Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vojenský újezd Boletice

27. 06. 2018
27
35
2181
Autor
Gora

ve veřejích dveří se usadil prach

 

vzdálenost mezi dvěma domy

je deset otčenášů

za "neviditelné" z rozvalin 

občas vídané

očima ve střílnách tanků

 

žena v bílé zástěře

poslepu háčkuje dečku

na špičkách tančí mezi okny -

vyhlíží rodinu k večeři

 

sotva kdo slepí

do původní podoby

mariánskou kapli 

roztřískanou na pět kusů

 

ozvěna dělostřelby

vzbudila jelena - spal v chládku sklepa

útěk kopyt 

živého tvora vyděšeného k smrti

zaduněl kamením 

 

parožím vynesl fortelná futra

součást dveří zmizelých obydlí

po hřbetech luk 

(vojenským) prostorem 

 

vejít? není kam


35 názorů

Gora
01. 07. 2018
Dát tip

Diano, děkuju ti:-)


Diana
01. 07. 2018
Dát tip

Strašné a  důležité svědectví. My, kdo žijeme v idylicky krásné a opečovávané krajině zapomínáme, že tohle ještě existuje...**** 


Gora
29. 06. 2018
Dát tip

Díky ti, Dodolo...


Dodola
29. 06. 2018
Dát tip

Zaváté časem a vyprahlostí, ta žena s dečkou jako by tam patřila i nepatřila, totéž jelen, nevím, jestli skutečnost nebo metafora, ale určitě působivý obraz


Gora
28. 06. 2018
Dát tip

gabi, děkuju...mám radost:-)


až dnes som sa na ňu naladila, neskôr, ale predsa *


Gora
28. 06. 2018
Dát tip

Karle, děkuju, jsem ráda, že se ti snad trochu líbilo...


Lerak12
28. 06. 2018
Dát tip

Opravdu působivé. Není vůbec jednoduché vykřesat poesii z tak bezůtěšného prostředí vojenské zhovadilosti. Takový zdařile povedený i věrohodný pohled zaslouží obdiv !


Gora
28. 06. 2018
Dát tip

Luboši, díky:-)


Kočkodan
27. 06. 2018
Dát tip
Tak jsem i já vešel mezi komentující čtenáře. Snad to není příliš nelidské, když jsem v myšlenkách hlavně u jelena...

Gora
27. 06. 2018
Dát tip

orane - dík, je to možné.


oran
27. 06. 2018
Dát tip

příliš popisné.


Gora
27. 06. 2018
Dát tip

Evži, děkuju ti:-)


Pěkně vykreslené.  /T


Gora
27. 06. 2018
Dát tip

Čudlí, díky!


Čudla
27. 06. 2018
Dát tip

Líbí /*


Gora
27. 06. 2018
Dát tip

revírníku - Jardo, tvá slova mne těší.


revírník
27. 06. 2018
Dát tip

Sice jsem kdysi cvičil na Libavé, ale stejné to bylo tam, a tak ti musím složit poklonu za dokonalé vystižení toho zmaru.


Gora
27. 06. 2018
Dát tip

Janičko, děkuju:-))


vesuvanka
27. 06. 2018
Dát tip

Irenko, verši jsi namalovala smutný a působivý obraz místa, kde jsem sice nikdy nebyla, ale díky Tvé básni si je umím živě představit. TIP


Gora
27. 06. 2018
Dát tip

Láďo, všechno stojí tak, jak jste opustili, ba i tanky se zas prohánějí v prostoru...duní až do Krumlova.


Nami 99
27. 06. 2018
Dát tip

Díval jsem se na mapu a tak mi přpoměla, že jsme se někdy opli i ve Chvalšinách. Tanky jsme vagonovali v Horní Plané.


Gora
27. 06. 2018
Dát tip

Díky, Pavle, za komentář...


Kolobajda
27. 06. 2018
Dát tip

Tak jsi se stefila! Lagstapovi a Nami 99 jsi zabrnkla na citlivou strunu.  Ale vlastně  tu citlivou strunu jsi rozechvěla všem, co sloužili za bývalého režimu. I když já jsem viděl tanky jen na vojenském cvičení (samozřejmě kromě těch ruských v 68-mém... Moc pěkně vystiženo   /***


Nami 99
27. 06. 2018
Dát tip

Irenko, tak to je skvělý a úžasný zároveň. Když pomineme asi čtyřicet let, tak jsme byli oba na jednom poutním místě v Kájově.


Gora
27. 06. 2018
Dát tip

supíku, jsi velmi vlídný, děkuju, jsem ráda, že tě oslovuju...


supizmus
27. 06. 2018
Dát tip

Nalézt poesii v místě zmaru, prázdnoty, opuštěnosti, nespravedlnosti a tísně, je pozoruhodný majstrštyk. Úplně mě při čtení mrazí. Příběhy toho místa se ztratily, zůstává ozvěna a nevyřčený výčitka. Přesto z toho dovedeš napsat něco krásného, hlubokého a pravdivého. Čtu to po několikáté s otevřenou pusou. Díky za to!


Gora
27. 06. 2018
Dát tip

Ládíku, to mne těší...já mám tyto dojmy v básničce z doby, kdy po r.89 nikdo nevěděl, co s tím prostorem, kasárna např.v Krumlově se rušila, muž tam jezdil čistit komíny do okálů pro vojáky postavených, jinak to bylo území nikoho...Kapličku jsme naložili do trabanta a dovezli, opravili, máme ji před domem, jinak by byla definitivně rozstřílena...nyní tam jsou velmi často cvičení a vstup civilům zakázán.

Kájov je poutní místo, velmi známé, a hospoda Konibar, odkud bereme zbytky pro čuníky, zdárně prosperuje!

Moc dík.


Nami 99
27. 06. 2018
Dát tip

Irenko, připoměla jsi mi mladá léta. Také jsem tam sloužil. Od jara do podzimu jsme byli ve Vimperku kasárnách a hed jak trochu přituhlo, tak hurá na celou zimu na Boletice pod stany. Vzpomínám si, že tm byla někde poblíž vesnice "Kájov" (pozpátku "voják") a tam jsme chodili pro pivo. To bylo před třiceti kily.


Gora
27. 06. 2018
Dát tip

Tak ji prosím tě dej do svých děl, bylo by to velmi zajímavé porovnání!!


lastgasp
27. 06. 2018
Dát tip

Verše na dřeň, co bolí. V době toho ničení jsem tam slooužil. Zažil jsem tam zoufalce, nenávistné sociopaty, maniaky i šílence. Tiše jsem ve stanu napsal báseň. Asi ti ji pošlu, vyšla v mé sbírce Zapomenuté verše. Ozvala si se mi básní jak špatné svědomí. /T


Gora
27. 06. 2018
Dát tip

Evo, to ani tak není o válce, jako o území, kde se zničily střelbou vesnice, lidé byli přestěhování, a celý prostor doteď slouží k vojenským cvičením...děkuju ti.


zvedavec
27. 06. 2018
Dát tip

smutné, Irenka,  je to Tvoja básnická úvaha o vojne, alebo niečo osobné?


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru