Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 429 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+9 neviditelných
Tři setkání ve větru
datum / id10.04.2018 / 486849Vytisknout |
autorkvaj
kategoriePovídky
zobrazeno1656x
počet tipů15
v oblíbených1x
do výběru zařadilLakrov,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Přemýšlel jsem o připomínkách, které mi různí diskutující poskytli a rizhodl se povídku předělat. Původní verzi nechávám, jak je, pod ní ale připojuji druhou verzi,

Tři setkání ve větru

     Z podchodu pod nástupišti se vynořil hubený blonďák s velkým nosem a zamířil rovnou k Honzovi, který už chvíli postával na peróně a třásl se zimou.
     „Přijede sem vlak z Olomouce?“ zeptal se blonďák.
     „Nevím. Čekám na vlak z Pardubic.“
     „To je ten samý.“
     „Vidíte, to mě ani nenapadlo. Mám z toho studenýho větru ztuhlý mozek.“
     „Fakt, protahuje to tady jako blázen,“ souhlasil nosáč.
     Stáli pak vedle sebe, každý ponořen do svých myšlenek.
     „Čekám tu na starou,“ prolomil nosáč mlčení.
     „A jak je stará?“
     „Cože?“
     „Kolik je jí let?“
     „Aha. Třiadvacet. Proč se ptáte?“
     „Jen tak.“
     „Na koho čekáte vy?“
     „Na kamaráda. Léta jsme se neviděli.“
     „Léta?“
     „Ano, dvě.“
     „Ale už by to mělo jet,“ ušklíbl se blonďák tomu pokusu o vtip.
     „Tenhle vlak má vždycky zpoždění.“
     „Aspoň by to měli ohlásit, abysme věděli, jak dlouho tady budeme trčet.“
     „Proč to chcete vědět?“ nechápal Honza.
     „Abych měl jistotu.“
     „Jistotu, že musíte beztak počkat, až to přijede? Tu přece máte i tak.“
     „Zavolám jí, jestli jim nehlásili zpoždění ve vlaku,“ řekl nosáč, místo aby polemizoval o Honzových námitkách. „Nebere mi to, asi schválně,“ oznámil potom. 
     „To určitě ne,“ mínil Honza.
     „Vy ji neznáte.“
     „Nemůžete se jí dočkat, že.“
     „Těším se na ni.“
     „Je hezká?“ 
     „Je.“
     „Škoda.“
     „Proč škoda?“ divil se nosáč.
     „Že ji neznám.“
     „Nemusíte litovat. Je hezká, ale poslední dobou mě prudí.“
     „Copak?“
     „Ále...,“ povzdechl si blonďák.
     V nádražním rozhlase to zachrčelo a Honza i jeho společník nastražili uši. Zklamaně pak slyšeli, jak sonorní ženský hlas vydal pokyn výpravčímu ze čtvrtého nástupiště, že se má dostavit do jakési kanceláře.
     „Je strašně žárlivá,“ vrátil se nosáč k tématu.
     „Má důvod?“
     „Jak se to veme.“
     „A jak to berete vy?“
     „Žárlí na mé kamarády. Prý jsem s nimi častěji než s ní. Jenže když jsem s ní, tak si ani nevydechnu. To je furt, Mojmírku sem, Mojmírku tam. Na co myslíš, Mojmírku? Hrozný!"
     „Ale máte ji rád, ne?“
     „Poslední dobou si tím už nejsem tak jistý,“ odporoval Mojmír.
     „Už jede vlak,“ poznamenal Honza.
     Vzápětí oznámil nádražní rozhlas příjezd rychlíku z Bohumína na druhé nástupiště. Vlak zastavil a peron se rychle plnil proudy cestujících.
     „Támhle je můj kamarád,“ řekl Honza. „Mějte se a pozdravujte tu svou.“
     „Nashle,“ odvětil nosatý Mojmír.
     Honza sestoupil po schodech do podchodu. V hale se pak připojil k dívce v klobouku, která vlekla ohromnou cestovní brašnu. Vzal jí tašku z ruky a za chůze se políbili.
     „Nezahlídl jsi náhodou mýho kluka?“ zeptala se.
     „Nevím. Neznám ho.“
     „Tys ho nikdy neviděl? Vážně jsem ti ho ještě neukázala?“ divila se.
     Honza jen zavrtěl hlavou.
     „Určitě tu na mě čekal. Doufám, že jsem mu proklouzla.“
     „Proč jsi mu vůbec říkala, že přijedeš, když ses s ním nechtěla vidět?“
     „Musela jsem. V jednom kuse otravoval, kdy přijedu.“
     „No já nevím, jestli to bylo rozumný. Teď asi bude zase otravovat, proč jsi nepřijela?“
     „Řeknu, že mi do toho něco vlezlo. Něco si už vymyslím. Děsně mi leze na nervy.“
     „Proč?“ vyzvídal Honza.
     „Pořád mě z něčeho podezírá a žárlí.“
     Má důvod, pomyslel si Honza.
     „Proč se s ním nerozejdeš?“ zeptal se nahlas.
     Vyšli z nádražní haly a náraz větru strhl dívce klobouk z hlavy. Honza praštil s její kabelou a hnal se za ním. Nakonec klobouk chytil, i když si s ním vítr hrál a několikrát nechal Honzu dojít až téměř k němu, aby ho vzápětí odfoukl o kousek dál.
     „Nerozejdu se s ním. Chci si ho naopak vzít,“ oznámila dívka, když se k ní Honza vrátil.
     „Proč si nevezmeš mě, když jsi teď chtěla být se mnou a on tě štve?“
     „S tebou je zábava, je to s tebou hezký, ale chlap pro život nejsi.“
     „Jak se to pozná, Ilono?“
     „Například tak, že jsi schopen se mnou spát, i když víš, že mám vážnou známost.“
     Než stačil Honza užasnout nad její neprůstřelnou logikou, vítr urval z hlavy čepici teď jemu. Podruhé v krátké době pustil na zem Iloninu tašku a prchal za čepicí. Jak si ji znovu narážel na hlavu, napadlo ho, že pokud by nebyla k mání Ilona, neměl by problém najít si jinou ženskou, ale že o tu čepici by nerad přišel. Pořídil si ji loni v létě v Cagliari, přišla ho na deset eur a navíc se v ní seznámil s Laurou. Tehdy vála od moře příjemná bríza, ne jako tenhle ledový vichr, a Lauřiny dlouhé vlasy v něm vzrušivě vlály. Byl to úžasně erotický obrázek a Honza na tu chvíli i na krásnou Lauru stále rád vzpomínal.
     „Jak se vůbec jmenuje ta tvoje vážná známost?“ zeptal se, když už byl zpátky u Ilony.
     „Mojmír,“ odvětila.
     „A není takový hubený, blonďatý s velkým nosem?“
     „Je. Ty ho snad znáš?“
     „Ne. V životě jsem ho neviděl!“

II. verze

Ve větru

     Z podchodu pod nástupišti se vynořil hubený blonďák a zamířil rovnou k Honzovi, který už chvíli postával na peróně a třásl se jak osika.
     „Přijede sem vlak z Olomouce?“ zeptal se blonďák.
     „Nevím, protože je mi zima z toho větru. Ale vypadá to tak,“ snažil se ho Honza odbýt.
     „Fakt, protahuje to tady.“ 
     Stáli potom vedle sebe a mlčeli.
     „Čekám tu na přítelkyni,“ řekl blonďák, který si chtěl zjevně povídat.
     „Aha.“
     „Na koho čekáte vy?“
     „Na kamaráda.“
     „Ale už by to mělo jet.“ 
     „Tenhle vlak má vždycky zpoždění,“ řekl Honza poněkud přívětivěji.
     „Aspoň by to měli ohlásit, abysme věděli, jak dlouho tady budeme trčet.“
     „Proč to chcete vědět?“ 
     „Abych měl jistotu.“
     „Jistotu, že musíte beztak počkat, až to přijede? Tu přece máte i tak.“
     „Zavolám jí, jestli jim nehlásili zpoždění ve vlaku,“ řekl blonďák. „Nebere mi to, asi schválně,“ oznámil potom. 
     „To určitě ne,“ mínil Honza.
     „Vy ji neznáte.“
     „Nemůžete se jí dočkat, že.“
     „Těším se na ní.“
     „Je hezká?“ 
     „Je.“
     „Škoda.“
     „Proč škoda?“ divil se blonďák.
     „Že ji neznám.“
     „Nemusíte litovat. Je hezká, ale poslední dobou mě prudí.“
     „Copak?“
     „Ále...“ 
     V nádražním rozhlase to zachrčelo a Honza i jeho společník nastražili uši. Zklamaně pak slyšeli, jak sonorní ženský hlas vydal pokyn výpravčímu ze čtvrtého nástupiště, že se má dostavit do jakési kanceláře.
     „Je strašně žárlivá,“ vrátil se blonďák k tématu.
     „Má důvod?“
     „Jak se to veme.“
     „Jak to berete vy?“
     „Žárlí na mé kamarády. Prý jsem s nimi častěji než s ní. Jenže když jsem s ní, tak si ani nevydechnu. To je furt Mojmírku sem, Mojmírku tam, na co myslíš, Mojmírku. Hrozný!"
     „Ale máte ji rád, ne?“
     „Poslední dobou si tím už nejsem tak jistý,“ odporoval blonďatý Mojmír.
     „Už jede vlak,“ poznamenal Honza.
     Vzápětí oznámil nádražní rozhlas příjezd rychlíku z Bohumína. Vlak zastavil a peron se rychle plnil proudy cestujících.
     „Támhle je můj kamarád,“ prohlásil Honza. „Mějte se a pozdravujte tu svou.“
     „Nashle,“ odvětil Mojmír.
     Honza sestoupil po schodech do podchodu. V hale se pak připojil k dívce v klobouku, která vlekla ohromnou cestovní brašnu. Vzal jí tašku z ruky a za chůze se políbili.
     „Nezahlídl jsi náhodou mýho kluka?“ zeptala se.

