Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bezdušec v bufetu

24. 10. 2017
7
6
736
Autor
Movsar

Starý Nový člověk

Až všechny sny opustí své lidi a i příběhy už budou jen slabou vzpomínkou uvnitř kybernetické paměti, nový člověk bude dokonán. Emoce se oddělí od zkušeností a stanou se pouhými nervovými tiky. Fantazie budou generovat počítačové programy a člověk se omezí na jejich pasivního diváka. Nebudeme zakoušet žádnou distanci, vztahy lidí, věcí a promluv budou natolik těsné a okamžité, že se radikálně promění i pojmy soukromí a času. Zdání neomezených a nekonečných možností bude zářit světlem tisíce sluncí a skrývat stín pravdy o konečnosti a mezích: nakonec budeme pořád ještě ztěžka dýchat a umírat jako ti staří lidé. 


Bezdušec v bufetu

Skupina italských turistů se vyloupne u Muzea, ujde pár metrů a už halasí: Starbucks! Jde to slovo od úst k ústům, válejí ho každý po jazyku, je jim hořkou radostí. Až ochutnají tamní kávu, zbude jen pachuť hořkosti. To za rohem v italském bufetu je jen holka a s ní Lalíček. Lalíček je Rus s obrovským břichem, co žvýká středomořskou housku s tučným sýrem. Znají se. Zatímco piju espresso, Lalíček už žvýká další housku a flirtuje s holkou; ta mu už připravuje další. Pak přijde pár úředníků ze záložny, muž poručí „dvakrát kapůčo“, žena si prohlíží opodál lahve s vínem, aby náhodou nemusela platit. Lalíček je se slaboduchým výrazem ve tváři pozoruje a žvýká další housku.   


Masný průmysl

Masný průmysl se tu odráží v zadnicích dívek. Jsou neuvěřitelně veliké, vystlané tukem a nezřízenou chutí. A každá kroutí tou svou o závod, protože tady je Vodičkova a role jsou tu vrženy jak kostky: ženy se předvádějí, muži okukují. A jak tak okukují, celí jsou od tučných snů a celí jsou od radosti.


Le petite mort

Hadí holka. Dva škrtiče chová v džínách, dva hladové vrahy. A malá smrt už se plazí ulicemi Prahy. Potkáš-li ji, nastav šíji. Třebaže nezemřeš na antický způsob a nevejdeš do knih, litovat nebudeš. 


Tatranské gymnazistky

Slunce si k nám zkrátilo cestu a holky sestoupily z hor do města. Tak teď parta tatranských gymnazistek jde Prahou a vábí na silná stehna, zuby a vlasy. Tolik krásy, povzdechnou si jen chodci zavěšení do svých saní.


Poupata

Jsou to skutečná poupata. Div světa. Něžná harmonie ženství. Sedí ve slunci u Platýza a mají krásnou chvíli. Popíjejí své první kávičky, už bez piškotků na znamení zrání. Za pár let vyrostou v masožravé květy a do Prahy budou přijíždět každá sama se svou mouchou.


6 názorů

agáta5
25. 10. 2017
Dát tip

myslím, že lidi procitnou a ti další už budou plni emocí a lásky... :))


Yan73
25. 10. 2017
Dát tip

Super :) se řežu.


Andělka1
24. 10. 2017
Dát tip

... samá žena....samá žena, jedna hezčí než druhá...


Gora
24. 10. 2017
Dát tip

Tak dnes Lalíček,gymnazistky, poupata, a top ~~Le petite mort:-)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru