Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 429 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+1 neviditelných
O lustru, který chtěl být jako lampión
datum / id17.02.2018 / 485481Vytisknout |
autorbixley
kategoriePohádky
zobrazeno756x
počet tipů5
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Navazuje na pohádku o koberci

O lustru, který chtěl být jako lampión

V obývacím pokoji visel u stropu lustr. Večer lidem svítil a ve dne odpočíval. Díval se dolů na nábytek, na křesla, sedačku, koberec, knihovnu a televizi. Byli to všechno jeho dobří kamarádi. Rád si s nimi povídal, zejména s paní televizí, která byla velice moudrá.

Jednou se na něj paní televize zadívala a pravila: „Proč ty jsi vlastně celý bílý? Máš hezký kulatý tvar, ale ta tvoje barva je taková nevýrazná.“

„Myslíte?“ zastyděl se lustr, až celý zčervenal.

„Rozhodně bych se to pokusila vylepšit. Třeba takové lampióny, ty hrají všemi barvami.“

„Lampióny?“ podivil se lustr. „Ty neznám. Co to je?“

„Ukážu ti to,“ řekla televize a pustila na obrazovce lampiónový průvod. V průvodu šly děti a nesly velké papírové svítící koule, krásně barevné.

„To je nádhera!“ nadchl se lustr. „Taky bych chtěl být tak krásný!“

„Ale jak to uděláme?“ přemýšlela televize.

„Já myslím, že je to jednoduché,“ ozvala se náhle jedna z pastelek, která byla schovaná s ostatními pastelkami v krabici na knihovně. „My pastelky na tebe nakreslíme obrázky.“

„To by bylo úžasné!“ vykřikl lustr. „Ale jak se za mnou dostanete? Já nemůžu dolů.“

„Ale to je přece taky jednoduché,“ řekl koberec, „copak nevíte, že umím létat? Já tam pastelky zanesu.“

„To je nápad! Ještě že máme létající koberec,“ zaradovali se všichni.

A tak se koberec vznesl a letěl ke knihovně, pastelky na něj nastoupily a koberec s nimi vylétl k lustru. Pastelky vylezly na lustr a začaly malovat barevná kolečka, čtverečky, hvězdičky, květinky a zvířátka. Televize i ostatní kusy nábytku je s napětím sledovaly. Když byly pastelky hotové, zase nastoupily na koberec a snesly se s ním dolů.

„Už je to hotovo?“ ptal se lustr.

„Ano, teď jsi krásně barevný, máš na sobě hezké obrázky, moc se mi to líbí,“ pravilo jedno z křesel.

„Jé, chtěl bych vidět, jak vypadám.“

„Tak dobře,“ nabídl se koberec, „já zaletím do koupelny pro zrcadlo.“

A za chvíli opravdu zrcadlo přinesl a lehl si s ním pod lustr, aby se lustr na sebe mohl podívat.

„Teda, kamarádi, to je krása!“ Lustr se nemohl na sebe vynadívat. A nadšeně se rozsvítil. Všechny barvy a obrázky se hned rozzářily. I strop se zbarvil červeně, zeleně, modře a žlutě. Také nábytek byl nyní barevně ozářen.

„Hned je tady veseleji,“ libovala si béžová sedačka.

Paní televize byla spokojená a pustila jim pohádku o Sněhurce a sedmi trpaslících. Vždyť ti taky hráli všemi barvami!

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

04.05.2018 16:17:28dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Obyvatele jsem neřešila, ale myslím, že by se s tím nakonec smířili. :-)

04.05.2018 12:23:29dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Další milé povídání o oživlých předmětech. Jan mě napadá, zdali i obyvatelé  bytu ocenili "lustrovu" snahu vystoupit z šedi, odlišit se. A možná právě  na tom by se dala postavit pointa, či ponaučení pro děti, které často  ve snaze odlišit se, udělaji větší hlouposti, než jen změnit barvu povrchu...  

17.02.2018 20:05:10dát kritice tipzvedavec

:)

17.02.2018 17:32:38dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Děkuju. 

17.02.2018 14:41:30dát kritice tipLerak12

Jsem jak malej Kája. Takže líbí.

17.02.2018 12:45:05dát kritice tipfialka...

Pěkné pokračování :)

17.02.2018 10:52:55dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky. Snad ano. :-)

17.02.2018 10:08:32dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Příjemné vyprávění, myslím, že by se dětem líbilo:-)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.