Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

z dopisů Kačce 2.

23. 07. 2018
9
14
773
Autor
agáta5

... a jinak jsem tak nějak v klidu, trošku se musím chechtat, protože ten D. je fakt tomu P. podobnej, možná jsou nevlastní bratři - ubrečený bratři. Představ si, že když ode mě v sobotu odjížděl a já byla naštvaná, tak mu ten den kleklo auto – motor v čudu. Úplně se rozložil – tedy D. se rozložil. Tak jsem si zase vzpomněla, na co jsem myslela, když odjížděl do lesa a já pro zedníka… no asi jsem mu nepřála nic hezkýho a zase se potvrzuje ta moje čarodějnická intuice, že si nesmím nic přát, nebo všechny odrovnám a nikdo tady pak nezbyde… a mohlo to bejt tak krásný.
Příště si toho mužskýho raději sama vyčaruju.  Teď studuju tarotový karty, to je taky nářez, to ti povím…fakt hustý.


x


Mám v hlavě povídku, mohli bychom jí zase napsat spolu, začíná to totálním krachem na zemi, všechno hoří, lidi umíraj, pár se jich zachrání nějak a nakonec pointa je, že to není válka, ale někdo si s naší zemí hraje. Něco jako malá zemička a v ruce jí má malej kluk a strká do ní hořící sirky... pod postelí… trochu horor…  Posílám ti malej začátek pro opravy a tak, dej tam toho tvýho Kinga… ju? Čiň se, ať už jsme slavný, ju?  Je to trochu z jinýho soudku, ale zajímá mě, jestli se dá sugestivně popsat země-koule v ruce nějakýho malýho psychopata, co si hraje se sirkama pod postelí.  Něco jako „zahlídl na tý malý kuličce pohyb, natáhl se blíž… že by mravenci? Tak je tedy vypálím… hele jak se vlastně píše apokal-yi-psa tvrdý něbo měkký… asi tvrdý… víc mi tam sedí…


x


Dalajláma řekl, že být šťastný není záležitostí osudu, ale volby... Že by člověk měl pečovat o své myšlenky, neboť se z nich stanou slova. Ze slov skutky a z nich zvyky, které nasměrují celý život.

Svatá pravda!


x


Dneska jdu pro šípky a hrušky, je sice hnusný počasí, ale vezmu si teplou bundu. Těším se na to, už cítím ty hrušky voňavý a šípkový čaj…cejtíš to taky?
Včera v noci se mnou mluvila duše. Fakt, nekecám, no a mozek jí normálně oponoval, až mě to vzbudilo. Nejdřív jsem zapomněla o co go, ale pak mi to došlo. Je ta moje cesta ke klidu opravdu moje cesta nebo jsem podlehla nějakým bludům a zblbla jsem se celá? No tak mozek říká, že jsem schíza celá a moje duše mě uklidňuje, že no a co, i kdyby to byla schíza, tak je nám oboum dobře, tak to nedrásej… tak vidíš,  budeš ke mně chodit do blázince na návštěvy????


x


Sakra ten Formánek je formát… for je for…


Myslím, že román by měl zaujmout na prvních deseti stránkách, povídka v prvním odstavci.
   Ale vy jste bůh svého příběhu, můžete si dělat, co chcete, jen musíte dodržovat logiku. Nepíšete realitu, realita je pouze hlína, z níž hnětete svůj svět - lež, která možná zobrazí pravdu.
   Většinou je nejlepší to první, co vás napadne.
   Píšu sám sobě, musí mě to bavit. Neexistuje žádná dokonalost. Pokud nenacházím v mozku další výraz, tak na to kašlu a píšu dál.
   Tak naposledy: Piště srozumitelně. Mě baví psát podle skutečných příběhů. Něco odřežu, něco přidám.
   Ale klidně si jen fabulujte, nejlépe však do konkrétního, vám známého místa. Čtenáře však vždy zajímá děj, ne krajina...


Prej hlína… že on mě zná?  Jemu se to řekne, když má o čem psát a zažil tolik věcí… prostě to má od boha a já tady v tom ohraničeným království jen páběrkuju ... i když… toho jaguára, co o něm psal, bych možná taky zvládla…
jenže on to píše tak lidsky, že jsem z něho celá rozechvělá…


Asi si vyčaruju Formánka… včera jsem koupila konečně ty černý svíčky na to vúdú… sice mě Maruška odrazuje, že je to nebezpečný, ale znáš mě… D. mi sehnal doopravdickou lebku, čistou, neboj, žádný maso jsem na ní neviděla ani s lupou…


A taky mě napadlo, když jsem toho For. poslouchala, jak mluvil o těch chatrčích na nohách a dětech, co do určitýho věku nemůžou ven, protože by je sežral had… to by bylo fajn pro naše děti, aby seděly doma a nikam nemohly a nic by se jim nestalo a já bych už byla nafurt klidná a spokojená… ach ty děti jedny… jenže oni v těch chatrčích i kaděj… to pak asi musí splachovat těma dírama, co maj v podlaze.. to musí být smrad asi.. o tom For. Nemluvil a já se ho zapomněla zeptat. Nočník jsem na těch diapozitivech tedy nikde neviděla, ani záchod…


x


Přemýšlím poslední dobou o Stopaři...zrovna dnes ráno...vstala jsem a koukám z okna...před barákem se nám pásl srnec. Úžasná podívaná. A já si najednou představila Stopaře, jak je v podřepu opřený o strom a pozoruje ty velké srnčí oči a hned se mi v hlavě roztančil příběh. Co takhle zase napsat pár stránek? Už by mohl jít zase dál po stopách toho srnce… už slyším, jak křupe sníh a větvičky těch smrků kolem…  a v dálce vyjou vlci – bílý vlci s nádhernýma hnědýma očima…
 

 


14 názorů

agáta5
13. 12. 2018
Dát tip

:))))))) ty mě vždycky potěšíš


Silene
13. 12. 2018
Dát tip

Víš proč se, Ag, píše pořád dokola už dávno sepsaný? Zaprvý jsme se z homo sapiens nikam dál nevyvinuli a zadruhý někdo to inkriminované (pozapomenuté až zapomenuté) téma pro nové a další generace přece objevovat musí! Ony jsou navíc povětšinou původní jazykové i podkresové reálie soudobcům natolik nevcititelné, že by se beztak zchystávalo revidované, komentované a kritické vydání. 

Hele, a to stojí tak příšernejch peněz a vědců, že akademie věd a academia to prostě nemůžou všecko utáhnout, spnzoring nesponzoring.

Takže jestlipak napsat znovu není zkrátka simply clever?


agáta5
27. 07. 2018
Dát tip

bejby, to bys nedočet :))))


MKbaby
27. 07. 2018
Dát tip
Já si takhle čtu a von je najednou konec... fakt by to chtělo knihu :-)

agáta5
24. 07. 2018
Dát tip

ahááá, já si s tou apokalypsou pohrávám už hrozně dlouho, mám tady rozepsaný asi tři povídky s podobným tématem a vždycky se dozvím, že už to někdo vymyslel a sepsal, jako tohle ... až je to divný... ale asi je to tak udělaný, že všechno už tu jednou bylo a my se jen opakujeme a myslíme si, jak jsme originální..

dneska běžela podél silnice srnka... já jela autem a ona běžela vedle mě... bylo to jako z reklamy... kdo je rychlejší :)  tak jsem zastavila a ona popoběhla, trochu se zarazila.. jakože, co je, tak nám to spolu šlapalo... a byla pryč...  to je hlavolam!


jen takový hlavolam,no...:o) apokalypsa v jiné verzi...:o)


agáta5
24. 07. 2018
Dát tip

jsem moc ráda, že čtete a že nevyjete :))

kvíčalo, všechno je přece pravda pravdoucí :)))

s panem Formánkem jsem se osobně sešla, byl to nádherný zážitek, jeho jaguára, co napsal a distribuoval asi za dvanáct hodin ... čeče dokonce sehnal i letadlo, co to odvezlo i někam do Brna... mám s jeho ubezpečením, že svýho anděla mám.. je to formát :)

kniha, kniha... tyhle ukecánky jsou jen pro vaši potěchu, pořád mám ještě práci s jinými věcmi, kterým dávám přednost... psaní je jen takové okrajové, když potřebuju něco říct :))

Kájo, tys mě potěšil vážně .. prej rande... a co kafe, no??? na správným randeti se pije kafe přece:

 

a kopali psa? aleši, mám asi dlouhý vedení.....???? help!  (a všímáš si, že ten svůj handicap vůbec neskrývám.. přiznávám se, že jsem trouba bez mučení :))


Kočkodan
24. 07. 2018
Dát tip
Já jsem ze tvého dílka nevyl.

Lerak12
23. 07. 2018
Dát tip

Dopisy nebo deníček- je to jedno! Když Tě jdu číst, jdu na rande. Je to o  pocitu. Očekávám, že si s Tebou litrárně užiju a někdy komentářem se vyznáme. I trochu srandy, když splín není zrovna doma. Tak zas příště. Bylo to prima.


atkij
23. 07. 2018
Dát tip
Jo, tarot...obcas vyjdou veci...a pak se fakt stanou, az je cloveku krasne ouzko:) Formanka si musim docist, zatim jen Umrel jsem v sobotu. A s tou knihou, jakze pise a.n., svata pravda:)

revírník
23. 07. 2018
Dát tip

Takový psaní mě strašně baví číst. To bych mohl furt. Dobře tě pan Formánek navádí.


Gora
23. 07. 2018
Dát tip

Hm, Formánek - autor je bezva, a tarotové karty taky...s těmi dírami jsi mne pousmála:-))

Umíš zaujmout, i kdybys psala o zdánlivých maličkostech, tedy aspoň nás, tvé věrné čtenáře :-)

Ta tvá prozaická knížka by se takhle mohla jmenovat -  Z dopisů...


ti to říkám pořád, že máš napsat knihu...:o) klidně bez ladu a skladu, přesně jako tohle, nebo tam třeba přidej datumy, aby jako měl čtenář pocit, že sleduje deník, jenže ve skutečnosti je to jedno, přeci...jen se necháváme rádi unášet těmi tvými proudícími myšlenkami a slovy...

a kopali psa.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru