Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 430 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+13 neviditelných
Helena a její osud po letech - 9.,10.,11.,12.
datum / id14.07.2018 / 489306Vytisknout |
autorRuža z Moravy
kategoriePróza na pokračování
témaRodinné
zobrazeno473x
počet tipů1
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Helena a její osud po letech - 9.,10.,11.,12.

Helena a    její osud po letech - 9.

 

Věra pracovala v zahradnictví ve městě, zatím jen ve skladu. Díky tomu, že se vyučila zahradnicí, mohla někdy zastupovat i v malé prodejně, když žena majitele potřebovala někam jít. Věra měla i aranžerský kurz, uměla vázat kytice. Nedělala to sice už dlouho, ale právě proto byly její kytky odlišné od jiných, již moc zmodernizovaných.Přirozené, pěkné. Práce ji odvedla částečně od lítostivých myšlenek, ale touha po dítěti jí zůstala.

Vzala si prostě do hlavy, že jí Oldřich dluží o co přišla. Proč on se má těšit z dcery a syna a ona nemá nic?

A o co je horší než Helena? Jen o necelé 3 roky je starší, ale docela zachovalá. Zhubla svým žalem, což jí docela prospělo.

 

Rozhodla se, že na sebe bude dbát. Bude chodit na kosmetiku, pěkně moderně se obleče. Prodá garsonku, kterou již Oldřich zná a koupí si 3 pokojový byt někde v zahradní čtvrti. Helena při péči o děti na sebe nemá moc času, určitě je unavená a nikam s Oldou nechodí.

Věra vlastní dítě určitě mít nebude, ale možná by mohka. Dnes není tak zvláštní, když má žena po čtyřicítce dítě. Ona by rodila již po druhé, takže.. Jak to udělat? Oldu se jí svést zřejmě nepodaří.

Uběhlo pár měsíců, Helena skoro zapomněla, že měla strach z Věry. Ta se neozývala a tak vše běželo normálně. Pozdní příchody Oldy byly skoro běžné. Ani děti už kromě jednoho dne v týdnu nevozil ze školy. Naďa si hrávala se sousedovými dětmi a svými zvířátky, občas i s Jeníčkem. Byl přece jen ještě malý a batolil se u mámy.

 

Helena netušila, že se Olda občas vidí s Věrou. Nebyly to milostné schůzky, ale požádala ho jen o pomoc při zařizování bytu. Byla k němu milá, nic mu už nevyčítala. Občas mu uvařila večeři, než jel domů. Nezdržovala ho, ani se ho nedotkla. Prostě kamarádka. Někdy se potkali ve městě, když tam nakupovala. Auto si nepořídila, měla z ježdění strach a tak jí nabídl, že jí nákup odveze domů.

Doma se samozřejmě ani nezmínil, kde se zdržuje, když přijede později domů. Helenu jen mrzelo, že se moc nevěnuje dětem. Někdy se stalo, že Jeníček již spal a Naďa na něj čekala, kdy jí dá dobrou noc.

 

Jednou se vrátila z města sousedka Dáša a po chvíli, kdy se spolu bavily a hrály s Jeníčkem, se jí ptala, jestli se jí Olda zmínil o tom, že se setkal ve městě s Věrou. Viděla je spolu jít z obchodu, nesl jí dvě tašky a balík. Možná ji potkal náhodou a pomohl jí, ale to by přece Heleně mohl klidně říct.

 

Helena se rozhodla, že počká, jestli se jí Olda o tom setkání zmíní. Přemýšlela, jestli se ho má zeptat nebo raději sama zjistit , zda to byla jen náhoda, to jejich setkání a zda se to nebude opakovat. Pokud by to zapřel, nemá čisté svědomí a ona si dá pozor. Už kvůli dětem.

Klid byl ten tam.....

Olda přišel opět později, nechtěl ani jíst, prý již pojedl ve městě, protože nevěděl, kdy pojede domů. Zeptala se ho, co je nového, co známí ve městě, jestli s někým nemluvil. Víš, že na to nemám čas, abych se s někým bavil. To ji zarazilo a jako obvykle se dál nevyptávala. Ale rozhodla se, že se domluví s Dášou, pojede pro děti sama a Dáša jí Jeníčka pohlídá.

 

Pojede dříve, vyřídí si nějaké nákupy, podívá se za Hanou i do garsonky. Spojí příjemné s potřebným. Poohlídne se po městě a pak děti vyzvedne u školy. Zavolala Hance o svém úmyslu hned ráno a domluvily se až na další den, aby jí Hana mohla zjistit něco o Věře, její práci a pod.

 

Pátrací akce začala....

 

                                            xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx                              

 

Helena a  její osud po letech - 10.

 

 

ak se rozhodla, tak to udělala. Helena zjistila od kamarádky Hany, že Věra má práci, nový byt. Nehledala, kde ho má. Její výprava do města byla účelná hlavně v tom, že si vyřídila některé záležitosti v bance, nakoupila vše potřebné a pak počkala na děti a vzala je domů. Oldřicha neviděla a Věru také ne.

 

Kamarádka Hana jí slíbila, pokud by se něco dověděla, dá jí vědět.

Helena však uvažovala, že pokud by se něco dělo, bylo by asi už pozdě.

Olda byl celkem překvapený, že byla pro děti ve městě, upozornil ji, že může případně zavolat, kdyby něco z města potřebovala a nemohla to vyřídit sousedka. Že by mu vadilo, kdyby tam nečekaně jezdila?

Nějaký čas se nic nedělo. Jednou jí však Olda upozornil, že se asi zdrží déle na nějakém obchodním jednání a neví, kdy skončí. Nebylo to nic neobvyklého.

 

Bylo v tom však něco jiného. Věra den předtím poprosila Oldu, aby jí poradil s nějakým majetkovým převodem. Mělo to být něco kolem bytu. Přesvědčila ho, aby jel s ní domů. Měla připravený nějaký materiál, ale také pohoštění. Oldřich věděl, že by neměl pít alkohol, nemohl by jet domů, ale nechal se přemluvit na skleničku.

Povídali si, vzpomínali, Věra mu nakonec ukázala fotky jejich společného syna. Byl na Oldřicha dost podobný a Oldřich s překvapením zjistil, že na fotkách z ranného dětství připomíná hodně jejich Jeníčka.

To mu připomnělo nynější rodinu a chtěl se zvednout a odejít. Uvědomil si, že pil. Nezdálo se mu ale, že moc a přitom se mu nějak motala hlava. Věra ho přemluvila, ať se nají, že ho to přejde. Zřejmě měl hlad a proto alkohol dost působil.

 

Měla svůj plán. Pokud se jí ho podaří opít, pokusí se ho svést a třeba přijde do jiného stavu. Pokud se jí to nepovede, bude stačit, aby usnul a po probuzení bude dělat Věra, že se spolu vyspali a on to již neví.

Bude potom předstírat, že přišla do jiného stavu , rozbije mu manželství a pak si ji ještě rád vezme . Bylo to podlé, ale ona byla přesvědčená, že má na něho právo.

Mohl by později požádat o opatrovnictví dcery nebo syna, ona by jako ,,potratila" a o jeho dítě by se mohla starat.

 

Zkoušela na něj zapůsobit, ale Olda čím byl starší, byl rezervovanější a na její okaté svádění nereagoval. Věra si asi nepamatovala, že už byl chladnější i v jejich manželství. On miloval hlavně tu první Věru ještě za svobodna a po krachu jejich vztahu byl jako vyhořelý. Takže jí zbylo druhé řešení.

 

Olda opravdu usnul po míchaném poháru, kam nenápadně Věrka dala prášek, který měla předepsaný od doktora na uklidnění.. Měla připravený polštář a deku, takže jej jen uložila na upravený gauč, stáhla mu kalhoty, košili jen rozepla a převlékla se do noční krátké košilky. Pak šla spát. Nařídila si budík , aby vstala o hodinu dříve než obvykle.

Tak se také stalo a když se Olda probudil, ještě napolo omámený, našel ji vedle sebe na gauči, jakoby se zrovna také probudila.

Začala se chytat za hlavu:

"Co jsme to, Oldo, udělali? Ten zatracený alkohol a vzpomínky způsobily, že jsme se pomilovali. Co když se něco stalo? Ochranu jsi neměl. Byl jsi jak zblázněný. Copak toho doma máš málo?"

No, pěkné divadélko Věrka zahrála, Olda byl celý tumpachový. Nevzpomínal si na nic. Byl ale vysvlečený, dokonce i trenýrky měl poněkud doleji. Nebyl si jistý.

Co bude dělat? Jak toto dopadne? Vstal, umyl se a urychleně opustil byt Věry, koktaje jen nějakou výmluvu. Zapřísahal ji, aby to zůstalo mezi nimi. Později se sejdou a rozeberou situaci.

 

Jel do práce, udělal si silnou kávu a zavolal Heleně. Omlouval se, že nemohl jet večer domů. Potkal kamaráda Emila, který jim byl za svědka na svatbě, trochu se napili a on u něj na hotelovém pokoji na přistýlce přespal. Chtěl jí zavolat, ale měl strach, že by vzbudil děti. Může se Emila případně zeptat, pokud mu nevěří.

Bylo mu trapně, ale musel pak zavolat Emilovi, aby ho případně neshodil, že mu pak vysvětlí co a jak. Helena nic neříkala, tak se prozatím uklidnil.

                                                         
                                                               xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 
Helena a její osud po letech - 11.
 
 

Olda neměl čisté svědomí, ale přesto si byl skoro jistý, že s Věrou nic takového,  jak říkala, neměl. Bylo mu jasné, že se s ní nesmí stýkat, raději se jí vyhýbat a pokud bude tvrdit, že je těhotná, bude chtít potvrzení od lékaře, kam s ní sám zajde. Nebude riskovat, aby se mu rozpadla rodina, kvůli ženě, ke které již opravdu nic necítí. Jen možná soucit s jejím neštěstím s rodinou.

Nakonec, ani mu neřekla, že mají spolu syna. Mohli to vyřešit jinak, od matky mohl odejít jinam. Ona to vyřešila po svém, tak nemůže svalovat vinu na něho.

 

Helena něco tušila, ne však to, co na ně připravila Věra. Ta již nechtěla couvnout a řekla si, že počká tak měsíc a půl, aby mohla Oldovi "sdělit radostnou novinu" a postavit ho před rozhodnutí, aby to sám Heleně řekl, jinak si s ní promluví sama.

Několikrát chodila kolem banky, kde Oldřich dělal, chtěla ho jako náhodou potkat, ale on ji zřejmě zahlédl a vyhnul se setkání s ní. Zavolala mu, ale vymluvil se na odvoz dětí ze školy.

Uplynul zase nějaký čas a Věra začala konat. Zavolala Oldovi, že má pro něj vážnou zprávu, nutně s ním potřebuje mluvit. Domluvili se, že si vezme osobní volno a sejdou se hned jak ona půjde z práce. Olda musí brzy domů.

 

S vážnou tváří a nadějí v hlase mu sdělila, že to jejich "uklouznutí" bude mít následky a on ať nepočítá s tím, že by si dítě nechala vzít. Je to její poslední příležitost a ona je šťastná, že to je právě s ním. Zůstal jako opařený.

To není možné, podle určitých poznatků z rána toho inkriminovaného dne si byl jistý, že s ní styk neměl. Ona má tolik drzosti mu toto tvrdit. Pokud je v jiném stavu, tedy ne s ním. Také jí to hned řekl. Navíc ji ujistil, že s ní případně zajde k lékaři a pokud bude v jiném stavu, bude pak žádat test otcovství.

 

Věra mu ale drze řekla, že to je všechno pěkné, ale jak se to bude líbit Heleně? Bude s ním ještě chtít žít? Ať se jí zkusí zeptat sám. V duchu si řekla, že nebude čekat, zda to udělá a s Helenou si promluví sama.

Tentokrát však Olda uvažoval a jednal rychle. Ještě týž večer řekl Heleně, že si s ní musí o něčem promluvit. Dali spát děti , Helena uvařila čaj a sedli si do pokoje.

 

Vysvětlil jí svůj vztah k Věře, pověděl jí o jejím nadbíhání a nakonec i o tom, jak byl u ní, něco vypil a probudil se až ráno. Omluvil se Heleně, že jí lhal a ujistil ji, že s Věrou opravdu nic neměl.

Helena nejdříve mlčela, přišlo jí líto, že k ní neměl dříve důvěru a nechal to dojít tak daleko. Její předtucha se naplnila. Nakonec jí řekl i o dnešní zprávě Věřině. Nevěří, že by byla těhotná, ale pokud měla někoho jiného a chce to svést na Oldu, nechá udělat test otcovství a dokáže, že to není jeho.

Řekla mu, že mu věří a pokud se s ní Věra spojí, nebude jí dávat žádnou naději na to, že by se s Oldou rozvedla. Uvidí, co na to řekne. Helena chce za každou cenu udržet rodinu, zachovat tátu dětem.

Oldřich jí byl vděčný za rozumný přístup a jejich rozhovor ukončilo mazlení a ujišťování o vzájemných citech..

 

                                                    xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

Helena a její osud po letech - 12.

 

Zdálo se, že manžele Oldřicha a Helenu a jejich děti již nic nemůže ohrozit. Život běžel dál.Oldřich se s Věrou nestýkal, úspěšně se jí vyhýbal a  vypadalo to, že to  vzdala.

Helena se nyní věnovala dětem a dále podnikala doma a částečně i ve městě. Musela jezdit vyřizovat určité záležitosti do města, ale vždy to spojila jak s nákupy, tak odvozem dětí ze školy. Nejednou se stalo, že Olda skončil dříve, zavčas jí to dal vědět a ona ho vzala domů sebou. Ten den se ráno svezl klidně i autobusem a vzal sebou děti.

Jednou dopoledne si Helena chvilku hrála s Jeníčkem na zahradě. Za plotem stála Věra a dívala se na ně. Helena si povšimla, že nevypadá na těhotnou. Byla připravena na dost nepříjemný rozhovor. Věra se ozvala, pozdravila a ptala se, jestli může dál.

 

Helena se ohradila, že spolu nemají o čem hovořit. Po Věřině podrazu na Oldu s ní nemíní o ničem diskutovat. Vše ostatní jí případně vysvětlí Olda, bude-li potřeba. Ona by jí jen doporučila, aby se zaměřila na jiného, volného muže. Rozbíjet rodinu nepřináší štěstí. Věra strnule naslouchala, Heleně připadala divná. Slzy jí zaplavily oči, otočila se beze slova a odešla.

Helena nevěděla, zda má Oldovi říci o návštěvě Věry, nechtěla jej znepokojovat. Myslela si, že snad nebude nic následovat.

 

Jednou jela Helena opět do města. Zavezla děti už ráno do školy, Jeníčka jí hlídala Dáša, takže měla k dispozici celý den. Navštívila opět Hanu, popovídala jí o všech událostech. Hanka ji sice uklidňovala, ale tak trochu se sama bála, zda se Věra tak lehce vzdá. Podle jejího jednání se jí jevila vyšinutá. Heleně to však neřekla. Rozloučily se se slibem, že Hanka někdy přijede k nim na návštěvu.

Odpoledne Helena zamířila ke škole. Když zahýbala na boční cestu, najednou se jí pod auto zhroutila postava. Helena okamžitě zabrzdila, ale nárazu už nezabránila. Vedle auta ležela Věra. Znala cestu, kudy Helena jezdila ke škole, čekala tam již několikrát a vždy se schovala, aby ji Helena nezahlédla.

 

Měla opět hrozný plán. Když se jí nepovedlo rozdělit Oldu s Helenou, vymyslela způsob, jak Helenu od rodiny dostat. Nechá se od ní šikovně zranit autem. Řekne, že se jí chtěla Helena jako sokyně zbavit, ta bude potrestána za pokus o vraždu a tím se jí zbaví. Oldovi bude Věry líto, sblíží se. Navíc mu řekne, že tím nárazem přišla o dítě.

 

Vymyšleno to měla sice dobře, ale nepočítala se všímavostí lidí. V obchodě naproti místu, kde se to stalo, zrovna prodavačka čekala u dveří na dceru, která měla za ní přijít, takže viděla celou událost.  

Cesta byla volná, když Helena vjížděla, Věra postávala na chodníku a když viděla auto s Helenou otočila hlavu na druhou stranu, jakoby přehlédla to auto a doslova sebou hodila do cesty. Náraz ji odhodil bokem, Helena okamžitě zastavila a přivolala mobilem záchranku a policii. Prodavačka vyšla ven z obchodu a nabídla  policii i  Heleně svědectví o události a nevině Heleny.

 

Helena musela jít na služebnu sepsat protokol. Věru odvezla záchranka. V nemocnici byla vyšetřena, měla naražený bok, nějaké odřeniny, vnitřní zranění neměla. Padlo tak i její tvrzení, že je těhotná. S tím nepočítala.

Helena zavolala Oldovi do práce, aby odvezl děti domů, krátce mu vylíčila co se stalo.

Celá událost měla ten důsledek, že mohla Helena žalovat Věru za ohrožení života, neboť mohla i havarovat. Měla jen poškozené auto a trochu naražená kolena a lokty, jak náhle zabrzdila.

Helena navštívila Věru v nemocnici, kategoricky jí vysvětlila, že by ji mohla zažalovat, ale neudělá to jedině pod slibem, že Věra už se v jejich životě neobjeví. Měla by se léčit, není normální. Helena ví, že události minulého života ovlivnily její myšlení, ale to Věru neopravňuje k zasahování do jejich rodiny.

 

Věra to slíbila, byla zklamaná, nešťastná, ale volnost jí byla milejší než soudní jednání. Slíbila nahradit škodu na autě a řekla Heleně, že bude lepší, když se odstěhuje do jiného města, aby se již nikdy  s členy její rodiny nesetkali.

Její činy tak zůstaly vlastně nepotrestány, ale Helena neměla zájem komplikovat si život chozením po soudech. Nakonec Věra potrestaná byla nezdarem plánů.

Snad už budou moci v klidu vychovávat děti. Nebyli již nejmladší, ale rodina, kterou konečně oba měli, byla jejich životním cílem.


 

Konec.

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

18.07.2018 11:27:54dát kritice tipJosephina

hepáč! něco takového jsem teď potřebovala, díky! --- (bohužel nešťastných vyšinutců mezi námi přibývá - měla by se zbudovat, na venkově i ve městech Krizová centra duševního zdraví - aspoň na vesnici v rámci nějakého spolku žen ...?)

15.07.2018 19:02:55dát kritice tipVečný snílek

Ruženka, prečítala som to. Každý deň som dala po štyri kapitoly. Obdivujem ťa, že dokážeš takto písať, bez priamej reči, len ako rozprávačka. Ja by som to asi nedokázala. Potrebujem tam mať aj dilógy a tým sa mi posúva dej. 

 

  Ale kto to dokáže aj takto, tak prečo nie?



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.