Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+8 neviditelných
Ztracené kauzy
datum / id26.11.2017 / 483535Vytisknout |
autorMovsar
kategorieÚvahy
zobrazeno417x
počet tipů9
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Ztracené kauzy

Kýč všech kýčů. Vánoční trhy. Tak pravil…

Hladoví po lásce měli by se lidé scházet večer u řeky a poslouchat zpěv hladových racků. A kojit hlad svůj i zvířat. Tak uvažuje muž, neboť muž je básník, myslitel. A žena? Ta navrhne jít na "vánoční trhy", neboť je posedlá kýčem, neboť celý její život jest kýčem. Každý přihlouplý muž, který se nechá zatáhnout ženou na tu nejubožejší z ubohých přehlídek, jakou jsou vánoční trhy, je jen otrokem svého penisu.


Proč ne?!

Svedli jsme debatu o možnostech a pohodlnosti dnešního člověka. Namítal jsem, že není nutné využívat všeho, co se nabízí. Digitální techniku či auto. Namítla: „Proč by ale člověk nemohl (dělat si život pohodlnější)? Je to přirozené.“ Tou otázkou si odporovala a zároveň odkrývala rozpor technické civilizace: ptala se, aby se ujistila, že to je přirozené a správné, protože nakonec vůbec nevěřila, že to tak je. Systém lidem vnutil představy, ale pochybnosti zcela odstranit nesvede; ukazují se pak v takových nenápadných otázkách, které mají navenek burácet jistotou, uvnitř jsou ale jen vzlykáním nejistot. 


Ztracené kauzy

Kdesi na dně naší paměti žijí neuskutečněná přání, promarněné šance, ztracené naděje; a viny, selhání, slabosti. Občas k nim sestoupíme a není to pak snadné, stát tváří v tvář svým prohrám. A hledáme způsobe, jak své sny dosnít, narovnat své viny. Nemožnost takový způsob nalézt patří k životu. V tom je klíč i velikost křesťanské zvěsti: přijmout ztracenou kauzu.


Onlife

„Bloumáme po světě podobajícímu se simulátoru, jehož neviditelné formy, struktury a logika určují, co můžeme a nemůžeme dělat.“ Tak přemítá Mark Deuze o dnešním světě protkaném médii a sítěmi. A stačí pozorovat okolí, aby bylo jisto: všichni jsme svedeni do vymezených digitálních linií, neustále připojeni – onlife (Floridi), naváděni navigacemi, měřeni v překonaných vzdálenostech, určováni sociálně, kulturně a částečně už i biologicky digitálním prostředím. I tato zpráva putuje rychlostí světla jedním z nekonečného množství elektronických kanálů; ani ona není než virtuální stopou v prošlapaném písku nové doby.  




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

28.01.2018 00:32:45dát kritice tippampelin

Prima kauza!

30.11.2017 19:32:05dát kritice tipupupa

Otrokem penisu... aké výstižné pomenovanie lásky. Nepoznám lepšie.

Žena vynašla pohodlie a muž je na to, aby ho uskutočnil. Jasne, že je v tom rozpor, ale pochybujem, že o ňom žena vôbec tuší.

Nie, žiadna kresťanská zvesť neexistuje. Sú to bežné morálne pravidlá všade vo svete. (Alebo že by nekresťania boli divé zvery?) Hľadať akékoľvek naplnenie života po smrti je zvrátené, je to na psycho, náš kolega by nám o tom vedel povedať svoje.

Onlife: Cítim to ako zotročenie. Je to DES!

29.11.2017 22:32:48dát kritice tipMovsar

Yane, díky za upozornění na toho Zábranu. Nečetl jsem to, ale rád se do knihy podívám.

atk a josphino, díky za čtení vážné i nevážné.

29.11.2017 15:52:36dát kritice tipJosephina

tak já jdu umejt podlahy a snad ještě i okno, aby bylo jisto a čisto! a najdu nějaký recepty na cukroví, to abych byla pořád online

28.11.2017 10:08:12dát kritice tipatkij
redaktor poezie

Chytře napsané. Se vším nemusím souhlasit, uvažuju:)

Otrok penisu (to mě fakt rozesmálo) se mnou již vánoční trhy absolvoval, zcela dobrovolně, asi to bylo tím punčem. Nevadilo ani dvouhodinové listování (moje) v knihkupectví.

 

28.11.2017 09:51:06dát kritice tipYan73

Tu první dám přečíst své ženě a důrazně ji řeknu, že rozhodně nebudu otročit svému penisu:). To v žádném případě!

Pokud jde o tu třetí, četl jsem včera po letech "Deníky Jana Zábrany II" a má tam podobnou úvahu jako Ty, akorát to nenazývá "Ztracenými kauzami"

Líbí. Ahoj Y.

 

 

 

 

27.11.2017 16:06:20dát kritice tipMovsar

jsem rád, přátelé, že jste tu pobyli, početli a napsali, což je pro mě radost číst. a že ne vše berete zcela vážně a že tak vytváříte prostor pro nevážný tón, kterého je v literatuře třeba. díky.

27.11.2017 10:50:04dát kritice tiplawenderr

Proč ne je úplně skvělá:) Ostaní mile předadventní, tak se s tebou zamýšlím ...

 

(A hledáme způsobe - je asi nedoklepek ...:) - já jen, abys věděl, že jsem fakt četla)

27.11.2017 08:41:04dát kritice tipMarkel

možná jsme opravdu jen loutky s pohyby předem určenými, ačkoliv se mi ten pocit nelíbí :-)), líbilo *

27.11.2017 07:51:14dát kritice tipAndělka1

***

27.11.2017 06:18:55dát kritice tipagáta5

konec kýč všech kýčů mě rozesmál... rozsvěcování stromku na vesnici je už taky událost roku... grog, svařák, rodiče a dětičky. Nechodím, kýč všech kýčů ráda přenechám jiným :) pobavilo

proč ne? auto nutně potřebuju, bohužel, ale ráda bych jezdila vlakem a kochala se přírodou a pozorovala lidi...

ztracené kauzy: hm.. jj, kostlivci jedni.. ztracenou kauzu můžeme přijmout, ale bylo by dobré před tím trošku poklidit

dneska super k zamyšlení



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.