Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+12 neviditelných
Veletrh
datum / id01.07.2018 / 488977Vytisknout |
autorGora
kategorieMiniatury prozaické
témaPsychologické
zobrazeno669x
počet tipů25
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Veletrh

VELETRH

Polední vedro kulminovalo. Byl červenec, a ty tři dny v jednom z jeho týdnů, kdy se větší vesnice jménem Křemže zásluhou veletrhu proměňovala v městys minimálně krajského věhlasu. Hubeňour v propocené tesilové košili se postavil u svého stánku na špičky a pátravým pohledem lustroval detaily tváří nekonečného živého hada z lidí.

Žena s velkou taškou přes rameno zblýskla dotěrného prodejce periferním pohledem.

„Zdrháme, Rudo, už nás hledá ten trhovec se zaručeně nejlepšíma pánvema,“ nabádala žena chlapce. Kluk v černé mikině se loudal krok za ní. Dal si ze strany k obličeji dlaň a zrychlil. Jako by se něco dalo zachránit zastíněním obličeje z profilu. Jako by nebylo už z dálky poznat zvláštní chůzi vysokého chlapce, jeho svěšená ramena a šíji. Jako by jeho pohled upřený do země nebyl snadno zapamatovatelný pro každého, s kým kdy přišel do kontaktu.

Viděla v napůl dospělém obličeji náznak pobavení. Občas kradmo zvedl od asfaltky oči k výrobkům na stáncích kolem cesty. Bavil se, on, který jinak nesnášel davy lidí a nerozuměl pojmu „legrace“. Bylo to tady vzrušující, napínavé. Před půl hodinkou jim dvěma totiž právě tenhle čahoun s přehazovačkou nagelovaných vlasů nabízel steak jako ochutnávku vaření na „exkluzivní pánvi bratru za pět tisíc“. Stála s Rudou v popředí hloučku.

„Maminko, dáme ochutnat moji specialitu tady vašemu chlapci, co myslíte?“ řekl prodejce při pohledu na vytáhlého mládence, který s neskrývaným zájmem sledoval kroutící se voňavý plát masa na rozpálené pánvi. Žena a chlapec, bývalá učitelka domácí výuky, a žák, si z návštěvy Křemže vytvořili každoroční rituál. Jezdívali na „veletrh“ – vlastně jakousi pouťovou veselici kořeněnou hudbou, jídlem a nákupem sezónního zboží.

Závěr show byl pokaždé stejný – Ruda s velkým apetitem a jen několika málo sousty zbaštil u jednoho stánku plátek masa, u dalšího vypil superzdravý mléčný koktail z extra výkonného  mixéru anebo kopici domácí zmrzliny ze skvělého zmrzlinovače. „Maminka“ pokaždé řekla, že si to s nákupem kuchyňského náčiní ještě musí promyslet a že se eventuelně staví, až půjde se „synkem“ uličkou zpět.

Navnadění prodejci pak vyhlíželi své oslíky, otřes se, až se budou vracet…marně. Na ty dva čekal jiný program: atrakce na fotbalovém hřišti.

V obrovském pivním stanu vyhrávala dechovka. To bylo jediné místo, kam nikdy nevkročili. Ona proto, že od nepaměti neměla ráda dechovku, a chlapec proto, že nesnáší podnapilé lidi, a o ty ve stanu rozhodně nebyla nouze. Ruda už takhle těžko odhadoval reakce ostatních lidí, a co čekat od opilců, nevěděl již vůbec. Měl z nich nejistý pocit.

Velikánské skákadlo bylo první na ráně. Zdarma. Ruda si odložil malý batoh ze zad a skotačil, výrostek mezi mrňousky, a vůbec se nežinýroval.

Řetízkový kolotoč, kde teď v poledne nikdo nejezdil, jen on. Dobroděj kolotočář ho už znal, a tak jel se slevou a sám třikrát za sebou. Bylo mu trochu šoufl od žaludku, ale na jízdě trval.

Ještě celý pobledlý si koupil obrovskou porci ledové tříště. Vždycky chtěl ochutnat všechny barvy,vyvedené na plakátu reklamy, a ona pokaždé věděla, že není v jeho silách těch dvanáct kopečků sníst. Seděli na tvrdé lavičce a koukali, jak se křiklavé barvy tříště slévají, a pak, jako pokaždé, trochu smutným hlasem, že se ta paráda ve vysokém průhledném kelímku tak brzy rozpila, zeptal: “Můšu?“ a hodil zbytek do koše.

Hlavní bod veletrhu, autodrom. Duněl už z dálky. Amplion se činil ze všech sil. Karla Gotta střídal Michal David a prostor hřiště mixoval pop s dechovkou ze stanu. Ruda odhodil batůžek a letěl k pokladně. Za chvilku svíral v hrsti pět kuponů z plastu a vítězoslavně usedl do prvního autíčka z celé řady. Od této chvíle pro něj existoval jen ovál autodromu. Žena usedla s batohem a svojí velkou kabelou na zadní,vyvýšenou část podlahy – byla ve stínu a měla odtud přehled, jak Ruda jezdí.

Vstupenky dnes prodává nějaký mladíček.

Jen aby tu nebyl liliput, majitel. Zatím není nikde vidět. Asi je zalezlý ve své maringotce. Celé roky má na Rudu spadeno. Pravda, Ruda se s oblibou ve svém autíčku naváží do jiných dětí, na napomenutí jen sklopí oči, a jen co provozovatel atrakce rozmotá chumel jezdců, hned někoho zase pronásleduje a úmyslně bourá. Loni se mužíček se silnými stehny a silným hlasem postavil doprostřed oválu, založil minipaže na hrudníku a  zakřičel na hocha:

„Ty jsi asi nějakej úplně blbej magor, co?“ a kroutil hlavou.

„Magor určitě ne, jen autista,“ odpověděla mu tehdy v duchu chlapcova bývalá učitelka.

Dnes jezdilo na dráze pro auta jen několik dětí. Ruda mezi nimi vypadal téměř jako jejich táta. Vida ho, tentokrát jezdí jako slušňák, krouží  zvolna po obvodu jako baletka.

A potom ji uviděla, dívenku v jiném přibližovadle. Mohlo jí být tak šestnáct, jako Rudovi, na sobě měla bílé tílko s tenkými ramínky,hnědé vlasy jí při jízdě povlávaly, na tváři zasněný úsměv. Elegantně drandila ve svém autíčku. Ruda ji „nenápadně“ následoval po stejné trase, ale udržoval stále stejný odstup.

Žena z nich nemohla spustit oči. A ještě někdo. Z okna maringotky se vyklonil liliput, a sledoval svoji dceru, jak jezdí, pochopitelně zdarma, usmívá se tím nejkrásnějším úsměvem a kolem hlavy jí poletují kudrnaté vlasy.

Každá jízda jednou skončí.

Vzdalovali se od všech těch atrakcí,bývalý žák a bývalá učitelka, od hluku muziky, směrem k silnici.Drželi v ruce ubrousek s čerstvým kebabem.

Ádié, Křemže!

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

27.09.2018 01:18:39dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Oldjerry - díky moc

26.09.2018 23:37:33dát kritice tipOldjerry
korektor

Velice čtivé a zamyšleníhodné. *

06.07.2018 08:08:51dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Dodo, usmívám se tady...Otíka, ano:-)) a dík:-)

06.07.2018 00:42:52dát kritice tipDodola

Nevím proč, připomnělo mi atmosféru filmu Vesničko má středisková, asi toho Lojzíka nebo jak se jmenoval:)

04.07.2018 16:12:57dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Lakrove, díky, nevěděla jsem, jak s mini začít, abych glosovala průběh "veletrhu" a aby bylo zřejmé, o koho jde, tedy kdo jsou postavy...díky, podívám se na to:-))

04.07.2018 15:06:06dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

V první větě je nějaký obsahový zmatek  (myslím, že v ní přebývá vazba ..., kdy...)  I tahle věta  ...nabádala žena s velkou taškou přes rameno, která  prodejce zblýskla...  je nepřehledná (i když vím, co říká).  Už vím (znám zeměpis) kdo je autorem i kdo je protagonistou toho příběhu.  K ústřední myšlence, obsahu a sdělované náladě nemám žádné výhrady.  Druhá půlka je slohově o hodně lépe napsaná než ta první, která mi přijde  "narychlo odbytá".  Nedalo by se s tou první půlkou ještě něco udělat?  

03.07.2018 21:34:10dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Inko, mnohokrát děkuju:-))

03.07.2018 21:26:43dát kritice tipŠtírka

Iri,  krásně jsem si navečer početla....  na chvíli jsem tam byla a asi nejvíc u toho autodromu.... ten je nenahraditelný úplně ho vidím v barvách i vůních s jiskřičkami nad hlavou...díky :-)

02.07.2018 18:14:48dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Hm, to ví jen Pavel - Kolobajda, koho měl v příbuzenstvu...ta, co myslím, se jmenuje Dagmar Kludská:-)

02.07.2018 18:12:55dát kritice tipK3
redaktor prózy

Já vím, jednu máme, ale jestli to byla tahle?

02.07.2018 18:10:22dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Karle, ono jich bylo hodně...ta kartářka myslím napsala i několik knížek.

02.07.2018 18:08:27dát kritice tipK3
redaktor prózy

V Kolíně byla Kludská kartářka.

02.07.2018 12:29:02dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Kolobajdo, díky...z rodiny Kludských je myslím i zmíněný Michal David, možná proto jej tak často na poutích vyhrávají:-))

02.07.2018 12:15:16dát kritice tipKolobajda

Až mi to přijde líto, že už jsem z toho dávno "vyrostl". I když jsem vlastně moc nevyrostl. A ještě mi to připomnělo - moje první žena byla (i když vzdálená příbuzná) z rodiny Kludských. Takže jsme měli také všechny atrakce zdarma.   Pěkně napsané.  /**

02.07.2018 11:49:48dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Hani, děkuju za osobní vzpomínku a za vše:-) a moc zdravím tam k vám.

02.07.2018 11:45:32dát kritice tip8hanka

Ďalší skvelý príbeh zo života...kedysi mali podobné akcie svoje čaro, u nás jarmoky, rôzne oslavy boli späté s kolotočmi, strelnicami, autodromom...aj môj žalúdok protestoval, nepomohol si,  nedala som si ujsť retiazkový kolotoč...chvíľu som tam zase bola... s Rudom:)

02.07.2018 06:35:19dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Baby, děkuju ti:-)

02.07.2018 00:22:13dát kritice tipMKbaby
Žůžovní milé počteníčko :-)
01.07.2018 22:01:44dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Karle, děkuju ti!

01.07.2018 21:41:47dát kritice tipK3
redaktor prózy

S citem napsané. Má to náboj a je to dojemné. Vlastně je to hezky vykreslený příběh.

01.07.2018 21:29:01dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

vesuvanko Jani, děkuju moc:-)

01.07.2018 21:13:54dát kritice tipvesuvanka

Irenko, pěkně a živě jsi vykreslila atmosféru eletrhu, jako bych tam byla a učitelku a Rudu viděla.  (V Křemži jsem nikdy nebyla.) TIP

01.07.2018 20:21:50dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Děkuju, Evži...

01.07.2018 20:20:35dát kritice tipEvženie Brambůrková

Moc pěkné. Dobře se mi to četlo. :-) /T

01.07.2018 20:10:45dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

bixley, děkuju ti:-)

01.07.2018 19:47:37dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Na podobné akce nechodím, ale jsem ráda, když mi to někdo takhle barvitě popíše. A možná i trochu očima někoho, kdo tak úplně mezi běžné lidi nezapadá. Tip.

01.07.2018 17:04:59dát kritice tipatkij
redaktor poezie
Jj, to je pěkný moment.
01.07.2018 16:59:52dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jitko, děkuju za názor. Malá, ale pro chlapcovo chování velká změna nastala zjevením - objevením se dívenky na oválu:-))

01.07.2018 16:54:25dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Čudlí, díky:-)

01.07.2018 16:51:25dát kritice tipatkij
redaktor poezie

Dokážu se velice dobře  vcítit, jaké malé radosti tato dvojice zažívala. Po této stránce moc fajn. A asi mi to v miniatuře stačí. I když jsem očekávala ještě nějaký myšlenkový či zvratový "bonus"

01.07.2018 16:47:43dát kritice tipČudla

Hezké. /*

01.07.2018 16:41:09dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Kočkodane, měli jsme z toho náramnou bžundu...díky ti.

01.07.2018 16:17:12dát kritice tipKočkodan
Vy dva jste byli minimálně mistři evropy ve frustrování prodejců.
To já se u nabízečky dílek Gory (bez přehazovačky) znovu zastavuji i po „sežrání“ její nabídky. :-)
A Dianu jsem mezi komentujícími objevil také s radostí.
01.07.2018 15:37:53dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Karle, děkuju za hezká slova:-)

01.07.2018 15:36:51dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Zajíčku, děkuju moc:-)

01.07.2018 15:14:47dát kritice tipLerak12

Ta schopnost popsat prostředí a charakter osob, Tě zdobí! S potěšením jsem přečetl. V Křemži jsem nikdy nebyl, a dokonce o ni  neslyšel. Díky Tobě, jsem však alespoň virtuálně, rád veletrh (v jeho rozkvětu) poznal  a "navštívil."  

01.07.2018 15:02:10dát kritice tipZajíc Březňák

Psát umíš. A taky skvěle vystihuješ tu atmosféru. Dechovka s Gottem a Michalem Davidem - no fuj!!! :-D

01.07.2018 13:13:19dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Diano, velmi ráda tě tu vidím:-) a děkuji uctivě.

01.07.2018 13:08:08dát kritice tipDiana

Krásně napsáno, přímo dojemně :-)*

01.07.2018 12:23:19dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Oskare, díky, lépe bych to neuzavřela...peníze jsou až na prvním místě:-(

01.07.2018 11:59:43dát kritice tipOskar Koblížek

No jo. Autodromy lákaly a stále lákají všechny generace. I náš mladej, a to už mu je pětadvacet, na něj při pouti nezapomene. Je to takový návrat do dětství. Má sice kolena až pod bradou, ale bez jízdy domů prostě neodejde. :-)) Mně stačí klobása, čínský nudle a pivo. Bohožel to dřívější kouzlo těchto zábav se nějak vytrácí v honbě za výdělky.

01.07.2018 11:35:20dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Děkuju moc, Přemku...bohužel to tam upadá, a také Ruda dospěl...ale moc ráda na to vzpomínám:-)

01.07.2018 10:17:14dát kritice tiplastgasp

Jsem nadšen barvitým vylíčením atmosféry Křemžského veletrhu, který má svoji dloholetou tradici, zpočátku dokonce mezinárodní.  Povídka by se  dala zveřejnit v časopise Křemežsko, kam pravidelně přispívá Sláva Lhoták, Franta Sarauer a další. Křemže žije bohatým životem aktivních lidí. Trochu jsem tápal mezi čahounem a vytáhlým mládencem, ale konec vše srovnal. Jen jsem zaskřípal zuby při vzpomínce na Křemži z roku 1953. /T

01.07.2018 08:42:39dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jardo, děkuji...opraveno, díky:-)

01.07.2018 08:32:32dát kritice tiprevírník

Jeden sváteční den s autistou a jeho bývalou učitelkou. Pěkná próza.

Oprav: Ještě celý pobledlý si koupil si ...



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.