Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

kominík Kuba

28. 11. 2017
12
23
1248
Autor
agáta5

Táhneme z pokeru. Jediná mám skvělou náladu, zase jsem je oškubala jako husy. Chrastím s dvacetikorunami, tydá tydáá ty… škubat husy neumím, ale jednou jsem zkoušela drát peří, ale měla jsem tak zelektrizovaný ruce, že mě bába vyhnala od stolu. Peří ode mě lítalo, jako by chtělo zpátky na husu.
„Dášenko, s tou holkou musíš něco udělat, takhle by to nešlo,“ kroutila hlavou a máma se styděla a omlouvala, jako by mi ty ruce zelektrizovala sama. Vzpomínám, že se vlastně v naší rodině stud pěstoval skoro jako brambory.  Stud byl součást obědů i večeří, studijních úspěchů i neúspěchů… proto ho neznám, jsem ho vypotřebovala v dětství.


Otvírám dveře do baráku. Sakriš, tady je kosa. Je skoro deset večer, ale zapnu plyn na pětadvacet a dám pár polínek do krbu. Ještě sprchu.
Když se vracím z koupelny, něco je špatně. V obýváku není vidět na krok. Rychle otvírám všechna okna. Ještě kukýno do krbu. Mlha přede mnou, mlha za mnou a to není půlnoc!
Smrad z krbovek se za mnou táhne i do ložnice. Sakrblé, co s tím? Ráno moudřejší večera.

Ráno smrdí barák jako by se celou noc udila žebírka. Musíme se juknout do komína, jestli tam něco nespadlo. Nejstarší srdnatě oblíká pracovní bundu a těžce se souká do vikýře. Zase přibral, drobeček.
„Něco tam je a nejde to vyndat a je prasklej komín.“  To nevěstí nic levnýho.


Volám kominíkovi. Nezvedá telefon, za hodinu znovu, pořád nezvedá. Druhý den znovu, nic. Sednu tedy k internetu a hledám a nacházím. Kominík Kuba. Takovej malej, hubenej – ten se do vikýře vejde. Popisuju mu havárii a zveličuju. Ochotně přijede prý v pondělí. jupíí.
Pozdraví a už je na střeše. Miluju tyhle profíky, co se s tím nemažou. Netrpělivě v duchu přepočítávám peníze, které mě nejspíš brzy opustí.
„Tak,“ trochu mě napíná.
„Komín máte celej zasranej od dehtu,“ přitakávám, pevně sevřený rty.
„A já vám řeknu proč.“ Čekám na ortel.
„Není to mokrým dřevem, to by bylo po celé ploše, ale nahoře máte užší rouru než uvnitř.“ Moudře přikyvuju a duchu vraždím exmanžela.


„Žádnej problém, to zvětšíme a dáme tam správnou tloušťku. Pak ten předmět v komínu. To vypadá na nějakou hadici. Nejspíš tam nějakej umětel dal rouru, co tam nepatří a ono to tam prohořelo.“Ukazuje mi obrázek. No jo, je to nějakej orvanej plech. 
„No nevadí, vybouráme na půdě otvor na dvířka a vytáhneme to. Nechám udělat dvířka a pak si to můžete čistit z půdy. Co vy na to?“
Kejvu na souhlas, protože nemám ani páru, o čem to mluví. On je kominík, tak snad ví.

"Cekal jsem horší věci, podle toho, jak jste mi to líčila" směje se.


„A kolik ta sranda i s revizí bude stát?“ ptám se nesměle.
Podívá se na mě pořád ještě rozesmátej. 
„Uděláte mi kominíka?“
„Cože?“
„No, kominíka, třeba na střeše, z keramiky, aby mi ho všichni záviděli…“
Horečnatě přemýšlím, jestli dokážu udělat kominíka. Dělala jsem trpaslíka, to byla fuška, ale kominík? To je obyčejnej kluk v černých hadrech se štětkou. 
„Udělám,“ rozhoduju se skoro okamžitě a už mi tam naskakují nápady.
„Tak jsme si kvit. Zítra přijedu, když stihnou udělat ta dvířka.“
„A co malta a tak?“ ptám se, abych byla v obraze.
„Nic nepotřebuju, jen otevřít dveře na půdu.“


A už se loučí.

Ještě celá zblblá otvírám balík hlíny. Střecha jde nejlíp, komín, kočku na komínu… a teď toho prďolu.   Může s tou kočkou vést hovory… Myslím na starý časy, kdy směnný obchod fungoval skvěle. Jeden udělal košík a vyměnil ho za vajíčka. Druhej umatlal hrnec a vyměnil ho za slepici.  Já směním kominíka za kominíka.
Ještě potřebuju instalatéra.
 


23 názorů

Petr333
02. 12. 2017
Dát tip

úplně to vidím jak kolem poskakuješ a chytáš múzu za komínem :)


agáta5
01. 12. 2017
Dát tip

no ahoj Péťo a díky za úsměv.. teď už se usmívám taky :) to, co mě čeká na jaře bych nepřála nikomu, bourání komína je skoro jako vyhoření... už si ostřím majzlík :)


Petr333
29. 11. 2017
Dát tip

:)


agáta5
29. 11. 2017
Dát tip

jo a až bude dodělanej ten kominík, vyfotím ho a vložím sem.. jestli to tedy zvládnu hehe


agáta5
29. 11. 2017
Dát tip

ještě né, dneska to snad bude zatvrdlýý a už to půjde.. hapyend je moje druhý jméno :))  jj, někdy to mám hozený historky ze života :) díky za návštěvu a čtení a mám radost, že jsem pobavila tolik lidí


Dodola
29. 11. 2017
Dát tip

Ses nějak dala na prózu v poslední době:-) snad to skončilo hapyendem a komín kouří


agáta5
29. 11. 2017
Dát tip

evžo.. :) to by šlo.. bych šla do obchodu pro mléko s květináčem hm... zkusím naší krámskou, třeba se chytne :)))


To je ale dobrý nápad. Řemeslníky sice nepotřebuji, ale platit v krámě nějakými výtvory by nebylo marné. :-))) /T


agáta5
28. 11. 2017
Dát tip

dvacky jsem uhájila :)  tak to jsem ráda, že pobavila


pedvo
28. 11. 2017
Dát tip

Už jsem se bál, že na to padne tvá výhra z pokeru.

Zase jsi mě pobavila.


agáta5
28. 11. 2017
Dát tip

Jituš, na hlavní stránku si dáváš max. 5 děl měsíčně, v dílně kolik chceš. já dávám do dílny odlehčené věci, které nemusí viset na nástěnce :) neboj to si postupně nastuduješ :) a hlavně se podívej do zlatého výběru a tam si pročítej, jsou tam fakt dobrý věci :) budeš okouzlena

 

revírníku, směrodatnej nejsi, estét to jo, to jsi ... tyhle ze života se ti musí líbit, prošpikované mým humorem a nadhledem... jinak bych se zvencla :) takže děkuju


atkij
28. 11. 2017
Dát tip

Moc pěkný, před chvílí jsem objevila, že je tu jakási díla a v ní schovaný zase mraky děl. To nemám šanci postíhat:)

S dobrou náladou vzhůru do práce(zaměstnání se má říkat:)


revírník
28. 11. 2017
Dát tip

Takový živý povídání od živé umělkyně, co umí s hlínou a trouá si i na komeníka, to je radost číst. Jenže já nejsem směrodatnej, já taky pochválím každej prd, viď, Agátko. Pak se vyznej, jestli je todle pochvala. Ale pobavil jsem se, a to je hlavní. A tipuju.


agáta5
28. 11. 2017
Dát tip

jj, mladá a blbá :))) to si piš, že dneska je mi milejší dobře vypečená hlína .. se z tebe jednou picnu


Kočkodan
28. 11. 2017
Dát tip
Jojo, tenkrát jsi byla holt mladá a bl... nezkusená, ted uz jiste dobre vís, ze kus vypálený hlíny je stokrát lepsí nez nejakej vypecenej chlap... Zacínám pomalu chápat, proc jsi, prinejmensím, drív, nepotrebovala kruh - on vytácel tebe... ;-)

agáta5
28. 11. 2017
Dát tip

tak já vím, že na ty moje krbovky stačí bytelnej komín z cihel bez roury... lepší žádná než pokroucená... vím, jak je tohle drahý, ale když topím jen krbem občas, stačí to, co mám...


Gora
28. 11. 2017
Dát tip

I řemeslníci se dělí na umětely a neumětely, jako my na Písmáku, dobře, že Kuba je umětel...ta roura v komíně je vložka, musí být z nerezu, na pevná paliva, a jeden metr i s prací stojí asi tisícovku...tak záleží, jak vysoký je komín.


no...z toho plynie poučenie - nie je kominík ako kominík


agáta5
28. 11. 2017
Dát tip

kočko, golema jsem dělala tři roky.. směnila jsem ho za manžela... tedy dobrý obchod to nebyl :)))))))

gabi.. to je život co? :)


skveleeeeee! * za povídání, aj za komentár


Kočkodan
28. 11. 2017
Dát tip
Já - spís uz starej nez mladej smrad - bych se za tebou do loznice táhnul taky. A prozradís nám, za co jsi tenkrát uplácala golema? Snad ti po mém komentári nebouchnou saze... (smajlík s nadejí ve dvojtecce)

agáta5
28. 11. 2017
Dát tip

Aleši, jsem si dala na stranu pět tisíc pro začátek.. jsem šťastná jako blecha.. to je nejspíš karma :))) nebo já už nevím.. ještě si pozvu instalatéra, Honzíka, nemá nohu.. tak snad nebude chtít keramickou náhradu :))) nohu umím, bych mu jí udělala s pantoflí a bambulkou... já ten černej humor miluju :)))

díky za čtení


to nevymyslíš, to prostě můžeš zažít jen ty...:o)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru