Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 432 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+16 neviditelných
SEDÍCÍ LEV V ČESKÉM STŘEDOHOŘÍ
datum / id03.09.2017 / 481588Vytisknout |
autorvesuvanka
kategorieOstatní nezařaditelné
témaPřírodní
zobrazeno767x
počet tipů17
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Z jednoho dávného výletu...

SEDÍCÍ LEV V ČESKÉM STŘEDOHOŘÍ
SEDÍCÍ LEV V ČESKÉM STŘEDOHOŘÍ

Název je možná zavádějící, ale osamělý znělcový vrch Bořeň v Českém středohoří, strmící jižně od Bíliny téměř z roviny do výšky 539 m, může z některého úhlu připomínat sedícího lva. Poprvé mě napadlo toto přirovnání při rozhledu z Doubravského vrchu u Teplic. Bořeň, na rozdíl od ostatních středohorských kopců, má téměř kolmé svahy, hluboké skalní průrvy. Je pokládán za největší znělcový masiv v Evropě. Kromě sopečné činnosti se na jeho utváření podílelo i mrazové zvětrávání, kdy vznikly skalní sloupy, věže a jehly, puklinové jeskyně a sutě. Další podíl na tvarování tohoto vrchu má samozřejmě i eroze.
 

Bořeň se může pochlubit velmi bohatou květenou. Zahrnuje asi 500 druhů rostlin, z nichž mnohé jsou vzácné a chráněné, například hvězdnice alpská, hvozdík sivý, tolita lékařská, kosatec bezlistý, tařice skalní, bělozářka liliovitá, len rakouský, kozinec dánský, lomikánen trsnatý a další.
 
 
Rozmanitá je i fauna tohoto vrchu. Zmíním alespoň lišku, jezevce, zajíce polního, kunu lesní i skalní, lasici kolčavu, rejska, výra velkého, krahujce obecného, žluvu hajní, dudka chocholatého, krkavce velkého, kavku obecnou, ještěrku, slepýše, užovku obojkovou, zmiji obecnou, mloka skvrnitého, několik druhů střevlíků,  z motýlů otakárka fenyklového, několik druhů modrásků a baboček.... Bořeň byl vyhlášen v roce 1977 státní přírodní rezervací.
 

Tento osamělý kopec nás už delší dobu lákal k výletu, a tak jsme se na Bořeň vypravili jednoho letního dne před několika lety. Výlet byl krátký, ale dramatický tak, jako je sám Bořeň. Cesta začínala na severním úpatí po zelené značce smíšeným lesem s převahou borovic, které nás přivítaly intenzivní vůní. Fascinovala nás divoká scenérie kamení, v němž se uchytily stromy a další rostliny. Skalky s kvetoucím čistcem přímým, hvozdíkem sivým a lomikamenem trsnatým, nad nímž poletovalo několik modrásků.

Přicházíme k odbočce, odkud je krásný rozhled na Želenický vrch a Zlatník, na obzoru se tyčí lounské koopce, zahalené v silném oparu. Ani svit slunce není tak intenzivní, obloha je potažena záclonou, vytvořenou řasami (cirru), je dusno. Nevěstí to nic dobrého, ale my po chvilce odpočinku pokračujeme ve stoupání, které začíná být ještě strmější. Byla by škoda výstup vzdát, když se nic neděje. Tolik se těším na vrcholové království kamení, které už je téměř na dosah - ráda bych si něco z toho alespoň naskicovala. Je zvláštní ticho, jen někde v dáli na severu se ozývá slaboučké zahřmění.

Zatím jsme celou cestu nikoho nepotkali. A najednou proti nám shora sbíhá několik asi šestnáctiletých chlapců, kteří nás varují, abychom dál nepokračovali, protože to tam vypadá hodně zle.... Váhavě postoupíme o několik metrů výš, kde jsme ještě chráněni posledními stromy, a před námi se otevírá pohled na království světle šedých znělcových balvanů, jimž kontrastuje temná šeď mraků, zakrývajících Krušného hory. Hrozivý pohled, navíc umocněný občasným zablesknutím a slabým zahřměním. Ti chlapci měli pravdu.
Moji spolupoutníci se ihned obracejí a nabádají k návratu, zatímco já, očarovaná tímto děsivým přírodním divadlem tu stojím jako přimražená a po chvilce dokonce postoupím o několik metrů výš a vylezu na kámen, který už je mimo dosah stromů. Jsem si vědoma hrozícího nebezpečí, ale je tu něco silnějšího než strach, něco, co mě doslova přitahuje.... “Jano, neblázni, to není žádná legrace!”, ozvalo se za mnou. Teprve teď se vzpamatuji a rychle se vracím k ostatním. Všichni přidáváme do kroku, abychom byli co nejdál od vrcholu, bouře se zlověstně blíží, hřmí stále častěji.

 

Slunce se schovalo za mraky, obloha celkově potemněla. Zatím spadlo jen pár kapek, takže kameny na cestě jsou pěkně kropenaté. Nevnímáme nic jiného než cestu, běžíme a ani se nechceme zdržovat vytahováním pláštěnek z batohu. Intervaly blesků a hromů se zlověstně zkracují. Nevím, kde jsme přesně byli, když se najednou rozsvítila obloha a současně s ní ozvala strašná rána a já jsem měla pocit, že se zachvěla i země - přímý zásah! Zároveň se protrhl těžký baldachýn mračen a spustila se taková průtrž, že jsme byli všichni okamžitě jako vodníci. I to patří občas k výletu.

Se vzácnou hvězdnicí alpskou jsme se už nesetkali, ale zažili jsme velké přírodní drama. Kdybych neuposlechla kamarády a zdržela se nahoře o pár minuté déle, asi už bych vám tuto příhodu nevyprávěla.

 
 
 



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

27.09.2018 10:44:44dát kritice tipvesuvanka

Narriel, děkuji za přečtení a milou odezvu :-))). Kdyby mě kamarádi včas nevarovali, asi bych lezla po balvanech výš..., ale to už bych o tomto  výletu nenapsala. 

27.09.2018 04:36:13dát kritice tipNarriel

"...Moji spolupoutníci se ihned obracejí a nabádají k návratu, zatímco já, očarovaná tímto děsivým přírodním divadlem tu stojím jako přimražená a po chvilce dokonce postoupím o několik metrů výš a vylezu na kámen, který už je mimo dosah stromů. Jsem si vědoma hrozícího nebezpečí, ale je tu něco silnějšího než strach..."Ano, tomuhle rozumím, prožívám to podobně, už odmalička... Jsou chvíle, kdy pro fascinaci nějakým přírodním jevem zapomenu na všechno okolo - a kolikrát i na to bát se ve chvílích, kdy bych nejspíš měla :).Díky za milé vyprávění, okouzlilo jako vždy.

19.09.2017 20:24:52dát kritice tipvesuvanka

Marcelko, děkuji za zastavení a milá slova i Tip :-)))

19.09.2017 16:19:04dát kritice tipMarcela.K.

Jani tip za poutavé vyprávění a guy - dík za animaci :-)

18.09.2017 18:17:18dát kritice tipvesuvanka

Růženko, děkuji za přečtení, milou odezvu i zájem, který mě moc těší :-)))

18.09.2017 15:48:06dát kritice tipRUZIGEL

Dvakrát jsem četla toto zajímavé vyprávění.Těším se nadalší.***

17.09.2017 11:38:54dát kritice tipvesuvanka

Adriano, děkuji za avízo i za poctu, kterou si ani nezasloužím. Jen popisuji svoje dojmy z výletů s doplněním přírodních zajímavostí zejména z geologie, vulkanologie a botaniky. Vnímám sopečnou činnost jako úžasný geologický děj, jehož výsledkem je nakonec (po vyhasnutí vulkánů) je zajímavá a velmi úrodná krajina.

12.09.2017 15:08:27dát kritice tipAdriana Bártová

guy, geologická animace je úchvatná, shlédla jsem i jiné, je to opravdu poutavé, díky Vesuvance znám tuto krajinu lépe, než když jsem v ní žila, je to výborná vypravěčka a nejlepší průvodce světem vulkánů

12.09.2017 14:15:55dát kritice tipvesuvanka

guy, děkuji za zastavení, milou odezvu i animaci, ktrerá je skvělým doplněním díla.  Znám ji, je velmi pěkně zpracovaná. Myslím, že čtenáře zaujme. Moc bych Ti přála, abys Středohoří navštívil :-)))

12.09.2017 09:51:57dát kritice tipguy
Vždycky když si přečtu některé z Tvých poutavých vyprávění, láká mě to k výletu do oněch míst. Snad se mi to někdy podaří i v reálu, zatím trénuju jenom na internetu, kde jsem mimo jiné narazil na tuhle animace.
Předpokládám, že pro Tebe to nebude nic nového, ale třeba někdo z Tvých čtenářů ji nezná, tak se snad nebude moc zlobit, když mu přijde avízo, za což se předem omlouvám.
11.09.2017 11:16:38dát kritice tipvesuvanka

Alenko, díky, máš pravdu. v té době byla kresba nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak zachytit krajinu, která básníky zaujala. Mě na tom fascinuje preciznost kreseb a maleb - tito lidé měli velký výtvarný talent a pravděpodobně byli samouky. 

11.09.2017 08:56:34dát kritice tipAlenakar

Já myslím ,vesuvanko,že s těmi kresbami je to podoné jako třeba se zpěvem. Dříve lidi sami zpívali,protože neměli na krku mptrojku a v uších sluchátka- Kreslili proto,že si nemohli všechno vyfotit mobilem. Jak jinak si mohli zachytit básníci v první polovině 19.stol. scenérii,která je zaujala,když ještě neexistovala fotografie ?

07.09.2017 13:08:19dát kritice tipvesuvanka

Alenko, díky :-))). Ano, právě pro ten zájem o sopky a mineralogii mně je Goethe sympatický. 

Karel Hynek Mácha moc hezky kreslil, našla jsem už dříve na internetu soubor jeho obrázků hradů, kam doputoval pěšky. 

Díky i za další informaci. Od Lermontova jsem našla krásný obraz horské krajiny u Tbilisi. Kresby E. A. Poea se mně nepodařilo najít.

Pro mě bylo překvapení, že i H. Ch. Andersen pěkně kreslil. Hodně cestoval, psal zápisy z cest, které doplňoval obrázky.

07.09.2017 10:05:15dát kritice tipAlenakar

Díky za kresbičku. Goethe se zajímal o sopky,proto ti musí být určitě sympatický.

Hodně romantických básníků umělo dobře kreslit.Vedle našeho Máchy třeba Lermontov. Nejvíce se mi ovšem líbí kresby E.A.Poea.

06.09.2017 22:48:51dát kritice tipvesuvanka

Petře, mám radost, že Středohoří je také Tvoje milovaná krajina. Děkuji za přečtení a milou odezvu :-)))

06.09.2017 21:34:07dát kritice tipPetr333

jako vždy pěkný počteníčko i o mém milovaném středohoří

05.09.2017 18:16:21dát kritice tipvesuvanka

Adriano, ano, sáhnout na něco nebezpečného - je to přesně tak jak píšeš. Děkuji za zastavení a milá slova i Tip :-)))

05.09.2017 14:59:16dát kritice tipAdriana Bártová

krásné obrázky, poutavý text s dramatickou zápletkou, někdy to tak máme, že si potřebujeme sáhnout na něco nebezpečného, T*

04.09.2017 22:31:30dát kritice tipvesuvanka

Aleši, děkuji za přečtení a milou odezvu :-))). On ten kopeček působí dramaticky už na pohled. Myslím, že při bouřkách ho blesky navštěvují častěji, primát v Čechách má Milešovka.

04.09.2017 19:52:44dát kritice tipaleš-novák

Kdo by řekl, že takový "kopeček" dokáže být tak dramatický... Byl jsem tam kdysi, i když bez bouřky.

04.09.2017 16:18:54dát kritice tipvesuvanka

Štírko, děkuji za zastavení, milá slova i zájem, který mě potěšil :-))). Dnes už bych si netroufla vylézt téměř na vrchol osamělé hory s výhledem na bouřku, vzdálenou jen pár  pár kilometrů... V dnešní době jsou bouřky mnohem nebezpečnější, kdy blesk zasáhne člověka mezi vysokými domy, jak se to stalo letos dokonce dvakrát.

Přírodní scenérie souboje živlů miluji a sleduji alespoň ve filmech a na internetu - mám na mysli zrození ostrovů podmořskými erupcemi, a pak mě zajímá jejich další vývoj a osídlení životem.

04.09.2017 13:08:59dát kritice tipŠtírka

Jani, děkuji za krásný zprostředkovaný výlet.... Také miluji působivé přírodní scenérie a "boj s živly".... Před bouřkou mám ale obrovský respekt... Prvá fotka je opravdu ležící lev, koukající se nahoru do mraků... Paráda... Těším se na další objevy.

04.09.2017 11:58:24dát kritice tipvesuvanka

Alenko, díky. Přesně tak, jak píšeš. V 19. století se krajina Českého středohoří těšila zájmu romantických malířů. Obrazy Caspara D. Friedricha se mně také líbí. Dalším malířem byl například Ludwig Richter, který srovnával tuto krajinu s italskou krajinou.  Malířů bylo víc. Ve 20. století si České středohoří zamiloval Emil Filla a namaloval rozsáhlý soubor panoramatických obrazů Středohoří. 

