Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+9 neviditelných
ROSTLINY NA ETNĚ
datum / id12.03.2018 / 486037Vytisknout |
autorvesuvanka
kategorieOstatní nezařaditelné
témaPřírodní
zobrazeno680x
počet tipů16
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Ráda bych čtenáře seznámila s některými zajímavostmi Etny. Není to literární dílo, jen trochu botaniky a malování...

ROSTLINY NA ETNĚ

Etna je velmi zajímavá nejen z hlediska geologického, ale i botanického. Svou jedinečností nás zaujme vegetační pásmo nad hranicí lesa, přibližně od 1750 - 2700 m nad mořem (hranice lesa je závislá na orientaci svahu ke slunci). Roste zde mnoho endemických druhů, tj. takových, které nerostou nikde jinde na světě. Rostliny vytvářejí na zvětralé lávě nebo popelu ostrůvky, kde roste společně i několik druhů - právě tyto barevné ostrůvky jsou pro Etnu typické. Velmi působivý je kontrast barev rostlin a téměř černé čedičové lávy.

Zde se nám představí endemitní druh šťovíku Rumex scutatus aetnensis a vedle do kruhu rostoucí nízká mydlice sicilská Saponaria sicula.

 


akvarel kombinovaný pastelkami
pic%2046.jpeg




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

01.10.2018 16:39:24dát kritice tipvesuvanka

Narriel, není zač, ráda jsem napsala :-)))

01.10.2018 02:12:17dát kritice tipNarriel

Děkuji za osvětlení :)...!!

27.09.2018 10:35:18dát kritice tipvesuvanka

Narriel, děkuji za zastavení a velmi zajímavou otázku. Určitá souvislost se složením vulkanické půdy a endemickými rostliami existuje - některé druhy vyžadují zásadité půdy (čedič je zásaditý), jiné vyžadují kyselé nebo netrální půdy. Zásaditost vulkanických hornin je dána obsahem SiO2 - zásadité horniny mají nižší obsah SiO2  44 - 52 % (čediče), neutrální horniny 52 - 65 % (andezity), kyselé horniny nad 65 % (ryolity, dacity).

 Velký podíl na výskytu endemických rostlin má kromě podloží i nadmořská výška, specifické podnebí (dané nejen nadmořskou výškou, ale i vzdálenost od moře či oceánu, návětrnost či závětrnost místa, jeho zastínění či osvit) a také celková členitost terénu.

Semínka rostlin se uchytí na vulkanickém podkladu (v případě Etny čedičovém), který jim nabídne bohaté živiny, ale aby tu rostliny přežily, musí se přizpůsobit klimatickým podmínkám, které jsou na Etně  v nadmořské výšce nad 2000 m hodně drsné - a tak se vyvíjejí endemity , které bývají často nízké, mívají tužší stonky i listy. Často rostou těsně vedle sebe, vytvářejí shluky, čímž se vzájemně chrání.

Pokud jde o druhy endemitů v sopečných krajinách, velmi zajímavé jsou hadince (Echium). Na ostrově Tenerife ve svazích sopky Pico del Teide roste hadinec Echium wildpretii vysoký až 3 m s velkým květenstvím karmínových květů. Nízké endemitní hadince (Echium lancerotese)  najdeme na ostrově Lanzarote, který je nejsušším Kanárským ostrovem. Další druh endemitního hadince (Echium candicans) roste na Madeiře, endemitem je Echium vulcanorum na ostrově Fogo (Kapverdy).... Je to jen nepatrný příklad. Endemitních rostlin na sopečných půdách je velmi mnoho. 

27.09.2018 04:19:20dát kritice tipNarriel

Jani, je nějaká přímá souvislost mezi geologickým podložím a konkrétními endemickými druhy flory? Případně jaká? Teď možná hloupě plácnu, ale třeba nějaké specifické PH vulkanické půdy, nebo něco podobného - laicky řečeno, "toto roste jen a právě zde proto a proto"...?

03.04.2018 12:55:40dát kritice tipvesuvanka

Růženko, děkuji za milou odezvu a zdravím :-)))

03.04.2018 11:23:24dát kritice tipRUZIGEL

To je nádhera!

30.03.2018 21:43:17dát kritice tipvesuvanka

Marti, zdravím Tě a děkuji za zastavení a milá slova :-))). Fascinuje mě návaznost živé přírody na neživou, kontrasty barev rostlin a lávy. 

30.03.2018 15:35:27dát kritice tipMarkel

moc líbí Tvůj obrázek, Jani,. ta nesmrtelnost přírody, která v tak na první pohled nehostinné krajině dá vyrůst takové kráse *

19.03.2018 20:49:12dát kritice tipvesuvanka

Umbratico, zdravím Tě a děkuji za zastavení a Tip za obrázek, mám radost, že se Ti líbí :-))).

19.03.2018 10:56:45dát kritice tipUmbratica

Tentokrát dávám tip spíše za obrázek. Oceňuji barevné ladění a velmi harmonickou kompozici.

14.03.2018 14:58:02dát kritice tipvesuvanka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jardo, zdravím Tě a  děkuji za milou odezvu :-))). Udělal jsi mi velkou radost, moc si toho vážím :-)))

 

 

 

 

 

 

 

 

14.03.2018 09:15:51dát kritice tipOldjerry
korektor

Janulko - líbí, skopíroval jsem si ho, budu ho mít v obýváku u okna... díky.*

13.03.2018 22:39:35dát kritice tipvesuvanka

4U, mám radost, že se Ti líbí. Děkuji za zastavení i Tip a zdravím :-)))

13.03.2018 21:26:04dát kritice tip4U

líbí *

13.03.2018 13:29:56dát kritice tipvesuvanka

Oskare, díky zájem, který mě potěšil  I já Ti přeji hezký den :-)))

13.03.2018 13:07:58dát kritice tipOskar Koblížek

Děkuju za náhled článku. Přečtu si ho celý. Už jsem ho našel. A určitě i další. Hezký den

13.03.2018 12:53:23dát kritice tipvesuvanka

Oskare, zdravím a děkuji za zastavení a milý komentář i zájem :-))). O rostlinách na Vesuvu jsem napsala už dříve podrobnější  dílo "Za živou přírodou Vesuvu", které jsem vložila na Písmák 17. 3. 2012.  Bohužel odkazy na obrázky se neotevřou. Kopíruji z článku dva odstavce:

 

Horní hranice lesa je přibližně v nadmořské výšce 800 m. Nad ní pak pokračuje pásmo keřů, z nichž nejvíce upoutají naši pozornost žlutě kvetoucí kručinky, vytvářející rozsáhlé porosty. Je jich více druhů, například kručinka vonná (Genista odorata), janovec (Cytisus scoparius), kručinka španělská (Spartium junceum) a kručinka etnenská (Genista aetnensis), která byla dovezena začátkem dvacátého století. Kručinka etnenská dorůstá do výšky až 3 m. Rozkvetlé kručinky, vyrůstající z lávy, okouzlily italského básníka Giacoma Leopardiho, žijícího v 18. století, a inspirovaly ho k napsání oslavné básně "Ginestra" Kručinka.V blízkosti kručinek často roste druh kozlíku Centranthus ruber (italsky Valeriana rossa). Tato poměrně vysoká rostlina potěší bohatým květenstvím karmínových květů. Jsme v místech, kde se rozehrává symfonie vesuvských barev...

 

Nad 1000 m následuje "království popelu a lávy", které je zvolna osídlováno rostlinami. Je to jedno z nejzajímavějších míst, kde můžeme pozorovat návrat života do míst zasažených erupcí, zprvu pomalu. Trvá zpravidla několik let, než se objeví první rostliny, Na červenavé lávě (lava rossa) se uchytí průkopník života - endemický lišejník Stereocaulon Vesuvianum stříbřitě šedé barvy. Následuje šťovík Rumex scutatus, vytvářející ostrůvky. Směle k vrcholu šplhá i Valeriana rossa, stejně tak pelyněk (Artemisia variabilis). Tu a tam zazáří žlutými květy smil italský (Helichrysum italicum). Silenka oživí lávu bílými květy. Místy vyrazí první pruty kručinek, na jiném místě se rozrůstá jetel Trifolium cherlere, jehož huňaté květenství připomínají náš jetel rolní, liší se bělavě-zelenavým zbarvením a kulovitým tvarem. Další zajímavou rostlinou je žlutě kvetoucí mák Glaucium flavum, který se dostal z Kalifornie do západní a jihozápadní Evropy a v roce 2006 se objevil na Vesuvu. A další a další... Na jihozápadním svahu se objevuje souvislejší pás zeleně, který postoupil téměř k vrcholu. Některé rostliny sešplhávají do stěn kráteru - zejména výše jmenovaný šťovík, Valeriána a pelyněk a bříza. Šťovík a valeriána se začínají uchytávat v prasklinách lávového proudu z roku 1944, v blízkosti této kamenné řeky vytváří valeriána souvislejší porosty.V západní stěně kráteru vyrůstá v blízkosti fumarol vzácná tropická kapradina Pteris vitata, jíž vyhovuje horké a vlhké mikroklima.

