Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 454 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Štěmbera
datum / id01.07.2017 / 480178Vytisknout |
autorMarcela.K.
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
zobrazeno651x
počet tipů17
v oblíbených0x
Štěmbera

„Dnes bude voňavej den!“

„A čím bude vonět?“

„Kytičkama.“

„Včera byl počůranej.“

To máš pravdu, pršelo. Sbírám ty úsměvy, kterými mě obdarováváš.  Měla bych si všechny ty hlášky zapisovat, pomyslím si. Jenže nenosím trenky s kapsou. Nejbližší tužka a notes je na mém psacím stole v obýváku a tam než dojdu, zdrží mě cokoliv. Špinavé nádobí, koš s prádlem, nebo pípnutí pračky…neuklizený nákup, rozházené hračky, zvadlá kytka v květináči, psí chlupy na podlaze, smeták, nebo prachovka.

Raději zůstanu sedět na terase, držím tě na klíně a ty mi šeptáš do ucha tajemství: „Sluníčko je žlutý…“

„Podívej, támhle ten mrak vypadá jako pejsek,“ rozehrávám hru, kterou máme obě rády.

„Mavina?“ zeptáš se

„Třeba…a támhle to je ježibaba, ta z Perníkové chaloupky…vidíš?“

„Babičko, já tě zachránííím!“

Tvoje ručičky kolem mého krku.

Posunu opěradlo křesla do nejnižší polohy, ležíš na mně…

„Budeme se mazlinkovat? A o tatínkovi Ondráškovi mi budeš povídat? Jak byl žlutej?“

„Chceš?“

„Jo, jak byl miminko, tatínek.“

„Když se tvůj tatínek narodil…“

„Ty seš maminka?“

„Ano, maminka tvého tatínka a tvoje jsem babička...

 Tak když se tvůj tatínek narodil a byl úplně malé miminko v porodnici, měl žloutenku. Přišla sestřička a říká – Maminko, svlékněte Ondráškovi košilku a stoupněte si k oknu a slunce Ondráška vyléčí. Tak jsem se postavila k oknu, nechala jsem tatínkovi jen plínečku, aby mě nepočůral a sluníčko svítilo, i když venku byl sníh a zima. Stála jsem s ním u okna tak dlouho, dokud sluníčko nešlo spinkat. Druhý den přišla sestřička a říkala, že je Ondrášek už vyléčenej, že se pan doktor zlobil, protože si myslel, že ta sestřička rozsvítila na tatínka lampu, ale ona řekla, že ne, že miminko uzdravilo sluníčko.“

„A už nebyl tatínek žlutej!“

„No, nebyl.“

„Já tatínka taky zachráním!“

Ani netušíš, jak velikou pravdu jsi teď řekla…

„Babičko a tebe taky zachráním! Mám tě móóóc ráda! Chceš, pošeptám ti tajemství.“

Nastavím ucho.

„Sluníčko je žlutý…“

Tvá pusinka na mé tváři, neznám nic sladšího…přitulíš se a prosíš: „Povídej mi, jak jsem byla miminko.“

„Když ses narodila, byla tvá maminka nemocná a tak jsi byla často u nás tady. Měli jsme tu pro tebe postýlku, ve které spinkal, když byl miminko, i tvůj tatínek…“

„A taky teta a strejda!“

„Správně a taky tvá teta a tvůj strejda v ní spinkali, když byli miminka.“

„Ty jsi taky byla miminko?“

„Jistě i tvůj dědeček byl miminko.“

„A měl fousy?!“

„No, to tehdy tedy ještě neměl. Miminka přece vousy nemají.“

Směješ se se mnou té představě.

„To je legrace!“ křičíš a schválně se znova hlasitě směješ, ručičku si dáváš na pusinku.

„ Tak když tvoje maminka byla unavená, byla jsi tady u nás i v noci. Spinkala jsi v té postýlce, a když jsi začala plakat, tak šel dědeček uvařit mlíčko a já jsem tě zatím přebalila, protože jsi byla počůraná a pak jsme ti dali vypít to mlíčko a ty jsi zase spinkala dál. A tak jsme se o tebe starali a vozili jsme tě v kočárku a hráli jsme si s tebou a jsi naše radost.“

„Radost? Tvoje?“

„ Moje, dědečkova taky a hlavně tatínkova přece!“

„A taky tetina a strejdova?“

„Samozřejmě nás všech jsi veliká radost….a taky jsi naše ště…ště…ště..“

„ŠTĚMBERA!“

„Cože?“

„Štěmbera a špindíra…to říkal tatínek, že jsem špindíra.“

„No, když se zmažeš tak jsi špindíra, ale to nevadí, babička to vypere.“

„ A kde je tatínek?“

„Má práci, šel za paní Ježkovou.“

„A za paní pejskovou ne?“

 

Dny s tebou jsou voňavé, voní štěmberou...

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

20.08.2018 17:08:10dát kritice tipLerak12

Nádhera  a tak milé. Opravdu povedené! Ta vyřčená štěmbera nemá chybu.

20.08.2018 09:01:27dát kritice tipMarcela.K.

.

17.07.2017 18:15:08dát kritice tipČudla

Milé /*

11.07.2017 17:23:40dát kritice tipMarcela.K.

Štěmbera neříká tatínek - přidám tam tečky. Ten  říká jen špindíra ;-)

Štěmbera je Verunčino slovo , které si vymyslela, když nevěděla jaké doplnit (ště...ště...ště) Štěmbera je pro mě teď štěstí a  máš pravdu v tom, že je pořádně uštěbetané :-) Pro cizí štěmbera nic neznamaná.

Žvatlání tu nenajdeš. Verunka mluví na svůj věk velice hezky, čistě a chytře...někdy až moc. To víš, je nás moc dospělých na jedno dítě :-)

11.07.2017 14:50:49dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Z počátku se obávám, nepřijde-li na pořad taky dětské žvatlání,  které nemám v oblibě. Tohle je ovšem postavené na nezvyklých slovních  konstrukcích, a ač je ke zmiňovanému žvatlání občas jen krůček,  nikdy to nepřekročí onu hranici únosnosti, takže po dočtení mohu říct  jen líbí a neplatí to jen o slovu ...Štěmbera..., z něhož slyším spíš  štěbetání než špínu.  Tip.  

03.07.2017 16:31:57dát kritice tipMarcela.K.

Diano, člověk si to u těch vlastních ani tak neuvědomí...ale vnoučata, tam už je to jasné :-)

Evženie, ta naše mi to vrací za svého tátu, ten začal mluvit hodně pozdě, stačilo mu ukázat. Teď se směje a říká, že Verunka mi to vynahrazuje dvojnásobně.

Guy, já vím ;-) psal jsi mi to už k Žluťáskovi.

K3 díky, snad je to uvěřitelné, když je to jen zápis situace ;-) Pro Verunku, aby jednou věděla, jaké pro nás byla sluníčko.

Dodla, já to tak praktikovala už u svých dětí - diář na lednici a v něm zápisy pro tátu, až přijde z práce. 

Ostrich, to je sice pravda, ale to bych pak musela mít dva životy, abych si ten první mohla poslechnout ;-)

Díky za vaše komentáře, pokud vás mé řádky na chvíli vrátili k vašim dětem, či vnoučatům, účel, proč byly psány, byl splněn:-)

03.07.2017 15:06:39dát kritice tipOstrich

Doporučuju koupit diktafon a nechat ho nahrávat celý den - neuteče nic :o)

02.07.2017 22:39:41dát kritice tipDodola

Prarodiče taky zapisovali ségřiny výroky. Ty nejpamátnější z dětství nás všech se dodnes předávají ústně, např. synovo moudro: "Koho to napadlo udělat u vlaku les!" (při pádu stromu na koleje) rozesmálo celý vagón.

02.07.2017 17:12:03dát kritice tipK3

Působí to přirozeně. Dialogy uvěřitelné. Hezká čeština. Milé. T.

02.07.2017 00:36:08dát kritice tipguy
Taky jsme v rodině úspěšně odžluťovali sluníčkem :)
01.07.2017 07:37:08dát kritice tipAlexka

Pěkné,  děti jsou úžasné

01.07.2017 07:35:03dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Štěmbera a štěbetalka:-)

01.07.2017 00:05:32dát kritice tipsrozumeni
*****
30.06.2017 20:33:00dát kritice tipEvženie Brambůrková

Krásné. Ta naše je taky taková ubreptaná a je to miláček. :-))) /T

30.06.2017 18:53:25dát kritice tipDiana
Potěšilo, zahřálo u srdce. Děti jsou zázrak! ***


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor