Chtíč

Děkuji za inspirativní debatu a také za tipy :) Musím říci, že pan Kvído vycítil to, jak to sedí mně :) Co se obsahu týká, nebyl to nějaký pokus o hlubší zamyšlení, spíš jen takový momentální nápad... Oslava zataženého nebe a louky pod lesem :) Možná trocha povzdechu, že člověk na takovém místě byl sám :D

mně osobně to sedí i rytmicky. stačí udělat malou mezeru v posledním verši, která tomu dodá takovou správnou koncovku.

(ale uznávám, nejsem úplně nejnáročnější, co se týče formy)

bez ohľadu na rytmus - text ponúka fotogenický obrázok dvojice v neprajnom prostredí - myšlienka je vcelku banálna, postavená na jednoduchom kontraste o pominuteľnosti. tieto veľké pravdy sa dosť rýchlo opozerajú. možno by bolo fajn menej sa sústrediť na archetypy - často sa dá viac vyťažiť z bežných nenápadných situácií.

já jsem z toho prase

 

Jsem z toho uz jelen, ziju v domneni, ze prim hraji pocatecni prizvuky:)

Jj, preslapla jsem, vim to:) Pocet slabik vsak nemusi byt striktne stejny, pokud ladi rytmus... Nevesely truchlivy jsou ty vodní kraje, kde si v trávě pod leknínem rybka s rybkou hraje.

Tam pod sinalou oblohou, za potlesku deště, dvě těla co již nemohou, dvě duše ... chtějí ještě... Takhle bych dala za sebe... pricemz by rytmicky asi trochu lip slapalo, ale zase ztratilo autorovu autenticnost. Myslenka predana vkusne.

také pro mne je obsah zásadní, a ten se mi líbí, měla jsem na mysli začátky vět - hlavně - sami kontra dvě duše

Rytmicky  moc nešlape, ale ten chtíč jsi tam dostal:-) - hlouběji ti to nerozeberu:-(