Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

      a nemám ani tvoji košili

11. 12. 2017
17
6
955

 

 

tisknu nos na sklo kolem tvého srdce

a když tě slyším volat mé jméno

vím že se musím probudit

 

 

pod duhu a pod tmu

brala bych tě pod obojí

tělo krev

a vůbec všechno

 

někdy se můžu vzteknout

jindy se strašně bojím

 

zas spolykám bobule vinných rév

bez bobulí

 

kdy se dotknu?

kdy zešílím?!

 

možná nedotknu_li..

 

                                                                  ? ? ? ? ? 

 

 


6 názorů

Štírka
06. 10. 2021
Dát tip

Je to vč. úvodu pocitově strašně silné


romi
22. 06. 2020
Dát tip

hele, tohle je na tip


atkij
11. 12. 2017
Dát tip
Libi se mi, jak miri k zaveru.

Kočkodan
11. 12. 2017
Dát tip
Já se nebojím, ze bych se nekdy u tvých dílek vzteknul. ;-)

Štírka
11. 12. 2017
Dát tip

Radost dává myšlenkám křídla a ony se pak lehce vznášejí...

Tohle jsou spíše pocity reality. Přesto-anebo právě proto: tip


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru