Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+9 neviditelných
křídová slunce
datum / id26.06.2017 / 480084Vytisknout |
autoragáta5
kategorieVolné verše
zobrazeno658x
počet tipů9
v oblíbených0x
zařazeno do klubůSantiin výběr,
křídová slunce

Dům se teprve probouzí
je jako vložené slovo mezi prahy 
skřípavý moment otvíraných dveří  za nimi bezpečí
dvoje boty
výkres stržený z nástěnky kde táta míval rohy kde byl i pes hranaté slunce bez očí
prachové žmolky v rozích a to jejich chvění
a Janča naskládaná do úhledné pozice
jednou ji chtěli vidět na měsíci a tak se tam vyšplhala
ukusovala bleděmodré růžky
pak je plivala na zavřená okna
někdy se zapomněla probudit
náměsíčně procházela po zahradě trhala jablka
ohluchlá neslyšela vodu                                       (nemaluj kam nedoplavu)
když kreslila křídou slunce pod pergolu    
jen k ní nakláněla hlavu jako se nakláníme k dětem   
ohryzkům nabízela své mlíčňáky a prořezávala se ven    
na polici už tenkrát svítily dračí oči
zprohýbaly dřevo do vlnek  občas uronily slzu

dům se teprve probouzí
je jako správně nastavený čas   
každá věc má své místo  tajnou schránku na dopisy
možná i odpovědi proč zreznul mixér
kolik skleniček je třeba rozbít aby se rozpohyboval
pod polštářem jsou i stoličky 
Je správné věřit na Zuběnku v tomhle věku?

Nikdy jsme neměli studnu.
Na jejím místě rostl zlý mech  rozpínal se ke dveřím do domu
Lezl do bot  vyjídal jazyky  a srkal tkaničky 
Nožem ho máma vykrájela na úzké nudle  stejně se rozrostl o kus blíž
kořeny až ke komínu 
                                 za ním se Janča vysvlékala  z hlasů
byl jsem syn a ten je víc než její nahota
vydloubl jsem si oči a vložil je do důlků  které zručně vytočila patou
pod dveřmi teď čekám světlo
s koleny u brady přemýšlím kdy mi začnou růst vousy
zatím Janču umístím mezi kuchařku a cestopis         
napíchnutou na vidličku
obracím ve strouhance okousanou stranu měsíce

 

ztratila se ve skříni mezi sukní a pruhovaným svetrem
musím ti říct všechno nahlas  snažím se vysoukat z rukávu
Jako bych přišel se smrtí
tak družně mi je a k bláznivému smíchu    deset dvacet třicet   nahých čel v zrcadle
zvědavé pavoučí rodinky  od domu  k tepu   a zase smích…

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

30.07.2017 12:46:15dát kritice tipagáta5

paprsky biofotonického skeneru?? ježíši, to je milé :))   těší mě tvůj pohled - zmatení a přesto klidný... dlouhé spokojené hmmmm

29.07.2017 18:39:02dát kritice tiplastgasp

Při čtení básně mnou prochází paprsky biofotonického skeneru. Jsem zmaten a přesto naplněn klidem ticha v mechu. Agáto jsi výjimečná.

28.06.2017 07:31:52dát kritice tipagáta5

díky, potěšilo  .. :)

27.06.2017 22:45:46dát kritice tipguy
Jsi prostě dobrá ..
27.06.2017 06:05:36dát kritice tipagáta5

kví, ještě aby sis mě nepoznala :)  ono to pochopení textu i jak píše luzz .. někdy to ani nechci, jen se o téma otírám metaforou, přijde mi to tak lepší jinak bych ronila slzy :)) hele, měsíc má růžky jaký chceš aby měl, mě tohle strašně baví

sto roků samoty už skoro mám, luzz .. a možná se v tom domě trochu prochází :))

dodola, mech je dobrý v lese :))

jsem ráda, že mě čtete...a tak všechno

26.06.2017 23:08:45dát kritice tipDodola

Silná atmosféra probouzejícího se domu. Ale mech mám ráda, nemusí se plet :)

26.06.2017 22:48:24dát kritice tipLuzz

je to hezký... někdy mi přijde, že ty nepíšeš, ale kreslíš :)

a jako vždy - jsou tam momenty, kdy jsem samozřejmě úplně mimo... to je to moje dlouhý vedení

ale jsou tam okamžiky, který dloubnou pod klíční kost nebo kam - za mě hlavně ten konec... jo a kapitola se studnou mi připomněla něco ze sto roků samoty garcía marquéze...  ale nevím přesně co.

26.06.2017 20:15:07dát kritice tipEvženie Brambůrková

Hodně hutné. /T

26.06.2017 19:21:01dát kritice tipqíčala

Taková šeptaná tajemství:) Dům si vypráví (ústy hošíka) a každým slovem se víc usmívá a míň bolí, zlý mech:) Jen nevím, jestli má měsíc bleděmodré růžky ... takhle jsem na to ještě nekoukala:)

... Jako bych přišel se smrtí, tak družně mi je ... hezkys to obrátila, to mě baví až mrazí. Myslím, že už bych tvou ruku poznala v každém textu - to se nedá napodobit:) 

Líbí, Aguško -  i když je to místy složitější na pochopení, příběh je tam.

26.06.2017 11:46:32dát kritice tipagáta5

:) šmankote :))))))

26.06.2017 11:40:45dát kritice tipKočkodan
Já z celé smecky kandidátu na vypíchnutí vyberu treba ta tri sluvka v závorce.
26.06.2017 09:30:52dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Šmankote, ten zlý mech by mne taky naštval. A proč zreznul mixér?

Dělám si legraci, je to moc pěkný, a dost vážný, tak proto:-)- vrátím se...



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.