Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+11 neviditelných
Dvojí imaginace
datum / id05.10.2017 / 482315Vytisknout |
autorGora
kategorieMiniatury prozaické
témaRodinné
sbírkaVšední den v lázních,
zobrazeno1156x
počet tipů25
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Dvojí imaginace

 

Dvojí imaginace

 

Maringotka v rohu zahrady u omšelého domku sloužila jako výminek.  S cirkusem kdysi scestovala všechny země Evropy. Na stěně visí zarámovány tři vybledlé černobílé fotografie. Zprava:  bělovlasý principál s knírkem a dětskýma očima, zakladatel cirkusu Karel Kludský. Rodem polský šlechtic. Měl dvacet dětí. Starý muž v maringotce je jedním v řadě potomků. Na druhé fotografii krmí jeho manželka Elsa,  krasavice s dlouhými vlasy,  slůně z láhve pro děti. Na třetím snímku je zachycená pyramida ze sloních těl, jak ji kdysi dávno v šapitó secvičil se svými zvířaty.

Vstal z dřevěné stoličky a přiložil voňavé polínko do kamen.  Dva chundelatí psíci vyskočili ze země v okamžiku, kdy se zvednul jejich pán. Předními tlapkami poprosili a dostali piškoty. Pod oknem se v bedničce popelila nemocná slepice.

„Povídej, dědo, jak to bylo se slony, když hráli fotbal na tom náměstí tehdy v Itálii,“ škemrá z otomanu okatý chlapec. Má zavázaný krk. Nedal jinak, než že bude stonat u prarodičů.

Elsa v saténové halence nalila vnukovi bylinný čaj. Věděla, že od ní ho bez řečí vypije.

„Nenech se přemlouvat, také si ráda vyslechnu, jak to bylo,“ blýskly v pološeru večera její výrazně nalíčené rty a oči. I když to uslyším po sto padesáté, dodala v duchu.

 Důchodkyně u nich ve vsi nechodí namalované, jen Elsa  ano. Patří to k ní, vždyť její tvář musela zářit ve světlech reflektorů i v poslední řadě v manéži…

„Mezi světovými válkami Cirkus Kludský hostoval v Turinu. Byl jsem docela malý, možná jako ty, špunte,“ usmál se děd na vnuka do peřin.

„Potřebovali jsme pořádný sukces, a tak jsme den před představením vedli naše slony přes největší náměstí v Turinu. Měla to být dobrá reklama. Šli pěkně za sebou, vedeni obrovskou indickou slonicí Bejby, nejchytřejší z nich. Pracoval jsem s ní pětačtyřicet roků,“ zasnil se vypravěč. Usrknul čaj z velikého hrnku a utřel do rukávu ústa v hladce vyholené tváři.

„ Na dvacet slonů si to štrádovalo přes tržiště,“ pokračoval, „a všímavý Jumbo uviděl velikánkou hromadu melounů. Dostal  chuť na svačinku a jeden meloun popadnul chobotem. Ne seshora ovocné pyramidy, ale zespodu. Melouny se začaly kutálet po rynku. Mahautové marně vykřikovali povely,  Jumbo podal chobotem meloun družce Nelly a ta zas dál. Za chvíli se náměstí proměnilo ve hřiště.  Sloni přihrávali  jeden druhému, jako by to byly míče,  a s chutí baštili. Že se toho hodně rozbilo a pošlapalo, to je jasné. Dlažba zalepená sladkou šťávou, sloni zapatlaní až za ušiskama, ale spokojení. Principál musel škodu uhradit. Ale ten úspěch! Dva týdny bylo v cirkuse vyprodáno. Každý chtěl vidět ty slony, kteří hráli na náměstí v Turínu melounový fotbal.“

„A umíš ještě jména našich slonů, dědo?“

Hubený muž s bílými vlasy vyskočil ze židle. Chopil se neviditelné hůlky a kráčel v kdysi salonní maringotce jako mim středem manéže, hlavu  omotanou ručníkem místo turbanu…

„V cirkuse má všechno svůj řád. Představení otevírá trysk koní,  hřívy a vlasy krasojezdkyní musí vlát v rychlém ántre,  potom přijde klaun. Vždycky jsem říkal – ukažte, jakého máte klauna, a já vám povím, jaký cirkus máte, když je dobrý klaun, je dobrý celý cirkus. Skákače, akrobaty na hrazdě, tanečnice, žongléry - to všechno august uvede a spojí. Pak je na řadě dravá zvěř, ta vzbudí napětí, skok tygra je tichý jako let sovy. Celý stan zkoprní. Medvěd lední či hnědý zase pozná na krotiteli i ty nejtajnější úmysly. Bič je jenom symbol, důležitější je vzájemná úcta a důvěra. Ne vždycky to vyjde, ze dvaceti synů prvního principála byli tři roztrhání šelmami. Cirkus, to je život i smrt. Každá chyba se vymstí.

Na závěr představení vedu své slony.  Když obři napochodují v řadě za sebou, od největšího po nejmenšího, řeknu jim – Stop, halt, a zastaví se. Virbl… Na Down pokleknou, a diváci šílí.“

Stařec  poodhrnul pruhovanou duchnu a usedl na pelest postele. Chlapci se klížila víčka, a přece ještě stačil poprosit: „Dědo, ta jména…“

„Ty mne zkoušíš, viď… Byli tam se mnou, ve středu manéže, všichni sloní kamarádi. Jmenovali se Bejby, Mutti, Venuše, Bela, Chandy, Jumbo, Hamburk, Kitty, Nelli, Wales, Bombaj, Kalkata, Alfekt, Charley, Piccolo, Cejlon, Borneo, Sumatra, Sáva a Jáva. A teď  už spi. Hezké sloní sny.“

Usmívali se - všichni, děda Karel a bábi Elsa, i vnuk v pruhatých peřinách. Také v jeho žilách koluje krev světských.

Děda sundal z hlavy ručník.

Každé to jméno bylo pro něj zaklínadlem a vzpomínkou. 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

11.06.2018 17:17:15dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

reinko, děkuju ti

11.06.2018 16:55:14dát kritice tipreinka

No, musím smeknout před tvým vyprávěním... Děkuji.

13.10.2017 15:03:43dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Lakrove, tak to mám radost, že tě mé vyprávění dojalo, a moc děkuju:_)

13.10.2017 14:48:47dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Krásné a snad až trochu dojemné, takže výhrady (nemnoho)  si tentoktrát nechám pro sebe.  Tip.  

11.10.2017 22:21:08dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Hugís, kupodivu skoro u všech mých povídek...a já jsem moc ráda. díky taky tobě:-)

11.10.2017 22:04:31dát kritice tipHugo Ramon

Teda tady je fronta :-) gut

09.10.2017 15:11:09dát kritice tipK3
redaktor prózy

Atmosféra je báječně popsaná. Já měl cirkusy rád. Nejvíc klauny a dravé šelmy. Až do doby, než jsem si uvědomil, že dobrý klaun musí být smutný a že ta zvířata dělají něco jiného, než by ve skutečnosti chtěla. Od té doby se jim vyhýbám. Tohle má ale takovou tu starosvětskou náladu, která tomu dává něco víc, než jen zmínku o cirkusu. Rád jsem přečet.

Malý překlep: pricipál - principál /zkraje/. Potom mi nejde nějak do sebe věta: ...nechodí namalované, jen Elsa ne.

Měj se dobře.

09.10.2017 11:38:00dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Um, moc děkuji...no, cirkusáky mám ráda odjakživa...tak se zajímám...dík:-)

09.10.2017 10:54:23dát kritice tipUmbratica

Zajímalo by mě,jak se dostáváš k námětům svých minipovídek. Tohle působí tak věrorodně ,jakobys to sama prožila. Tip.

08.10.2017 18:59:09dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

blackie - Ivi- děkuju moc...

08.10.2017 18:58:07dát kritice tipblacksabbath

musím zase pochválit.....tak ráda čtu tvé obrazy !!!.....*/***

08.10.2017 11:23:20dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Díky ti za tvou laskavost, Pavle, a pěknou neděli:-)

08.10.2017 10:54:11dát kritice tipKolobajda

No a ještě se přidám já, vše už bylo řečeno v diskusi pod dílkem, já jen dodám, že je to laskavé...   : -))  /**

06.10.2017 20:41:08dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

vesuvanko, díky moc...

06.10.2017 20:40:25dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

KK...děkuju za milá slova:-)

06.10.2017 19:58:39dát kritice tipvesuvanka

Irčo, krásně a čtivě napsané, jako bych u toho byla. TIP

06.10.2017 19:49:24dát kritice tipKarpatský knihomoľ

Ireni, myslím, že  v tom ako píšeš si Veľká pani

06.10.2017 14:37:37dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Blanko, moc děkuju...

Koukala jsem, že na PP s tou krásnou povídkou vítězíš, a to ti moc přeju...

06.10.2017 14:35:38dát kritice tipIQ nick

Všechny tvoje příběhy mají takové zvláštní kouzlo, životní moudrosti, nadhledu, porozumnění.... no prostě nádhera! b:-)

 

06.10.2017 13:18:49dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Štírko, díky moc, hledám příběhy, jak se dá...

06.10.2017 13:17:27dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Zdendo, přihodíš - li, bude patnáct:-)

 

06.10.2017 13:00:22dát kritice tipŠtírka

Zdá se, že máš někoho,kdo ti příběhy sype,  jako drobky sýkorkám :-)

Věřím, že je  to autentické. A rozhodně si nemyslím, že je "děda" jako "děda" a že k věku patří pomalost... Nic mě nazarazilo. Příběh je čtivý. Další do tvé knížky.

06.10.2017 12:33:23dát kritice tipZdenda

Jenom 13 tipů? Co se děje, Goro? Musíš přidat!

06.10.2017 10:27:16dát kritice tipYan73

Z Tvého příběhu vyplývá, že minimálně vnouček je radost.

Určitě to mohlo být tak, jak jsi to napsala. Takže za mě dobrý. Líbilo.

Ahoj Y.

 

 

 

06.10.2017 09:29:43dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Yane, díky ti...kdybys viděl fotku toho "starce", napadlo by tě určitě jako mne, že to stáří je u něj jen věk, jinak cirkusáci jsou mimořádně fyzicky zdatní lidé... a vnuk nemusel říkat dvakrát... pan Jiří Kludský asi neměl na světě moc radostí než své vzpomínky...vilu mu vyvlastnili, dali omšelý domek někde na konci vesnice, ale on v něm nikdy nebydlel, dovezl si tu maringotku...zvířata zabavil stát atd atd...  

06.10.2017 09:11:50dát kritice tipYan73

Mně so též líbilo. Akorát mám pocit, že ten stařec je na svůj věk moc rychlý. Myslím si, že by se měl nechat víc "prosit", dělat okolky, nahlas zkoumat, zda si to vlastně pamatuje, začít oklikou a víc si to užít, než přejde k samotnému příběhu. Když děda vypravuje příběh vnukovi, tak by to měl být obřad.

Tolik za mně jako za čtenáře. Spisovatel jseš ale ty :)

Závěrem Ti dávám tip (čtvereček jsem zaškrtnul). Ahoj Y.

 

 

 

 

 

 

05.10.2017 22:01:01dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Evži, tak to mám radost, vážně...díky

05.10.2017 21:53:23dát kritice tipEvženie Brambůrková

Krásné vyprávění. Četla jsem to s úsměvem. :-) /T

05.10.2017 21:19:23dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Čudlí, díkes:-)))

05.10.2017 20:57:04dát kritice tipČudla

Krásné /*

05.10.2017 18:01:36dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Díky, Lenko:_)

05.10.2017 18:00:20dát kritice tipLnice

*

05.10.2017 15:41:41dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

To já se zas nenutim, baví mne to, víc než třeba vaření:-))

05.10.2017 15:34:36dát kritice tipOzzozorba
Nejhorší ze všeho je nutit se. Tvorba vychází z čirého jsoucna, ze sebe sama, z radosti z proměny, valí se emoce jak dobré tak i ty zlé, ale není v tom žádné úsilí.
05.10.2017 15:20:17dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Květoni, děkuju ti, mám radost, žes četl.

05.10.2017 15:17:45dát kritice tipKvětoň Zahájský

Dobrý příběh na nevšední téma.

05.10.2017 14:58:39dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Ozzorbo, díky, umíš se vcítit, původně jsem chtěla psát jen o téhle příhodě, ale zas by nikdo nevěděl, co to bylo za slony a něco o tom rodu...dík!

05.10.2017 14:56:36dát kritice tipOzzozorba
Právě! V Turinu se slony to bylo ono.
Omáčku na začátek nepotřebuješ a když nebude kaše na začátku nebude ani na konci. '":¨)
05.10.2017 14:52:44dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Aleši, jsem zvědavá na odpověď upupy...

05.10.2017 14:51:31dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Ozzorbo, tak napiš konkrétně, co považuješ za okraje...když je vyšoupnu, zbyde jen sloní fotbálek v Turinu:-))) a děkan

05.10.2017 14:49:39dát kritice tipaleš-novák

up: obrana proti nevařícím ženám je prostá: najít si jinou...pokud je tohle kritérium nějak důležité...:o) nebo se naučit vařit, máme rovnoprávnost, ne?

05.10.2017 14:49:11dát kritice tipOzzozorba
Střed výborný a ty okraje přední a zadní bych vyšoupnul ven! Vše aby mělo rytmus a bylo svěží.
05.10.2017 14:43:14dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Hani, jen ještě podotýkám, že dnešní metody dresury jsou již ostřeji sledovány ochránci a podobnými aktivisty, ale s tou nesvobodou máš pravdu. To je i v zoo, všude, kde jsou ploty... děkuju

05.10.2017 14:40:30dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

upupo, pro muže je to jistě nepříjemné, když jeho žena neumí vařit...ale mohou jít spolu na in-line brusle, bicyklovat, na hory, za zábavou... a stavit se v restauraci na jídle...a ženy už nestráví třetinu života za sporákem jako ženy mojí generace a starší:-) Možná je to závažnější než téma zvířat v cirkusech...je to taky nesvoboda. Ale všechno má své pro a proti.

05.10.2017 14:32:55dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Diano, o cirkusy se zajímám dlouho. Jsem ráda, že se líbí:-)

05.10.2017 13:56:03dát kritice tip8hanka

jeej, aj ja sa hlasim na obeed..keď ide o jedlo, stojím v rade prvá:)

Gora, viem, že miluješ zvieratká, z Tvojich príbehov to jednoznačne cítiť, koľkým si pomohla...si dobrý človiečik...sú zvieratá, ktoré baví plniť pokyny a niečo dobré za to dostať, napr. mnohé psíky...

videla som dosť dokumentov, ako sa v zákulisí k cirkusovým zvieratám pristupuje...malé klietky, vymedzený priestor, odkiaľ sa nemôžu nikam dostať, len polehávať, čo chodiť dookola popri mreži...šelmy nemajú šancu slobodne sa prebehnúť vo veľkom výbehu, kde by ho v stiesnených podmienkach vzali... zvieratá v cirkuse nútia k jednotlivým cvikom bodcami, bičom, trápením...ponižovanie, ubližovanie, neustály strach...

 Bush nie je práve ten človek, od ktorého by som s hrdosťou prijala vyznamenanie:)

.

05.10.2017 13:21:54dát kritice tipDiana

Kam ty na to chodíš! Výborné, přesvědčivé *********

05.10.2017 13:19:55dát kritice tipupupa

Týpek za príbeh odoslaný, za varenie... no dobre, aspoň taký virtuálny. Predstav si, že ja nepoznám ženu pod cca 40r., ktorá by vedela variť, keď sa vydávala. To akoby chlap pod 40r. nevedel zarobiť korunu. Že začne až po svadbe. Je to vážny jav, sranda už ide bokom. Ja som v jednej poviedke navrhol, že by mal byť zákon, kde by ženy skladali pred svadbou skúšky zo ženských prác, inak by sa nesmeli vydať. Nemyslel som to ako žart, to vôbec. Smrteľne vážne!

