Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+11 neviditelných
Růža
datum / id01.09.2017 / 481547Vytisknout |
autorGora
kategoriePovídky
témaRodinné
sbírkaVšední den v lázních,
zobrazeno1164x
počet tipů22
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Soutěžní dílko z Poety na téma: Vášeň nudného večera

Růža

 

Růža

 

Shrbená žena koukla ven přes ušmudlané okenní sklo. Stmívá se. Nalámala kostnatými prsty  pár suchých větviček a přiložila. Kopla do otlučených dveří a klika, jen tak halabala nasazená, vypadla na zem. Babka začala sakrovat. Po chvíli snažení se dveře konečně otevřely.

„Jutuuuš, Bubuuš, Péééťo!“ Některé z patnácti koček už čekaly na zápraží. Přes den lovily ptáčky a myši v zarostlé zahradě, ale v noci  spaly s Růžou uvnitř domku. Takhle to šlo v jejich společném životě den za dnem, večer za večerem. Když chlupaté společnice vkráčely s noblesou šlechtičen dovnitř, zabouchla vchodové dveře a zavřela na jednoduchou petlici. Nebála se. Celé roky ji nikdo nenavštěvoval. Možná celá desetiletí. Měla jen kočky a velkou slabost pro ně.

Vrazila tupý nožík do tatry,  konzervovaného mléka, a s obtížemi udělala ve víčku dvě dírky. Nalila ho do pekáče a zahustila dvěma, na mrňavé kousky nalámanými, rohlíky.Vlažnou vodou rozředila obsah plechovky. Kočky se v přítmí chodbičky pustily do jídla.

Babka ponořila ruce do kýble s dešťovou vodou, opláchla je a trošku chrstla i na obličej. Utřela se do starého děravého hadru. Tak, naposledy přiložit, a jde se spát. Větvičky, které naládovala do kamínek, byly tak slabé, že brzy shoří.

Vrstva matrací na holé zemi tvořila letiště. Růža se zahrabala do nevábně vyhlížejících navlhlých dek a čekala. Chvěla se chladem. Kočky, které pozorovala ve svitu petrolejky, se olizovaly, jak u nich bylo po jídle  zvykem. Seděly na zemi, stole, dvě skočily na skříň.

První přišel žíhaný Péťa. Pak Flíček, a Puťa, bílá flekatá hrouda. Kočky se postupně skládaly kolem vyschlého starého těla, babka každou pohladila a promlouvala k nim.

„Puťo, nesyč na Flíčka!“ klepla prstem po hlavě bílou kočku. „Ty zlobíš. Pocem, vyberu ti blechy,“ přitáhla tlustou Puťu rázně k sobě a zkušeně šátrala v chlupech kolem páteře na hřbetě. Občas po hmatu něco rozmáčkla v prstech. Měla ve vybírání parazitů letitou praxi.

Puťu za chvíli přestalo vyhledávání blech bavit, a vzepřela se. Vytasila drápky a škrábla Růžu do ruky.

Babka měla u provizorního lože na zemi připravenou hůlku, chňapla po ní a vzpurnou kočku přetáhla.

„Sypej, sypejte všichni!“ nadávala a kočky se rozutekly po místnosti. Hůlku dobře znaly.

Jen jedna zůstala, zpola zakrytá dekou. Babka ji pohladila po hlavě.

„Lízo, ty má nejmilejší, ty vždycky zůstaneš. Jsi hodná. Ne jako ostatní. Jsi hodnější, než byl můj manžel. Odešel po válce za jinou.  Pak se všechno změnilo. No, stejně si  s ním ta nová ženská neužila, mrcha jedna. Když za ní zas jednou jel, srazil ho vlak.“

Vyndala zpod polštáře hadřík, co kdysi býval kapesníkem, a hlasitě se vysmrkala.

Druhou rukou objala Lízu.

„Bývali tu se mnou mí hoši, Vašík a Fanda. Strašně zlobili, pořád běhali po zahradě, nechtěli se mnou zůstávat doma. Tak jsem je vždycky za jednu nožku uvázala ke stolu, kolem kotníku pořádně utáhla.

Jenže pak přišli z výboru a děti mi vzali. Že prej je týrám! Kdepak, jen jsem chtěla, aby poslouchaly a taky aby nechodily do školy. Hošíky někam odvezli, už jsem je neviděla, Lízo.“

V nastalém klidu se kočky vracely na lože. Přitiskly svá těla na babčino a spokojeně vrněly.

Jen Líza se neozývala. Byla natažená a studená, s vystouplým břichem. Před týdnem prodělala těžký porod. Nepřežila a koťata zůstala uvnitř. Růžina chorobná vášeň jí nedovolila kočku zakopat. Věřila, že se nejmilejší zvíře znovu probudí, a tak ji večer co večer zahřívala v peřinách.

Zhasila petrolejku a znovu si lehla.  Končil jeden z obyčejných osamělých teskných večerů. V domku na okraji městečka a po zahradě se roztáhla tma.

 

 

 

 

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

05.10.2017 13:09:46dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Lakrove, paměť tě neklame, o téhle paní jsem již jednou psala v souvislosti s jejím přepadením, nyní je to jen fragment s kočkami...děkuju!

05.10.2017 12:54:47dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Od začatku mám dojem, že už to na Písmáku (nebo něco s velmi podobným tématem,  tedy stařenka a kočky) už v minulosti bylo.  Smutný a výstižný výňatek ze života člověka, který si víc rozumí se zvířaty  než s lidmi, shrnuji to po dočtení a uvědomuju si, že i tohle téma  (člověk, který si víc rozumí se zvířaty...) se u tebe už několikrát opakovalo,  a že je to téma, o němž si myslím, že je ti nejbližší  (pokud tedy správně odhaduji, kdo je autorem, protož ověřit si to, se chystám  až po dopsání komentáře).  Tip.  

19.09.2017 17:56:56dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Marcelo, děkuju ti!

19.09.2017 16:25:29dát kritice tipMarcela.K.

Mám fobii z myší, proto nemusím ani kočky...o to strašnější mi ten příběh přijde...brr. Navíc je to napsané tak, že to čtenář "vidí". Tip.

15.09.2017 08:33:50dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

díky, tá istá:-)

15.09.2017 08:08:58dát kritice tipgabi tá istá

akoby si/som bola pri tom

napísané pútavo a uveriteľne

*

11.09.2017 09:07:05dát kritice tipAlenakar

Kvaji,

já jsem dokonce nedávno poslouchala debatu psychlologů na téma,jestli spolu nemůže souviset hudební talent a psychická porucha.Psychopatických skladatelů je totiž velmi mnoho Wágnerem počínaje a Schoenbergem konče. Rezultát byl ale takový,že hudební talent a psychická porucha spolu nesouvisejí v tom smyslu,že by jedno podmiňovalo druhé. Zcela normálních skladatelů je prý více ,než těch nenormálních.

10.09.2017 22:03:14dát kritice tipK3
redaktor prózy

Já jsem rád, ale přesně tak to bývá, to píše život a ty reakce jsou vyloženě živočišné, vystihlas to přesně. Ahoj. Karel.

10.09.2017 18:30:24dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Karle, díky ti - opravdu jsem se inspirovala u tebe:-)

09.09.2017 21:40:30dát kritice tipK3
redaktor prózy

Máš pravdu, Irčo. Růža jakoby z oka vypadla mojí Martě. Hned mi ji připoměla. Opravdový mrazivý příběh. T.

07.09.2017 11:16:18dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Díky za zajímavou diskusi.

07.09.2017 11:08:02dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Talent lze ubít, ale nikoli rozvíjet drilem a násilím. Obyčejně se tak výrazný talent, jako měl WAM, tak či onak prosadí. Sadismus jeho otce souvisí pouze s tou psychopatií, nikoli s talentem.

07.09.2017 10:42:30dát kritice tipAlenakar

Všechno spolu souvisí - otcův dril až sadismus,synkova psychopatie a talent rozvíjející se pod rákoskou.

07.09.2017 10:37:39dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Jde o to, jestli u WAM spolu souvisí jeho hudební talent s tím, že byl psychopat.

07.09.2017 09:45:48dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Byl svérázný, a při prvním shlédnutí Formanova filmu o něm jsem dostala takový záchvat smíchu /z jeho smíchu a celé postavičky, že jsem nemohla přestat...díky za informace...

07.09.2017 09:42:49dát kritice tipAlenakar

Z psychlogických rozborů Morartových oper vím,že si W.A. projektoval svého autoritativního otce třeba do sochy v Donu Giovannim nebo vzah s otcem zakomponoval do děje Kouzelné flétny. 

07.09.2017 09:37:59dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Aleno, to je vtip roku:-)))

07.09.2017 09:33:31dát kritice tipAlenakar

Ale jeden ze synků,které tatínek takto uvazoval - ke klavíru,to dotáhl docela daleko. Jmenoval se Wolfgang Amadeus Mozart. - Je ale fakt,že všicni psychologové se shodují na tom,že W.A.M. byl ukázkový psychopat. 

05.09.2017 18:28:09dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

To snad nebylo tak těžké pochopit. :-)

05.09.2017 15:20:14dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

kvaji, potěšil jsi...nejen ty, ale všichni, kdo překousli a pochopili...díky, přátelé.

05.09.2017 13:43:52dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Přesně - uvazování synků najednou změní smysl příběhu. Jen málokdy se něco takového povede jednou, dvěma větami.

04.09.2017 18:26:13dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Hugo, díkes ti:_)

04.09.2017 17:59:41dát kritice tipHugo Ramon

:-)

04.09.2017 13:02:27dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Štírko, díky, cením si:-)))

04.09.2017 13:01:11dát kritice tipŠtírka

Jo., i takhle se může život stočit... a není to jen u někoho tak zvláštně laděného, jako popisovaná Růža... Tipnu si...

04.09.2017 12:05:15dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Díky!

04.09.2017 11:58:09dát kritice tipYan73

Aha, tak teď

04.09.2017 11:55:50dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Yane, dík...žádný tip mi zatím nedorazil:-(

04.09.2017 11:54:28dát kritice tipYan73

Taky říkám hustý :)

Dávám tip, ahoj Y.

 

04.09.2017 10:17:40dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Aleno, jsem moc ráda, že sis udělala čas. Tvůj názor mne zajímá. Díky!

04.09.2017 10:15:55dát kritice tipAlenakar

V hodnocení se zcela shoduji s kvajem. Je to takový naturalismus á la Karel Josef Šlejhar - Kuře melancholik. Ta věta o uvazování synků ke stolu všechno posouvá jinam. Po té větě i ta hůlka na kočky působí jinak. Tip.

04.09.2017 08:35:03dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jiřinko, děkuju uctivě:_)

04.09.2017 07:08:36dát kritice tipsrozumeni
Síla. Super krásné...***
03.09.2017 19:04:39dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Ozzorbo, tys tomu ještě dodal grády:-))) Dík!

03.09.2017 19:02:59dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jani, ona se psychicky složila pravděpodobně po odchodu jejího manžela...pak to šlo od deseti k pěti...díky moc.

03.09.2017 19:01:47dát kritice tipOzzozorba
Láska je bezbřehá. V Indii je komunita, která své mrtvé pochovává tak, že je jí. Nikdy by svého příbuzného nezkopali do hlíny nebo spalovali. Žaludek je nejlepším hrobem.
03.09.2017 18:08:47dát kritice tipvesuvanka

Irčo, jako vždy pěkně a poutavě napsaný příběh, který působí trochu jako horor. Jak píšeš v diskusi, je bohužel pravdivý - z toho mně běhá mráz po zádech.... U té ženy nebylo něco vpořádku už ve vztahu k jejím dětem, když je přivazovala za nožičky ke stolu a nechtěla, aby chodily do školy, to bylo skutečně týráni a nebylo  divu, že jí byly odebrány. TIP

03.09.2017 06:52:42dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Dodolo, moc dík za toleranci a za vše:-)

03.09.2017 00:43:22dát kritice tipDodola

Ono je tady dost pokusů vypsat se i z vlastních "temných koutů duše", a není to vždy přijímáno. I když je forma zvládnutá mistrovsky. Přitom kdybychom si to uměli ventilovat takhle "písmákovsky", myslím, že by bylo míň válek ve všech smyslech slova a snad bychom byli i zdravější.

03.09.2017 00:33:38dát kritice tipDodola

Další tvé nahlédnutí do světa nestandardních lidiček. Podáno tím naturalističtěji, čím citlivěji.

Společensky nepřijatelná témata se ztvárňují hodně těžko, přitom jsou součástí nejen společnosti, ale i nás samotných. Podat je tak, aby byla akceptována druhými, je oříšek, klade to velké nároky na formu. Tobě se to myslím daří.

02.09.2017 17:22:35dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

upupo, dík!!

02.09.2017 16:38:49dát kritice tipupupa

Žijú také babky. Aj dedkovia. Kto by im siahol na vžitý systém, zahubil by ich. Pre niekoho šok, ale treba sa dívať aj inými očami. Poznám strašné prípady, keď ich chceli "napraviť". A týranie zvierat? Až sa začnú rôzni romantici zaujímať o život jatočných zvierat, potom môžme o niečom debatiť.

Príbeh nikomu nestráni, je objektívne napísaný.

02.09.2017 10:00:16dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Není třeba...nebýt reakce Diany, nenapsala bych tu skutečnost...dík.

02.09.2017 09:30:56dát kritice tiprevírník

Zírám. A obdivuju tě.

02.09.2017 09:05:51dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jardo, díky...i hrůzy se dějí...paní jsme jednou se zápalem plic odvezli do špitálu /byla to sousedka v polozbořenině vedle nás/, ujala jsem se jejích koček, paní Růža pak u nás pět let bydlela v mé péči...díky za pochopení, není to tak, že chci zaujmout za každou cenu. Prostě to tak bylo. Ten život by byl na román!

02.09.2017 07:30:33dát kritice tiprevírník

Hrůza. A to se ještě dozvídám, že je to pravda a sama s tím něco máš do činění! Napsáno skvěle.

01.09.2017 21:42:35dát kritice tipK3
redaktor prózy

Dík.

01.09.2017 20:17:19dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Karle, užij si to!

01.09.2017 20:16:22dát kritice tipK3
redaktor prózy

Ahoj, přečtu za týden. Dovolená. Karel.

01.09.2017 19:45:14dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Evži, díky.

01.09.2017 19:39:08dát kritice tipEvženie Brambůrková

To je hustý. /T

01.09.2017 18:09:35dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Čudlí, dík.

01.09.2017 18:04:54dát kritice tipČudla

/*

01.09.2017 17:51:13dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Di, ne, jen život, jaký žila Růžena. Stejně díky za přečtení.

01.09.2017 17:45:28dát kritice tipDiana

Tak nevím. Pokus o horor? Bohužel, "my cup of tea" to není.

01.09.2017 11:45:20dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Ona nebyla schopná citů...tedy normálních:-(

01.09.2017 11:42:34dát kritice tipagáta5

jen prohoď slovosled... prej ničivá vášeň... spíš lhostejnost, ty kočky tam zůstaly jen pro to žrádlo občasný, jinak by si Růža mohla povídat akorát tak se zdmi...

01.09.2017 11:40:42dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

agáto, no, ničivá vášeň, napadlo mne to hned, jak na Poetovi vyhlásili ten námět...dík, kouknu na to:-)

01.09.2017 11:39:34dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Karpaťane, dík - soutěž včera skončila...

01.09.2017 11:03:34dát kritice tipagáta5

~~No, stejně si ta s ním ženská neužila, srazil ho vlak.“ - tuhle větu si oprav...

mám kočky ráda, rohle je masakr!

01.09.2017 10:42:28dát kritice tipKarpatský knihomoľ

veľa šťastia v súťaži

01.09.2017 09:22:41dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Kočkodane, ta vášeň byla velmi silná...zasluhuje si své místo v povídce...díky:-)

01.09.2017 09:18:52dát kritice tipKočkodan
Promluvím jazykem spíse mladé generace: hustý...
01.09.2017 09:09:08dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Ivi, díky!!

01.09.2017 09:08:18dát kritice tipblacksabbath

Mám husí kůži.....mrazí mě, ale čtu ještě jednou.....silný příběh.......napsaný.....jedničkapodtrženáshvězdičkou.....úžasný..*/*******

01.09.2017 08:53:39dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Je to skutečný příběh. Mrtvou kočku jsem odnesla a zakopala já.

01.09.2017 08:52:37dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Nemáš zač. Ještě jsem zapomněl dodat, že z toho obrazu zároveň přímo kape životní neštěstí.

01.09.2017 08:48:32dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

kvaji, dík.

No, vypráví s Lízou, svou nejmilejší kočkou...poslouchali s měkkým - hoši, ale máš pravdu, poslední před tím jsou děti, tak já to opravím, moc dík...

01.09.2017 08:44:45dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Úplně mě z toho zamrazilo. To je příšerný, hnusný, fauvistický obraz, avšak velice dobře provedený. Tip

Jen z této pasáže jsem nějak zmatený: „Bývali tu se mnou mí hoši, Vašík a Fanda. Strašně zlobili, pořád běhali po zahradě, nechtěli se mnou zůstávat doma. Tak jsem je vždycky za jednu nožku uvázala ke stolu, kolem kotníku pořádně utáhla. Jenže pak přišli z výboru a děti mi vzali. Že prej je týrám! Kdepak, jen jsem chtěla, aby poslouchali a taky aby nechodili do školy. Hošíky někam odvezli, už jsem je neviděla, Lízo.“ To si jako nahlas říká pro sebe? A ve větě začínající "Kdepak..." má být podle mého názoru "poslouchal" a "nechodily", protože podmět je stále děti. 



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.