Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+12 neviditelných
KDYŽ BOJOVAL OHEŇ S VODOU...
datum / id14.11.2017 / 483277Vytisknout |
autorvesuvanka
kategorieOstatní nezařaditelné
témaPřírodní
upřesnění kategoriegeografie
zobrazeno1005x
počet tipů25
v oblíbených1x
do výběru zařadila2a2a,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Toto dílo jsem zde uveřejnila již mnohem dříve, teď je vkládám znovu, trochu upravené a doplněné svými obrázky. Dnes, 14. listopadu, uplynulo přesně 54 let  od zrození ostrova....

KDYŽ BOJOVAL OHEŇ S VODOU...

Dne 14. listopadu 1963 se stali lidé svědky jedinečného přírodního jevu - zrození ostrova poblíž Islandu. 


Již začátkem listopadu 1963 bylo zaznamenáno ve vzdálenosti asi 60 km od Islandu (poblíž Vestnamayerských ostrovů) zvýšení teploty v oceánu ze 7 stupňů na 9,4 stupňů Celsia. Ve vodě byl zjištěn vyšší obsah kyseliny křemičité než je obvyklé, zvýšená radioaktivita a docházelo i k seismickým záchvěvům, které byly zaznamenávány v Reykjaviku. 
Tyto úkazy předcházely obrovské podmořské erupci, k níž došlo 14. listopadu. Toho dne začal bouřlivý souboj ohně s vodou, kdy oheň si vybojovával v oceánu místo pro nový ostrov - základnu pro život. 


Napřed začala voda v oceánu vřít a spolu s párou vystupoval kouř se sirnými plyny a popelem, který vytvořil mohutný mrak, dosahující již po hodině do výšky 60 m. Pak následoval ohňostroj, kdy vyletovaly do výšky rozžhavené kameny. Mrak mohutněl, sahal do výšky až 900 m, takže byl vidět až v Reykjaviku. Sopečná činnost stále sílila a ještě během tohoto dne se na hladině oceánu začal rýsovat sopečný kužel 10 m vysoký. Druhý den se zvětšil a dosahoval do výšky 40 m a 19. listopadu měl kužel výšku již 60 m a délka rodícího se ostrova byla téměř 600 m. 


Souvislá sopečná činnost trvala až do 7. května 1965. Během této doby se vytvořilo na ostrově i lávové jezero. Poslední lávové proudy byly pozorovány naposledy ještě v srpnu 1967. 
Ostrov zaujímal po svém zrození rozlohu necelé 3 kilometry čtvereční. Dostal název SURTSEY podle vikingského boha ohně Surtura, a je zanesen na nových mapách. Nejvyšší bod ostrova má nadmořskou výšku 173 m. Přestože v hloubce 2 m byla naměřena teplota 129 stupňů a někde až 153 stupňů Celsia, někteří vědci se domnívají, že sopečná činnost Surtsey se již neobnoví, takže ostrov časem podlehne erozi a zmizí v oceánu... Marně se snažím dopátrat, podle čeho vědci tak soudí.


Vznik tohoto ostrova dal lidem jedinečnou příležitost pozorovat úžasné dění na naší planetě, a to osídlení čedičových láv a popelu životem. Život se objevil na ostrově již v době, kdy láva ještě zcela nevychladla. Prvním průkopníkem života byli mořští ptáci, kteří se na ostrově náhodně zastavili, a zanesli sem první mikroorganismy a semena rostlin ve svém peří a trusu, jiné byly zanesené větrem anebo mořskými proudy z Islandu, Skotska a dokonce i ze Severní Ameriky. Semena rostlin se na Surtsey objevila již v roce 1964 a o rok později vyklíčila. Prvními rostlinami na ostrově byly ladoňka, večernice vonná a orsej. Pro vědce to bylo poněkud překvapení. Domnívali se totiž, že nejdříve se na ostrově objeví lišejníky a mechy. 

 


V současné době je na ostrově více než dvacet pět druhů vyšších rostlin, z nichž uvádím alespoň bíle kvetoucí kakilu přímořskou (Cakile maritima) a rmen přímořský (Matricaria maritima) též s bílými květy, které pěkně kontrastují tmavé lávě,  dvanáct druhů lišejníků a mechů a téměř sto druhů řas. Rostliny se musely přizpůsobit drsným klimatickým podmínkám, zejména silnému větru. Na růst rostlin a jejich větší rozšíření má neblahý vliv i mořská sůl, která se zde skoro všude vyskytuje. 


Ptáci používají ke stavbě hnízd rostliny, ale na druhé straně jim poskytují hnojivo trusem. Na ostrově hnízdí trvale 18 druhů ptáků, například racek mořský, papuchalk a buřňák lední. Mnoho druhů se tu objevuje příležitostně, kdy tu ptáci odpočívají při přeletech. Bylo zjištěno asi 100 druhů hmyzu. Na pobřeží se vyhřívají tuleni... 


Surtsey je jedinečnou přírodovědeckou rezervací, je přísně chráněný a turisté sem nemají volný přístup. Pouze vědci mohou pozorovat dění na ostrově (vulkanologické a další přírodovědecké výzkumy) a vývoj života, který by měl probíhat bez jakéhokoliv zásahu člověka. 

 


Návštěvníci Islandu mohou ostrov obeplout a jinak mají v Reykjaviku možnost shlédnout film "Zrození ostrova", který natočil Osvaldur Knudsen se svým synem. Jejich záběry jsou nejen zajímavé a krásné pro diváky, ale také velmi cenné pro práci vulkanologů. Film Zrození ostrova získal ve světě velký ohlas.

 

Budoucnost Surtsey je nejistá, eroze na něm zvolna pracuje - oceán "ukusuje" pobřeží, takže ostrov se zmenšil už téměř o třetinu. Pokud se sopečná činnost neobnoví,  ostrov postupně zmizí v oceánu a zůstane jen ve vzpomínkách...

 

 

 



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

27.09.2018 10:39:22dát kritice tipvesuvanka

Narriel, mám radost, že se Ti dílo líbilo. Děkuji za přečtení a milá slova :-)))

27.09.2018 04:20:55dát kritice tipNarriel

Opět příjemné a poučné počtení... Děkuji :)!

17.02.2018 18:21:58dát kritice tipOzzozorba
Och, jak prosté! Vyzkouším ... díky
16.02.2018 13:42:42dát kritice tipvesuvanka

Ozzozorba, děkuji za přečtení a milou odezvu :-))). Obrázky se dají vkládat překopírováním, pokud jsou na internetu - stačí je zamodřit (Ctrl +C) a přenést (Ctrl + V).

15.02.2018 14:08:33dát kritice tipOzzozorba
krásné, jak tam vkládáš ty obrázky ?
dík
01.12.2017 13:42:35dát kritice tipvesuvanka

Marti, mám radost, že Tě dílo zaujalo a že se Ti líbily i obrázky. Děkuji za zastavení a milá slova :-)))

01.12.2017 09:09:50dát kritice tipMarkel

Ráda se zájmem jsem si přečetla, prostě to umíš, zaujmout čtenáře a jako  jahůdku na dortu jsi přidala opět krásné obrázky, díky ***

23.11.2017 22:34:30dát kritice tipvesuvanka

Umbratico, děkuji, tak to je zajímavé. 

korloide, děkuji za zastavení a milou odezvu k článku i k obrázkům.

23.11.2017 19:14:18dát kritice tipkorloid

Díky, zajímavé. Maluješ moc krásně.:-)

23.11.2017 10:15:56dát kritice tipUmbratica

Tah motýlů je tak mystická záležitost,že se jím dokonce zabývala nacistická organizace Ahnenerbe a je s podivem ,že tah motýlů byl řešen společně s takovými záhadami jako je archa úmluvy.

20.11.2017 11:51:18dát kritice tipvesuvanka

Umbratica, děkuji za zajímavou informaci o rychlém "tahounovi" lišaji svlačcovém.

Přílety baboček bodlákových probíhaly přesně tak, jak píšeš. Letěly poměrně nízko, žádná velká hejna, někdy jen po dvou, po čtyřech, v určitých odstupech a ve stejném směru od jihu k severu. Motýly jsem sledovala bohužel jen krátce při čekání na autobus MHD. Druhý den jsem byla překvapena jejich množstvím v parcích a dokonce i v ulicích. Škoda jen, že tak "úrodný" rok pro babočky bodlákové se už víckrát neopakoval.

20.11.2017 09:45:34dát kritice tipUmbratica

vesuvanko,

tah baboček bodlákových jsem zažila v přírodě. Motýli letěli asi tři metry nad zemí v přesně stejném směru. Žádné hejno. Letěli ve velkých odstupech od sebe ,jako by je řídila jakási mystická síla. - Ano babočka bodláková je naš nejznámnější denní tažný motýl. Daleko lepší letec a známější "tahoun" je ale lišaj svlačový. Létá rychlostí kolem 50 km v h.

19.11.2017 11:57:10dát kritice tipvesuvanka

korloid, děkuji za zastavení a milou odezvu k dílu a doplňující komentář o rostlinách a odkaz na video záběrů lávy vulkánu Kilauea, která pohltila kameru, ale nezničila ji. Povrch kamery musel být zhotoven ze žáruvzdorného materiálu (láva Kilauey dosahuje teploty kolem 1200 stupňů Celsia). Video je velmi zajímavé. Láva Kilauey mě inspirovala k namalování obrázku:

http://www.obrazkovysvet.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.ashx?id_org=600655&id_obrazky=21669

S ladoňkami a orsejem je to tak jak píšeš. Po sněženkách a bledulích jsou to první jarní rostliny, které u nás se zájmem sleduji. Na ostrov byla semínka zanesena trusem ptáků a orsej patrně větrem, možná i návštěvníky. Semínka některých rostlin připlula z Islandu nebo dokonce ze Severní Ameriky (podle směru větru).

Z Tvého komentáře mám dojem, že se o rostliny zajímáš a znáš je podrobně, a tak Ti pro zajímavost posílám odkaz na seznam rostlin, které se na Surtsey zabydlely (názvy jsou latinské, ale jsou tam i jejich fotky).:

http://www.vulkaner.no/n/surtsey/esurtplant.html

18.11.2017 07:41:01dát kritice tipkorloid

Ladoňky jsou nádherné, u nás kvetou hnedka po sněženkách a bledulích, jsou to cibulkové kytičky, takže stačilo, aby se tam vykadil pták, kterej se předtím přezobal jejich semínek, takže některé se nestihlo strávit a zničit, a za pár let se vytvořila cibulka schopná vykvést a dál se množit. Orsej má podzemní hlízky, takže je také velmi vytrvalý a taky kvete při velmi nízkých jarních teplotách. A první orsej se tam objevil buď stejně jako ladoňkové semínko nebo  ho přivál vítr (orsej se množí nažkami). Případně tam mohli zanést semínka na botách sami návštěvníci.

Velmi zajímavé dílko. A jak to vypadá když teče láva, vidíme např zde - pod článkem je bezva video:

https://echo24.cz/a/pew84/video-gopro-kamera-byla-pohlcena-lavou-prezila-a-poskytla-unikatni-zabery

16.11.2017 15:05:17dát kritice tipvesuvanka

Umbratica, děkuji za zastavení, milá slova, tip , i za zajímavou informaci o lišaji oleandrovém. Je to nádherný motýl, který se objevil dokonce už i na Moravě. Je obdivuhodné, jak tažní motýli dokážou překonávatt tak obrovské vzdálenosti a často v nepříznivých klimatických podmínkách. 

U nás je nejznámějším tažným motýlem asi babočka bodláková, která také létá přes moře.  Tuším, že to bylo v roce 2009, kdy k nám koncem května přiletělo z jihu Evropy a ze severní Afriky obrovské množství těchto motýlů. V Praze je bylo možné vidět nejen v parcích a zahradách, ale poletovali i  v ulicích.

16.11.2017 10:24:47dát kritice tipUmbratica

Zvláště zajímavá je pasáž o osídlování nového ostrova životem. Vše probíhá neuvěřitelně rychle. Ale ještě mnohem rychleji probíhají takovéto procesy v tropech.

Co se týče hmyzu,zvláště motýlů , obecně se soudí,že se na ostrovy dostávají náhodou. Vůbec to ale není jisté. Někteří tažní lišaji,zvláště lišaj oleandrový(jeden z nejkrásnějších lišajů) překonávají obrovské vzdálenosti nad mořem dobrovolně a tropické ostrovy aktivně osidlují. - Tip.

16.11.2017 10:23:26dát kritice tipvesuvanka

Honzo, díky za zastavení a milou odezvu :-))). Kouzlo vulkánů je pro mě neodolatelné, stále je co objevovat. Začala jsem se věnovat i pionýrským rostlinám, které jako první osídlují mladé lávy. 

16.11.2017 02:11:27dát kritice tipZbora
redaktor poezie

Fascinuje mě Tvůj neutuchající zájem, Jano. :)

15.11.2017 23:07:24dát kritice tipvesuvanka

Růženko, díky za přečtení a milá slova :-))). O Surtsey jsem se poprvé dočetla v devadesátých letech v knížce  "Divotvorné síly Země od Ernsta W. Bauera" a byla jsem tím tak nadšena, že jsem dostala imspiraci o něm mapsat a namalovat obrázky, a tak jsem sháněla další informace v časopisech, později na internetu - podařilo se mně najít islandské stránky, kde jsou popsané rostliny ze Surtsey, a také jsem viděla v televizi několik filmů o Islandu, kde byly i záběry z ostrova. Na youtubu  jsem našla krátké video ze zrození Surtsey  - jsou to záběry od Osvaldura Knudsena, na něž přidávám odkaz:

https://www.youtube.com/watch?v=JwEprwMGPq4

 

Diano, díky za přečtení a milá slova :-))). Mám radost, že navštívíš Island , určitě se Ti bude líbit. O Islandu jsem přečetla několik knížek a viděla filmy v televizi. Také jsem viděla filmy  o Norsku, je to nádherná země a pro mě bylo zajímavé i srovnání krajin, které mají zcela odlišný geologický původ.

15.11.2017 17:07:42dát kritice tipDiana

Jani, naprosto skvělé! V záři jedu na Island, takže navíc pro mne velmi užitečné! Díky! Těším se velice. Vloni mne uchvátila krása přírody v Norsku, tak příští rok zkusím pro změnu Island...****

15.11.2017 14:55:19dát kritice tipRUZIGEL

Jedna z nezajmavějších věcí, co jsem v poslední době četla.Ostrov jsem si oblíbila i díky tvým úžasným obrázkům .Kéž by nezmizekl v moři.Jano , píšeš, jako bys na ostrově pobývala.Jak jsi ízískala tak podrobné informace? ***\

15.11.2017 11:59:40dát kritice tipvesuvanka

upupa, děkuji za přečtení díla a milou odezvu :-))).

Tu větu jsem napsala úmyslně, protože po důvodech vědců stále pátrám.  A proč mě to tolik zajímá? Mým koníčkem je mimo jiné i vulkanologie, proto chci znát důvod, podle čeho se vědci domnívají, že Surtsey se už neprobudí -  on totiž není vyhaslý, pod povrchem je dost žhavý - jak jsem psala v článku, v hloubce pouhé 2 m byla naměřena teplota 129 stupňů a někdy dokonce 153 stupně.

Pokud jde o tlak uvnitř, ten je proměnlivý, může kdykoliv stoupnout nebo klesnout - a to se předpovědět nedá. Proto ani nelze předvídat, kdy se probudí sopka, která dřímá desítky nebo stovky let. (Teď mám na mysli i jiné aktivní, ale momentálně spící vulkány, například Vesuv, Vulcano a další).

Erupci lze předpovědět několik dní předem, když se magma dává do pohybu, dochází k vulkanickým zemětřesením a dalším varovným signálům). Někdy se stane, že tlak klesne natolik,  že se magma  zastaví a k erupci v dohledné době nedojde. Anebo  se naopak  probudí vulkán, který byl považovaný za vyhaslý - na Islandu to byl Eldfell (Helgafell) na Vestnamayerských ostrovech, který se probudil  v lednu 1973 dokonce po pěti tisících letech. Po této události jsou sopky považovány za vyhaslé až tehdy, když k jejich poslední erupci došlo alespoň před jedním milionem let. Proto se domnívám, že Surtsey nemusí být vyhaslý.

15.11.2017 06:49:14dát kritice tipupupa

Dobre zvládnutá reportáž, má všetky podstatné prvky, vhodná rovno do tlače. Len tá jedna poznámka osobného charakteru, že autorka nechápe, ako vedci prišli na to, že ostrov už nebude aktívny... No prišli na to, s tým sa treba zmieriť. (Na základe podobných prípadov, keď prieduch stratí tlak a teplotu.)

14.11.2017 23:25:43dát kritice tipvesuvanka

Peter, Danny, Dodola, fialka, LGarra, Eva,

děkuji vám za zastavení a milé komentáře :-))). Mám radost, že vás dílo zaujalo. Je to můj koníček popularizovat  vulkanické krajiny a jejich přírodní zajímavosti a  případně doplňovat obrázky.

Ostrov Surtsey byl zapsán v roce 2008 na seznam světového dědictví UNESCO.

 

 

14.11.2017 22:13:43dát kritice tipzvedavec

Nádhera, krásne si to popísala a aj ilustrovala, veľa nových informácií si priniesla, vďaka :)

 

14.11.2017 18:46:50dát kritice tipLGarra

Opravdu působivé...  Příroda nikdy nepřestane překvapovat.

14.11.2017 17:37:16dát kritice tipfialka...

Tvé příspěvky jsou pro mne vždy zajímavé. Dokážeš přírodní děje popsat srozumitelně i laikovi. Krásné obrázky dojem dotvářejí. Děkuji a těším se na další :-)

14.11.2017 14:07:27dát kritice tipDodola

Taky mě nepřestává udivovat, jak je příroda vynalézavá, jak je severní život houževnatý. Díky Tvému odbornému, přesto poetickému podání. 

14.11.2017 13:27:29dát kritice tipDanny
díky za pěkné přírodovědné čtení :) tip
14.11.2017 12:52:06dát kritice tipKarpatský knihomoľ

koľko zaujímavých vecí sa deje vo svete, vďaka že sa o niektoré s nami podelíš, baví ma to

14.11.2017 12:06:26dát kritice tipvesuvanka

Romane a Jardo,

děkuji vám za přečtení a milou odezvu k dílu :-))) Moc mě těší, že se vám líbilo. Snažím se napsat víc informací a pokud možno stručně, aby dílo bylo čtivé.

14.11.2017 11:54:46dát kritice tipvesuvanka

Luboši, děkuji za přečtení a milá slova :-))).  Takové vyhřívání vedle tuleňů  by bylo prima.

Inko, děkuji za přečtení a milá slova :-))). Těší mě, že se Ti moje přírodovědná díla líbí. I když mám krajiny ze vzdálených zemí (kromě italských vulkánů, které jsem navštívila),  jen nastudované, vžívám se do role přírodovědců - jako bych tam s nimi byla, ostrovy zrozené ohněm a další vulkanické krajiny jsou moje velká láska.

14.11.2017 11:29:06dát kritice tipOldjerry
korektor

Janičko - děkuji a poklona, jak krásně dovedeš děj popsat a na tak malém prostoru i podat dost vělké množství informací.  V tomhle jsipísmácká jednička jak bič... (:-D  **

14.11.2017 11:26:17dát kritice tipR. L.
Jano - tohle Tvá parketa... Pěkné, věcné/***
14.11.2017 11:18:35dát kritice tipŠtírka

 Jani, tyhle tve prispevky na Pismak jsou pro me vzdy lahudkou. A navic: jsou to opravdu informace, kterym je krasne verit... Jsi dukladna a predavas vse se svymi prozitjy, ktere umocnuji napsane. Mohu dat bohuzel jen jeden tip, dala bych 10! Diky  za clanek i ta krasne obrazky. Inka

14.11.2017 10:48:50dát kritice tipKočkodan
Tebe jako velkou milovnici prírody a Písmacku by úrady k tulenum na vyhrívání urcite pustily. (smajlík s ostruvky zubu)
14.11.2017 10:42:00dát kritice tipvesuvanka

Jirko, děkuji za přečtení, milá slova i  výběr :-))). Těší mě, že se Ti líbí můj styl psaní. Snažím se, psát stručně, ale zároveň vystihnout víc přírodních zajímavostí, a hlavně srozumitelně, tak aby čtenáře dílo zaujalo. Ano, příroda si zaslouží naši lásku a respekt. Zrození ostrovů a jejiich osídlení životem je jedním z největších zázraků přírody.

Adriano, děkuji za přečtení a milou odezvu k dílu i obrázkům :-))). Zrození života z ohně a popela a lávy mě fascinuje - je to moje srdeční záležitost, a proto vše kolem zrození ostrovů a vůbec sopečné činnosti sleduji s velkým zájmem. 

14.11.2017 10:21:35dát kritice tipAdriana Bártová

pořád mě nepřestává udivovat jak silný je život na této planetě, zrozený z ohně a popela jako Fenix, díky, Jano, za krásné připomenutí, obrázky i text jsou bezva, text především svou věcností, přesto psaný s láskou, jak ty to děláš? T*

14.11.2017 10:12:42dát kritice tipvesuvanka

Irčo a Ivi, děkuji vám za přečtení a miloi odezvu k dílu i obrázkům :-))). Tím ostrovem jsem doslova žila, sledovala, co je tam nového. Teď už je bohužel za svým zenitem...

A jedna zajímavost - Listopad je snad měsíc, kdy se rodí ostrovy, ale je to spíše náhoda:

Surtsey 14. listopadu 1963

Podmořská erupce u ostrova El Hiero (KIanárské ostrovy) v listopadu 2011. Zbývá už jen 70 m, aby se ostrůvek objevil.

A do třetice Nišinošima u Japonska v listopadu 2013 - ostrůvek je opakovaně aktivní

14.11.2017 10:08:39dát kritice tipa2a2a

Přečetl jsem se zájmem, přestože se o podobné přírodovědné záležitosti zajímám jen okrajově. Oceňuji styl psaní, který je věcný a má spád.  Při čtení jsem si znovu uvědomil, jakou má příroda bez ohledu na snahy člověka sílu a jak si zaslouží v našem vlastním zájmu náš respekt. 

14.11.2017 09:50:02dát kritice tipblacksabbath

Jak jinak......text i obrázky parádní................*/***

14.11.2017 09:45:16dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jsem ráda, že o ostrově vím...díky tvým malbám si jej umím představit-díky:-)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.