Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+10 neviditelných
Nikdy jsem o tobě neuvažovala jako o ženě
datum / id15.07.2018 / 489318Vytisknout |
autornascheanou
kategorieMiniatury prozaické
témaKaždodenní
zobrazeno268x
počet tipů4
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Nikdy jsem o tobě neuvažovala jako o ženě

 

 

Ležela jsem pod peřinou, pod polštářem Možnosti noci, vtrhla si do pokoje a nakláněla se nad taškou plnou sladkostí. Měla jsi krátkou, modrou noční košili, růžové kalhotky. Nikdy jsem o tobě neuvažovala jako o ženě. Dnes se poprvé dívám na tvé jeté spodní prádlo, hubené nohy jako tyčky čerstvě zapíchnutého plotu. Zaujaly mě faldy, povadlá kůže pod zadkem, vrásky, které se objevují i na tak nepřístojných místech.

Je ti dvaaosmdesát, máš bílé, nalakované vlasy, kulaté tváře, hrudník jako tělo jablka. Hodně se ptáš, tvé otázky zůstávají z mé strany nezodpovězeny. Nevím přesně, o čem s tebou hovořit. 

 

Od té doby, co zemřel, jsi zvlaštním způsobem scvrkla, zněžněla, nepřitozeně zjemněla. Asi za to může tvá neotřesitelná víra v Boha. Říkáš, že už se brzy setkáte. Nad rakví jsi neplakala. Skovávala ses v černém kloboučku v první lavici, držela ses kostelního dřeva. 

 

Ptáš se mě často "tak co" a aby řeč nestála, odpovídají Oni. Jako sehraná dvojice dostávají ve stejných momentech záchvaty smíchu, které mi nepřipadají vtipné. Krčím se na židli a loupu vařené brambory, odbíhám kouřit na dvůr, čistit si zuby do prosvětlené koupeny s otevřeným oknem. Nikdy jsem si nepřála víc Zmizet. Nebýt teď a tady. 

Dojídám uzené maso s příliš tlustou kůrkou, popadám čerstvou meruňku, kterou půlím. Balím kufry, do batohu naházím potřebné propriety - hygienickou tašku s léky, Možnosti noci, špinavé prádlo, deník, skoro vybitý telefon. Vyrážím na autobus, u řidiče naházím drobné do automatu, zmateně se přeřeknu. 

Můj vlak má pětadvacetiminutové zpoždění. Sedám si před nádraží, znovu kouřím, sleduju nudného muže, který zoufale krmí nemocné holuby.  Děčín je prapodivné město, říkám si v duchu a típám cigaretu o rozpálený schůdek. 

 
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

27.07.2018 14:48:19dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

 (Ne)smyslnost první věty vyvolává otázku, je-li to záměr nebo je-li v ní  tolik překlepů či gramatických nepřesností (chybějící interpunkce?)  Přitom mám dojem, že je ten textík plný citu a stačilo by mu (textu)  věnovat o málo víc péče, aby ten cit nebyl přebíjen neporozuměním.  Přeju ti, aby to jiní, méně pedantští čtenáři přijali lépe.  Nebo s tím ještě něco udělej.  



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.