05.10.2017 13:18:47dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Tak dík...jdu vařit  švestkové knedlíky, ahoj...

05.10.2017 13:13:26dát kritice tipupupa

8hanka: Mám na cirkus rovnaký pohľad. Aj s tou výmenou úloh. A je fakt, že generácie ľudí od cirkusu si nevedeli iný spôsob života ani predstaviť.

05.10.2017 13:13:05dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Upupo, mnoho let jsem vařila pro partu dělníků, každý den...a chválili si!

Tak co, přidáš mi típek, za to vaření, ovšem??? Vďaka:-)

05.10.2017 13:11:05dát kritice tipupupa

Nemám rád cirkus, ale dobre napísané príbehy áno. Opäť dobre vystihuješ tú náladu, akoby som to videl, čiže ako kus filmu. Písať vieš, ale otázka na telo: Vieš aj variť? No? TO je umenie! Dnes ženy lepšie píšu, ako varia.

05.10.2017 12:31:11dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Aleši, máme štěstí, že to byl odborník...stejně myslím, že ti zatrnulo:-)...dík!

05.10.2017 12:30:05dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Dodo, nejsem sama, koho cirkusy fascinují, ty obrazy, které jmenuješ, jsou moc pěkné...třeba i Hlinomaz maloval své naivní obrázky z prostředí varieté...

Nezastávám se toho ani onoho přístupu drezury zvířat, ale např. prezident Bush dal vyznamenání panu Berouskovi za humánní přístup ve výcviku medvědů...Díky, Dodolo:-)

05.10.2017 12:26:34dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Hani, co člověk, to názor, já zvířata miluju odmala a chráním je, ale zahlédnu vršek cirkusáckého stanu a jsem štěstím bez sebe...to samé v divadle a tak...musela jsem mít někoho z předků cirkusákem:-))) Moc děkuju za vše, Hani, a zdravím na Slovensko.

05.10.2017 12:16:52dát kritice tipaleš-novák

jednou jsem v cirkuse vystupoval...jako dobrovolníka si mě vybral vrhač nožů...naštěstí to byl skutečný odborník, přežil jsem..:o)

05.10.2017 12:06:08dát kritice tipDodola

Uf, hned první odstavec mě dorazil. Dvacet dětí!!! Sloní pyramida!!! Mám ráda cirkus tak akorát na obrazech, třeba Františka Tichého nebo Edgara Degase. Svým podáním jsi mi je připomněla. Cirkus je život i smrt. To máš teda pravdu. Víš, že existuje petice proti vystupování zvířat v cirkusech? Můžu ti přeposlat, hihi... Tip za popelivou nemocnou slepici :-)

05.10.2017 12:05:39dát kritice tip8hanka

napísané skvele...ludia spojeni s cirkusom po cele generacie si nevedia predstavit iny zivot...

nemam rada cirkusy ani vystupovanie zvierat na jarmokoch...

neverím, že všetky tie zvieratá chcú byť drezúrované, vystupovať pod silnými svetlami pred davom ľudí...

niekto rozhodol za ne...celý život v zajatí, naviac plnenie nezmyselných príkazov, údery...len preto, aby sa ľudia zabávali...niekedy si predstavujem opak...zvieratá odchytia ľudí a budú ich trápiť v malom priestore, prikazovať, trestať...žiadna sloboda...

prepáč,Ty za to samozrejme nemôžeš:) NIkdy som do cirkusu nešla, navonok  pozlátko, vo vnútri bolesť...

05.10.2017 12:01:51dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

To mne moc těší, Luboši...

05.10.2017 11:59:13dát kritice tipKočkodan
Irco, i já jsem se usmíval. Dokázala jsi tak neco mnohem obtíznejsího nez napríklad naucit slona zahrát na ukulele Yesterday. :-)


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.