Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

ach jo...

09. 05. 2018
19
19
981
Autor
agáta5

Má samostatnost je převlečený chlap
do oduševnělé podoby ženy
s mejkapy hadříky
a feministickými moudry
co si vylepuje na komunistickou nástěnku
spolu s životními plány...  
 

lešení haki proplulo kuchyní
složilo se k nohám stolu a teď spí
na loužích brzdové kapaliny
zpívám mu ukolébavku o balíkách polystyrénu
o tom že bude jednou stát na tújích
a dělník bude opatrně našlapovat
tak opatrně jako by stál na koni
prsty nohou zabořené do teplé kůže
a zkoušel voltiž

  

má nemohoucnost si přivlastnila mé jméno
flirtuje s rybičkou
hraje roztahovanou 
nakonec si propíchne stehno a jde spát
zdá se jí o automechanikovi
s černýma rukama 
prasátkách pod koly auta a nezacelených jizvách
které se vždycky v noci rozšklebí
ani voděodolná leukoplast je nepřikryje
možná pofoukání nebo pobrukování
ale to už je zase ráno a ráno jizvy nestraší
ráno se chová jako jediné správné
rosa a všechna ta obživlá dokonalost
mate zarputilé pesimisty
ptáci řvou děti ještě ne 
děti spí 
cukají nohama v peřinách
a dojíždějí giro di vita 
zatímco utahaný kůň dopíjí první kávu

 

má neschopnost
jsou rozbité hodiny na kotli
bez tlaku si měří tep na záchodové míse
pak do ní hází kuličky
cinkají mrchy jako zvonkohra
ale možná víc jako umíráček
dneska se už ani nepozná
když bijí kostelní hodiny 
jestli někdo umřel
vlažné bimbání nic nepřipomíná
jako by se zasekla deska beatles
vzduchem poletovalo 
Oh yeh, I'm sittin' on the top of the world
a nebyl nikdo
kdo by postrčil jehlu...


19 názorů

Marcela.K.
09. 08. 2018
Dát tip

Jo, chtěla jsemtě rozesmát a za trest jsem tě nacpala do svý poslední - až po okraj ;-)


agáta5
09. 08. 2018
Dát tip

se tady chechtám nahlas... jo, tak nějak to bude :))) díky


Marcela.K.
08. 08. 2018
Dát tip

Když píšu já, škrtám...u tebe mám pocit, že píšeš a píšeš a píšeš a rozhazuješ slova jak zrní slepicím...no tak jsem se nažrala a dík ;-)


agáta5
11. 05. 2018
Dát tip

mlčím furt :))


agáta5
11. 05. 2018
Dát tip

a kňourat.. to mi taky jde :)


lastgasp
10. 05. 2018
Dát tip

Agy, nevadí, že skuhráš, ale skuhráš krásně!

 


agáta5
10. 05. 2018
Dát tip

jj, jizvy jedny :)

beatles o lásce mi vždycky tak nějak nostalgicky připomene, o co přicházím...rejpu se v tomhle zvlášť ráda


Dodola
10. 05. 2018
Dát tip

Jizvy se vždycky v noci rozšklebí... taky v zimě, když nasněží

zaseklá deska Beatles to excelentně uzavírá


agáta5
09. 05. 2018
Dát tip

lnice, no to jsem celá já, přece :)))

 

lastgaspe,  prej pramen života, tady skuhrám už od neděle... jako kůň.. utahanej :)))

 


Lnice
09. 05. 2018
Dát tip

.-) nejlepší je utahaný kůň, co popíjí kávu.-))


lastgasp
09. 05. 2018
Dát tip

Rád tě čtu a některé verše mám v památníčku - díky.

U tebe nkdo nemusí postrkovat jehlu, jsi pramen života. Není tě hoden ten, kdo neviděl koně dopíjet první kávu.


agáta5
09. 05. 2018
Dát tip

revírníku, tak to jsi mě potěšil.. ano, jsem utahaná jako kotě a starostí nad hlavu.. ale tam někde mám tu svoji optimistickou povahu a už vykukuje zase  :) děkuju


revírník
09. 05. 2018
Dát tip

Ve tvých neobyčejných verších, i když jsou unavené jako dneska, se vždycky cítím dobře. Pro způsob jejich tvorby, jak je kladeš, jak lehce, nenásilně z tebe vyvěrají. Je to krása.


agáta5
09. 05. 2018
Dát tip

:) nebyla, nebyla, byla jsem hlídací babička ... jj, kukají taky a všechno :))


Kočkodan
09. 05. 2018
Dát tip
Pulka Písmáku vzdychala „ach jo..“, kdyz jsi tady pár dní nebyla. (aspon jsem te nevidel) Omylem jsem te v duchu chválil. „děti spí cukají nohama v peřinách“ jsem vinou nepresné výslovnosti pracovního pocítace rozumel koukají/kukají a ríkal si, sakra agáto, to je teda neco! ;-)

agáta5
09. 05. 2018
Dát tip

jj, přes víkend mě ubylo, ale i přibylo - oteklej kotník má asi půl kila.. ach jo, nevejdu se do boty :)

jj, propojení poezie se starostmi to je poslední dobou moje hobby :))

díky děvčata za stopu


Gora
09. 05. 2018
Dát tip

Krásně jsi propojila starosti běžného dne s poezií, líbí se mi, jak nahlížíš, jistě i dělník by byl potěšen,u kávy mu přečti... jen aby byl opatrný /tůje a stehno:-)/

MÁ nemohoucnost - neschopnost - i bez toho by bylo zřejmé:-)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru