), což se děje pokaždé, když se do místa svého někdejšího působení na pár dní vrátím.

Už se ale nebudu vytahovat a přeji ti hezký den.

07.08.2017 08:56:48dát kritice tipStvN

Potíž je v tom, že ty rozlišuješ komunikaci na souhlasnou a nesouhlasnou a rozlišuješ literární kritiku na pochvalnou a hanlivou. Ale tak to není. Skutečnost, že dílo nechválím, neznamená, že ho haním nebo že je špatné. Skutečnost, že s někým nesouhlasím také neznamená, že se s ním musím hádat. Já nepřemýšlím stejně jako ty. Dialog může probíhat bez ohledu na to, jestli máš v dané chvíli hotový názor, a tedy jestli aktuálně souhlasíš nebo nesouhlasíš. Naopak je přínosné na počátku dialogu nemít hotový názor a postupně si ho utvářet. Proto nejsi podle mě připravený, protože máš hotový názor a ten neměníš ani v případě, že ti druhá strana předloží vysvětlení. To je jedno, kolik je ti let nebo s kolika lidmi jsi ve svém životě hovořil. Záleží, co jsi po sobě zanechal a jakou máš kvalitu vztahů.

06.08.2017 20:51:32dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Já jsem jednal ve svém životě s několika tisíci lidmi a většinou šlo o závažnější věci než o nimrání se ve dvou nepodstatných větičkách v nějaké pitomé povídce. Já se s tebou klidně mohu bavit o čemkoli a nechává mě to celkem chladným (nedej se zmást). Ale ty nějak špatně neseš, když s tebou okamžitě nesouhlasím a neprojevuji dostatečné nadšení nad tvými postřehy.

06.08.2017 20:34:27dát kritice tipStvN

Ano, na dialog nejsi připravený. Věk v tom nehraje roli.

06.08.2017 16:47:03dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

To je nesouhlas, jestli jsi se s tím ještě v životě nesetkal. Navíc dále vysvětluji, proč nesouhlasím. Jenže ty si zřejmě myslíš, že máš patent na rozum. Tobě je pětatřicet (jak jsem se podíval), čili o dva roky víc, než má moje mladší dcera a o čtyři roky méně, než má moje starší dcera, v životě jsem už zažil všelicos... A ty mi píšeš, že já nejsem na něco připravený? Komické.

06.08.2017 15:47:46dát kritice tipStvN

Když napíšeš: To určitě nedělám. Tak co jiného, než popírání to je?

Nezlob se, ale dál číst nebudu. Nejsi připravený.

06.08.2017 12:55:37dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

To určitě nedělám. Pokud si tedy nepředstavuješ diskuzi tak, že ty napíšeš nějakou připomínku a já s ní musím souhlasit. Kromě toho je slovo popírat velmi nevhodné. Zrovna tak mohu napsat, že nediskutuješ ty, ale popíráš, co píšu já. Ty ale nejsi žádný učitel, který vytvýká žáčkovi chyby ve slohové práci a žáček se je snaží popírat. Na to nemáš. Píšeš mi pouze své názory na mou povídku a já s nimi mohu ale nemusím souhlasit.

Jistý Zdenda, který vstoupil do naší diskuze, mi napsal, že nestojím o připomínky. Já o ně však stojím, ovšem ne o každou. Nebo si snad myslíš, že když mi kdokoli napíše nějaký svůj dojem, že se z toho musím posadit na zadek?

Chtěl bych se tě ale na něco zeptat. Přečetl jsem si v nominaci na povídku měsíce července příběh Monolog, který jsi ohodnotil jako dobrý. Mohl bys mi napsat, proč ho považuješ za dobrý? Nějaký člověk dostal coby kluk šutrem do hlavy. Pak se děj posune asi o řadu let dál a hrdina zřejmě pracuje na počítači. No a pak se v textu objeví příšerná pasáž: "Tu jsem pocítil takový zvláštní pocit: těžko se to popisuje, ale jako kdyby moje "já" bylo na více místech najednou. Potom jsem uslyšel v duchu hlas. Bylo to něco jako když člověk mluví v duchu sám se sebou, ale bylo poznat, že odesílatel myšlenek je jiná osoba než já sám." Ta má nespíš navodit situaci rozdvojení jeho osobnosti. Dále hrdina diskutuje sám se sebou v jakémsi dialogu/monologu, který ale nepřináší nic zvlášť zajímavého. Z toho, co jsem četl o duševních chorobách, mám dojem, že duševní poruchu taho druhu se takto neprojevuji, ale budiž. Nejsem odborník, abych to mohl vyvrátit.

A příběh končí těmito větami: "Probral jsem se na nemocniční posteli. Cítil jsem vůni dezinfekce a rozhlédl se kolem: jsem na psychiatrii." Říkám si, jak se to stalo? Z věty "probral jsem se na nemocniční posteli..." by se dalo usuzovat, že nějakým způsobem ztratil vědomí. Proč by ho ale dávali na psychiatrii? Nejspíš by ho umístili na internu. Na psychiatrii se dávají lidé, u kterých už je diagnostikována nějaká duševní porucha, závislost atp. Potom ale v drtivé většině případů nejsou na lůžkovém oddělení, nýbrž jsou v otevřených nebo uzavřených odděleních, protože nemusejí ležet. Každopádně není v příběhu vysvětleno, co se hrdinovi stalo a objevuje se tam jen jakási naivní představa, jak to chodí na psychiatrii.

 

 

 

06.08.2017 10:58:37dát kritice tipStvN

Jistě, že se můžeme diskutovat. Ale ty nediskutuješ. Ty popíráš :) A to není diskuse. 

04.08.2017 13:41:35dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Hm.

04.08.2017 13:39:51dát kritice tipZdenda
Ano, nemame duvod spolu diskutovat.
04.08.2017 13:38:18dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Dobře, nedává ti to smysl. Takže jsi vyjádřil, co jsi chtěl a já nemám důvod s tebou o něčem diskutovat, když mi napíšeš takovou ironickou a uraženou větu, jaká byla ta tvá poslední.

 

04.08.2017 13:30:58dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Ale jistě, protože Cizince znáš. Představ si, žes ho neznal, chceš mi tvrdit, že bys věděl, kdo je ten člověk, kterému umřela maminka?

A jak text chápeš? To jsi mi nesdělil. Říkáš, že je logičtější, když čtenář vyjádří svůj názor na dílo, než když autor vyjadřuje svůj názor na čtenáře? Já jsem ale nic takového neudělal. Neznám tě, tak na tebe žádný názor nemám. Nicméně, proč je tady okénko - Přidat vlastní názor - kritiku? Já jsem ze staré školy, tak mám za to, že kvůli tomu, abych mohl s kritiky svého textu diskutovat. O to ty ale evidentně nestojíš. Nebo musím jedině souhlasit s tvým míněním? Ale už se tím nechci zabývat. Zřejmě to nemá smysl. 

04.08.2017 13:28:45dát kritice tipZdenda

Mne to nepripada jako dobry duvod.

Bud se predpoklada, ze je to serial a ze to ctenar ma precist vsechno – pak neni potreba se vracet k tomu, co bylo, a vysvetlovat veci, ktere se staly v ramci predchazejicich dilu.

Nebo se predpoklada, ze je to samostatna povidka – a pak se nevenuje cely uvod postave, ktera v povidce nevystupuje.

Tohle, co jsi napsal, nedava smysl.

Ale samozrejme je to jen muj nazor, ty jsi tu nejlepsi spisovatel na svete a ja tomu nejspis vubec nerozumim.

04.08.2017 13:17:43dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Tato povídka navazuje volně na povídku "Vlastě na tom nezáleží: Zrzka a v očích smrt" a na tuto povídku zase volně navazuje povídka "Vlastně na tom nezáleží: Odnikud nikam". Celkem bude těch povídek pět. Z toho důvodu se v povídce objevuje postava Hanky.

Tohle jsem napsal StvN.

04.08.2017 11:48:26dát kritice tipZdenda
Ctu komentare a jen bych dodal ze mne ten uvod nedava smysl. Zivotopisne udaje postavy, ktera se pak v textu nevyskytuje... Nechce se mi to rozvadet, autor o to evidentne nestoji...
04.08.2017 11:23:07dát kritice tipStvN

Mně ten úvod z Cizince přijde srozumitelný. Je tam jasné, co se stalo a jak postava reaguje. U tebe to tak jasné není. U Cizince je jasně daná postava, jeho matka, která zemřela a šéf. Z toho si umí téměř každý odvodit, jaké jsou mezi postavami vztahy. 

Určitě nemusíš souhlasit s tím, jak text chápu. To je na tobě. Přecejenom větší logiku dává, když čtenář vyjádří svůj názor na dílo, než když autor vyjadřuje svůj názor na čtenáře :)

04.08.2017 10:50:27dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Já ti nebráním v tom, abys psal, co si myslíš, ale tobě evidentně není po chuti, když píšu, co si myslím zase já. To je v pořádku, že čteš pozorně, ale podle mého chyby hledáš. Ale nebudu se přít.

Mně zase připadá podivné, když napíšeš: "Snažím se ti vysvětlit, že ten úvod pro mě byl matoucí, a já když nevím, kdo je a kdo a jaké jsou motivace postav, tak nemohu číst dál." Nemůžeš přece očekávat, že se všechno dozvíš okamžitě v několika prvních větách. Za takových okolností bys nemohl číst téměř nic, maximálně tak obsahy oper v divadelních programech, které jsou v některých případech nezbytnostní, protože zpěvákům není rozumět.

Dnes umřela maminka. Možná taky už včera, zatím to není jasné. Z útulku přišel telegram: "Matka zesnula. Pohřeb zítra. Hlubokou soustrast." Z toho se nic nevyčte. Asi už včera. Útulek pro přestárlé je v Marengu, z Alžíru osmdesát kilometrů. Vyjedu autobusem ve dvě hodiny a ještě odpoledne tam budu. Stihnu tak vigílii a zítra večer jsem zpátky. Požádal jsem šéfa o dva dny dovolené a on mě nemohl pod žádnou slušnou záminkou odmítnout. Ale nadšeně nevypadal. Řekl jsem mu taky: "Já za to nemůžu." Na to neodpověděl. Napadlo mě, že jsem to radši říkat neměl. Zkrátka a dobře neměl jsem se proč omlouvat.

Z toho, co jsem opsal z úvodu Cizince od Alberta Camuse, je ti zřejmé, kdo je kdo a jaké jsou motivace postav? Podle mého je naprosto obvyklé, že autor čtenáře do děje vtahuje postupně a v průběhu děje se také postupně oznřejmuje, kdo je kdo a jaké jsou motivace jednání jednotlivých postav. A promiň, zamýšlet se nad tím,kde se dva lidi sešli, aby něco projednali, nebo nad tím, jestli postava navrhne schůzku ještě tentýž den odpoledne, aby neztráceli čas, navíc když obojí má za cíl v prvním případě jenom navodit určitou situaci, a v druhém případě naznačit jistou uspěchanost jednání postavy, mi přijde jako poněkud malichené šťourání.

Jen můj názor. Neber to osobně. Nežijeme v totalitě, tudíž mám volbu, jestli připomínky akceptuji, nebo ne, nebo k nim ještě vyjádřím své stanovisko.

04.08.2017 09:45:59dát kritice tipStvN

Ano, pro mě je to nepředstavitelné. Míchat alkohol a práci to vůbec nepřichází v úvahu. A řešit práci jinde než v práci, proč bych to dělal :)

Chápu, že určitá povolání to tak mají, ale v tomhle případě jsem to tak nechápal. Neber to tak, že hledám chyby. Ber to tak, že čtu pozorně a nad textem přemýšlím a když mi něco nejde do hlavy, tak to řeknu. Ty přece tím, že dáváš text na Písmáka, očekáváš, že dostaneš určitou odezvu, která ti pomůže rozvíjet svůj talent. Snažím se ti vysvětlit, že ten úvod pro mě byl matoucí a já když nevím, kdo je a kdo a jaké jsou motivace postav, tak nemohu číst dál. Ale třeba si myslíš, že to tak je dobře. To je v pohodě. To respektuji. Ale neznamená to, že nenapíšu, co si myslím. Nežijeme v totalitě :)

03.08.2017 21:03:35dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Já ale nepředpokládám čtenářovu znalost prostředí. To přece vůbec není nutné. Pro tebe je nepředstavitelné probírat pracovní záležitosti u sklenky ve vinárně? To myslíš vážně? Nikdy jsi o ničem takovém neslyšel? Mám dojem, že hledáš v té povídce za každou cenou mouchy.

03.08.2017 20:07:14dát kritice tipStvN

Aha. Mně to z toho není jasné. Asi proto, že pracuji v jiném prostředí. Teď, když jsem to četl znovu, tak mi ještě není jasná tahle věta: "Nerada probírám obchodní záležitosti v kanceláři." Já pracuji ve fabrice. Pro mě je nepředstavitelné naopak probírat cokoliv, co se týká práce, mimo areál firmy. Podle mě jako autor nemůžeš automaticky předpokládat, že všichni znají zvyky prostředí, o kterém vyprávíš. Kdyby to tak bylo, tak by dneska nikdo nemohl číst Dostojevského a spol. 

03.08.2017 15:20:23dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Aby neztráceli čas kvůli další práci na tom prospesku. Když Renata schválí jeho maketu (jak má vypadat), Luboš ho hned může zadat tiskárně do výroby. Kdyby se sešli až třeba za dva dny, práce na prospektu by stála. O schůzku ani její obsah ve vyjádření "abychom neztráceli čas" vůbec nešlo. 

03.08.2017 14:51:36dát kritice tipStvN

Je to myšleno tak, že čas mezi nyní a budoucí schůzkou je ztracený? Já to chápal tak, že ztráta času je ta schůzka, na kterou on nechce. Já to tak třeba mám. Pro mě je důležitější obsah zchůzky, než termín.

03.08.2017 10:07:23dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Tato povídka navazuje volně na povídku "Vlastě na tom nezáleží: Zrzka a v očích smrt" a na tuto povídku zase volně navazuje povídka "Vlastně na tom nezáleží: Odnikud nikam". Celkem bude těch povídek pět. Z toho důvodu se v povídce objevuje postava Hanky.

Pokud jde o tu nesrozumitelnou větu, docela mě překvapuje, že nechápeš souvislost mezi odpolední schůzkou a ztrátou času. Není to až tak složité. Kdyby se sešli třeba až zítra nebo pozítří, jistá ztráta času by nastala. To snad chápeš. Nikdy jsi neslyšel například toto? "Vyřídíme to hned, abychom neztráceli čas." Mám dojem, že chceš hledat problémy, kde nejsou.

03.08.2017 09:37:20dát kritice tipStvN

Přiznám se, že slohově to ujde, ale dispozicí je to matoucí. Nechápu třeba hned zpočátku postavu Hanky. Proč tam vstupuje, když nemá v příběhu žádnou roli. Navíc pak volá nějaká další ženská a mně zase není jasné, kdo to vlastně je. Tu úvodní expozici by bylo asi vhodnější napsat trochu jednodušeji. Celkově je pro mě logika některých vět nesrozumitelná. Třeba tohle: "Můžeme se sejít odpoledne? Abychom neztráceli čas." Nerozumím tomu, jakou má souvislost odpolední schůzka se ztrátou času. Ale třeba jsem jenom natvrdlej.

07.07.2017 14:49:55dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Děkuji.

07.07.2017 14:24:45dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Díky, a posílám avi.

07.07.2017 13:20:13dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Určitě souhlasím, Irenko.

07.07.2017 11:06:42dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Prosím autora o svolení k nominaci do PM za červen:-)

17.06.2017 15:24:42dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Děkuji. Popřemýšlím o redukci. To je jeho manýra.

17.06.2017 14:00:23dát kritice tipKytiii

Ahoj. Velmi ráda píšu, že pokračování se mi velmi líbí. Trochu mě štve to tisíckrát: Vlastně na tom nezáleží - dalo by se to zredukovat na 1-2 hlášky/ díl, ale spolknu to :o) *

14.06.2017 13:31:50dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Je to volné pokračování. Jsem rád, že se ti pes líbil. Možná si oddechli oba.

14.06.2017 13:11:04dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Další verze "Luboše a Hanky", napadá mě po přečtení úvodních vět --  nebo je to možná pokračování. Zatím nevím, kdo je tentokrát autorem --  zkusím to v průběhu čtení odhadnout... už tuším, že Kytiii to není.  ...Inženýrka... Labužník... -- přijde mi to takové maloměstsky strojené.  Až ten pes je dobrej :-)  Po dočtení mohu říct, že až tak do poloviny mě to číst vlastně nebavilo.  Až ten již zmiňovaný pes do toho vnesl jakési napětí a konec se mi naopak  docela líbil, jen mi připadán neměl-li si v poslední větě oddechnout spíš  Luboš.  

03.06.2017 23:41:48dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Děkuji ti. Renata Ročková slovu kompaktní rozumněla, akorát nechápala, proč ona se tak jeví Lubošovi. Teď ale koukám, že jsem to napsal blbě, respektive dvojznačně. Tak se mohla ptát i na význam toho slova. Ještě jednou děkuji.

03.06.2017 23:19:07dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Luboš má docela štěstí na záhadné ženy, které si ho vyhlédnou, jen kvůli milostnému dobrodružství...

Nejvíc se mi v tvých dílech zamlouvají ty lyrické odbočky o travách a psech a stínech, to jsem ti již někdy psala. Příběh taky dobrý, i když že by strojní inženýrka nerozuměla slovu kompaktní? A jméno pro psa je vtipně vybrané:-)

Celkově zábavné a dobře napsané -  můj názor...



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.