jeden člověk ve dvou chvilkách

nenechala jsi mi jinou možnost odpovědi, než krásné, pozitivní ano ..

(Krásné a pozitivní pro to, k čemu se vztahuje a proto , že to ano  je TADY A TEĎ  malými  písmeny ..)

Už jsme se konečně dostali k tomu,že i pro některé současné kvantové fyziky je základem existence vědomí.  - Podle kabaly ale svět(hmotný svět) existuje jen proto,že jím Bůh nastavil sám sobě zrcadlo.

realit je tolik co bytostí.

Napojit se na vědomí ? Není nic než ono. Píše si tady samo se sebou a náramně se svojí nevědomostí baví.

Takže takové duchovní úrovně dosahují nejen všichni, ale všechno. Problém je, že ten co hledá jistotu ji nalezne až po celé kalpě   :-)

Jistěže většina z nás ,včetně špičkových vědců ,získá jen velmi omezené poznatky o světě. Všechny duchovní nauky ale hovoří o tom,že je možné se napojit na Vědomí s velkým V a přecejen získat o vesmíru představu blízkou realitě. Neodvažuji se ale vůbec ani odhadnout,kolik lidí na planetě může takové duchovní úrovně dosáhnout.

Jsi chytrá ženská a dobře se čte co píšeš.

..........

existují li nekonečné možnosti,  avšak my nemáme schopnost onu nekonečnost pojmout, pak nutně i se všemi našimi zákony a to včetně naší matematiky, žijeme v námi vnímatelné bublině.

To ti dá vědomí , že vždy je něco většího než to co jednoho momentálně trápí nebo těší.

Při současném vědomí, že z nekonečna nelze nic vytrhnout - přestalo by být nekonečné - získáš klid trvalé pravdy,  jako nepočitatelné hodnoty. 

..

Pokud se už svět jednou dal nějakým způsobem do pohybu , pak zajisté platí,že nic neexistuje samostatně a vše ji závisté na všem,přičemž ovšem míra toho jak je to nebo ono závistlé na tom či onom se velmi liší.

V zásadě mohu s tvými větami souhlasit s vyjímkou názoru,že tady musí být nějaký hodnotitel,aby rozeznal rozdíl mezi entropií a negentropií. Já patřím k těm,kteří si myslí,že matematika existuje mimo hmotný svět nezávisle na jakémkoli vnimateli.

Nic je jen jakýsi prostor ..?

..Ono  nic není závislé na ničem a není ani prostorem. Je na dně všeho , nemá dalšího zjednodušení a  ani protiklad.

Naproti tomu svět forem (existence a neexistence) je nekonečně proměnlivý. Je stejně jako myšlení nekonečně variantní.

Aby bylo možné říci , že je něco lepší a něco horší, nebo podléhá negentropii či entropii, musí tady být nějaký hodnotitel.

Vstupem hodnotitele vzniká snaha , aby věci byly jiné než jsou.

Vstupem vyrovnaného člověka však nastává přijetí jeho činů , které jsou konány podle jeho tíhnutí, avšak s vědomím společného nic.

A proto je onen pokus o haiku pravdivý. J

………….

Kromě toho, vše co existuje je stejně důležité a stejně pravdivé.

Existence trvale přechází v neexistenci a naopak a nic je jen jakýsi prostor , ve kterém se to děje. A pak jsou samozřejmě i zákony,podle kterých se to děje. Tady ale už vzniká zvláštní situace. Ty nejzákladnější přírodní zákony byly patrně dány předem, ale čím speciálnější zákony jsou,čím je pokročilejší proces negentropie, tím více přírodní zákony teprve vznikají před našima očima. A také jsme to my,kdo vytváří svět svými myšlenkami.

líí se mi tvůj teoretický nadhled.

Nicméně přešla jsi od nic k existenci a neexistenci, která s nic má pramálo společného. To, že neexistence označuje proměnu  je neoddiskutovatelné, stejně jsko je neoddiskutovatelné, že proměnu představuje i existence.

Naproti tomu o nic nelze  říci nic než nic, snad jen, že jeho potence  je trvalá.

Nic není mrtvé ani živé. Je to jen nerovnováha vzniklá z nestejného množství síla jang a síly jin. Existence i neexistence vzniká z nerovnováhy přičemž tzv. "neexistence" vlastně jen označuje nějakou proměnu čehosi v cosi jiného.

Nic je ona prázdnota, která je stále živá ..

.

Nic je jen ona prázdnota,ve které se mohou realizovat proměny mrtvého v živé a živého v mrtvé.

Ani smrt zde nevidím.

Nic však vidím všude, tedy i v životě a smrti.

Kdo vidí nic,ten v nic nemůže vidět smrt,protože smrt je jen ukončením života,tedy něčeho,zatímco nic existuje samostantě a zcela nezávisle na životě a smrti.

sám se zabývám trošku zenem, je mi tedy blízké tvé povídání nad mým, i když já v něm žádnou smrt nevidím 

Myslím,že pro mne jakožto (řekněme) pro budhistku je tohle haiku zcela nepravdivé a myslím si,že i mí přátelé křest'ané by se mnou souhlasili,že smrtí nic nekončí ,  duše se nikam nikam nevypaří,jenom děj pokračuje jinde a jinak.