On-line

Fajné kolo..Také gratuluju..:-)

Gratulace i ode mne.

Gratuluju vítězovi a děkuji všem soutěžícím i hodnotitelům :-)

Blahopřeju ti! Jen tak dál:-)

Všem děkuji za hlasy, za komentáře a za cenné rady, které jste mi k povídce napsali... Prvního místa si vážím, díky :-)

HLASOVÁNÍ BYLO UKONČENO

Následuje VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ soutěže PRÓZA MĚSÍCE za ZÁŘÍ 2017

Existuje jeden způsob, jak odzbrojit mě a - ty ten umíš. Stačí nebýt si schopen uvědomit logický nesmyslata ve vlastních slovech. A ty jich nacpeš do jedný věty víc, než kolik je tam vůbec slov. Dostal si mě, vzdávám se.

Já jsem se smířil s odkazy, pokdu je to cena, kterou musím platit za to, aby ses mi nevěnoval. Na to odstřelování prznitelů jsem docela zvědavej, dej mi vědět, až budeš mít první zářez.

Můj zájem je možná širší Zdendo, kultivace vše-prostoru amaterské tvorby. Mezi to by mohlo patřit i odstřelování jejich prznitelů (nechceš odkazy, přesto mi odpovídáš, tak se nediv).

Tak jo, teda, tak teda odesílej. Hlavně když se mi nebudeš věnovat.

Ale jinak máš pravdu, že všechno se na majitele svádět nedá - už je skoro prosinec, a ty ještě nemáš odhlasováno za září.

Člověk by skoro řekl, že když se nechceš účastnit, tak bys do toho ani nemusel kecat. :)

Zdendo, ty vševěde, znalče mý duše. Komy ohledně veřejnejch soutěží budu vždy odesílat všem, co se do diskuze zapojili. A nemáš daleko, abych se ti začal drobátko věnovat, Zdendo. Zvol si svuj osud sám.

Neposílej mi avíza, mND, já pak ty tvoje kecy zbytečně čtu.

Září? U nás je už skoro prosinec, u vás ne? Já bych to všechno na nepružného majitele zas nesváděl.

Můj nedělení příběh - Gora. Je nejlepší autorkou na Písmáku, dle mého, povídku ani nemusím číst, je to jistota.

1. Můj nedělní příběh . Gora

2. Nič 2 - upupa

3. Přítelkyně - Vigan

Goře jsem dal přednost, protože to je dobrý příběh a já mám příběhy rád. Přesto, že jde o velmi náročné téma, je to citlivě zpracované. Nič 2 mě docela zasáhlo. Dobře napsané, přesvědčivé, vybočuje z řady tématem i způsobem zpracování. Mezi Přítelkyní a Popi jsem se dlouho rozmýšlel. Obsahem se mi víc líbila Popi. Nakonec jsem se přiklonil k Vigan, protože se mi zdá její práce přece jenom řemeslně líp zvládnutá. 

1. Můj nedělní příběh - Gora

Vcítění do postavy s nesnadno vystihnutelným charakterem, dobře rozvedený příběh, o lit. stylu ani nemluvím...

2. Přítelkyně - Vigan

Oceňuji povídku formou dialogu, dobře napsaného dialogu.

3. Jak jsem byl na houbách - Kolobajda

Nemůžu si pomoci, ale bod musím dát i tomuto dílku. Sice žádné velké umění, ale četlo se hezky, odlehčené vyprávění na pročištění hlavy.

1. Muž, který dofukoval kolo - Coutinho

Japonec, který přiletěl do Česka a jede za svou ženou, co od něj odešla domů, a on musí cestou dofukovat kolo auta, přičemž si uvědomí něco podstatného - to je zkrátka nápad.

2. Můj nedělní příběh - Gora

Velmi silný a dobře napsaný příběh autisty.

3. NIČ 2 - upupa

Nevím, proč se mi to líbilo. Něco mě však na této povídce fascinovalo.

Ostatní povídky: Přečetl jsem, ale nějak se mi do výběru tří nevešly. Netvrdím, že jsou špatné, ale pro mě neměly ajfr, jako ty vybrané.

Takže s dovolením. Pořadí a přívlastky.

1) Přítelkyně - Vigan. Pro aktuálnost v nejlepším slova smyslu.

2) Babička - Nebula. Pro říznost jakou Urquelle už nemá a není tedy liguééére, Špelče.

3) Můj nedělní příběh - Gora. Pro poctivost v nejlepším slova smyslu.

********************************************************************************

Těsně se nevešly Muž s Ničím 2​, oceňuji dobré řemeslo v nejlepším slova smyslu a "filosoficko-psychologický náběh ve stravitelném podání".

1.Muž, který dofukoval kolo        autora Coutinho,

2.NIČ 2                            autora upupa

3.Popi                             autora Arnica

Všechny tři příběhy jsou pro sice nezapamatovatelné, ale jsou napsané velmi dobře,  atmosférické, psychologicky zvládnuté.  Příběhy o hledání, dezorientaci, dezintegraci člověka, o osamocení. Arnicu jsem dala na třetí místo kvůli zbytečnému natahování dialogů, první dva jsou střídmější ve vyjadřování, což udrží čtenářovu pozornost do konce. Coutinho moudro na konci povídky, shrnutí "pointy" manželství je skvostný..:-)

Zaujala mě i Babička od Nebuly…

CHT - každý jsme jiný čtenář a "kritik", není nutné rozebírat do detailu každou nominovanou povídku, i když je to pro autory přínos. Tvůj způsob je legitimní:-) a díky za zájem.

​Sím dotaz. Jelikož teho času néni ani v Bystřici pod Lopeníkem, ptám sa: nemosím to číst šecko, že né?? 

Když to prostě přeletím a nezaujme téma či zpracování a jdu od toho, je to dle pravidel? Když prostě kápnu na dvě tři "které mi stojí za to přečíst" (a těším se na experimenty nikoliv bez obsahu) a ty zhodnotím, je to korektní?

Už tu asi takové dotazy padly, ale když vidím jak poctivě se tím mnozí probírají, mám záchvaty výčitek.

"Nejnebezpečnější člověk v Rhenii" mi pri kopírovaní jednoducho ušiel, ospravedlňujem sa.

Po prečítaní však nemám k tomu čo povedať, ja tento tip literatúry fakt nemám rád. A filmy, to už vôbec! Brr.

Takže poradie:

1. Popi                                       Arnica

2. Muž, který dofukoval kolo   Coutinho

3. Dívka jako Picassúv sen   Kvaj

Babička:

Vlastne je to krátke. Inak fajn, akoby paródia na známy román. Nikdy som ho nedokázal čítať. Chcelo by to asi nejako inak vyjadriť ten postupný úbytok postáv, lebo sa musím vracať k menám, že kto je kto. Babička je akási príliš vzdelaná, to taká bola aj tej Němcovej?

Dívka jako Picassúv sen:

Uveriteľný príbeh, veľmi detailne a reálne spracované dialógy. Vykreslenie charakteru „strejdu“ veľmi presvedčivé. Možno by som namietal, že či si skutočne až tak uvedomoval, aký je: „...sám sobě odporný...“, a to ostatné ďalej. Vie si človek, ktorý zbabelo uniká z nepríjemnej situácie uvedomiť, aký je zbabelý? To fakt neviem posúdiť. Veď ak by si ju zobral za ženu, ju by eufória mohla zachrániť.

Jak jsem byl na houbách:

Klasické rozprávanie v klasickom duchu. Niet tam žiadny zádrhel. Dnes čitateľ očakáva nejakú lumpáreň, hovorí sa tomu zdramatizovanie príbehu, ale to už je na druhu čitateľa. Kto nezablúdil, nepochopí. Ja chápem. Obohatené o niektoré pikošky (VO CO GO, Takže asi jsem v prdeli), mohlo ich byť viac. S tým medveďom by som nebol taký poctivý, pokojne by som si vymyslel, že po mne vybehol, ale potom to vzdal. Vlastne až príliš poctivý príbeh.

Múj nedělní příběh:

...experiment, je hlavní složkou těla mravence, nevím, co si přesně myslí, kdybych odmalička pil magnézii... Neviem, či by takéto výrazy používal autista. Aj celkovo je tam malý rozdiel medzi zdravým rozumom a autizmom. Nemám skúsenosti, neviem. Neverím tomu. Má zafixované určité pokyny, čo nesmie, i keď nevie prečo. Jeho vlastným správaním je potom päsť do ciferníka – to môže, lebo nejde o dospelého. To sedí, ale detaily myšlienkových pochodov... skrátka neverím tomu.

Muž, který dofukoval kolo:

Má to presne to, čo má krátka poviedka mať. Na konci som skôr očakával opak: Že sám osud ho nabáda – vybodni sa na ňu! Ale pozitívny koniec je tiež dobrý. Asi v duchu japonskej filozofie. Mimo: Neviem, ako sa po japonsky povie kilometer, ale v tej vete nefiguruje. (Ani míľa nie.)

Popi:

K tomuto príbehu už som sa vyjadril. A hneď mením poradie, dávam ho na 1. miesto.

Přítelkyně:

No ono je to až príliš „ťuťuťuťu“, inak povedané ako chlap nechápem, prečo je tam toľko nepodstatného, hoci ženám asi ideálne vyhovuje práve takýto štýl. Z počiatočného humorného blbnutia sa prepracujeme až takmer do tragédie. Škoda, že nevieme viac o rozprávačke príbehu, aby sme ich mohli porovnať. Výlučne kvôli priveľkej „ženskosti“ ho nedávam na stupne víťazov, radšej by som ho videl prerobený na mužskú verziu.

Poviedky som si opäť skopíroval bez mena autora, dúfam, že to stihnem do termínu spracovať.

1. nič 2. - upupa

2. muž, který dofukoval kolo - coutinho

3. přítelkyně - Vigan

všechny tři povídky se mi četly dobře a bavily mě

Danny, děkuju za vysvětlení:-)

Zdenda: takový list neexistuje. Budem rádi za co největší počet hlasujících.

1. Muž, který dofukoval kolo - autor Countinho

Hezký fantazijní příběh, který by se možná mohl stát...s přesahem odlišné filosofie a hlavně s humorem, který je - jako celý námět - velmi originální

2. Dívka jako Picassův sen - autor kvaj

Pod zdánlivě lechtivým tématem autor zdařile vykreslil hrozbu, vyplouvající na povrch běžných dialogů, a rozpolcenost uvažování hlavní postavy

3  Nič 2 - autor upupa

Zvláštní stísněnost tohoto textu a napětí svědčí o schopnosti autora vytvořit pozoruhodnou povídku, tolik jinou např. od jeho Panenky, a přece stejně naléhavou.

Nedostává se míst - Kolobajda napsal v lehkém tónu pozoruhodnou povídku, také Vigan, Arnica, líbila se mi i vtipná povídka od nebuly, a P. Wilk rozšířil spektrum nabídky i na sci-fi. Díky všem. 

VYBRANÉ:

1. Dívka jako Picassův Sen autora kvaj:  Zpočátku se sice obávám, že půjde jen o banální líčení nevěry, ale po chvíli, po dočtení se dalších souvislostí mě to začíná bavit. Když pak vidím závěrečný obrázek, napadá mě, že právě ten  (a nikoli určitá paralela se skutečnou událostí) stál za vznikem téhle  (ke konci až něžné) povídky.  

2. Můj nedělní příběh autora Gora:  Trocha něpětí, trocha drsnosti přirodních poměrů a dostatek citu, potřebného  k vysvětlení onoho odlišného pohledu na svět; pohledu vnímajícímu spíš svět  zvířat než svět lidí.  

3. Jak jsem byl na houbách autora Kolobajda:  Je to spíš vyprávění než povídka, ale čte se to dobře -- od počatečního  veselého tónu to přechází do skoro horrorové nálady a pak ten dobrý konec,  založený na zjištění, že "dobrý člověk ještě žije".  

OSTATNÍ:

NIČ 2 autora upupa  je dobrá psychedelie. Taková bezvýchodná tíseň. Tedy ne, že by nějaký potěšující pocit, ale to, že se do takového pocitu dá spadnout, je uvěřítelné.

Muž, který dofukoval kolo autora Coutinho  Zpočátku se (kvůli těm zvláštním slovům v úvodu) leknu, že to je zas nějaké  fantasy a ještě chvíli, další odstavec, tápu, kam ta povídka může vést,  ale najednou zjišťuji, že se mi čte docela dobře, a to, kam nakonec povídka  dovede, mi připomíná cosi jako "inovovanou dálnovýchodní moudrost".

Babička autora nebula Od shovívavého pohledu na senilitu přes tak trochu ujetinu až téměř k hororu,  říkám si po dočtení a za odvážný námět dávám  tip.

Přítelkyně  autora Vigan mi sice od začátku připomíná jakési "babské tlachání", které ale leckoho  může naopak zaujmout svou spontánností. Ten výčet událostí z historie je celkem zábavný.  Poslední dvě stránky  -- to odhalení skutečného života spokojené emigrantky -- tomu pak dávají určitý  smysl.

Popi autora Arnica  mi zpočátku přijde jako prázdné vyprávění. Od určitého momentu se to však čímsi naplní, čímsi co snad lze nazvat smutkem či lítostí  toho přiopilého kluka z cizího města, který se potřebuje jen "vyzpovídat" někomu,  ským se ještě nikdy nepotkal a už nejspíš nikdy nepotká.

Nejnebezpečnější člověk  autora Pavel Wilk:  Myslím, že autor nosí v hlavě nějaký svůj svět, jehož příběhy postupně domýšlí,  prožívá a snaží se jejich náladu přenést na čtenáře. Potíž je v tom,  že na tahle malém textovém prostoru ty nálady (a celkový obraz světa,  který má autor na mysli) nelze na čtenáře přenést, takže bude (čtenář) rozpačitý  z toho, k čemu takovýhle příběh směřuje a kam jej "zasadit".