Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nakupování se synem

31. 05. 2018
10
9
720

Přijel za mnou syn se ženou a syn řekl: Ahoj, tati, nechceš s námi jet na nákup?

A já řekl: Jo.

A jeli jsme a jeli jsme daleko, až k takovému obrovskému modernímu obchodu s názvem Třesko, ale přesně nevím, já zrovna neměl nasazené brýle. Nejdřív jsme si koupili za 5,- vozíček. To se mi hrozně moc líbilo a řekl jsem: To je krásné, takový nádherný železný vozík a jen za 5,- ? Až se budeme vracet, tak si jich ještě pár vezmeme, já z nich doma udělám pro vnuci motokáry. A taky v nich budu vozit dřevo a chodit na houby. Tam se vejde mnoho praváků, ale borůvky ne, ty vypadají na zem, jak je ten vozíček děravý.

A syn řekl: Ale tati, to si jenom půjčujeme.

A já byl smutný a řekl jsem: Aha.

Šli jsme do obchodu, a byl to největší obchod, jaký jsem kdy v životě viděl. Měli tam úplně všechno, na co si vzpomenete, dokonce i vzácnou sardelovou pasta. Ta se používá jen jednou ta rok, na Silvestra na chlebíčky, co jsou obložené.

Nejdřív jsme se zastavili u masa. Synova žena manželka řekl: Prosím dvacet deka šunky junior, čtyři dietní kuřecí párky, dvacet deka paprikáše, patnáct deka anglické slaniny a to je všechno.

Já řekl: To je špatný výběr. Kupte si (my si vykáme, protože mě nemá moc ráda) štangli loveckého salámu. To je mnohem lepší.

Synova žena manželka se zamračila, nic neřekla a neposlechla mě. Vzala si to maso dle svého výběru, a mně bylo trochu trapně, protože to bylo maso, co si obvykle kupují truhlíci z města. Rozhlížel jsem se, jestli někde v okolí není někdo známý, kdo by mě vedle toho truhlíkovského masa mohl vidět, ale jak jsme byli asi 100 Km od Pickovic, tak tam kupodivu nikdo známý nebyl.

Pak se kupovaly drogistické věci. Různé pěnivé šampony a tekutiny a taky krém. Řekl jsem: Když si koupíte kostku mýdla s jelenem, tak to máte lepší, S tím se dá vyprat prádlo, umýt vlasy i mužství, vyčistit zuby a dokonce to funguje i jako projímadlo, když se kousek spolkne. Ale oni zase neposlouchali a syn si pak navíc vzal něco hrozného!

Představte si, že plastové holící strojky, které byly růžové. Vyrazil jsem mu je nenápadně z ruky a řekl: Karle, neblázni, to si nekupuj, to je jako něco pro muže, co jsou na muže. Já tě naučím, jak se holit víčkem od plechovky sardinek, ano?

A synova žena manželka řekla: Ne, Karel se, tatínku, bude holit tímto. A ještě mu k těm holícím strojkům přidala pěnu na holení, která by ale šla krásně peroutkou ušlehat z toho jádrového mýdla.


Pak kupovali další zbytečnosti, například strouhanku, ředkvičky, kozí mléko, škrob, heřmánkový čaj a dokonce i sirky. Samé věci, co si člověk může sám vyrobit nebo vypěstovat. Nakonec ale přišlo to nejhorší. Koupili si velikánské balení toaletního papíru. Růžového jako ty holící strojky.

Řekl jsem: To nemyslíte vážně, tohle přeci vůbec nepotřebujete. Copak nevíte, jak nastříhat noviny na proužky, aby se s nimi dalo třít pozadí? To je mnohem lepší a velmi se tak ušetří.

Syn řekl: Tati, prosím tě, ne tak nahlas.

Tak jsem byl zticha, ale styděl jsem se dál, a alespoň v košíku ten jejich toaletní papír zarovnal masem a zeleninou, aby to nebylo tak moc vidět.

Pak jsme přijeli k pásovému dopravníku s pokladnou a syn řekl: Tati, ty sis vůbec nic nekoupil.

A já řekl: Tak já si ještě něco koupím, počkejte. A doběhl jsem si pro jedny sardinky, protože jsem měl plán. Syn a jeho žena manželka na to koukali, ale nic neříkali.

Zaplatili jsme, odvezli nákup do auta a jeli pryč. Já seděl vzadu. Syn se ženou manželkou seděli vpředu. Hádali se, ale já je neposlouchal. Vytáhl jsem z kapsy armádní otvírák ne plechovky, otevřel tu svou krabičku se sardinkami, začal se s ní holit a řekl: Hele, Karle, koukni, takhle se to dělá.

A Karel se otočil a řekl: Ježiši, tati, co to děláš?

A jak to řekl, tak škubl volantem a mně ta krabička s olejovkami vyletěla z ruky a celá se vylila na desku, co je palubní. Takhle trhat volantem, když se někdo holí, to je taky nápad. Muselo se zastavit a syn se ženou uklízeli olej a sardinky a moc se hádali. Zapálil jsem si fajfku, bafal a koukal na obilné pole, jak se vlní ve větru. Uklízení se moc nepovedlo, deska zůstala celá mastná, ale hezky to vonělo uzeným rybím masem.

Pak jsme přijeli domů, oni mě vyložili, a já řekl: Počkejte.

A šel jsem do chalupy, vzal Mikeše a nesl ho k autu, aby si tu mastnou desku olízal a něco z těch sardinek měl. Ony totiž ty sardinky měly být původně pro něj, protože měl ten den narozeniny. Ale když jsem k autu došel, tak už tam nebylo, protože odjelo. A s ním odjeli i syn a jeho žena manželka, co se ani nerozloučili. tak jsem byl smutný, ale Mikeš začal příst a otírat se, tak mi to zlepšilo náladu a zase jsem se rozveselil.

A to je všechno. Ahoj!


9 názorů

Dodola
02. 06. 2018
Dát tip

Milé:)


Fruhling
01. 06. 2018
Dát tip

Chlapče, kdyby ses snažil trochu víc, napíšeš Švejka. Bavilo.


Jeff Logos
01. 06. 2018
Dát tip

Líbilo se mi, dobře napsané. 


Lerak12
31. 05. 2018
Dát tip

No tohle je dobrý a k tomu vtipný. Super! Tohle beru.


atkij
31. 05. 2018
Dát tip
Cetla jsem si v duchu stylem V.Dlouheho z Forrest gumpa...a bylo to supeeer! Sup do oblibenych autoru.

Nádherný text...jedna veľká paráda

Andělka1
31. 05. 2018
Dát tip

Neuvěřitelný popis těch košíků...ale když nelze někdy odolat...chicht...jediné řešení - nechodit tam...chicht...

Je jediný údAjně národ na světě, který nemá žádné zbytky, nutné k recyklaci či do odpadu PO SNÍDANI. KE SNÍDANI.  kŘOVÁCI,. jEDÍ  BANÁNY, ŠLUPKA SE VSTŘEBÁ DO ZEMĚ. vŠICHNI OSTATNÍ MÁME, PAPÍRY, PYTLÍKY, IGELIOTVÉ, HRNCE, NÁDOBÍ, KONVICE, ELETŘINU...BLE...BLE...A TO JDE JEN O SNÍDANI. 


agáta5
31. 05. 2018
Dát tip

:))) jj, není nad jelena


Gora
31. 05. 2018
Dát tip

To je od tebe pěkné, že jsi myslel v obchoďáku na Mikeše:-)))

jen jednou ta rok, - překlep - za rok


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru