Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Hodina po půlnoci

29. 10. 2017
20
79
4594
Autor
Gora

Hodina po půlnoci

 

Hodina po půlnoci. Pravidelná kontrola trvale ležící babičky. Má drobné mozolnaté dlaně pevně sevřené v pěsti - snad svírají útržky toho hezkého, co zbylo.

Býval to statek. Ve víře tady vyrostlo deset dětí. Ve víře. Ale co láska?

Pozoruji ten voskově zabarvený obličej.  Vzdor, který se zrcadlí ve výrazu tváře, mrazí.  Má zaťaté čelisti a zatuhlou šíji, odkloněnou ode mne, od nás. Naprosto odkázaná na jiné, a stále ubližuje. Alespoň řečí těla.

Před osmi měsíci, kdy se šourala s chodítkem po kuchyni, upadla.  Na rentgenu mi řekla, abych ji nenechala ve špitále, opakovaně jsem ji ujistila, že společně s jejími dcerami udělám vše pro to, aby mohla zůstat doma.

A tak to i bylo. Rozpis „služeb“ mezi námi děvčaty, snachou a dcerami, a den a noc u ní. Moje jsou středy a soboty.

Ze začátku ještě mluvila hodně nahlas, spíše křičela. Nikdy nepoprosila ani nepoděkovala. Přece jsem jí slíbila, že ji nenechám ve štychu.

Člověk jí dal napít, udělal krok od postele, a začala volat – piť, piť. Dostala znovu čaj, krok od postele, a něco ji údajně bolí. Namazat nohy a záda, krok od postele, a prý třeští hlava. Dát obklad, nedojít ani do kuchyně, bolí třeba zuby. Natřít tvář, dát obklad, a zase hned – kakala…  Rozbalit, umýt, zabalit, dva kroky, a – piť, piť. Dvacet čtyři hodin v kuse. Nespala. Ona ani opatrovatelka. Jí stačilo párkrát denně na chvilku klimbat.  Vzdálit se na pět minut znamenalo mlácení hrnkem do zdi a řev. Drž ma, drž ma, nebo spadnem… snadnější by bylo složit vagon uhlí než noční u ní. Teď už přece jenom na pár hodin denně ztichne a spí.

Když se objevila nějaká návštěva z rodiny, neváhala a pod rouškou jakési kvazi-starostlivosti neomylně vyhmátla nejcitlivější skulinku a zaryla. Nečekaně a bolestivě… 

Ještě před pár týdny deklamovala modlitby dnem a nocí, Anděl páně povedal a tak dál, ale  s neuvěřitelnou záští, nikdy jsem nikoho neslyšela takhle vztekle se modlit.

Ze čtyřiadvaceti hodin tak dvacet stále mluví, teď už jen drmolí stejná slova – rozpráví s mrtvými. Celá kohorta příbuzných z onoho světa jako by se střídala u tohoto lože. Je to tísnivé, nikde nikdo, ani internet, kde bych aspoň ve chvíli, kdy usne, našla spřízněné duše.

Jde měsíc za měsícem, služba za službou na samotě u lesa. Zítra bude tchýni osmdesát šest roků. Každou neděli přichází farář s hostií. Nikdy před návštěvou z kostela nesekýruje, ale jen co odejde…

Snažím se přese všechno vidět člověka, kterého jsem měla ráda. Ačkoliv už dlouho tuším, kdo taháním za zákulisní nitky způsobil snad všechny vážné konflikty v této rozvětvené rodině.  Teď chce, aby jí vraceli něco, co jim nedala. Oni to věděli odjakživa, ale cizímu neřekli.

Mentálně postižené děti v ústavu, děti v jeslích, syn. Lidé s těžkými závislostmi. Sousedka, o niž jsem pět let pečovala, protože nikoho neměla. Bezdomovci a ztroskotanci. Zvířata. Nemocní. V poslední době  služby v  domově pro seniory. Prošli mými zaměstnáními ve zdravotnictví, někdy jsme se náhodně potkali.

Nestěžuju si ani nechlubím, takových lidí, už třeba jen v různých zdravotnických zařízeních, je hodně.

Jen se hodinu po půlnoci zamýšlím.

 


79 názorů

Gora
17. 01. 2021
Dát tip

Ano, to byl právě případ mé tchýně... ostatně podrobněji o jejím životě píšu např. v povídce Agneša nebo Na službě a mám rozpracovanou i novelu z Rumunska, kde vyrůstala.


Jamardi
17. 01. 2021
Dát tip

Špatně jsem se vyjádřila. Myslela jsem i inteligenci. Dřív to bylo tak, že se moc nestudovalo. Dětí bylo hodně. Studoval jenom jeden, ten nejstarší. Nebyly na to peníze.


Gora
17. 01. 2021
Dát tip

Jamardi, podle mých zkušeností hraje inteligence a "životní přehled" v nesnadných situacích dost velkou roli, ale i povaha, o níž ses zmínila.

Já jsem si teď pročetla všechny komentáře a byla znovu tam ... na samotě u lesa... 


Jamardi
17. 01. 2021
Dát tip

Nemyslím si, že to, že by se někdo neuměl vyrovnat s novou situací bylo díky jeho vzdělání. Víc záleží na povaze. A ta se chytne všeho, čeho může. Jen je to někde a někdy snažší.


Gora
17. 01. 2021
Dát tip

Jamardi, díky za návrat... no, nejsi daleko od pravdy. Lidé, kterým nebylo dopřáno ani základní vzdělání, jen dřina celý život, se zřejmě neumějí vyrovnat s novou situací... dík.


Jamardi
17. 01. 2021
Dát tip

Neměla ta paní strach ze smrti? Jestli vyrostla na statku a měla fanaticky nábožensky založené rodiče, mohlo to být tak, že přes den pracovali a večer někdo předčítal Bibli. Je v ní spousta textu jako z hororu.

Ne každý tak musí dopadnout, když má takové rodiče. Záleží na povaze. Ale právě že vím o takovém případu, kdy paní, která se chtěl stát jeptiškou (ale nevzali ji tam ze zdravotních důvodů) pak na konci života sekýrovala své sestry, které se o ni staraly a pořád si na něco stěžovala, byla protivná.


Gora
16. 11. 2019
Dát tip

Phil, s postupem času mi to dochází, díky ti!


Philogyny
16. 11. 2019
Dát tip

Tento text jde zcela pochopit jen na základě vlastní zkušenosti. Protože to soukromé peklo je nepřenosné.  


Gora
04. 02. 2018
Dát tip

zvedavče, a co když je toho porozumění příliš, moc, víc, než jeden člověk vydrží, není to o nelásce, je to o všeobjímající lásce, a o tom, co přináší... děkuju, bylo by to na hodně dlouhé vysvětlování...


zvedavec
04. 02. 2018
Dát tip

Vnímam obsah diela aj ako upozornenie, pozor! Môže sa ti stať, že budeš podobný/á, ak ti prestane fungovať rozum. Naplň sa láskou a porozumením, kým ti ešte rozum pracuje. Vďaka.

A keď čítam niektoré príspevky diskusie - kritiky, prišla som na to, že podobne "sekýrovať"  je možné aj vtedy, keď rozum ešte funguje. Ak sa použijú napr. cudzie slová, slovo gýč, "vedecky" ladené mudrovanie, znie to inak ako "kakala", či ako zúrivé búchanie hrnčekom o stenu, ale pripadá mi, že princíp je rovnaký a príčina - absencia lásky - tiež. 

Niekto by povedal, že si tým ľudia nahrádzajú to prázdno v sebe, ktoré by mohli zaplniť práve pokusom o vľúdnosť. Dávaním. Vzájomnosťou. 

Aby to nevyznelo tak, že som proti vyslovovaniu pravdy, či rozdielneho pohľadu na texty. Avšak: 

Gora o starej panej napísala, že sa modlila " s neuvěřitelnou záští, nikdy jsem nikoho neslyšela takhle vtzekle se modlit."

Hm, ale niektoré tie kritiky (a nie všetky, ktoré sú v niečom aj kritické) sú podobné :D;

A nemôžem sa zbaviť dojmu, že sú aj vo svojej zložitosti gýčovité. 

 


Gora
06. 11. 2017
Dát tip

Radovane, díky ti.


... hospicová realita, těžká jako litinový dekl na kanálu.

Často mi o tom povídá Viola Svobodová (dříve lékařka hospici u Alžbětinek) nebo Ivan Kania (dobrovolník tamtéž). A taky často mluví o odpuštění, uzdravení duše, smíření na poslední chvíli. 


Gora
01. 11. 2017
Dát tip

Děkuju ti.


Diana
01. 11. 2017
Dát tip

Milá Goro, odsuzovat jsem si dávno odvykla. "Nesuďte a nebudete souzeni", praví Bible, ale totéž ná naučí sám život....


Gora
01. 11. 2017
Dát tip

Diano, měla jsem obavu, že mne odsoudíš nebo nesouhlasně zakroutíš hlavou...neměla jsem to vůbec psát, skutečnost však taková je...


Diana
01. 11. 2017
Dát tip

Strašně smutné! Jací budeme my, až se čas nachýlí? Modlím se za rychlou a důstojnou smrt.


Gora
31. 10. 2017
Dát tip

Lakrove, ono to vzniklo vlastně  z přemíry emocí, také proto, že to mne zajímá, jak v podobné situaci "fungují" jiné ženy...ale já ten dodatek smažu. Díky.


Lakrov
31. 10. 2017
Dát tip

Je to docela drsné vylíčení postavy na jedné z cest, jakou se může ubírat stáří.  Tahle věta mě zaujala: ...takhle vztekle se modlit...  Závěrečný dovětek o přispěvovatelkách Písmáku mi přijde nadbytečný.  


Gora
30. 10. 2017
Dát tip

Nejen radostmi živ je člověk...díky:-)


Zbora
30. 10. 2017
Dát tip

Už kdysi dávno jsme tady chtěli doplnit kategorie o někeré víc neformální, ale (asi správně) převážil názor, že Písmák je hlavně literární prostor a tím by měl zůstat. 

Myslím, že kategorie Jen tak pro radost je důstojná, i když to tak na první pohled možná nepůsobí :)

Hodně štěstí.


Gora
30. 10. 2017
Dát tip

Abych, Zboro, uvedla na pravou míru, nejprve to bylo pod miniaturami prozaickými...ale obsah je asi krom tří smazaných vět stejný.


Zbora
30. 10. 2017
Dát tip Johanakrupa

Celkem nechápu tu "angažovanou" diskusi pod dílem. Připadá mi dokonale o ničem. Jde přece "jen" o deníčkový zápis, ve kterém se autorka snaží bezprostředně vypsat z dané situace, hledá někoho, komu by to řekla. K tomu Písmák, jako svým způsobem sociální síť, prostě občas slouží. Forma tomu pak nutně odpovídá - žádná není. Emočně je to prostě vypjatý text - tak, jak asi v té chvíli bylo potřeba. A fakt, co všechno z textu dokázali někteří vyčíst je prostě úsměvný. Asi jiná situace by byla, kdyby se text schovával pod rubrikou vázané verše, do kterých by byl spěšně naňahňán. Ale takhle... ?


Gora
30. 10. 2017
Dát tip

blackie, no, diskuse obrovská, jako bych napsala román...děkuju ti moc.


 každý kdo přečte se snad zamyslí.......napsané dobře, protože jsem četla třikrát..................*/***


Gora
30. 10. 2017
Dát tip

ZH - děkuju. Tvým názorům rozumím a pokusím se příště více propracovat texty.

Podotýkám, že jsme na amatérských stránkách, jsem zdravotní sestra a ne spisovatel.


Myslím si, že ti jde hlavně o obsah, píšeš asi "srdcem", nebo jak se tomu říká, a myslíš, že tím se do textu otiskne nějaká pravdivost. Podle mě je to spíš tak, že pravdivost se rodí z jazyka, z fungujícího provázání toho viděného a způsobu vidění. To viděné může být v podstatě cokoli, ale způsob vidění ho činí jedinečným. Myslím si, že žádné téma by nemělo být obhajováno jen tím, jaké je... jakože některá témata v sobě mají tíhu a tím by se stala posvátnými a nedotknutelnými, ať už by byla napsána jakkoli. To je snad proti smyslu psaní.

Podle mě by ses mohla víc soustředit jednak na konkrétní (pevnější) příběh a jednak na jazyk - s vědomím, že máš velkou tvůrčí svobodu, ale zároveň i zodpovědnost a nutnost usměrnění. A že jazyk není ani ke krášlení, ani k rezonanci se čtenářem. Mně přijde, že tvoje texty (nejen tento, ale co si tak nejasně pamatuju) chtějí hlavně rezonanci se čtenářem (mají kolem sebe takovou auru typu "mí chápaví citliví čtenáři mě chápou"), jenže ony musí rezonovat hlavně samy se sebou (snad je mi rozumět) a zároveň neuváznout v příliš snadných nebo očekávaných obrazech (myšlenkách). Klišé vzniká tak, že přijmeme do našich světů něco hezky usnadňujícího, něco, co se zdá být pravdivé, a přitom není. Jak to odlišíme? Protože, pokud klišé srostlo s naším viděním (myšlením), nepoznáme ho. Takže je nutný existovat v rozporu - jednak mít svůj text (svá témata) pečlivě prochozený, skoro bych řekl být fyzicky "uvnitř", ale zároveň si neustále udržovat nadhled jak nad tématem, tak i nad způsobem psaní a vidění, což ti ostatně taky umožní nebrat žádné téma jako svaté nebo silné samo o sobě a žádného čtenáře jako někoho, kdo by s textem měl souznít, protože text žádné souznění nevyžaduje, naopak - může fungovat i jako dekonstrukce nějakých (tvých) klišé, může (tebe samotnou) překvapit (ale zase nebýt založenej jen na "překvapování", to je jasný)

Totiž, když jenom sepíšeš svoje vzpomínky a emoce, v podstatě bez větší důslednosti k sobě a k řeči, tak to sice může být třeba autentické, nebo hezké, nebo dojímavé, "blízké", "vzdálené", ale jinak nic. Takže co potom s tím.


Gora
30. 10. 2017
Dát tip

tak snad mne neodsoudí na doživotí:-(((


Movsar
30. 10. 2017
Dát tip

no ale to bys neměla. ono ti to možná zní libě, ale je to hrozivá obžaloba. 


Gora
30. 10. 2017
Dát tip

Přátelé, moc všem děkuju.

Zabouchala jsem nesměle hrnkem do zdi...a vyslechla vaši ozvěnu. Marcelo, i po citové stránce dávám, ne jen "pouhou" fyzickou péči. Tím, že mám služby jen v noci, mohu být přes den na Písmáku, pokud jde o vysvětlení toho, že tu bývám často...ovšem, někdy taky spím:-)

Oldjerry, Um, Kolobajdo, vesuvanko, agát,Marcelo, děkuju vám.

Zvláštní dík Movsarovi. Pojmenoval jasně, o co se tady pokouším: přepisuji život do veršů.


vesuvanka
30. 10. 2017
Dát tip

Irčo, omlouvám se za zdvojený komentář, nevím, jak se to stalo. Původní text jsem chtěla doplnit, a tak jsem ho smazala a opravený znovu vložila, a stalo se toto. Všimla jsem si toho až po termínu možnosti opravy.


kvaj
30. 10. 2017
Dát tip

Budu se těšit.


Movsar
30. 10. 2017
Dát tip

pokusím se o tom textu tedy napsat vlastní text, abych - a už asi opakovaně - vysvětil, v čem spatřuju kýčovitost gořiných próz. na druhou stranu musím uznat povedenost gořiny lyriky. v próze se ale opakovaně, chronicky dopouští toho, co do ní z principu nepatří: kunderovsky vyjádřeno: přepisuje život do veršů. 


vesuvanka
30. 10. 2017
Dát tip

Irčo, smutný je úděl nemohoucích, ale  i těch, kteří o ně pečují. Jsi velmi obětavá a máš můj obdiv, jak to zvládáš - vím i z jiných Tvých děl, že toto není první stařenka, o níž pečuješ, ale pomáháš i jinde. Velmi dobře napsané, TIPIrčo, smutný je úděl nemohoucích, ale  i těch, kteří o ně pečují. Jsi velmi obětavá a máš můj obdiv, jak to zvládáš - vím i z jiných Tvých děl, že toto není první stařenka, o níž pečuješ, ale pomáháš i jinde. Velmi dobře napsané, TIP


kvaj
30. 10. 2017
Dát tip

Proč bych měl vědět, kdo s takovou teorií přišel první a kdo ji rozpracoval v jistý systém, abych mohl napsat, že to není nic nového? Prostě jsem to už někde četl. A je otázkou, jestli to je tak bezezbytku pravda. Ty jsi ale určitě teoreticky fundovanější, tak se s tebou nebudu přít. Nicméně si stále myslím, že jsi text tak docela nepochopil. Gořin text má jistě své problémy, ale není ani kýčem ani sentimentální ani falešný. To jsou tvoje nálepky a používáš je jako klišé.

Proč by ale měla být moje poznámka forma/formalismus důsledkem mého mentálního vyčerpání? Je to podobné jako ve výtvarné oblasti - obsah se k divákovi, ke čtenáři dostává prostřednictvím formy a tyto dvě složky - obsah a forma - mají být v ideálním případě vyvážené. Kdežto formalismus je zdůrazňování formy někdy na úkor obsahu.

Za mě už to stačí. Nechci se v tom dále patlat.


Marcela.K.
30. 10. 2017
Dát tip

...agáto, to je věc názoru. Přeji Ti, abys jednou nebyla v kůži "nerudné babky"...

Já doufám, že Irena pochopí má slova lépe, než Ty.


agáta5
30. 10. 2017
Dát tip

naopak, myslím, že na Písmáku není pro lidi ztráta času, když se potřebují vypsat...  někdo si jde zaběhat, někdo napíše báseň a pak hup do normálního a někdy šíleného světa... takže napsat goře, že místo aby si povídala s nerudnou babkou, píše na písmák, je zcestné a hlavně úplně zbytečné a moralizující... copak asi víš o jejím životě?  o kvalitě textu nepíšu 


Kolobajda
30. 10. 2017
Dát tip

Ahoj Irčo, je třeba smeknout před tvým samaritánstvím, protože vím, že to vše, co píšeš, je pravdivé. A někdy dost krutě pravdivé. Je to prostě tvoje parketa - sloužit nemohoucím a pak se z toho vypsat (a snad i vyspat...). Ty "odborné a fundované" diskuse pod tvými díly nečtu - nemám na to trpělivost. Ale stejně jako Movsar bych tu poslední větu změnil. Mi to přijde dost patetické.   Jinak je to opět za ***


Umbratica
30. 10. 2017
Dát tip

U některých lidí se ve stáří povaha velmi změní,ale jiní zůstanou stále stejní,někdy i horší,než byli v mládí. Ano - u někoho,kdo je zcela odkázán na pomoc druhých, může přetrvávat snaha všechno kolem sebe dirigovat a řídit. Ale proč se jedni na stará kolena změní k lepšímu a jiní se ještě zatvrdí,to lze dost těžko pochopit.  Mám v něčem podobné zkušenosti jako ty,ale povídku bych o tom napsat nedokázala. Neměla bych odvahu popisovat svoje soukromí. - Tip.


Oldjerry
30. 10. 2017
Dát tip

Jen tak - pro radost?  přes tu hutnou atmosféru zpovědi i povzdechnutí, stížnosti na to, na co si nestěžuješ?  to je přehrabování v drobnostech, jichž se nelze zbavit, ale aspoň zastrčených mimo zorné pole dozadu prádelníku za bezvadně vyrovnané vyžehlené košile...  Povzdech v neděli  ráno v půl druhé.  Já mám ten prádelník v hlavě... a mozek, ta svině, se mi v tom sajrajtu přehrabuje, když nemohu usnout...**


Movsar
30. 10. 2017
Dát tip

co "přesně upřesnil", goro?


Marcela.K.
30. 10. 2017
Dát tip

Asi tu chybí na takovéhle psaní kolonka :-)

Třeba - "milý deníčku" ;-)

Znám to - i já bych část svých textů uzamkla do této kategorie.

Velice dobře vím, proč jsi toto napsala, ty pocity znám...zná je každý, kdo někdy "přičichl" ke službě ve zdravotnictví...

Jen mi tam také cosi chybí... snad nadhled. Na to jsi ale příliš blízko, stařenka je členem Tvé rodiny....mívala jsi ji ráda - zmiňuješ v textu - proč?  Dokážeš se "obětovat", ale...

Víš, Ireno, jsme asi stejně staré...snad se neurazíš, ale pokud něco dělat nechceš, nedělej to.

Stáří prý karikuje povahu. Něco na tom bude. Třeba to tlučení hrnkem je jen volání o pomoc. Dát napít, přebalit, přiložit obklad, namazat bolest... a co si takhle sednout si a povídat? Raději svůj čas strávíš na Písmáku? I to znám...dnes už bych chtěla zpátky ty hodiny, které jsem tu "proseděla" a promrhala...nikdo mi je nevrátí.

Statek - tam asi nebylo moc času na "rozmazlování" dětí....nevím, neznám, netuším.

I ty sama tu teď trochu bušíš do zdi...


Movsar
30. 10. 2017
Dát tip

~Píšeš, že je jen text a právě jen v jeho slovech můžeš nacházet smysl. To ale není nic nového"

tak, kvaji, pokud to není nic tak nového, tak nám vyjev, kdo s takovou teorií přišel jako první, kdo tohle téma zpracoval v jistý systém?

jistě to vědět nebudeš, což potvrzuje tvůj následný text, kde zmiňuješ právě fonetické či gestické přídatky, které ale právě ona teorie, na niž jsem narážel, považuje za veskrze druhotné a pro četbu/pochopení smyslu naprosto nepotřebné. v tom byla podstata věty, že UŽ v samotném písmu se nachází smysl.

o stírání významu dlouhým používáním slov a tím velké kritice pojmu etymon se pěkně poučíme v zahradě epikurově, jako téma to tedy obstojí, z tvé zmínky ale nic neplyne, nijak svůj výpad neprohlubuješ. proč bych měl použít zrovna tahle slova jaksi "na dluh"?

poslední poznámka na margo formy/formalismu je už patrně důsledkem tvého naprostého mentálního vyčerpání.   


kvaj
30. 10. 2017
Dát tip

To já rád, Irenko.


Gora
30. 10. 2017
Dát tip

upupo, děkuju...někdy je toho moc, tak jsem si posteskla...normálně to nedělám:-) dík


Gora
30. 10. 2017
Dát tip

kvaji, děkuju ti za vysvětlení...tak daleko mé literární a jiné znalosti nesahají, díky, žes upřesnil Movsarův výklad:-)


upupa
30. 10. 2017
Dát tip

Život je hrozný. Na tieto témy sa normálne nevyjadrujem, ale tú hrôzu si spísala tak dobre, že musím. Už onedlho čaká spoločnosť gigantický problém s ľuďmi, ktorým predlžujeme život. Mládež je vychovaná na telefónoch, tak som zvedavý, kto to bude riešiť. Migranti? Nie, tu chýba charakter, a určite nie len ten na úrovni vlád, ale taký všeobecný: staroba je utrpenie. Mentálne postihnutí - to nie sú božie dary, ale zase len utrpenie. Všetko zatiaľ ako-tak stojí na dobrovoľníkoch, ale čo ak nebudú?

Nikdy by som nedokázal to, čo ty.


kvaj
29. 10. 2017
Dát tip

Radíš mi, abych se zbavil staré hermeneutické iluze o dualismu ducha a litery? Uf. Já žíji v takové iluzi? To jsem nevěděl. :-) Píšeš, že je jen text a právě jen v jeho slovech můžeš nacházet smysl. To ale není nic nového. Jenže každé slovo má více významů, a ty jsou v dynamickém pohybu, některé významy slova se postupně vytrácejí, jiných nově nabývá (co mám na mysli, vysvětlím na slovech kromě a mimo, která měla původně opačný význam, ale postupně významově splynula s původním významem slova mimo a původní význam slova kromě získalo slovo vedle). Určitě víš, že třeba v dialogu z očí do očí se mění smysl totožných výroků tónem, dikcí, výrazy tváře a gesty. V psaném projevu tato možnost není, ale existují způsoby, jak dosáhnout podobných efektů.

Z tvého příspěvku jsem vyrozuměl, že předpokládáš, že dokážeš najít smysl textu z jeho slov na první dobrou, a proto taky suverénně mrskáš takovými pojmy, jako je třeba kýč. Jenže slovo kýč se nadužíváním téměř vyprázdnilo a je tudíž nutné, abys vždy znovu vysvětlil, co tím konkrétně míníš, když jím něco označíš.

Podle mého mínění jsi právě ty použil slova kýčovitost, přehnaný sentiment a falešnost jako klišé. Zkrátka si myslím, že jsi ten text moc nepochopil, a vystřihl od pasu povrchní hodnocení. S tím nemá moje hermeneutická iluze o dualismu ducha a litery co dělat.

A jedna připomínka - každé čtení je formální, zatímco formalistické je jen některé čtení. Formalismus je něco jiného než forma.


Gora
29. 10. 2017
Dát tip

Každý má právo na hledání. Díky, Movsare, za vtipný komentář, vždyť někteří mí čtenáři jsou i tví čtenáři.Já si svých čtenářů vážím. .


Movsar
29. 10. 2017
Dát tip

pak bychom museli ašš přiznat podíl na pravdě.

a i já si myslím, že tví čtenáři si takový příspěvek zaslouží.  


Gora
29. 10. 2017
Dát tip

Hm, už tady chybí jen Ašš, aby napsal: je to gyč.

Pánové, díky, a jdu smazat / jen řečnické otázky, mí čtenáři si zaslouží ponechat text, který je z nějakého důvodu zaujal./


Movsar
29. 10. 2017
Dát tip

aha, ano, že by to bylo takové cvičení: dost práce na textu/příběhu, aby nebyl čas na blbosti/klišé. souhlas.


Gora
29. 10. 2017
Dát tip

Evži, vidím, že máme podobné zkušenosti, děkuju ti


Movsar
29. 10. 2017
Dát tip

poradím ti, kvaji: zbav se staré hermeneutické iluze o dualismu ducha a litery textu. je jen text a právě jen v jeho slovech můžeš nacházet smysl. není žádná esence textu, ale naopak jsou usazeniny v textu a ty je třeba rozpoznávat. proto je námitka "formalistickým" čtením nepřípadná, každé čtení je formalistické.

k druhé námitce "prostředím". ta nesedí vůbec, text nás nezavádí do nějaké odtržené komunity, třeba ufonů, schizofreniků nebo sekty davidiánů, aby čověk musel nutně mít osobní zkušenost. text uvdáí do docela prostého prostředí, což není na závadu. to, jak se v tom prostředí "rozhlíží" a jak svůj úzký a nejrůznějšími klišé deformovaný rozhled podává, právě to je problém. ostatně i reakce něco vypovídají. je třeba si poplakat. tak asi tak.


kvaj
29. 10. 2017
Dát tip

Není zač, Irenko. :-)


Dobře jsi to napsala. Také jsem se nedávno zamýšlela nad tím, kolik toho může po mně chtít člověk, který mi tak málo dal. /T


Gora
29. 10. 2017
Dát tip

kvaji, díky


kvaj
29. 10. 2017
Dát tip

Kýčovitost, přehnaný sentiment a falešnost - to není problém tohoto textu. Mám pocit, že to posuzuješ velmi formalisticky, zatímco o prostředí, které je v textu popsáno, nemáš moc povědomí.


Gora
29. 10. 2017
Dát tip

Movsare, co naplat, dělám falešné soudy stále dokola. Díky, žes četl a komentoval.


Movsar
29. 10. 2017
Dát tip

jakási nedomrlost, jak píšeš, zdendo, přece vůbec není ten zásadní problém textu. tím je jeho kýčovitost, ten přehrávaný sentiment  a falešnost. to je zásadní problém umění vůbec. nedokončenost by byla zcela v pořádku, protože text, psaná řeč, písmo je vždycky aforistické, postupuje ve skocích, to je podstata písma, vždy je mezerovité a nedokončené. kýč, to je problém. falešné slzy, falešné soudy, falešné polarity, med, co není k snědku.


Gora
29. 10. 2017
Dát tip

Hanko, díky. Neměla jsem to podat touto formou...díky.


8hanka
29. 10. 2017
Dát tip

pripomínaš mi kolegyňu, včera jej svokra(tchýně) oslavovala 90 rokov...Božka s manželom sa o ňu starali, posledný rok je  umiestnená v Domove sociálnych služieb...tiež plná hnevu, vzdoru, odmieta, čo jej Božka prinesie jesť, vraj také nemá rada, no nakoniec to vždy zbaští, len potrebuje nesúhlasiť vo všetkom...rozpráva o tom, ako chce umrieť, nespokojná so všetkým... je veriaca, a predsa je v nej stále veľa zla, hnevu, nespokojnosti...

poznám 98 ročnú pani, ktorá je plná lásky, je zmierená so životom, pokojná, túži umrieť, pretože je  imobilná, so sivým zákalom, odkázaná na pomoc iných, nepostaví sa, neurobí krok, nevidí čítať, nemôže pozerať televíziu, nemôže žiť vo svojom domčeku život, na aký bola zvyknutá...

ani trochu ti nezávidím, máš to poriadne náročné...máš môj obdiv, nie každý sa dokáže postarať o ľudí odkázaných vo všetkom na pomoc iných...


Gora
29. 10. 2017
Dát tip

Kočkodane, díky, no, to si počteš:-)


Kočkodan
29. 10. 2017
Dát tip
Já bych nechtěl být na místě žádné z vás... Víc nenapíšu, budu raději sledovat reakce ostatních.

Gora
29. 10. 2017
Dát tip

kvaji, díky . No, kvůli poslední větě jsem to /skoro:-)/ napsala. je to jen holčičí /chachá/ naříkání, no, už teď mne štve, že jsem to sem dala.

Rozhodně tohle téma neopouštím, už jen proto, že co má člověk zažité pod kůží, je asi schopen nějak zpracovat - lépe než E.T.mimozemšťana

kvaji, díky ti:-)


Gora
29. 10. 2017
Dát tip

Zdendo, díky za čtení, jsem ráda, že jsi to ještě u mne neodpískal:-)

Jednou za dva roky povzdechnutí, to snad není tak moc. Jsem taky jenom člověk:-)

Zdendo, kdybych nechrlila, jak bych získala zkušenosti se psaním? K něčemu to snad bylo, ne? 

 

Pauza - dlouho jsem přemýšlela. No jo, máš pravdu. Holt jsem lempl, ale pokusím se něco s tím udělat. DÍK.

 

 


kvaj
29. 10. 2017
Dát tip

Kočkopes, říkáš, Irenko? Také jsem přemýšlel, co to je. Vzhledem k tomu, že jsem měl nedávno možnost poznat "zlé" chování staré ženy, která je odkázaná na pečovatelku (dělá ji sestřenice mé manželky a a já jsem té sestřenici dával za pomocí manželky dohromady pokoj), vím, že píšeš pravdu a ani trochu si nevymýšlíš.

Pokud jde o text samotný, tak si myslím, že by chtělo ještě trochu zapracovat na některých obrazech, které čtenáři nabízíš. Nevím ale jak. Každopádně jsi poskytla zajímavý text. Dávám tip.

Ten závěr musí být takový? Mám pocit, že vypadává z textu.


Gora
29. 10. 2017
Dát tip

gabi, děkuji, i za inspiraci:-)


...*


Gora
29. 10. 2017
Dát tip

Kví, nebreč:-)

Je to něco mezi povídkou a úvahou, takový kočkopes, no:-)  DÍK


Gora
29. 10. 2017
Dát tip

Dodolo, každý chce něco...každý. A´t dával anebo ne. Na noční v DD ten les rukou, cizích, které se vztahují...zvláště v noci. Děkuju ti, ty víš:-)


Dodola
29. 10. 2017
Dát tip Gora

Kdo všechno chce, aby mu (jim) bylo vráceno něco, co nedal(i)? Když je to jednotlivec, někdy pomůže podívat se do jeho osobní historie. Nebo historie jeho předků. Některé nevyřešené konflikty jakoby přcházely do genů. Ale když je to skupina lidí, která se dávno zpronevěřila svému úkolu, a ještě vyžaduje slepou poslušnost...? (řečnická otázka)

V každém případě se bojím stáří. Co všechno vykypí na povrch, až odejde poklička rozumu.


Gora
29. 10. 2017
Dát tip

Karpaťane, díky!


Gora
29. 10. 2017
Dát tip

Aleši, díky:-)


Ťažké slová o ťažkých dňoch


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru