Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+1 neviditelných
v domě plném beránků
datum / id06.03.2018 / 485889Vytisknout |
autoragáta5
kategorieVolné verše
zobrazeno557x
počet tipů17
v oblíbených1x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
v domě plném beránků

zvláštní klid rozčesává schody do tenkých čar
ještě před minutou bych dala ruku do ohně za to
že vzduch u země zarotoval křídly
ale to jen periferně vidím vytrženou řasu u oka...


dům je plný beránků     
každý dvakrát otočený v dlani

zase je neděle a do pondělka tisíc vteřin
čas visí na vlásku u slunečních hodin
a hraje mariáš


usínám čím dál hůř
ale co na tom záleží má milá
když řežu další plát jako bych řízla dva životy
a jeden zapouzdřila

venku se zase dějí ty jarní věci
všemi směry nesou střechy     ploty      vlažný otisk zimy
do kádí klape snící břeh
vítr utichl 
                   a hlasy vyrazily na pouť ulicemi

 

vzpomínkám těžko utečeme  
vidíš je?
jak svlékají své prokousané boky a převracejí oči
po dlaních ani stopy
jen obzor za nebem     

tam někde vyklopí zapouzdřený život
a potichu ho zkrotí

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

08.03.2018 10:22:51dát kritice tipUmbratica

Takové moderně psané náladovky mám ráda.  Tip.

08.03.2018 06:07:43dát kritice tipagáta5

Dodola, jj, je to zvláštní, ale možná je to tím, že na konci zimy jsme tak nějak vyčerpaní z toho neslunce a na konci léta zase ze slunce :))

07.03.2018 15:33:04dát kritice tipDodola

Konec léta je vždycky smutný... a konec zimy - nevím proč, ale taky

07.03.2018 09:22:39dát kritice tipagáta5

Evžo, závidím :) to já spím jako zajíc

leraku, děkuju :)

¨lastgaspe, zneklidněnou duši určitě nemám a nikdy jsem takhle neuvažovala, rozhřešení? ale to já už dávno našla :)) beru to tak, že se člověk vrací ke vzpomínkám, protože tam jsou věci, které ho utvářely a vlastně žijeme strašně málo přítomností - čím jsme starší tím víc žijeme minulostí a občas trošku budoucností... ale té je opravdu trošku ... no tak nějak ve zkratce, protože tohle je na delší povídání a to bys číst nechtěl hihi :)  díky, že mě čteš...

06.03.2018 21:30:09dát kritice tiplastgasp

Vzpomínky se valí až za hranice, kam můžeme dohlédnout. Tam se sklidníme. Úžasné verše zneklidněné duše, která hledá rozhřešení.

06.03.2018 21:10:34dát kritice tipLerak12

Pěkné a výstižné.

06.03.2018 20:54:20dát kritice tipEvženie Brambůrková

Beránci jsou milí. Začnu počítat 1 2 3.....a spím. :-) /T

06.03.2018 17:44:22dát kritice tipagáta5

lnice, nikdy jsi nepočítala ovečky před spaním? to by tě nebavilo mít je plný dům a pořád nespat :)

milý a2a2,

se tady usmívám a uznávám, že ten čas je takovej přepálenej... no jo, ale vezmi to tak, že si představuju starýho dědka, co určuje naše bytí, měl by už dávno trochu polevit (tedy aspoň já to tak cítím, jak je ke mě pořád víc a víc nemilosrdnej) a on si klidně ještě s takovou tou pokrovou tváří hraje karty.. dala bych poker, ale ten mi nešel do rytmu, mariáš se tam víc hodil.

no a ten břeh.. beru jako smetiště - co všechno se v něm zachytí a jakoby do těch kádí (u domu) padalo to všechno z něho a klapalo .. než utichne vítr a přijde další .. verš?  je to spíš takové moje propojení pocitů a někdy nedává smysl :)

se polepším a díky moc, jsem ráda, když se zastavíš s komentářem

 

06.03.2018 17:07:08dát kritice tipa2a2a
redaktor poezie

Máš odvážnou, ale také někdy nezvládnutou obraznost, např. sloka s časem visícím na vlásku a mariášem, zdá se mi to v rozporu, také obraz s mariášem tak nějak jen nahozený bez návaznosti a jen s rozpustilosti. Podobně to cítím se snícím břehem (samo toto spojení zavání kýčem, navíc zesílený utichlým větrem, také v závěru znovu potichu) a klepáním do kádí (ty kádě si neumím zapojit, ale věřím, že ty ano).

Ovšem zřetelně převládá ta zvládnutá, odvážná a krásná obraznost, první dvě a poslední dvě sloky naopak perfektní.

 

06.03.2018 16:31:35dát kritice tipLnice
Mít tak dům plný beránků:)
06.03.2018 16:31:06dát kritice tipLnice
Moc pěkná...inspirující...* zapouzdřený život...krásné
06.03.2018 10:13:13dát kritice tipagáta5

spíš rozřezané noci... pět minut spánku a půl hodiny koukání do stropu a tak pořád dokola až je pondělí :)  i když i tu pusu...

 

všem děkuju za zastavení, kočce úsměv beránčí  (zkrocený smajlík)

06.03.2018 10:08:21dát kritice tipSanti€
redaktor poezie

máš prořízlou pusu prostě :-) 

06.03.2018 09:45:41dát kritice tipKočkodan
"venku se zase dějí ty jarní věci"

Coze, to uz ted zacíná párová aktivita na mezích??? (nevinne beráncí kockodanovitý úsmev)
06.03.2018 09:44:06dát kritice tipgabi tá istá

...*

06.03.2018 09:29:31dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Mnoho obrázků se spojilo v jeden...

tam někde vyklopí zapouzdřený života potichu tě zkrotí

skvělá báseň, zdá se mi:-)))

06.03.2018 09:16:33dát kritice tipagáta5

tak jsem přece jen dala na tebe a ten řádek s úkladnou nocí vymazala... jj, je to.. lepší asi :)  díky

06.03.2018 09:09:08dát kritice tipagáta5

násilné... když to přesně vystihuje tu nespavost, mrchu :)  hledala jsem a zkusím se nad tím ještě zamyslet :)   jsem myslela, že ti beránci nejdřív trošku obrousí a pak přesto říz do noci ....

díky za čtení... moc

06.03.2018 08:52:14dát kritice tipSanti€
redaktor poezie
od jarních věcí čirá paráda, podřezávání zvonků dost násilné


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.