Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Odcházení

23. 11. 2017
6
8
1400

Nebudeme spolu

 

Znělo to nejdřív jako slza

spuštěná ovládačem

z protější strany stolu

 

Znal to, zvyklý, že se nic neděje

a dál cvakal tím ovladačem

za poslední program naděje

 

Pak těmi slzami olízla obálku dopisu

s jedinou holou větou:

„Nebudeme spolu“

 

 

 

Odcházím

 

V srdcebolném okamžení

na nejnižší notě

V uších bije, čas zpomalí

 

Chtěl už křičet

MILUJI TĚ

však v mlčení stál zoufalý

 

 

ODVOLEJ to, ODVOLEJ

znělo v každém jeho tepu

silněji než v osmašedesátém tanky

 

ODVOLÁVÁM a MILUJI

blikalo mu v očích morseovkou

ale v puse vládla ostrá křeč

 

Musela to vidět  i v poloslepu

však pod taktovkou vzpomínek

poztrácela řeč

 


8 názorů

AFRODITA
13. 03. 2020
Dát tip

***, achjo, jak rozumím, oběma



atkij
26. 11. 2017
Dát tip

První docela fajn, u druhé mi přijde, že rymy nedisahují patřičné shody, jsou ale ještě na hraně:)

 

nejnižší notě/miluji Tě

jeho tepu/poloslepu

 

Četla jsem ráda, hlavně, že to není moc ufňukaný:)


Kočkodan
24. 11. 2017
Dát tip
Nekdy je na stanici Nadeje místo programu jen zrnení...

vidíš a zrovínka "tepu - poloslepu" mi přišlo těsně u hranice geniality (tedy v mém ubohém měřítku:-)


Gora
23. 11. 2017
Dát tip

Nebudeme spolu mi pěkně plyne...  Odcházení už tak ne - křeč-řeč.tepu-poloslepu mi neučarovalo.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru