Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

HANS CHRISTIAN ANDERSEN A ITÁLIE

Výběr: a2a2a
22. 03. 2018
17
26
1970
Autor
vesuvanka

Hans Christian Andersen nebyl jen spisovatel...

HANS CHRISTIAN ANDERSEN A ITÁLIE

 

Díla Hanse Christiana Andersena jsem četla poprvé v jedenácti letech, a to ve dvou svazcích jeho Pohádek a povídek, ilustrovaných Cyrilem Boudou. Knížky mě zaujaly natolik, že se k nim dodnes vracím - Andersen je jedním z mých nejoblíbenějších spisovatelů.Těžko se dá popsat vše, čím si mě jeho díla už tenkrát získala. Byly to úplně jiné pohádky než ty, které jsem dosud znala. Přede mnou se otevíral nový svět zajímavých postav a postaviček z řad lidí, pohádkových bytostí, ale i rostlin, živočichů a dokonce i neživých předmětů, jimž autor vdechnul duši a nechal je promlouvat lidskou řečí. Příběhy procítěné, laskavé, ale někdy i hodně smutné. Mnohé povídky mě zaujaly velmi pěknými a poetickými popisy míst, kde se odehrával jejich děj. Bylo to nejen Dánsko a pobřeží Baltu, ale i země na jihu Evropy, zejména Itálie, kterou Andersen procestoval. Někde je to jen letmý dotek určitého místa, jinde sugestivní obraz.

 

Ve "Šňůře perel" píše Andersen o nejkrásnějších městech v Evropě, které už tehdy spojovala železnice, a kromě Kodaňe, Londýna, Paříže a Vídně zmiňuje i Neapol.

 

Stříbrný groš ve stejnojmenném příběhu cestuje po různých zemích včetně Francie a Itálie. Cyrila Boudu inspiroval k ilustračnímu obrázku, na němž je v pozadí Vesuv.

 

V povídce "Hrdlo láhve" najdeme zmínku o proslulém vesuvském vínu Lacrimae Christie.

 

Příběh "Bronzový kanec" se celý odehrává ve Florencii. V noci zde ožívá socha bronzového kance a vozí malého chudého chlapce - budoucího malíře po galerii. Socha bronzového kance je umístěna v chodbě galerie v Palazzo degli Uffizi.

Upoutal mě zde i popis krajiny i detailu města:

"Byl pozdní večer, hory pokrýval sníh. Svítil však měsíc, a měsíčná záře v Itálii osvětluje zemi tak, že je tam světlo jako za šerého zimního dne u nás na severu. Ještě větší, protože vzduch člověka osvěžuje, zatím co na sveru nás tlačí chladná šedá mlha....

"Na náměstí Piazza della Trinita stojí štíhlý sloup, a na jeho vrcholku stojí bohyně spravedlnosti se zavázanýma očima a s vahami v ruce..."

 

O Itálii se můžeme dočíst i v obsáhlejším příběhu "Přezuvky Štěstěny":

... Chtěl bych tak spatřit překrásné Švýcarsko, cestovat po Itálii....

A tak byl na druhé straně, daleko v Itálii, mezi Florencií a Římem. Za večerního světla vypadalo Trasimenské jezero jako planoucí zlato mezi temně modrými horami, které je obklopovaly. Tady, kde kdysi Hannibal porazil Flaminia, držely se nyní keříky révy mírumilovně za zelené prsty...“

 

Obraz nejspíše italského města, nabízí povídka "Stín":

"...Jako všichni rozumní lidé, musil se zdržovat přes den v domě. Okenice i dveře zůstávaly po celý den zavřené, vypadalo to, jako by celý dům spal anebo jako by nebyl nikdo doma. Úzká ulice s vysokými domy, v níž bydlil, byla postavena tak, že tam slunce svítilo od rána do večera... Město ožilo teprve navečer, když slunce zapadlo.“

 

Vypovídající je příběh "Krásná", v němž sochař Alfred vypravuje o svých cestách po Itálii:

"....o barevné nádheře Itálie, o modravých horách, modrém Středomoří a blankytném Jihu, o kráse, kterou na Severu předčí jen modré oči severských žen..... Však bylo potěšení poslouchat, co pan Alfred vyprávěl. Mluvil o Neapoli, o pochůzkách po Vesuvu a ukázal k tomu barevné obrázky několika sopečných výbuchů... A vytáhl kresbu tužkou..."

 

Z tohoto vyprávění mi bylo jasné, že to nebyl Alfred, ale sám Hans Christian Andersen, který tu líčí svoje zážitky a dojmy. Ke "Krásné" jsem se vracela častěji a začala pátrat. Trvalo to delší dobu, ale a to co jsem zjistila, bylo pro mě překvapením.

 

Andersen o svých cestách psal a zápisky doplňoval svými kresbami, na některé se spolu podíváme.

 

Zastavení v Janově zachytil Andersen následující kresbou dne 29.září1833:

 

 

01

 

 


 

V Římě nakreslil dne 19. října 1833 Thorvaldsenův dům na Via Sistina:

 

 

02

 


 

2. března roku 1834 byl svědkem erupce Vesuvu, kterou zdokumentoval několikrát. Vybrala jsem pohled z pobřeží Neapole:

 

 

03

 


 

7. března 1834 nakreslil Tiberiovu vilu (Villa Jovis) na ostrově Capri:

 

 

04

 


 

Obrázek Ponte Vecchio ve Florencii nakreslil 12. dubna 1834:

 

 

05

 


 

Další obrázek je z Benátek, kde dne 20. dubna 1834 nakreslil pohled z hotelu Luna

 

 

06

 

 


 

Přála bych si, aby Andersenovy Zápisky z cest byly vydány knižně i u nás.

 

 

26 názorů

vesuvanka
28. 02. 2019
Dát tip

Honzo, děkuji za přečtení tohoto díla a skvělý doplňující komentář, který rozšiřuje mé obzory. Moc jsi mě potěšil. Už tenkrát při čtení Andersenových příběhů jsem vytušila, že si Andersen Itálii zamiloval. Často jsem se k nim vracela a občas se vracím i dodnes. Byly to kresby výbuchu Vesuvu sochaře Alfreda v příběhu "Krásná", které mě přivedly k myšlence, že příběh je částečně autobiografický a že Andersen nejen psal, ale i kreslil.

Do díla lze fotku nebo obrázek vložit jen překopírováním z jiného webu. Dříve šly obrázky vkládat přímo do díla  a dokonce i do kritik (teď se dají uveřejnit jen v soukromých zprávách). 


zeleda
28. 02. 2019
Dát tip

Jano, budu se muset asi častěji podívat do tvých starších textů. Tento článek mi připomněl náš týdenní římský pobyt. Andersem itálii přímo miloval. Velmi rád při svém římském pobytu navštěvoval řeckou kavárnu Café Greco, která byla už od 18. století místem, kde se scházeli a debatovali význační světoví umělci, kteří byli, stejně jako Andersen, Keats, Shelley, Baudelaire, Goethe, Gogol, Liszt, Stendhal, atak dál, všichni okouzleni atmosférou římského "centro storico".  Zde se Andersen také blíže seznámil a Elizabeth Browningovou, autorkou nádherných "Postugalských sonetů". Ta kavárna je jen malý kousek od Španělských schodů, což je takové ikonické místo každého turisty. A dole pod schody je na jedné straně anglická čajovna Amy Babbingtonové a hned naproti muzeum velkých přátel, romantických  básníků Shelleyho a Keatse. Keats v tomto domě i zemřel. A tak jsme si tam se ženou sedli a zažívali neobyčejnou atmosféru kosmopolitního Říma. Tak tohle mi vše proběhlo hlavou, když jsem si pročetl ten článek.

Ale jedno mi, prosím tě, vysvětli. jak se ti povedlo sem dát fotky. Já se o to pokouším zcela marně. 


vesuvanka
27. 09. 2018
Dát tip

Umbratica, moc se omlouvám, že odpovíám tak pozdě, asi jsem nedostala avízo, a tak až teď dodatečně moc děkuji za zastavení a velmi pěkný a zajímavý komentář :-))). 

Narriel, děkuji za zastavení a milá slova :-))). Pro mě bylo velkým překvapením, že Andersen kromě psaní i kreslil. Trochu jsem to vytušila z jeho povídky "Krásná", v níž sochař Alfred na návštěvě nadšeně popisuje svoje cesty po Itálii a ukazuje kresbu výbuchu Vesuvu.


Narriel
27. 09. 2018
Dát tip

Itálie zase z trochu jiné stránky, ale proto o nic méně zajímavě. Hezké a povedené ;).


Umbratica
09. 04. 2018
Dát tip

Z knížky ,o které píšeš,mi četli rodiče v dětství také. A.obrázky se mi líbí a sám A.by asi byl schopný své knížky si ilustrovat.

Andersen byl ale i v Česku a byl celkem unesen. Vojáci z Prahy právě odjížděli do jakési války a stráně kolem trati byly plné pestrobarevně oblečených lidí,kteří se s vojáky loučili a mávali jim šátky. A taky čeština připadala A. velmi exotická. - No to se ani nedivím.    Tip.


RUZIGEL
04. 04. 2018
Dát tip

Dík za poučení.


vesuvanka
03. 04. 2018
Dát tip

Růženko, zdravím Tě a děkuji za zastavení :-))). K myšlence, že Andersen kreslil, mě přivedla jeho povídka "Krásná", v níž popisuje nadšení sochaře Alfreda z návštěvy jihu Itálie, Alfred  si dokonce udělal náčrtky výbuchu Vesuvu. Vyprávění na mě působilo velice sugestivně, navíc Andersen procestoval Itálii, a tak mě napadlo, že povídka je částečně i autobiografická. Andersenovy obrázky jsem našla až díky internetu.


RUZIGEL
03. 04. 2018
Dát tip

Jano, obivuji tě. ta zajímavá zjištění stála za to.


vesuvanka
30. 03. 2018
Dát tip

Marti, zdravím Tě a děkuji za zastavení a milá slova. Přeji Ti krásné Velikonoce :-))).


Markel
30. 03. 2018
Dát tip

Jani, Andersena mám také moc ráda, to jeho oživování neživého, také to ve svých básních občas dělám, díky za upomínku na něho *


vesuvanka
24. 03. 2018
Dát tip

dadadíku, děkuji za zastavení a milou odezvu. Zdravím Tě a přeji hezký víkend :-)))


dadadik
24. 03. 2018
Dát tip

moc pěkně vesu :)


vesuvanka
23. 03. 2018
Dát tip

Jirko, děkuji za zastavení, milá slova  a výběr :-))) Zdravím Tě a přeji hezký víkend :-)))


a2a2a
23. 03. 2018
Dát tip

 Janičko, nikdy nezklameš a pokaždé osvěžíš 


vesuvanka
23. 03. 2018
Dát tip

fialko, děkuji za přečtení a milá slova. I já Tě ráda čtu :-))). Zdravím Tě a přeji hezký den :-)))

 


fialka...
23. 03. 2018
Dát tip

Pozoruhodné, milé, moc ráda Tě čtu :)


vesuvanka
23. 03. 2018
Dát tip

Evi, dodatečně Ti děkuji za přečtení a milou odezvu. Pro mě zjištění, že H. Ch. Andersen také kreslil, bylo překvapení, takže inspirace k napsání díla, přišla okamžitě.  Zdravím a přeji hezký den :-)))


vesuvanka
23. 03. 2018
Dát tip

Irčo, Peter, Luboši, Romane, Dodolo, Diano a Inko,

děkuji za přečtení a milá slova  i zájem, který mě potěšil :-))). Pátrala jsem ještě na internetu, zda Zápisky z cest přece jen nebyly vydány, ale marně. Je to škoda, věřím, že o knížku by  byl zájem. Myslím, že hlavní problém je v tom, že Zápisky z cest nebyly přeloženy do češtiny. Zdravím a přeji hezký den :-)))


zvedavec
23. 03. 2018
Dát tip

Vesuvanka, píšeš vlastným originálnym štýlom, si úplne "svoja", nezameniteľná, vďaka za rozšírenie obzorov a pribléženie pekných obrázkov


Štírka
23. 03. 2018
Dát tip

Jani- Vesuvanko, prave jsem Ti napsala vše...a “on” mi to smázl ...! Tak jen: děkuji za krásný nový výhled jedním ze Tvých oken !!! Zápisky bych také uvítala. A hezký jarní den :-)


Diana
23. 03. 2018
Dát tip

Výborné a zajímavé, díky! Taky bych se přimlouvala o vydání Zápisků ***


Dodola
23. 03. 2018
Dát tip

Zaujalo mě srovnání měsíčné noci v Itálii s šerým zimním dnem na severu. Děkuji za přiblížení známého spisovatele i z jiné strany, taktéž jako kreslíře.


Kočkodan
22. 03. 2018
Dát tip
Jako všichni rozumní lidé musím i já číst tvoje dílka. Škoda že nejsem vydavatelem, to bych ty zápisky (třeba k tvým 90. narozeninám) vydal. ;-)

Iná téma ako zvyčajne ale spracovaná krásne. Ako modré oči severských žien.


Gora
22. 03. 2018
Dát tip

Tvůj příběh o pátrání v cestopisu po autorovi kreseb H.Ch.Andersenovi doplňují zdařilé obrázky proslulého pohádkáře...moc pěkné.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru