Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jak jsme s Láďou osvobodili Prahu

23. 05. 2018

592

Autor

Myslivec Luboš, 73Kg, 174cm,mušství 17cm

Pátého května roku číslo 1945 vypuklo povstání. Vypuklo v Praze a vypuklo proti zlým mužům Němcům. My jsme tou dobou s Láďou měli už dobojováno v Dukle. Na krcích jsme měli náhrdelníky ze sušených německých uší, co jsme si odřízli na památku bajonetem, a šli jsme do Prahy na pomoc. S námi šlo ještě několik vlasatých mužů Rusů, co byli Vlasovci. Každý měl na ruce minimálně pět náramkových hodinek a někteří měli na hlavách natáčky. Ti Vlasovci byli velmi parádiví a neustále se česali jako ženy. Když jsme došli k Praze, tak tam už lidi stavěli barikády. Jak to ale byli Pražáci, co jsou všichni truhlíci, tak to dělali moc špatně. Stavěli barikády proti tankům ze stolů, prkýnek a podobných věcí. Prostě úplně jako můj pražský truhlík syn. My jsme jim ukázali, jak vytrhat ze země dlažební kostky a ty barikády postavit z nich. Dlažební kostka se na barikády hodí velmi dobře, to si zapamatujte, jednou se vám to ještě určitě bude hodit.

Pak přijeli Němci, začalo se bojovat a bylo to divoké. Bouchaly granáty, létaly kulky a taky tělesné součástky, například ruce, nohy, kolena, brady a brýle od starších mužů vojáků. Z nebe padaly bomby od německých bombardérů. Přesila byla velká, ale jak se Němcům ukázal Láďa, hned to bylo lepší. Oni se ho moc báli a jak ho viděli, křičeli: Achtung, Achtung, Smrtiláďa geht!

Láďa byl velmi svalnatý a obnažený do půl těla a v jedné ruce měl samopal a v druhé bajonet. Vrhly se do vřavy a sám bojoval, bylo to jako kdyby byl moderní stroj kombajn a Němci byli klasy obilí. Němci se rozutekli až asi na tři, které si Láďa přinesl na potom. Zavřel je do sklepení pod Orlojem. My jsme tam totiž poblíž tábořili. Láďa pak vždy na chvíli do toho sklepení sešel a začaly se ozývat zvuky nevhodné pro vnuci. Pak se vrátil a nesl kus hovězího masa, a grilovalo se, a všichni se divili, kde se to maso vzalo. Ale jak byl hlad, tak se jedlo, a nikdo se na nic neptal.

Asi tak sedmého května přijela do Prahy po Vltavě velmi velká Německá ponorka. Ona chtěla odvézt do bezpečí Ká Há Franka, aby se mu nic nestalo. To se všichni povstalci i vlasatí muži báli, protože ponorka měla silná torpéda, ale já s Láďou jsme se nebáli. Ponorku jsme ve dvou obklíčili na neckách, přepadli ji a hodili pod poklop bombu. Bouchlo to a ponorka se potopila. Velmi to bublalo, a na hladinu vyplavala pirátská kapitánská čepice se smrťákem. Láďa ji má dodnes doma ve své krabici vzpomínek na válku.

Devátého května přijela armáda rudého typu. Tou dobou už byli Vlasovci raději pryč, jak měli s armádou rudého typu problém. Oni totiž v armádě chtěli, aby se slušně ostříhali, ale Vlasovci svoje vlasy milovali, i když v nich měli blechy. Byli velmi marniví, ale protože byli i velmi mužní, tak to nevadilo. Rudá armáda zlikvidovala zbytek německého odporu. Pak už zbývalo jen seřadit zlé Němce do řady a začít odřezávat zajatecké uši. Odřezávalo se dlouho.

Tak to byla vzpomínka na Pražské povstání a ahoj!