13.03.2018 12:04:59dát kritice tipOskar Koblížek

Krásný barevný ostrůvek kontrastující se "smutným" lávovým pozadím. Jakpak to asi vypadá na Vesuvu? :o)) 

12.03.2018 21:03:37dát kritice tipvesuvanka

Peter, mám radost, že se Ti text spojený s obrázkem líbí. Děkuji za zastavení a milá slova. Zdravím :-)))

12.03.2018 20:44:36dát kritice tipKarpatský knihomoľ

Jani, pekné. Tá kombinácia sopky + maľovanie + pútavé texty ťa robí jedinečnou.

12.03.2018 20:04:57dát kritice tipvesuvanka

Inko, dodatečně děkuji za připomínku ostrova Lanzarote a jeho zajímavých vinic s kamennými ohrádkami, které skutečně připomínají mísy :-)))

12.03.2018 18:21:52dát kritice tipvesuvanka

Inko, Romane, Karle, Diano, Agáto5, Dodolo, fialko, Evi a Luboši,

zdravím vás a děkuji za zastavení a milou odezvu :-))). Těší mě, že jsem vám Etnu trochu přiblížila. Vulkány a jejich štědrý život mě fascinují. Rostliny na Etně mě dostaly už při první návštěvě, kdy pršelo, mokrá láva byla úplně černá a z ní doslova tryskaly trsy rostlin v poměrně pravidelných kruzích. Už byly odkvetlé, ale mě  zaujaly natolik, že jsem po nich začala po návratu blíže pátrat (podobně i po rostlinách na Vesuvu, které byly pro mě také velkým objevem). 

Dodolo, ostravská halda Ema dokonce tak trochu připomíná sopku. Uvnitř stále prohořívá, žárem dochází k přeměnám hornin a druhotnému vzniku nerostů (například porcelanitu).  Na některých místech unikají plyny, obsahující oxid siřičitý. Na jižním svahu rostou stepní trávy a teplomilné rostliny. Snažila jsem se zjistit, které konkrétně, ale dočetla jsem se jen o žlutě kvetoucvím omanu vrbolistém. Ema by mě zajímala po přírodovědné stránce, je to evropský unikát. Zajímalo by mě i osídlení dalších hald.

Luboši, rozesmál jsi mě, díky :-)))

 

 

12.03.2018 16:04:09dát kritice tipKočkodan
Mydlice sicilská mi evokovala mafii... ;-) (Jani, snad mne za tento málo věcný komentář nezmaluješ)
12.03.2018 15:59:38dát kritice tipzvedavec

fascinujú ma vždy Tvoje obrázky a zaujatie sopkou :) a zdravím Ťa!

12.03.2018 15:28:25dát kritice tipfialka...

Děkuji za seznámení s Etnou. Mimořádně působivé :)

12.03.2018 15:21:13dát kritice tipDodola

Ten kontrast barev je fakt zajímavý, zkouším si představit, že by něco takového rostlo na ostravských haldách, které čedičový svah svou barvou připomínají

12.03.2018 13:35:52dát kritice tipagáta5

příroda je mocná čarodějka...

12.03.2018 13:03:42dát kritice tipDiana

Díky za krásnou vzpomínku! Na Etně jsem byla, ale vidět ji Tvýma očima, to jsem nedokázala! Tak ještě jednou dík! **********

12.03.2018 12:51:32dát kritice tipLerak12

Etna se mi líbí. Připomíná mi jednu vyhaslou milenku.

Lávové erozní spraše (zejména) bývají úrodné. Pěkná přírodní vsuvka. A akvarel vlastně jedna báseň. 

12.03.2018 12:08:27dát kritice tipR. L.
Zajímavé - tip/***
12.03.2018 11:55:31dát kritice tipŠtírka

Krásné... kouzelné... jako bych tam byla... (tak trochu mi to připomíná Lanzarote a jejich pěstování vinné révy ve vyhrnutých kulatých "mísách" na planinách ze sopečného tufu.... Ten  zajišťuje svými dutinami místo pro srážení vzdušné vlhkosti při nočním ochlazení... a takto dodává vláhu rostlinám)

A přeji, Jani, zajímavý den



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.