Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+12 neviditelných
Smečky o polednách
datum / id11.04.2018 / 486875Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno288x
počet tipů9
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Smečky o polednách

Smečky o polednách

Smečky o polednách. Za okýnky spinkají holky, ráno jim skončila směna těla. Stihly se trochu opláchnout, vypít kakao, co jim připravil barman Jože z Dubrovníku, a pak ještě poslat pár zpráviček kamarádkám. A některé už tu nejsou, šly bruslit do Podolí; v legínách a elastických podprsenkách budou potravou snivců za okny tramvají. Po těch zbyly přes parapet vyvěšené peřiny, co ještě doutnají touhou. Na místě erotických bitev bezpečno jest jen o polednách.


Holka s fialkovým lakem

Voní po švestkovém koláči a i lak volí fialkový. Blondýna s falší v barvě. Jede tramvají ke Quadriu, kde je dnes hlavní stan módyznalých dívek a žen. Z místa, kde se dlouhá léta váleli tuláci a narkomani, je blýskavá pevnost konzumu. Nakonec se ale málo změnilo: i drogy jsou krajní výraz konzumu. A i tahle dívka s fialkovým lakem žije jakoby za sklem své vášně a smrtelníka k sobě nepustí.


Kolotoč vražd

Kolotoč vražd. Jsou dny, kdy internet víří vraždami. Čtenář je jak na řetízkovém kolotoči: kolem se míhají podříznutá hrdla, prostřelené hlavy, kostry v jehličí, neviňátka v igelitkách; a fotografie mužů a výjimečně žen v teplákových soupravách, které vedou k soudu vyslechnout verdikt o vině a trestu. A nějaký zvrhlý kolotočář řičí: Račte nasednout, a pouští k tomu pouťovou muziku, co i mrtvé křísí.


Poliac Stones

Žili v Poliac Stones, na území dávného indiánského sídliště. Neexistovala tam zima a noční oblohou hořelo tisíce hvězd. Ticho se lámalo o skály a jen zvuky zvířat jím prostupovaly a násobily poušť cizího. Cizí se do nich vepisovalo s ubíhajícími roky tak silně, že jednoho dne, bylo ráno, seděli na terase a pili vodu z kaktusů, nevěděli, kým jsou sami sobě. A protože paradoxy se kdysi dávno zrodily v kraji pouště a kamene, i tady jsou doma: ti dva si vlastně nikdy nebyli bližší.


Otazník v prázdnu

Pozorují otazník vepsaný v kosmickém prázdnu, neusnulci za okny. To podstatné slovo smysl jim leží jako kámen na mysli. Zdolat Ohňovou horu? sníst nejdelší paprikovou klobásu? naučit se aramejsky? počít dítě? sázet na Šumavě stromky? dát výpověď? běžet maratón? Buď můžeme smysl chápat triviálně, pak je jím obdařeno leccos; anebo zásadně, pak ale hrozí vidět jen kosmické prázdno.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

29.04.2018 22:26:34dát kritice tippampelin

Buď můžeme smysl chápat triviálně, pak je jím obdařeno leccos; anebo zásadně, pak ale hrozí vidět jen kosmické prázdno.

 

Žeby byla každá akce beze smyslu?

žádný zbylý otazník?

 

 

14.04.2018 09:00:04dát kritice tipMarkel

líbí, nejvíc kolotoč vražd, taky to tak vnímám *

13.04.2018 14:49:06dát kritice tipYan73

Líbí (skoro jako vždy) Ahoj Y. 

12.04.2018 22:45:21dát kritice tipMovsar

děkuju, umbratiko. myslím, že 5t je moc. to byl patrně nějaký velmi láskyplný kunčoft.  

12.04.2018 10:58:03dát kritice tipUmbratica

Tip za první. - S takovými mladými dámami prakticky nepřicházím do styku,ale už několikrát se mi stalo,že v jistém supermarketu si jedna taková chodí rozměňovat pětitisícovku za drobnější a kasírky na sebe významně mrkají : už zase... Proboha - to už se za to platí tolik ?



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.