Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠašek a Blázen
Autor
Kami
Šašku, vrať mi korunu.
Poroučí Blázen povýšeným hlasem.K čemupa ti je? Co si za ni pořídíš? Pouhá koruna. Kdybys do ní alespoň udělal díru, viděl bys skrz ni svět. Ale takhle... Odpovídá pohrdavě Šašek.
Budu mít o korunu víc... Na to hrdě Blázen.
... o kolečko víc... Se smíchem mu skáče do řeči Šašek.
Dej sem mou korunu!!!
Říká s důrazem na \"dej\" Blázen.Pro korunu by si nechal vrtat koleno.
Šeptá Šašek. Jsi jako malé dítě, Blázne. Dej, dej, dej... Chci, chci, chci... Pitvoří hlas. A napadlo tě, k čemu je taková koruna dobrá? Podívej, jak se koulí. Ty, Blázne, si s ní vydržíš hrát dlouhé hodiny... no, jako dítě...Blázen nedokáže spustit oči z lesklého předmětu. Lačně natahuje ruku. Šašek ho třepl přes prsty. Blázen zlostně dupl nohou. Dej mi...!
Já vím, korunu... Ale počkej – neskončil jsem. Koruna je skvělý předmět. Má totiž dvě strany – rub a líc – a je jenom na tobě, co bude rub a co líc, co bude dobré a co špatné... Potom si s ní můžeš hodit... A mince letí do vzduchu. Šašek obrací minci na hřbetu ruky a mračí se. Nedobré věci mě čekají. Blázne, hoď si taky. Vtiskne Bláznovi korunu do dlaní.
Bláznovi září oči. Házet s ní? To nemyslíš vážně? Posvátně drží korunu v mističce dlaní. Já přeci vládnu téhle Zemi..., koruna mi dává moc. Jsem silný! Klade si minci na hlavu a se zády jako pravítko usedá na trůn.
Nečeká nás nic dobrého...
Mumlá Šašek a vytahuje z kapsy svou vlastní minci. Zkoumavě ji prohlédne a vrátí zpět. Opouští Bláznův palác a míří k šibeničnímu vrchu.