Navždy, nenávratně

Díky, Musaši. Senrjú je fajn. Ale je škoda, že už nepíšeš vázaný verš. Vsadím se, že to nevydržíš. 

Vejrám. Jsi opravdu v dost moderním hávu. Nejvíc z celé básně mě ale oslovila pasáž o sudém počtu růží,nebot' poměrně nedávno jsem kytici o sudém počtu růží kupoval. - Absolvoval jsem pak po mnoha letech několikahodinový katolický pohřeb,ze kterého jsem si odnesl jedno autentické haiku :

 

Pohřební průvod -

Tlampač na střeše auta

slibuje nebe

 

A - tip.

qíčalo, Goro, díky za názor

Líbí se mi, že tvé básně vyvolávají diskusi, to je známka toho, že nejsou nezajímavé:-), nakonec - kvůli tomu zde publikujeme, že...

Diano, díky, to mě těší. Myslela jsem, že ženské budou protestovat. (Nebo spíš chlapi? :-)

Atkij, nastavila jsi mi úhel pohledu, s kterým jsem při psaní nepočítala. V té poslední sloce nemluvím já, ale právě ten "marnivý" čas. "Nová" situace, která vlastně není nikdy úplně nová. Takže vlastně taky já. Ať už bráno v tom idealistickém smyslu nebo čistě materialisticky.

Minulost má své přesahy do budoucna, je to pořád táž hmota, energie, podstata, jen forma se mění, jako by od základů, ale přitom opisuje ani ne tak kruhy, jako (prý) spirálu směrem vzhůru. Všechno se vrací na vyšším stupni organizace, teoreticky do nekonečna. Dík za podnětnou zpětnou vazbu.

Supi, díky, tobě ta š na konci určitě nevadí (bych se divila :-)

Norsko, to mě těší

Goro, díky moc. Na "š" končí celé desatero, co mají říkat ti, kteří se jím řídí:)

Chtěla jsem to změnit na "spí" popel a hlína, ale tím bych si asi moc nepomohla :-( 

Karle díky, byl bys štědrý redaktor poezie, jak vidím :-)

Štírko, díky moc. Čas člověk neuprosí, ale všechno se pořád jakoby recykluje, ale ne v kruhu, nýbrž (prý) ve spirále. V jedné Ferlinghettiho básní (a nejen v ní) se říká "všechno už se stalo". Neinspirovala jsem se ostatně nijak daleko, ale přímo tady na Písmáku.

 

 

Fajn, že jako na koni, Kočkodane, pokud to teda není ten trojský :-)

Tohle mne velice oslovilo. Působivé, pravdivé, výstižné!***

".....neuprosíš

čas

je stejně jako život nebo Bůh

asi fakt chlap

 

ale marnivý jak ženská

pro každou příležitost

minulost - přítomnost - budoucnost

má jinou garderóbu......"

Nevim, v jakem rozpolozeni napsano, ale krom ironicke otazky v zaveru, vnimam s tihou kolem zaludku. Jakoby o sobe autorka psala z jine budouci dimenze. Modernejsi hav, co nepodleha mode:) Libi se mi ta lehkost, smirenost s jakou predkladas. Vsechna slova zde maji svou vahu. Obdiv.

Norsko - :-) tak aspoň - koukáš, ne?

Vejráš je nej

svými básněmi pomáháš objevovat mnou netušené souvislosti:-)

jen několik postřehů:

některé obraty mi připadají překombinované /BDÍ popel a hlína. anebo v páté těch Š na konci zdá se mi moc/

třeba fakt bych vynechala, také vejráš nahradila

 

baví mne u tebe číst, Dodolo

Myslím, že je to tvá nejlepší (i nejpůsobivější,) kterou jsem od Tebe četl. A vůbec. Proč v kategorii blbůstky? Skvělé dílo, které by zasloužilo dle mě výběr.

prvé dvě sloky : nenávratno, jako pachatel dané situace by rád dobýval, ale vše je mrtvé a prázdné.....a pak se dále procházíš štolou neřešitelna... protože "čas" stejně neuprosíš.... Zajímavé ....(a možnái chápu jinak.... než mám ?)

 

Jsem tady s pochvalným mrukem (skoro) jako na koni. :-) (smajlíkem snad nic nenávratne nepokazím)