Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Skleněnka

17. 09. 2017
3
5
823
Autor
Herpes123

Život je tolik pomíjivý 
když si vítr pohrává
s copánky malé dívky
v rudých šatech a 
vlněnou mašlí ve vlasech
Která se vzdouvá a třepotá
jako motýlí křídla 
Jen vznést se do nebes
k těm tvářím v oblacích 
zahalená v nevinném ovčím rounu 
ve víru prachu drolících se cihel
Ještěrčí jazyky olizují své zornice
a přidávají do kroku 
civějíc pod nohy skrze stíny neonů 
jim mezi kluzkými prsty propadává
růženec plný tisíců 
truchlících snů

 

Spatřit záblesk celého světa
každé lidské bytosti ve své přirozenosti
každé odkvetlé růže
jež se rozprostírají na pradávných balvanech
jako vyhřívající se zmije 
každý lísteček mohutného dubu 
vydávající se na podzim se zenovým klidem
vstříc svému poslání
pod namrzlé slzy hvězd a znavená stébla 
V malé 
lesklé skleněnce 
Co se jako hlava obra
kutálí pod koly aut 
stojících na červenou
a uprostřed křižovatky
se rozzáří přes celý svět 
Jako zlatá
dělová koule
vypálená z našich úst
vznášejíc se nad lánem 
modrých očí

 

5 názorů

oleandr
19. 09. 2017
Dát tip

pěkné


Alenakar
18. 09. 2017
Dát tip

Klišé ? - Ale ano. Jenže proto nelze vylít s vaničkou i dítě. Ta báseň krásně teče a dokáže čtenáře vtáhnout do své nálady. Dokázat napsat takto vláčnou a spojitou báseň,která se vine jako medová plástev,je velmi obtížné. Já dávám tip za to,že mě ta báseň do sebe vtáhla a že mě nesla a kolébala.


Norsko 1
17. 09. 2017
Dát tip
Spousta klišè, čímž ti nechci brát schopnost erotizujícího zážitku

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru