ZASE TY (stejné)

Valím se v příboji hněvivých výkřiků,
každou vteřinou, jíž jsem dál od Tebe,
do duše upíří vrazím pár kolíků,
poslední list upadl a vločka zazebe.

Neřeknu už ani slovo nahlas.
Nesnáším slabost a zvlášť tu svoji.
Všechny mé lásky jsou zlé, stejné na vlas
a všech se stejně strašně bojím.

Odporná nicoto, zkoušíš mě nasát,
jsem sama upírem, nastav svou žílu!
S výkřikem podobným kvičení prasat
bouchne má duše jak v Černobylu.

Ptáš se, co kdybys neexistoval?
Můj smutek by se trochu lépe schoval…