V této chvíli by příhoda mohla skončit. Pokud by však někdo měl potřebu dozvědět se, jak to pokračovalo, nechť čte dál.

     „Nevím. Neznám ho,“ tvrdil Honza.
     „Nikdy jsem ti ho neukázala?“
     „Nikdy. Nejmenuje se náhodou Mojmír?“
     „Ano. Takže ho znáš? Viděl jsi ho tady?“
     „Neviděl jsem ho ani tady ani jinde.“
     „A jak to že víš, jak se jmenuje?“
     „Nevím to. Jen jsem hádal.“
     „No jasně,“ řekla ironicky, ale dál se tím nezabývala. „Určitě tu na mě čekal. Doufám, že jsem mu proklouzla,“ strachovala se.
     „Proč jsi mu vůbec říkala, že přijedeš, když ses s ním nechtěla vidět?“
     „Musela jsem. V jednom kuse otravoval, kdy přijedu.“
     „No já nevím, jestli to bylo rozumný. Teď asi bude zase otravovat, proč jsi nepřijela?“
     „Řeknu, že mi do toho něco vlezlo. Něco si už vymyslím. Děsně mi leze na nervy.“
     „Proč?“ 
     „Pořád mě z něčeho podezírá a žárlí.“
     Má důvod, pomyslel si Honza.
     „Proč se s ním nerozejdeš?“ zeptal se nahlas.
     Vyšli z nádražní haly a náraz větru strhl dívce klobouk z hlavy. Honza praštil její kabelou a hnal se za ním. Nakonec klobouk chytil, i když si s ním vítr hrál a několikrát ho odfoukl Honzovi před rukou.
     „Nerozejdu se s ním. Chci si ho naopak vzít,“ oznámila dívka, když se k ní Honza vrátil.
     „Proč si nevezmeš mě, když jsi teď chtěla být se mnou a on tě štve?“
     „S tebou je zábava, je to s tebou hezký, ale chlap pro život nejsi.“
     „Jak se to pozná, Ilono?“
     „Například tak, že jsi schopen se mnou spát, i když víš, že mám vážnou známost.“
     Než stačil Honza užasnout nad její logikou, vítr urval z hlavy čepici teď zase jemu. Pustil Iloninu tašku podruhé v krátké době na zem a prchal za čepicí. Tentokrát se však vítr nedal porazit tak snadno a smýkal jeho pokrývkou hlavy sem tam a stále dál. Pomyslel si, jestli vítr nemá pravdu, že ho žene od Ilony pryč?
      Ostatně, pokud nebude Ilona, najde se jiná ženská, napadlo ho. O tu čepici bych ale nerad přišel, řekl si, když se mu ji podařilo lapit. Pořídil si ji loni v létě v Cagliari, stála ho deset eur, a navíc se v ní seznámil s Laurou. Tehdy vála od moře příjemná bríza, ne jako tenhle ledový vichr, a Lauřiny dlouhé vlasy v ní vzrušivě vlály. Pak slovo dalo slovo… Honza se usmál nad tou příjemnou vzpomínkou, narazil si čepici a vydal se kamsi do města.

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

25.08.2018 12:05:28dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Tobě také hezký den. Sem tam mi přijdě také něco neuvěřitelné.

25.08.2018 11:38:12dát kritice tipsrozumeni
Jo, to jo. Já spíš reagovala na Goru, že jí to přišlo neuvěřitelné. Hezký den.
25.08.2018 11:33:16dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Děkuji, Jiřinko. My se se Zdendou jen tak štngrujeme.

25.08.2018 11:26:27dát kritice tipsrozumeni
Nepřijde mi to až tak moc neuvěřitelné. Pochody lidského myšlení jsou někdy zvláštní, zajímavé, záhadné, někdy i nesrozumitelné. Proto je ten život takový pestrý. Styl psaní se mi líbí...***
22.05.2018 18:04:04dát kritice tipZdenda

ok, pocitam s tim

22.05.2018 17:37:26dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Můžeme.

22.05.2018 17:07:17dát kritice tipZdenda
Snad ani ne. Co radeji sachy? Dneska v devet?
22.05.2018 16:53:14dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Napsal jsem přece, že je to celé legrácka, volovina, chceš-li. O tom jsme se ale už bavili. A fascinující mi to nepřipadá. Kdybys jen tušil, s čím se v souvislosti s touto povídkou potýkáš, asi by ses divil.

Zjevně nesprávného? To je nesmysl. Pokud jde o psaní povídek (nechci použít slova literatura nebo beletrie), neexistuje nic správného nebo nesprávného. Povídka můžeš hodnotit z hlediska její kvality, může tedy být špatná, mizerná..., může to být sračka, grafomanský průjem, a naopak dobrá, výborná, skvělá... Ale nesprávná? To ne.

Pokud jde o tvou otázku - myslím, že je v textu zřejmé, že ten, kterého označuješ za kluka 2, pochopil, že oba čekají na stejnou holku, mohl ji zahlédnout atd. Každopádně na tom nesejde. Tahle povídka zkrátka nestojí za takovou pitvu. Kdybys chtěl, mohu ti napsat do zprávy, o co jde.

22.05.2018 15:51:52dát kritice tipZdenda
Volovina je cela tvoje povidka, kvaji. Vubec nic na ni nedava smysl. Je to tak pomatene, az je to zabavne, asi jako teorie o ploche zemi, ano, presne k nim bych tvoji prozu prirovnal, neco zcela vysinuteho, zjevne nespravneho, a presto fascinujiciho.

Proc treba kluk 2 ceka na nastupisti a pripojuje se k divce az v hale, kdyz o klukovi 1 vubec nevedel?
22.05.2018 15:33:20dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Ty bláho, Zdendo, už jsi o této mé povídce napsal víc, než je její rozsah. Před časem mi tady nějaký expert radil, že nemám rozebírat každou volovinu. Neznáš ho náhodou? Mohl by ses s ním domluvit a třeba by ti něco takového taky poradil.

22.05.2018 15:00:57dát kritice tipZdenda

Reko, protože jsem expertem na lidi vůbec a na lidi v kvajovych textech především, snadno ti to vysvětlím: Dívka byla současně vystavena dvěma tlakům. Jednak musela klukovi sdělit, kdy přijede, a zároveň ho nechtěla vidět. Nejlepší řešení bývá často to nejpřekvapivější, proto se dívka rozhodla sdělit příteli skutečný čas příjezdu, aby mu pak musela unikat. Zřejmě jí to tak připadalo férovější - kdyby ho nechala čekat naprázdno u špatného vlaku, bylo by to od ní ošklivé. Možná jí to připadalo zábavné... a alespoň měla jistotu, že ho nepotká zcela nečekaně někde jinde. Takzvaně si ho ukotvila.

Domluvit si pak na stejné místo a čas schůzku se svým druhým přítelem se už jeví jako téměř samozřejmé. Zvlášť proto, že kluk 2 má vyvinuté pozorovací schopnosti, zatímco kluk 1 je mimořádně tupý, takže úspěšně ještě stojí na nástupišti, zatímco kluk 2 už dívce v hale pomáhá s kufrem, s nímž dívka sama před chvílí nenápadně proklouzla kolem kluka 1 na nástupišti. Třeba použila známý westernový trik a vystoupila na druhé straně.

22.05.2018 12:37:59dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Z diskuze se dá dovodit, reko, že jsem druhou verzi  vytvořil v jejím průběhu. Pokud jde o premisu,Ilona v textu vysvětluje, proč to tak udělala. Já naopak moc nerozumím tomu, proč o tom tímto způsobem hloubáš.

22.05.2018 12:06:36dát kritice tipreka
redaktor prózy

Nepochopil jsem, proč tam byly dvě verze, a tápal jsem nad tou základní premisou. Dívka se nechce se svým klukem vidět, a proto mu řekne, kterým přijede vlakem? Dalo by se to asi omluvit naprostou absencí uvažování z dívčiny strany, ale problém je, že ty tenhle logický laps akutně potřebuješ, aby se mohli na peróně potkat první a druhý milenec. To pak spíš působí jako logický laps/lenost ze strany spisovatele.

09.05.2018 11:17:15dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Však to také nebylo až tak těžké. Ovšem předvídatelnost pointy je pouze jedním hlediskem. V povídce přece v mnohém záleží na tom, jak se k té pointě autor dobere. V pohádce také předvídáš, že dobro zvítězí nad zlem, a přesto mohou mít poutavý děj a vůbec být krásné.

09.05.2018 11:14:13dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Já si věřím, Přemku, respektive poměrně přesně vím, co umím a co ne. Záleží ale ještě na jedné věci - kolik úsili je člověk schopen a ochoten určitému výtvoru (například povídce) obětovat, a to já moc úsilí většinou neobětuji.

09.05.2018 10:22:42dát kritice tipZuzulinka

pro mne byla předvídatelná, ale já mám šestý smysl... takže mne nemusíš brát až tak směrodatně a vážně:-)

 

07.05.2018 23:34:54dát kritice tiplastgasp

Myslím, že ti rozumím Jaroslave. Z toho příštího okna s ostnatým drátem od Ucha mám stejný pocit. Dal jsem také tip, ale doteďka si škrábu rozervané myšlenky. Z takového čtení by slabší jedinci mohli i vraždit. Více si věř, ať nevyhoříš.

07.05.2018 16:09:58dát kritice tipRUZIGEL

Přemýšlím , zda je to běžná příhoda ze života.V dnešní době možná ano.Každopádně to má dobrý konec.

07.05.2018 15:35:15dát kritice tipInduan

Olomouc - mé rodné a domovské město! ;) Hezká jednohubka

07.05.2018 10:49:24dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Nevím, jestli mi dobře rozumíš, Přemku. Povídky a básničky nejsou mojí ambici, a vlastně nikdy ani nebyly. Býval jsem redaktor, takže jsem se realizoval v žurnalistice a nyní se zabývám publicistikou. Píšu publikace a různé stati. Básničky a zejména povídky jsou pro mě spíš zábavou, takže si zkouším všelicos. 

Víš, když si představím ty velehory knih a vůbec beletristických textů, co už byly napsané a co nejrůznější autoři bezustání plodí, nevím, zda má smysl se takovou činnosti opravdu vážně zabývat. Jako třeba teď jsem si tady na Písmáku přečetl povídku "Za příštím oknem kurva drát - je ostnatej" od UchaNaKoleji-. Je to výborná povídka, obsahuje spoustu myšlenek a postřehů, navíc je autor umí poměrně originálně zpracovat, zkrátka umí bez debaty skvěle psát. Když jsem si ale položil otázku, jestli bych takovou literaturu chtěl číst (že bych si koupil nebo půjčil podobný soubor povídek), odpověděl jsem si poměrně jednoznačně, že ne. Připadá mi to strašně bezútěšné. Nebo třeba v povídkové soutěži na jednom webu se dostalo do finále 10 povídek. O pořadí hlasovali jednak čtenáři a jednak povídky hodnotili odborníci, no a povídka, která u čtenářů skončila desátá, u odborníků vyhrála. Chápal jsem, proč u odborníků právě tahle povídka uspěla nejvíc. Byla výborně napsaná, ale opět bych takovou liteeraturu číst nechtěl.

Nevím, jestli mi rozumíš, co tím říkám. Ale tak nějak to cítím.

07.05.2018 09:35:24dát kritice tiplastgasp

Tak to máš tvrdý trenink. Těším se na ostrý start.

07.05.2018 01:54:54dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Víš, Přemku, já si tímhle jenom hraju. Zkouším nejrůznější věci. Tyhle povídky jsou takovým tréninkem pro vážnou práci.

07.05.2018 01:51:38dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Která? Ta nová?

06.05.2018 22:59:48dát kritice tiplastgasp

Čte se to lehce. Já obdivuji trpělivost s přepisováním textu. Lepší by bylo napsat něco nového. Nápadů máš plnou hlavu. Chyť to za pačesy. 

 

06.05.2018 20:17:55dát kritice tipEvženie Brambůrková

To je ta rozumnější verze. :-)

05.05.2018 21:00:00dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Nedá se nic dělat, Patricie. 

05.05.2018 20:56:53dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

To je dobrý nápad. Využiju ho.

05.05.2018 20:32:25dát kritice tipEvženie Brambůrková

Náhoda je blbec. Za tou čepicí měl běžet pořát dál a dál. A nevracet se. /T

05.05.2018 20:26:51dát kritice tippatricia w.

Zdravím všechny a děkuju za pozvání k diskuzi. Už jsem dlouho nic nevložila, ani tu nic nečetla.

Ten tip od Lakrova mě zklamal. Celkem průměrná povídka mě ničím nezaujala, ani nenadchla. Nelíbí se mi zpracování myšlenky, mimochodem dost omšelé. Nuda.

Nelíbí se mi zbytečné popisky, kam jede který vlak a co se kde hlásí. Rozmělňuje to myšlenku a osu povídky.  Potom to pojmenování nosatého kluka Mojmírem a vůbec, to slovo - nosatý...... a další věci.

Čtení  diskuze bylo lepší, než samotná povídka. Nic to ovšem nemění na tom, že se budu těšit na další povídku. Jistě lepší.  :)

05.05.2018 20:03:16dát kritice tipZdenda

Ano, Stargazere, všechny kvajovy diskuse jsou dětinské a nedůstojné. Ale jak jsem říkal... naštěstí je vede jen pod svými dětinskými dílky, takže to ničemu neškodí.

05.05.2018 19:43:35dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Díky, Gabi.

05.05.2018 19:42:56dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Ta povídka je podle mého názoru pouze legrácka. Také jsem ji tak zamýšlel.

Na toho dotyčného diskutéra nejspíš už nebudu reagovat.

05.05.2018 19:40:00dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Kdyby to mělo končit, jak navrhuje Jitka, musel bych ten konec poněkud změnit. Jen tak to useknout se mi nezdá. Smazat poslední čtyři řádky? Popřemýšlím o tom. Jinak ti děkuji, Karle.

05.05.2018 19:33:19dát kritice tipgabi tá istá

súhlas so Stargazerom

05.05.2018 19:22:26dát kritice tipStargazer

Povídka sice ničím výrazně nevyniká, ale také na ní není nic výrazaně špatného či nepatřičného, aby zde nemohla být publikována a čtena. Urážky autora nejsou na místě...

Diskuze pod textem je dětinská a nedůstojná, ale na druhou stranu záměrně vyvolaná konkrétním uživatelem, který vůbec nestojí za to, aby se člověk nechal vyprovokovat.

05.05.2018 17:55:11dát kritice tipK3
redaktor prózy

Jo, pel je ve vzduchu, dráždí. Mně se to docela líbilo. Možno to je, znám podobné případy, ale nechápu je, jsou pravděpodobné, ovšem pro mě nelogické. Zřejmě jsem naivní. Poslední čtyři řádky /polopatické/ už tam nemusí být, možná má dokonce pravdu už atkij...

05.05.2018 15:52:13dát kritice tipKočkodan
Jsem na tom podobně jako gabi – přistálo u mne Lakrovovo avízo, přečetl jsem a nelituji. Ty na zabití určitě nejsi... ;-)
05.05.2018 13:09:19dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Díky, Oskare. Žádné veledílo to není. Jak už jsem tady v diskuzi psal, spíš je to rozvedený vtip. Ta baba na zabití je. Snažím se psát své firury tak, aby budily emoce (většinou lehce negativní).

05.05.2018 12:37:04dát kritice tipOskar Koblížek

Takové „obyčejné“ setkání obyčejné trojky, které ničím zvláštním sice nevyniklo, ale přesto jsem ho spokojeně přečetl. V životě se dějí různé kotrmelce a tak mi to přijde naprosto uvěřitelné. Prostě příjemně jsem si početl, také díky Lakrovovu avízu, i když pointu jsem začal poměrně brzy tušit. Být na perónu já, asi bych hodně rychle zbystřil. :o)

Dialogy mě moc bavily, ovšem ta baba je na zabití! :-)) Hezký den. 

05.05.2018 09:25:38dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Já bych ty zmíněné pojmy neupřesňoval, Irenko. nechci do toho Lauru nějak víc tahat. Hezká ženská s dlouhými vlajícími vlasy ve větru je prostě erotickým signálem. :-)

05.05.2018 09:17:33dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Díky, Zuzulinko. Fakt se dala čekat? Tohle jsem si tak nějak psal a nevěděl jsem, jak to skončit, až o dost později jsem z toho udělal něco jako vtip a jeho pointě jsem zpětně přizpůsobil předchozí text.

05.05.2018 09:13:05dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Dostala jsem avi, přečetla povídku i nové komentáře.  Názor na tuto povídku mám stejný jako předtím. Ještě k větě:

Byl to úžasně erotický obrázek a Honza na tu chvíli i na krásnou Lauru .....

 

  úžasně erotický - krásná Laura - tyhle pojmy bych nějak upřesnila.

Klidný víkend všem:-)

05.05.2018 09:09:49dát kritice tipZuzulinka

pointa se dala čekat, přesto příjemné čtení:-)

05.05.2018 08:39:54dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Ale jsi dobrý, Zdendo. Jsi přímo vynikající. A jestli si nevěříš, tak se trochu hecni. Říkej si dokola - jsem dobrý, jsem dobrý, jsem dobrý. Používej to jako střelnou modlitbu.

05.05.2018 08:36:04dát kritice tipZdenda

Trápím, trápím,... Tak dostal jsem avízo a chtel jsem se stát součástí Lakrovova tipovacího komanda. Abych byl vůbec něčeho součástí. Bohužel se mi opět nepodařilo se zařadit. Je to v mém věku už dost skličující. Pomalu ztrácím naději, že jednou budu alespoň z poloviny tak báječný jako ty.

05.05.2018 08:34:59dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Díky, Diano. Máš pravdu, je to rozvedený vtip.

05.05.2018 08:33:56dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Děkuji, Gabi.

05.05.2018 08:32:47dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Já se ti divím, Zdendo, že se tímhle textem a vůbec mnou tolik trápíš. Máš to ve svým věku zapotřebí?

05.05.2018 08:30:47dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Díky. Budu se muset ještě podívat na toho blonďáka, nosáče a Mojmíra, asi je to opravdu matoucí.

05.05.2018 08:27:33dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Díky, Přemku. Ono je zajímavé číst i Zdendovy komentáře. :-)

05.05.2018 08:08:48dát kritice tipDiana

Mně se to líbilo. Je to takový vtip v rouchu povídky, člověk to nebere vážně - v tom má Gora pravdu - ale  humornou pointu čtenář očekává - a dočká se...*

05.05.2018 08:07:05dát kritice tipgabi tá istá

prečítala som vďaka Lakrov a neľutujem, stotožňujem sa s jej komentom *

05.05.2018 07:57:19dát kritice tipZdenda

Tak jsem si to díky Lakrovovi tedy přečetl ještě jednou... jestli mi napoprvé něco neuteklo... a nevím, pořád je to jen plytká miniaturka.

Ovšem kvajovy komentáře hodnotím vysoko. Za ty uděluju výběr. Hlavně je dobře, že se s komentováním omezuje jen na vlastní tvorbu.

05.05.2018 07:52:19dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Ze začátku jsem se ztrácela mezi blonďákem, Mojmírem a nosáčem, ale pak jsem tomu přišla na chuť. Hezká zápletka. Tip.

 

05.05.2018 07:33:14dát kritice tiplastgasp

Přečetl jsem povídku znova a ještě jednou. To je báječné čtení po Vieweghovsku. Asi mám retardační efekt, ale nyní jsem teprve příběh plně pochopil a jsem překvapen. S výjimkou jednoho glosátora je zajímavé číst i diskusi o díle. Jaroslave jsi dobrej!

05.05.2018 06:59:56dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Posílám avízo několika dalším čtenářům. Nezájemcům se omlouvám.

04.05.2018 17:29:02dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Díky. Pokud tě to bavilo, jsem rád.

04.05.2018 14:37:01dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Hezky vedený rozhovor, od začátku mě to baví číst. A zápletka je tak hezky  "zapletená", že musím odhlédnou na začátek, kdoo je Honza, kdo Mojmír,  položit si rovnítko mezi Mojmíta a nosáče, ale ono by to rovnítko přišlo  na konci samo, i bez ohlédnutí; které bylo jen projevem mé chvilkové  dedůvěry k autorovi, jehož možná neznám, ale teď vím, že zaslouží  tip.

 ...až teď vidím, že autora znám a že tahle povídka je jedna z jeho  (nej?)lepších a oceňuji též jemný humor nesený číslovkou v názvu.  

12.04.2018 09:54:09dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Díky, Přemku. S tím Zdendou mi to je jasné, také jsem mu psal, že o povídku nešlo.

11.04.2018 23:03:47dát kritice tiplastgasp

Myslím, že povídka byla zhodnocena. Mně se četla dobře a dokázal jsem se do přiběhu u vlaku vžít. Překlepy nehodnotím. Zdendu znám, tomu o hodnocení nejde. Nebere si servítky. /T

11.04.2018 07:39:15dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

O mou povídku v této naší debatě nikdy nešlo. Jen ty máš potřebu mě urážet. A já jsem se ptal, co tě k tomu vede? Zřejmě se u tebe jedná o jistý druh obsese. Urážka určitě není konstatování faktu a fakt z urážky neuděláš ani tisícerým opakováním. 

11.04.2018 06:32:53dát kritice tipZdenda
Tak se na sebe podívej. Napsal jsi text, krátký, nezajímavý, o ničem. A diskutujes pod ním, jako bys napsal veledílo. Jsi zkrátka samolibý blbec, to není agrese, jen konstatování faktu. Že neumíš psát, ti připomínám, abys na to nezapomněl. Třeba ti jednou dojde, že ani tisícem komentářů že špatné povídky dobrou neuděláš.
11.04.2018 00:51:16dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Rozumím, co máš na mysli, Irenko. Ta základní konstrukce, kdy Ilona chodí s Mojmírem, ale podvádí ho s Honzou, který ví, že Ilona má přítele navážno, neboť ona to před Honzou nijak nezastírá, a přitom to bez problémů akceptuje a oba jsou schopni se o tom bavit jako o počasí, je pochopitelně absurdní. Má taková být. A to, co jsi ocitovala, je rovněž absurdita, která ovšem vyplývá z té základní absurdní konstrukce.

Navíc jsem si popisem Ilonina jednání rýpnul do "ženské logiky", které občas nerozumím. Ono rýpnutí jsem v závěru umocnil Iloniným výrokem: „Například tak, že jsi schopen se mnou spát, i když víš, že mám vážnou známost.“

Rovněž ti přeji dobrou noc.

11.04.2018 00:27:27dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

kvaji, díky za vysvětlení, četla jsem ještě jednou a asi je to nějak u mne bloklé, nemohu stále pochopit tuto situaci:

 „Proč jsi mu vůbec říkala, že přijedeš, když ses s ním nechtěla vidět?“     „Musela jsem. V jednom kuse otravoval, kdy přijedu.“     „No já nevím, jestli to bylo rozumný. Teď asi bude zase otravovat, proč jsi nepřijela?“     „Řeknu, že mi do toho něco vlezlo. Něco si už vymyslím. Děsně mi leze na nervy.“     „Proč?“ vyzvídal Honza.     „Pořád mě z něčeho podezírá a žárlí.“

 rozumíš - když už dejme tomu se spolu ti chlapi /neznámí - tak "na rovinu"/ bavili, tak mi stejně nejde do hlavy, že ta dívka někoho má - vážnou známost, o kterou vpodstatě nestojí - to by se nescházela s jiným, a navíc tolik riskuje, ale jak správně píšeš, ne každý se ztotožní s každou povídkou. Díky a dobrou:-)

11.04.2018 00:06:49dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Díky. Snažil jsem se, aby se ten, kdo to čte, otázal, jestli je pravděpodobné, že by se něco takového mohlo stát, a aby si zároveň mohl odpovědět, že ano. Teď už vlakem moc nejezdím a když už, tak ne sám. Jezdíval jsem však kdysi často a také jsem se rád bavil s lidmi.

Díky za upozornění na chybu.

10.04.2018 23:55:41dát kritice tipStargazer

Mně ten příběh nepřipadá zas tak moc nepravděpodobný. Vypovídá tak trochu o našich životech. Navíc já když jedu náhodou vlakem, tak právě z toho důvodu, abych si povídal s cizími lidmi. Všechno vyřčené totiž zůstane v tom vlaku. A v tom je celý vtip. S touto výhradně na dialozích založenou povídkou nemám žádný problém.

Snad jen miniaturní překlep: Těším se na ní  (ni)

 

10.04.2018 23:46:43dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

No tak buď rád, že umíš psát ty, nebo že si to aspoň myslíš. Já o tobě nepíšu, že jsi samolibý blbec. Kdo myslíš, že je v tomto případě agresivní? Nekomentuji vlastní texty, ale odpovídám na komentáře pod nimi.

Říkám si, co tě vede k tomu, abys měl potřebu mi sdělit, že neumím psát. Na mě se přece můžeš vykašlat, nemusíš se mnou vůbec zabývat. Možná ale ty sám by sis měl zodpovědět otázku, proč máš potřebu mě difamovat? Carl Gustav Jung to vysvětluje tak, že podobný postoj má ten, který jaksi tuší, že zmíněný jedinec reprezentuje jeho neuspořádané vnitřní postoje, a proto vůči němu musí použít agresi k přehlušení vlastního nitra. Ty jsi to vylepšil tím, že obviňuješ z agrese mě, i když jsem se agresivně nijak neprojevil.

10.04.2018 23:23:15dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Ona to přece tajila, Irenko. O snoubence nepadlo ani slovo. To jen ona řekla, že si chce Mojmíra vzít, ale jen tak mezi řečí a spíš, aby Honzu pošťouchla. Tobě se nezdá, že by Mojmír tohle mohl vykládat neznámému chlapovi o své holce. Asi by ses divili, co si chlapi vykládají o ženských, když jsou sami, jako já bych se asi divil, co si ženské vykládají o chlapech. Navíc Mojmír toho Honzovi zase tolik neřekl, a proč by mělo vadit, že se neznali, když musel předpokládat, že už se nikdy ani neuvidí? A to, že se bavil s Iloniným klukem, by Honzovi došlo i bez toho jména Mojmír. Honza přece znal Ilonu, seznámil se s Mojmírem, věděl, že Mojmírovi jeho holka nevzala telefon a Ilona mu potom vyprávěla, že chtěla proklouznout svému klukovi... To by musel být Honza hodně zabedněný, aby Ilonina kluka s tím blonďákem na nástupišti neztotožnil.

Ale já ti to povídku nevnucuji, Irenko.

10.04.2018 23:14:07dát kritice tipZdenda

Jak jsem na to přišel? Komentuješ jen vlastní texty. S velkou intenzitou. Agresivně. Samolibý blbec.

A mimochodem: Neumíš psát.

10.04.2018 23:06:56dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Říkáš občas, Zdendo? A na to jsi přišel jak, že jsem posedlý sám sebou? Mně vůbec nezajímá, co píšeš ani co komentuješ u jiných autorů. Jen jsem reagoval na tvůj pokus o ironickou poznámku. Komentář vypadá jinak, než že si chytíš nějakého slova, které sis přečetl (rozbředlý) a použiješ ho pro svou rádoby vtipnou připomínku. Před časem jsi mi tvrdil, že píšeš své takzvané komentáře k mým textům, abych se zamyslel, nebo tak něco. A co by mi měla jako dát tahle tvoje glosa?

10.04.2018 22:45:48dát kritice tipZdenda

Posedlý jsi spíš ty - sám sebou. Nejsi jediný autor, kterého občas komentuju, jenže ty vidíš jen sám sebe.

10.04.2018 22:39:26dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Hm, Zdendo, ty jsi taky geniální. Ona tam ta figura neměla vystupovat jako nějaký Oskar-vtipkár, a ten zmiňovaný vtip neměl být zcela záměrně k popukání. Stejně by mě zajímalo, co tě žere, že dost často zabrousíš do diskuzí pod mými texty a snažíš se je znectívat. To už hraničí s obsesí.

10.04.2018 22:31:42dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

No ono to tam někde v těch místech původně končilo, Jitko.

10.04.2018 22:29:34dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Děkuji, Aleši, pokud ti to sedlo, jsem potěšen.

10.04.2018 20:07:46dát kritice tipZdenda

Rozbředlý je to hned od začátku. Až na ten vtip "léta, ano, dvě" - ten je geniální.

10.04.2018 20:01:03dát kritice tipatkij
redaktor poezie
Mohlo by to koncit i vetou ... nezahledl jsi myho kluka?

Pak uz se to docela rozbredava. Ale zaujal jsi. Dobry:)
10.04.2018 19:44:03dát kritice tipaleš-novák

mě to sedlo. Mám rád nepravděpodobné příběhy...

10.04.2018 16:46:27dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

kvaji, nějak jsem to asi moc nepochopila...je mi divné, že by ta dívka riskovala, že ji uvidí její snoubenec s někým jiným...většinou se to tají, ne?

Také "náhodný rozhovor" - muž se svěřuje jinému muži, jehož vidí poprvé, s tím, jaká je jeho snoubenka...a třeba to o ztuhlém mozku je divné...nebo to  oslovení Mojmírku - tak, aby potom Honza pochopil...

nezlob se, nějak mi to nesedlo, jsem zvědavá na názory jiných čtenářů



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.