Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Podzimní odpoledne pražského chodce

27. 09. 2017
22
56
4353
Autor
Gora

příspěvek do Zrcadla Písmáka:-) - fiktivní příběh "pražského chodce písmáckého" Movsara

 

 

Podzimní odpoledne pražského chodce

 

V místech, kde Václavák vtéká do první ulice Můstku, splynul s davem nenápadný muž, písmák, glosátor pražského dění.  Nechal se unášet proudem, vtažen a donekonečna převracen tokem velkoměsta.

Neděle dýchá svobodou.  Ve vytrénované paměti lovce okamžiků vom Sara ožil  text básně:

„Vaše město, Nino Alexandrovno, je veselé a je tam švanda. Lidé tam nechodí, jak je zvykem, ale poskakují. Od věže k věži jsou natažena lana. A na nich o polednách tančí lvi a medvědi. Všechno ve vašem městě je pestré a veselé.“

Zastavení první – pod Orlojem, kde Smrtka zacinká nad lidmi, ovšem jen "jako". Ta úleva! Průvod živých jde dál.

Druhému zastavení pravidelně patří antikvariát. Dívka za pultem, které by každý básník rád někdy recitoval. Lze si takto představit Ninu Alexandrovnu, tichou bytost z kouta svátečního pokoje, jejíž drobné prsty se o svátečním odpoledni rozbíhají po klaviatuře pianina? Jsou to její posmutnělé oči, které  lákají muže z celé gubernie? Prodavačka přistupuje k pokladně EET a dává odpověď na hypotetickou otázku básníkovu stručným: Éto vsjo?

Zatímco zručně balí ohmatanou knihu, pohledem nervózně sleduje hodiny na zdi. Pod ofinkou se objevuje jemná kolmice vrásky. Již před hodnou chvílí měla vybírat v bufetu naproti oběd pro svého vedoucího a zanést do kamrlíku. Posečkat, až pan šéf ochutná, zda pokývá spokojeně hlavou, (on rád divočinu),  pozeptat se s napětím v hlase: Éto vsjo?

Z té recitace asi nic nebude, Nino. Vrůstat do světa znamená nabalovat na sebe stovky a stovky tíživých zkušeností. Tak jsem to kdysi vepsal do jedné ze stovek svých miniatur. Sbohem, dívko se smutnýma očima. Čeká mne  nejmilejší zastavení  v opojně vonící kavárničce.

Oblaka nad pražskými ulicemi se proměnlivě seskupují. Vytvářejí pro vnímavou básníkovu duši obrázky podobné Goyovým Caprichos.  Bojí se zrovna tak své obraznosti, ačkoli ji vyhledává, vhlíží a popisuje. Splývá s davem (hlavně nenápadně!) a vymezuje se vůči němu, stejně jako malíři obdivuje krásu a bojuje s démony. Žíje spřízněnost s figurami z pláten malíře Eda Hoppera - být součástí společnosti, a přece osamělý.

U koflíčku kávy vyťukává poznámky do mobilu. Rodinka s rozvernými dětmi,  pracovitý liliput, skupina těžkotonážních Američanek a fotografující Asiati odkazují k úvaze filosofa nad věčným návratem téhož. No, Žluté lázně to nejsou, tam se inspirace řine doslova každým pórem rozpálených těl. Léto budiž pochváleno!

Tlukot pražců, tak podobný tlukotu života, pomalu ustává. Tramvaj vyklopila  našeho vom Sara. Konečná. Zaváhal, snad by býval jel  dál. 

Ze dveří jeho domu vyšla dívka s psíčkem, který se rozběhnul směrem k básníkovi a freneticky štěkal. Vlastně to nebyla dívka, ale mladá žena. Omluvně se na vom Sara usmála. Zaplašila tím plachým pohybem rtů úzkost noci.  

Mraky nad městem se už jen šedivě šouraly. Okem v nebeské síti pomrkával měsíc. Kočka za oknem nastavila chladné záři hřbet v bláhové naději.


56 názorů

Gora
14. 02. 2021
Dát tip

Díky, Renato, za návrat v čase.


bixley
14. 02. 2021
Dát tip

Hezky skloubené.


Gora
14. 02. 2021
Dát tip

Díky za čtení, Z.E.!


..:).


Gora
24. 10. 2017
Dát tip

Lakrove, děkuju za postřehy, jméno ještě ozřejmím...


Lakrov
23. 10. 2017
Dát tip

Je to takové odlehčené, na mě ovšem až moc odlehčené, protože nevím,  kdo je Nina Alexandrovna, zda někdo z minulosti důležitý nebo jen náhodně  zvolené jméno.  Tady ...Z té recitace ani nic nebude... možná místo ani mělo být asi.  Čí tvorbou je tenhle text ovlivněn, je zřejmé, autor taky  (a po odhlédnutí na začátek se oba odhady potvrzují).  


Gora
11. 10. 2017
Dát tip

Marcelo, já rozumím...díky, že jsi četla.

Důvod je nasnadě, bavilo mne to. Ráda se učím, mám hodně co dohánět:-)


Marcela.K.
11. 10. 2017
Dát tip

Asi tuším, proč jsi toto psala...ale tip ti za to nedám.


Gora
09. 10. 2017
Dát tip

tak jo, já to beru, šéfe:-)


Hugo Ramon
09. 10. 2017
Dát tip

dobrý :-)


Gora
03. 10. 2017
Dát tip

Hugo, moc jsi mi toho nenapsal...přesto díky:-)


Hugo Ramon
03. 10. 2017
Dát tip

:-)


Gora
02. 10. 2017
Dát tip

Díky moc, Dodo:-)), těším se z tvých slov


Dodola
01. 10. 2017
Dát tip

Teda Goro, ty ses rozletěla! Prostě umíš. A právě ta jemná ironie, která nejde za čáru, tě v rozletu určitě nebrzdí.


Gora
30. 09. 2017
Dát tip

Oldjerry, já děkuju:-)))


Oldjerry
30. 09. 2017
Dát tip

Tohle mi spravilo náladu. Ani jsem netušil, že to vůbec dnes potřebuji... dík


Gora
30. 09. 2017
Dát tip

blackie, těší mne, že tě oslovilo:-))) díky


krásně poskládané do homole...vypichuji........"Zaplašila tím plachým pohybem rtů úzkost noci.  "....."Mraky nad městem se už jen šedivě šouraly."........."Smrtka zacinká nad lidmi, ovšem jen "jako". Ta úleva! Průvod živých jde dál.".......*/***


Gora
30. 09. 2017
Dát tip

Moc ráda bych se tam podívala. Někdy jsou zdánlivě obyčejná přání těžko splnitelná. Jiřino, děkuju ti, že jsi četla a komentovala.


srozumeni
30. 09. 2017
Dát tip
A já jsem právě ten rodilý pražák, který se do Prahy občas vrací a někdy si sama jdu projít Václavák atd. A užívám si tu nostalgii svého mládí. Mám ráda to splynutí s davem...ale jen občas. Krásně napsané...*****

Gora
30. 09. 2017
Dát tip

Coutinho - abych neslízala smetanu sama, musím dodat, že právě tahle věta pochází spolu s asi třemi dalšími z miniatur rodilého Pražana Movsara.  Jeho "několik vět" je mnou komponováno do většího celku.  Děkuju ti, snad nebudeš rozčarován:-)


Coutinho
30. 09. 2017
Dát tip

"...kde Václavák vtéká do první ulice můstku..." Moc hezky napsané.Zajímavý text


Gora
29. 09. 2017
Dát tip

Danny, byla to dost filigránská práce...ironii mám hodně ráda...dík!


Danny
29. 09. 2017
Dát tip
vznáší se tam taková jemná ironie, která je zároveň pouze naznačená tak "na prahu". dobře vykresleno, zaujalo, Tip

Umbratica
29. 09. 2017
Dát tip

Já taky nemám až tak úplně vyhraněný styl. Určitě je lepší pořád něco hledat. Asi je lepší než zůstávat u něčeho,co člověk umí dobře,spíš experimentovat i s rizikem,že ti někdo řekne : Tohle ? - Tohle už přece nejsi ty.


Gora
29. 09. 2017
Dát tip

Um, děkuju ti...mne spíš trochu mrzí, že nemám dosud vyhraněný styl, kdy by mne po první větě bylo možné poznat. Díky za tvé vnímavé podoteky:-)


Umbratica
29. 09. 2017
Dát tip

Nepřestáváš mě překvapovat svou schopností stále zkoušet cosi nového.Daří se ti nalézat svoje možnosti ! - Tip.


Movsar
29. 09. 2017
Dát tip

to mně bylo, goro. a žes oslavila své výročí právě tematizací mých cest, o to větší.


Gora
29. 09. 2017
Dát tip

Vigan, díky, cením si ...


Gora
28. 09. 2017
Dát tip

agáto, chtěla jsem tam mít všechno...všechno, dík, že rozumíš


Gora
28. 09. 2017
Dát tip

Movsare, bylo mi potěšením jít ve tvých stopách chodce. Děkuju!


agáta5
28. 09. 2017
Dát tip

moc pěkně jsi to... moc!


Movsar
28. 09. 2017
Dát tip

a potěilas! milý lietrární pozdrav. a - chodci se rozhodně z pestré směsice, ať už pěstuje či pase cokoli, špatně nedělá!


Gora
28. 09. 2017
Dát tip

Kolobajdo, směju se tady...ty jsi opravdu humorista:-)))

Děkuju a zdravím do Havířova.


Kolobajda
28. 09. 2017
Dát tip

Hahaha!   A i když stále stejná - pokaždé jiná. Už jsi tady dost písmáků položila na lopatky. Nechceš zvolnit?   ; -))   /**


Gora
28. 09. 2017
Dát tip

Ozzorbo, díky, žes zabrousil do mých vod:-)))


Ozzozorba
28. 09. 2017
Dát tip
... už je to veselé. Tím lépe.

kdo to nepoznal, tak si to nezaslouží...:o)


Gora
27. 09. 2017
Dát tip

Jani, já jsem tam nebyla snad nikdy...dílko je o pražském chodci, Písmáku Movsarovi, jen taková fikce...asi to budu muset předznamenat někam dopředu:-) a díky moc!


vesuvanka
27. 09. 2017
Dát tip

Irčo, pěkně jsi popsala atmosféru Prahy. :-))) TIP. Přiznám se, že jsem v těchto místech nebyla nejméně tři roky,  davům se vyhýbám, pokud je to možné. Václavák občas projedu devítkou, když jedu na Žižkov.


Gora
27. 09. 2017
Dát tip

Petře a Evži, díky za vaše postřehy:-)


Kdyby byli cizojazyční obyvatelé turisté, určitě budou vítáni.

Ale Ukrajinka v lahůdkách supermarketu, která nerozumí ani slovo?

Ruska, která už zahnízdila a vozí děti do školky v SUV s mobilem na uchu?

Vietnamci pěstují marihuanu?

Snědí a černí pasáci?

Kde to jsme?

Doma.

Zatím.


Petr333
27. 09. 2017
Dát tip

Musím souhlasit s postřehem Evži, když to tak porůznu vozím. Když ty Prahu tak já ti pošlu Krumlov.


Gora
27. 09. 2017
Dát tip

Evži, věřím...chodec musí mít odolný žaludek  hlavu v oblacích:-))) .- díky


Také jsem chodec, bába s baťůžkem, a můžu říci, že mne spíše bolí u srdce z toho, co vidím. Ruské a vietnamské obchody na Starém Městě, vstupné do kostelů jak na Matějskou, místa pro potěchu jsou jen za peníze.

Slyšíš všude jen ruštinu prolnutou Duchy Lenigrada. A to nejen turisty, ale ty spousty, co tu nakoupily byty a domy.......i na periferiích.

Z toho by se chodci mohlo udělat nevolno.


Gora
27. 09. 2017
Dát tip

S rotwajlery mám své zkušenosti:-))


Kočkodan
27. 09. 2017
Dát tip
Irčo, já bych to tak dramaticky neviděl. Opruzeniny jsou sice velmi nepříjemné, ale jen zcela výjímečně někoho rozsápou... ;-)

Gora
27. 09. 2017
Dát tip

Karpaťane, díky:-)


Robíš mi radosť


Gora
27. 09. 2017
Dát tip

To by byl konec pražského chodce, Kočkodane:-)) - dík!


Kočkodan
27. 09. 2017
Dát tip
A vlastně to nebyl ani psíček, ale bohatě přes půl metráku vážící rotvajler. No, hlavně že nevyšel nikdo s vlkem... (smajlík s plachým pohybem závorky)

Gora
27. 09. 2017
Dát tip

Štírko, bavilo mne to - moc. Za pár dní budu už dva roky na Písmáku, chtěla jsem si /snad i jiným/ udělat radost...díky ti, že si všímáš:-)


Štírka
27. 09. 2017
Dát tip

 A já zase vidím, jak sázíš písmenka do řádků povídky a jakou přitom prožíváš radost, možná stejnou jako rodilý pražák, když se prodírá davy na václaváku Nebere je jako nutné zlo,  ale jako proud energie. A vlastně ho těší být v tom proudu a s přehledem jím proplout,

Psaní je tvůj živel. A já ráda sleduji, jak mu propadáš...A jak se ti to daří.

 


Gora
27. 09. 2017
Dát tip

Aleši, dík za zařazení...no, jedna věta je možná jen moje...ta poslední:-) - dík!


pěkná koláž...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru