Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

MOUCHA VELIKOSTI D24

27. 02. 2018
3
9
687
Autor
Ozzozorba

Díváme se na sebe. Její oči jsou jako talíře na pořádnou porci svíčkové.  V těch lesklých kolech, se odráží můj vyděšený obličej.

Vše začalo letící tečkou a lehkým bzukotem.  Pozoroval jsem letící mouchu. Tečka se zvětšovala a zvětšovala a bzukot sílil. Najednou mělo nepatrné nic velikost ptáčka. Připadalo mi to, jako kdyby někdo přede mnou nafukoval balón ve tvaru mouchy. Bumm! Hmyzí hlava se zasekla ve futrech dveří. Hleděla na mne. Sliz stékal z mušího sosáku. Modravé pižmo bylo pronikavé a pálilo mě v nose. Uvědomil jsem si, že mě ohrožuje hmyzí žravost, která funguje jako dobře promazaná mašina.

Pomalu couvám a jako v sugesci se dívám do tmavého oka. Vidím čtverce a trojúhelníky jako v kaleidoskopu, a všechny ty obrazce pulzují. Zády narážím do chladné zdi. Až teď si uvědomuji, kde jsem. V díře. 

Pozoruji černou hadici, která se vlní jako had, a kterou už mám přímo před očima. Počítám deset, devět, osm ... a doufám, že až se dopočítám k nule, tak se probudím, oddechnu si, převalím se na bok a odplivnu si a půjdu se osprchovat z noční můry. A možná, že svůj sen budu vyprávět v hospodě.

… sedm, šest, pět … Tmavý sosák se přisál k mému čelu.  „Fsssssssss!!“. Krouživým pohybem se zavrtává do lebeční kosti. Jsem připlácnutý ke zdi, a nemohu se odlepit. Nemůžu ten odporný chobot od sebe odtáhnout. Jsem pravděpodobně ochromen výpary. Necítím bolest, přestože, vnímám odlétající částečky kůže a prach z lebky.

Hmatatelný zvuk a vibrace, bez příznaku bolesti. Zvláštní pocit. Trubicí, která sebou cukala, začala proudit tekutina. Ztrácím vědomí. Mé tělo je tak lehké, tak vláčné. Zhasínám.   


9 názorů

Lakrov
18. 04. 2018
Dát tip

Zlé sny se holt zdají i bez hulení... Mně taky.


Ozzozorba
18. 04. 2018
Dát tip
Při psaní nehulím. D24 je asi něco podobného jako 42 ve Stopařově průvodci po galaxii.

Lakrov
18. 04. 2018
Dát tip

 To teda musel bejt matroš; kolik`s toho vyhulil? :-))  P.S. Co je D24? Nebo je to jen tak?  


Gora
28. 02. 2018
Dát tip

Hmyz sám o sobě - zvětšen - je pěkné potvorstvo, raději ať zůstane mrňavý...viděla jsem jednou dokument o afrických včelách, páni, to jsou dokonalí zabijáci, a nikdo je nemusí zvěšovat.


Ozzozorba
28. 02. 2018
Dát tip
Ano, vše je otázkou poměru jednoho k druhému. Pokud dostatečně zvětšíme cokoliv živého, stává se "to" predátorem (potřebuje přece více energie). Nejhorší věta? Výborně, taky prvenství (panenství).

agáta5
28. 02. 2018
Dát tip

~~a doufám, že až se dopočítám k nule, tak se probudím, oddechnu si, převalím se na bok a odplivnu si a půjdu se osprchovat  - nejhorší věta za poslední rok na Písmáku. nechť vejde do historických análů :)))

jinak celkem fajn minihorůrek :)


Lerak12
27. 02. 2018
Dát tip

Měl bych obavu z mouchy tce-tce. Ale jak Tě čtu ... Musím si zapamatovat!


Ozzozorba
27. 02. 2018
Dát tip
Zvláštní, to cukání je výborný nápad. Hadice sebou mrská jako nacucaný had.

Gora
27. 02. 2018
Dát tip

Celkem fajn minipříběh, trochu mi připomíná film Moucha, kdysi slavný...

Vše započalo

tady bych změnila - započalo je nešikovné - např. Malinká bzučící tečka.Pozoroval jsem...

Ještě bych v závěru upřesnila to s trubicí - např. Trubice, která sebou cukala, začala odsávat tekutinu z mého těla...ztrácím vědomí...zhasínám.

Máš fantazie na rozdávání:-)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru