Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+7 neviditelných
Bez polévky bos
datum / id08.11.2017 / 483151Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno542x
počet tipů12
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Bez polévky bos

Naděje na štěstí

Z dlouhých sklenic loví horké maliny ve šlehačce. A vedou milostnou rozpravu: on cílí na její krásu, ona klopí oči a připomíná naději na štěstí. V televizní reklamě by jeden z nich strčil druhému do úst lžičku a oba by to náramně rozesmálo. Pak on ji strčí lžičku s malinou do úst a oba to náramně rozesměje. Stop! zavelí z režisérské stoličky malý podsaditý mužík. 


Bez polévky bos

Neděle večer. Na město padá mlha. Prošel jsem hájem branického lomu k rozhledně už za tmy. Dole proudila auta a nahoře kromě mě nikdo. Kdosi tu zapálil dvě svíce, listopadové plamínky neznámého světlonoše. I lampy kolem silnic hořely jako plamínky svíček. Hořely svými watty na cestu anonymním řidičům. Zanedlouho utonou v mlze. A někteří budou bourat a pak o tom doma vypoví strašlivou řeč; budou vyslechnuti a nasyceni horkou polévkou, co klidní mysl. Kus Prahy tu má člověk v dohledu a jisté ticho k přemýšlení; než úplně utone v mlze a myšleném; bez polévky bos.


Učarovat verš

Nedostatek světla, na konci října už trvalý, navíc vpodvečer, nebránil mu psát do školního sešitu báseň. Autobusem na Smíchov se kodrcal z Jižního města, patrně z odpolední výuky gymnázia. Kolem hlavy měl teplou čelenku, protože zima už se brala vážně. I on bral svou úlohu vážně, a tak zapisoval slova do řádků pod sebe, pozoroval ubíhající krajinu betonu a světel, zamýšlel se. Psal o kouřícím plechovém soplu táhnoucím se od Holešovic k Zbraslavi, nebo o o měsíci neklidně usedajícím na hladinu řeky? Nevím, písmena byla příliš malá a řidiči ještě předpis neumožňoval zapnout vnitřní osvětlení. A tak nevím. Ale zítra v gymnáziu dá ten mladý básník svůj podvečerní zpěv přečíst spolužačce. A ona zjihne pod náporem řeči tak neobvyklé a na oplátku mu učaruje svůj verš. 


Zmrzlinky

I za mlžných říjnových rán musejí do práce. A tak vysedají na Budějovické ve svých krátkých sukýnkách, takové zmrzlinky. A ručičky zatínají v pěsti, protože zimu kočičky tuze rády nemají. Třeba ta zrzka s černou šálou, ještě před hodinou čouhala ze saténu nahatá a rozehřátá milostnými sny. A teď už musí takhle… jde jí hlavou.


Štěstí v zimníku

Jeli podvečerním autobusem k Budějovické. Nevypadali jako z reklamy na rodinné štěstí. A nikdy by jim hypotéku ani nenabídl. Taková zanedbatelná dvojice. V trochu nepadnoucích zimnících sdíleli jedny sluchátka. Každý s jedním v uchu drželi se za ruce a poslouchali kdoví co. Vypadali šťastně. Věřil jsem jim ten výraz mnohem víc než lidem z reklam.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

18.12.2017 13:03:06dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

 To s těma malinama a lžičkama se mi -- zvlášť po explicitní připomínce  televizní reklamy -- hnusí.  "Bez polévky bos" ani "Učarovat verš" mě mco nechytly.  Takže až "Zmzlinky" a "Štěstí v zimníku", které je dbrým protikladem  k onomu úvodnímu "hnusu".  

15.12.2017 09:41:12dát kritice tipMovsar

Díky, potěšilo moc, K3!

15.12.2017 09:22:45dát kritice tipK3
redaktor prózy

Vždycky si říkám: je to spíš poesie nebo próza? Pak si řeknu, ale to je jedno, je to krásná literatura. Moc rád to čtu. T.

13.12.2017 19:06:05dát kritice tipCHT

https://www.youtube.com/watch?v=etPFIUFNBZo

13.12.2017 17:04:03dát kritice tipMovsar

Díky, CHT, wow je srozumitelné i tady a moc mě potěšilo!

13.12.2017 11:20:47dát kritice tipCHT

​Ou!

Jak se to řekne anglicky, "wow"?

A pražsky?

No dobře mi tak, já jsem prostě tady chtěl takovou lyriku v próze, tak teď budu muset porovnávat. A to nejni lehký, věru ne...

10.12.2017 18:50:40dát kritice tipMovsar

děkuju, vigan. ano, jsou to taková malá zahlédání věcí, lidí, situací, které mizejí. jsou domýšleny a ztraceny. zrovna vyšel esej didi-hubermana na to téma v rámci knihy Mizení, Krolinum, edice Myšlení současnosti.

10.12.2017 14:06:14dát kritice tipVigan

Vždycky si odnesu z tvých textů nějaké nové tvoření..:-) Nevím, jestli bych byla schopna si za týden na tohle vzpomenout, každopádně náladovky "nakukuju za rohem" tu nikdo tak dobře jako ty nepíše..)

04.12.2017 11:15:47dát kritice tipMovsar

shoj určitě ano a - díky!

04.12.2017 06:48:34dát kritice tipPróza_měsíce

Ahoj, souhlasíš s nominací této miniatury s nominací na PM/11?

12.11.2017 17:37:47dát kritice tipMovsar

já děkuji, josephino. můžu jen hádat. stejně jako u they, odkud je.

11.11.2017 22:08:47dát kritice tipJosephina

dvakrát jsem u čtení zjihla, díky

10.11.2017 04:40:42dát kritice tipupupa

Presne ten výraz: plechovice. Kde sa hrabú na plechovku gulášu od firmy viva!

09.11.2017 15:54:31dát kritice tipThea v tramvaji

Pěkné náladovky. Platí i v našem městě... některé věci jsou stejné, ať už v prachu historie nebo v prachu uhelném ;)

09.11.2017 11:00:34dát kritice tipMovsar

díky, oldjerry. je za tím kyvadlo nálad... netřeba brát moje propady vážně.

09.11.2017 10:36:57dát kritice tipOldjerry
korektor

Občas mi lezeš na nervy, ale píšeš luxusně. ***

09.11.2017 09:44:47dát kritice tipMovsar

díky. upupo. tak to jsme dva. a asi jen dva.. já totiž auta z duše nenávidím. připomíná to tu zástavbu plechovek. namísto stromořadí, plechovkořadí...

09.11.2017 06:38:20dát kritice tipupupa

Pražská poetika. Trocha mi to pripomína román Aleša Preslera: Beatles se stejně rozpadli. Verím, že Praha je krásna. Pre niekoho. Ja som z malého mesta. Našťastie mám len 300m k najbližšej divočine (plnej odpadkov a bezdomovcov) a asi 1km k miestu, kde ozaj nikto nechodí. V Prahe by som scvokol. (Z tých áut).

08.11.2017 22:31:18dát kritice tipMovsar

díky!

08.11.2017 19:51:29dát kritice tipR. L.
Učarovat verš /***


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.