Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 429 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+8 neviditelných
Slova té, co nespí
datum / id20.01.2018 / 484804Vytisknout |
autorViviana Mori
kategorieVolné verše
zobrazeno652x
počet tipů12
v oblíbených2x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Podzim a zima 2015

Slova té, co nespí

Nikdo by nevěřil jak s tmou
sdílené lože 
chrastí 

a přikrývka roste pod víčka

(NEDÍVAT SE!)

má tak velké hrdlo
tma
že i pohled je magnet 
pro tanec v jejím břiše

-

slovník pro nespavce
začíná abecedou snů co v životě se nestaly

sepsán inkoustem a pomatenou hlavou
nadpisy kapitol 
ovečky nestačí, ovečky došly, ovečky byly
vypočítány


a tak tedy
načrtnuta jen rozpukaným rtem
počítám dny 
až do dětství

-


Sním jediný sen o spánku
A výklad představ špitá: Bude nám lépe
Bude nám lépe

bez tebe


bude nám lépe
bez sebe
ZBLÁZNÍŠ SE


a opravdu TMA
pokrývá každou moji stranu

možná jen z recese a možná 
mojí vinou

-

I neláska se zapsala
přímo v desky jako autor
a směje se mé nemoci

(ze tmy jsem nastydla, řvala na mě)
- přitom tma stále
nemá okna, z kterých by táhl
cizí pot
a ledová ruka na zoraném čele
zůstala tenkou útěchou 
když hladím

sama sebe

-

Třetí hodina ranní.
Čeká mne kapitola o důvodech
které na mne
miloval tak

až onemocněl odchodem
a na záložce připomínka

"Miluju tvý básně!
Miluju tvý básně
dokud je drží

nejspodnější foch" 

-


Řekla bych
že k ránu už cítím jen mírnou zimu

a vidím se na skále 
jak mapuji prsty údolí 

jedině takhle se smím dotýkat druhé strany

neprosit hlasy


skutečně vím
JE
ZAKÁZÁNO

v noci
mluvit s ďábly

-

Bože

v takovém šeru 

svítá
i pohyb očí hlasitě brázdí
okraje Snáře bez listů

co bude s nitrem?
Co bude s nitrem pokud neproletí? Představu, prosím, cokoliv (!!!) 

ať tělo vnímá. 
komu dát teplo?

Když ani příšerám z mé hlavy... 
neumím říct o návrat

Co dala bych za sen

a ráno
neslyšet jak vržou vrata
když slunce pouští 
z ohrady ven

sen o snu je pouhý rám obrazu
mého křiku

-

Když otvírám okno
třese se mi
i dech

prokletý ráno a leden
líbá ušlapané vápnem


kolik mi je
že počítám sníh?
a prosím za lásku pro kterou spánek zpřetrhal nit


hledala bych i na trzích, 
je tolik lásky 
pro kterou dá se narodit

-

zatím jen 

prázdný byt




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

22.01.2018 16:50:20dát kritice tipatkij
redaktor poezie
Hodne prospesna noc vhledem k mozaice textu. Pekne.
21.01.2018 11:23:53dát kritice tipZajíc Březňák

Rád bych napsal nějaký hluboký rozbor a vážnou kritiku tohoto díla. Avšak slova a věty se ke mně otočily zády a odešly. Zůstal mi jen úžas a obdiv k bohatství tvé básnické invence. 



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.