Pocit

Je dlouhá noc, kdy bůh mi cvrnká kuličky svých nápadů z nebe, abych se tady na zemi nenudila a měla pořád pocit, že mám nehotovo.
Potřebuju nutně šedou eminenci vedle sebe, aby práce vodsejpala a dobře se nám tu žilo na zemi.
Toulavej vlk co má rád drbání kožichu a vybírání blech a pekelně hřeje. My lesní víly co jsme živy na medu místních včel, potřebujeme nutně skálu, v jejímž stínu se nám bude náramně lehčeji tančit, smát se a s kolemjdoucími flirtovat. Dle potřeby můžeme i svádět z cesty, popřípadě udělit nevyžádanou radu, která se zakládá na poznání místních poměrů. Občas k nám do lesa zavítá i rytíř a to jsme pak teprve v koncích, páč vůči svůdníkům jsme naprosto imunní,ale jak nám přijde do cesty idealista bojující s větrnými mlýny, jsme dočista ztraceny.