 

Svým posteskem, že je krajina Středohoří opomíjená, jsem měla na mysli to, že veřejnost, a často i turisté, kteří cestují po naší zemi "křížemkrážem"  navštíví Krušné hory, České Švýcarsko, Kokořínsko, ale České středohoří, které je v těsném sousedství, je neláká. 

 

Johann Wolfgang Goethe mě dostal už v době studií právě  tím, že byl i geolog a mineralog. Aktivně se zúčastnil průzkumu naší nejmladší sopky Komorní hůrky u Františkových Lázní. Byl i velmi dobrým malířem a kreslířem. Podařilo se mně najít jeho kresbu vrchu Bořeň, na niž přidávám odkaz:

 

440px-Der_Borschen_bei_Bilin_1810.jpg

04.09.2017 11:10:11dát kritice tipAlenakar

V 19. stol. byla krása české krajiny vyhlášená i v Německu. Často sem zajížděl malovat můj oblíbený malíř C.D. Friedrich,ale po Čechách cestoval i Goethe ,nejen jakožto umělec,ale i jako vědec. Zabýval se totiž geologií.

04.09.2017 11:04:54dát kritice tipvesuvanka

Alenko, děkuji za přečtení a milou odezvu :-))). Cestovala jsem nejvíc po Českém středohoří, které jsem si přála podrobněji poznat už od dětství.  Přišlo mně líto, že je tato krajina u nás dost opomíjená a zřejmě dodnes má stále "punc" průmyslového českého severu se znečištěným ovzduším a vodami. Mnohé se změnilo k lepšímu a i zde v sousedství průmyslu je krásné a unikátní České středohoří - krajina,  kterou bychom jinde ve střední Evropě marně hledali (museli bychom jet až do Francouzského středohoří - pohoří Auvergne). Proto České středohoří propaguji. Jinak mě fascinují všechny krajiny sopečného původu, snažím se o nich - o jejich neživé a živé přírodě dozvědět co nejvíc - a o svoje poznatky se podělit se čtenáři.

04.09.2017 09:40:00dát kritice tipAlenakar

Když si čtu tvé články a dívám se na tvé fotky,vždycky mě mrzí,že jako zahradnice mám tak málo času na cestování. Ale aspoň tak trochu cestuješ za nás ostatní. - Celé velmi pěkné - tip.

03.09.2017 23:30:47dát kritice tipvesuvanka

Irčo, Dodolo, Ivi a Peter, Romane a Luboši, děkuji a zastavení a milé komentáře :-))).

Bořeň má velmi zvláštní atmosféru - kamení tu vypravuje příběh o zrození kopce. Výlet byl umocněný zážitkem z bouřky. Kde ty časy jsou, kdy bývaly bouřky mírné (dá-li se to tak říct),  oproti těm, které byly letos. Tolik škod a dokonce  byly i dva případy, kdy blesk zasáhl člověka i v ulicích města...

Svůj obrázek tu nemám, Bořeň jsem sice namalovala podle fotky asi před dvaceti lety,  ale barevně se mi nevydařil, s akvarely jsem tehdy začínala. Možná, že se k němu ještě vrátím. 

03.09.2017 22:54:23dát kritice tipKočkodan
Nebudu mluvit za ostatní, ale já osobně jsem asi spíš rád, že jsi nám to mohla vyprávět... ;-)
03.09.2017 22:14:40dát kritice tipR. L.
umííííííííííí/***
03.09.2017 20:55:17dát kritice tipKarpatský knihomoľ

Jani, fakt zaujímavé, vrátane fotiek vrchu, tá druhá obzvlášť.

03.09.2017 19:54:30dát kritice tipblacksabbath

očarovaná tímto děsivým přírodním divadlem tu stojím ....člověk snadno podlehne kouzlu... v divadle přírodním.......*/***

03.09.2017 19:42:40dát kritice tipDodola

Obdivuji tvoji odvahu, ale chápu. Já bych tuto odvahu asi neměla, leda z bezpečné chaty dobře chráněné hromosvodem :-) A tak člověk přichází o životní dramata, na která se nezapomíná :-(  

Jo příroda občas člověku připomene, kdo je tady silnější. I u nás v malinkých bezpečných Čechách 21. století. Úplně mi letos stačily "cirkulujícíc bouřky". Takové dramatické, zlověstné až mysteriózní scenérie mračen jsem dosud viděla snad jen v televizi.

03.09.2017 19:37:38dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

To je dramatický příběh...ještě, že jste utekli, Jani. Díky za faunu, flóru, příběh a fotky...jen kresba mi chybí:-)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.