Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seIva- dcera Blaženy 6.,7.,8.,9.,10..
27. 07. 2018
0
6
1043
Autor
Ruža z Moravy
Kapitola 6.- Rodina Ivy.
--------------------------------
Jak běžel čas, Iva si v Anglii zvykala čím dál více. S maminkou a bratrem se vídala jen dvakrát do roka u nich a jednou v roce jezdila Blažena za nimi do Anglie. Mezitím ji navštívila i celá bratrova rodina, také Jiřího bratra Fredyho s rodinou uvítala na pár dní.
Její " anglická rodina" byl Fredie a Mary-Anne a zvláště její děti, které u nich byly jako doma, si na ně tak zvykly, že jim stále říkaly dědo a babi. Mluvily s nimi anglicky, doma s maminkou česky, ale učily se postupně i německy.
Stala se ještě jedna dost podstatná věc. Michael požádal Ivu o ruku. Chodili spolu již dost dlouho, děti ho měly docela rády a tak to vypadalo, že Iva nebude dlouho váhat.
Svěřila se Mary-Anne, se kterou byly dobré přítelkyně. Udivilo ji, že ta není moc nadšená z toho, že by se Iva měla vdávat. Dlouho mlčela, dívala se na Ivu a pak řekla:
"Ivo, ty se vdáš a co když ti manžel řekne, že chce bydlet někde jinde? Chyběla bys mi a hlavně děti. Taky mám strach, že to můj muž neunese. Není ještě v pořádku a hodně se na vás upnul. Co když to s ním tak zamává, že to nepřežije."
Iva ji ujistila, že se tak nestane.
"Také jsme u vás obou zvyklí. Myslím, že Michael o ničem podobném neuvažuje. Bylo by ale dobré, abych sňatkem získala anglické občanství, české bych si nechala také. Děti jsou narozené v Čechách, mají občanství české. Pokud by je Michael adoptoval, měly by také oboje."
O té adopci Iva zatím dosud neuvažovala, nechtěla natolik děti ovlivňovat, také nevěděla, co by na to řekla její rodina.Měla o čem přemýšlet. Chtěla ale Marii-Anne uklidnit, proto se o ní zmínila.
Frediemu se ozval vzdálený příbuzný z Ameriky, o kterém dlouho neslyšel. Měl dospívajícího syna Johna, který studoval ekonomii a chtěl jet do Anglie na zkušenou, alespoň přes prázdniny. Myslel si, že by ho Fredie mohl ubytovat u nich. Fredie i Mary-Anne byli zvědavi, co je zač, tak souhlasili, dokonce poprosili Ivu a Michaela, aby se Johna ujali.
Ivě se zase ohlásila Zora, která již dokončila studia a chtěla si udělat poslední prázdniny, než nastoupí do zaměstnání. Pozvala ji tedy a přislíbila jí ubytování. Po příjezdu jí oznámila, že má v Anglii svůj účet z doby, kdy dělala chůvu dětem a Iva jí na něj ukládala peníze. Zora byla ráda, že může být samostatná a neobtěžovat Ivu, nenechat se případně živit. Chtěla si původně najít brigádu alespoň na půl úvazku a mezitím poznávat Anglii.
V průběhu těch prázdnin se však Iva nemohla moc věnovat ani Johnovi, ani Zorce, dokonce byla ráda, že může děti zavézt k matce do Čech. Frediemu se přitížilo, Mary-Anne o něj musela ještě více pečovat a Ivě nezbylo nic jiného, než s Michaelem pracovat ve firmě. Zatím museli odložit i myšlenku na svatbu, ke které již Iva svolila. Termín stanovili na podzim, ke konci října. Mamince Iva slíbila , že pro děti přijede i s Michaelem, aby ho poznala blíže.
Bylo pro ně všechny velkou pomocí, že se o Johna postarala Zora, která se více vyznala ve městě i okolí, byla přece už starší, odpovědnější a chtěla se navíc pocvičit v angličtině.
Chtěla vzít Johna také do divadla, ale nevěděla, jak sehnat slušné lístky, v předprodeji již nebyly, tak požádala Ivu, zda by jí nepomohla. Ta to nechala na Michaelovi, potřebovala strávit večer u Mary-Anne a Fredieho a poreferovat více o firmě. Michael se rozhodl, že do divadla zajde s Johnem a Zorkou. Využili předplacené lóže Fredieho a Mary-Anne, kteří již dlouho v divadle nebyli, tak jim místo nabídli.
Kdyby tušili, co ten společný večer způsobí, určitě by to neudělali, nebo by poslali Ivu s nimi.
Zora se ten večer zamilovala do Michaela. Nevadil jí věkový rozdíl, viděla v něm zralého, pěkného muže. Nevnímala vůbec děj, po očku si Michaela prohlížela, až si toho všiml, ale dělal, že to nevidí. John se trochu nudil a všiml si, že ho Zorka skoro nevnímá, když se jí něco zeptá. Neznal ještě všechny skutečnosti, dokonce nevěděl, že si má Michael brát Ivu, tak z toho měl jen potají legraci, nedal však nic najevo.
Zora věděla, že Michael chodí s Ivou, to jí neušlo, o termínu svatby ale ne. V tom okamžiku jí to ale bylo jedno. Myslela si, že Iva má více možností než ona. Sebevědomé, sobecké mládí.
Kdyby tušila, co vše způsobí, možná by uvažovala jinak....
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Kapitola 7. - Komplikace.
----------------------------------
Zora se snažila dostat co nejblíže k Michaelovi. Nenápadně, jako náhodou se ptala Ivy, jestli neví o nějakém hlídání dětí, nějaké školce či prázdninovém hlídání v rodině, kde musí i v prázdninách oba rodiče dělat. Věděla o dětském koutku ve firmě a doufala, že to Ivu napadne, a nabídne jí tam místo. Mohla by dát některé pracovnici dovolenou a Zorka by ji mohla nahradit. Má na to vzdělání, jazyk zná a ona by byla tak blíže Michaelovi. O tom se však nezmínila. Hádala dobře, Ivu to opravdu napadlo a udělala to.
Zora byla nadšená. Bude mít přístup do firmy, kde dělá také Michael.
Byl dost překvapený, když Zoru ve firmě potkal a zjistil, že pracuje ve firemním dětském koutku. Nepovažoval to však za nic závažného.
Zora se zcela samozřejmě přidala k Ivě a tím i k Michaelovi, když šli spolu na oběd. Snažila se být vtipná, často se na něco Michaela vyptávala. Iva si toho nakonec všimla, také toho, že Zora začala na sebe více dbát. Odložila ležérní mladistvé oblečení a oblékala se sice ne příliš draze, ale docela vkusně. Slušelo jí to.
Všiml si toho i Michael, ale pokud srovnal elegantní Ivu a mladou Zorku, v duchu si řekl, že Iva se pro něho hodí více. Miloval ji pro její milou, spolehlivou, smířlivou povahu. Líbila se mu jako žena. O Zorce neuvažoval jako o možné partnerce a o nějaký vztah, byť jen nevinný flirt, opravdu nestál. Čekal jen, kdy se Zorka nějak prozradí a chtěl jí dát jasně najevo, že s ním nemá počítat. Dál dělal, že její stále průhlednější narážky nechápe. Divil se, že si jejího chování nevšimla Iva.
"Ivo, není ti divné chování Zorky vůči nám? Nevšimla sis, že se nějak víc vnucuje? Tobě to nevadí?" Zeptal se jí jednou, když náhodou seděli o samotě a pili čaj.
"Všimla, ale nejdříve jsem se tomu v duchu usmívala, pak jserm nechtěla dát najevo nějakou žárlivost. Řekla jsem si, že vás oba vyzkouším, při nějaké příležitosti. Po zkušenostech s Jiřím, bych v žádném případě ani náznak nevěry již netolerovala. Všímala jsem si vás nenápadně více, než kdysi Jiřího s Jamie a zjistila jsem, že neprojevuješ vůči Zorce více pozornosti než je obvyklé a její společnost sám nevyhledáváš. To mne uklidnilo. Tedy zatím, ale varuji tě." Zasmála se, ale její oči říkaly, že to myslí vážně.
Vzal ji do náruče a mezi polibky ji ujišťoval, že má rád jen ji, nikdy ji nezradí.
Michael s Ivou také seznamovali trochu Johna s chodem firmy. Pomáhal při různých pracích v odděleních, byl docela šikovný a o všechno se zajímal. Ivu napadlo, jestli nebyla jeho návštěva u příbuzných záměrná, ale nevadilo jí to. Doba, než vyroste a případně vystuduje Ivo a Mary je dost daleko, ona o vedení firmy nijak zvláště nestála, takže by dokonce Johna po ukončení studia ve firmě uvítala.
Bavila se dokonce o tom s Michaelem, ten moc nadšený nebyl, ale nedal to najevo. Snad potají doufal, že by se mohl stát časem zástupcem šéfa, pokud si vezme Ivu. V průběhu dalších událostí však na tento problém pozapomněl.
Chystali se společně do Čech za maminkou a dětmi. Nemínili tam být déle než 4-5 dní. Zajistili chod firmy, pomoc Mary Anne a Frediemu, John slíbil, že se jim také bude více věnovat. Počítali, že i Zorka se zapojí. Proto je dost překvapilo, že přišla s prosbou, aby ji vzali sebou, že by chtěla navštívit rodinu. Iva přemýšlela, co tím Zorka sleduje, ale nepřišla na nic neobvyklého.
Zorka chtěla rodiče informovat o tom, že se v Anglii zamilovala a předpokládá, že by tam zůstala. Nepřišlo jí na mysl, že by ji Michael mohl odmítnout. Je mladá, docela hezká. Iva je přece starší a má dvě děti, tak jaké mít ohledy? Měla společnou fotku s Ivou i Michaelem a chtěla rodičům tvrdit, že on je ten její vyvolený. Na fotce je s nimi starší kolegyně.
Připravila by si tak u rodičů situaci, aby se nedivili, kdyby se z Anglie nevrátila. Doufala, že to nějak dopadne a ona tam najde své štěstí...
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-
Kapitola 8. - Všechno je jinak.
-----------------------------------------
Zora byla zklamaná. Seděla v letadle přes uličku od Ivy a Michaela a koutkem oka sledovala, jak se spolu šeptem baví. Snažila se občas na sebe upozornit nějakým bezvýznamným dotazem, ale po krátké odpovědi se Michael otočil zpět k Ivě.
Iva se těšila na děti, na maminku i ostatní. Doufala, že se mamince bude Michael líbit. Naučila ho pár českých slov, aby maminku překvapila a mohly se jeho snaze spolu smát. Po příletu si pronajali auto a zavezli nejdříve Zorku domů. Bydlela v nedalekém městě, takže byli brzy doma u maminky. Přivítání bylo velice radostné jak ze strany maminky, Martina, tak dětí. Nemohli se už maminky i Michaela dočkat.
Blažena si Michaela prohlížela, musela se jeho českému pozdravu usmát, líbilo se jí, že se snaží.Odpočinuli si, pojedli a sedli si společně za domek pod pergolu, kterou Martin vybudoval a Blažena na ní vypěstovala popínavé růže i jiné květiny. Vyprávěli si dlouho, děti už dávno šly spát.
Mluvili dost o budoucnosti, o svatbě. Chtěli ji sice jen malou, ale měli by rádi na svatbě nejen maminku, Martina, ale i bratra s rodinou. Mohli by si udělat výlet do Anglie, protože kvůli Frediemu a Anne -Marie by měla být svatba v Anglii.
"Víš, mami, bylo by to jednodušší. Je tam velký dům, možnost zadat agentuře všechny záležitosti kolem svatby a mohli bychom se věnovat vám, celé rodině. "
"Pokud tam všechny chcete, jak říkáš, tak to moc malá svatba nebude, že? Nebudu tam vypadat jako chudá příbuzná?"
"To určitě ne, umíš se upravit a neboj, netahej sebou moc šatů, dokoupíme na místě co bude třeba."
"Tak to ani náhodou, musím provětrat svoje dva kostýmky a docela elegantní plášť, když to bude na podzim. Stejně ta halenka, cos mi přivezla je asi určená do kostýmku, že jo?" Ještě chvíli probíraly podrobnosti a ani si nevšimly, že Michael v křesle usnul.
Mezitím Zorka mluvila s rodiči o možnosti zůstat v Anglii. Ukázala jim fotku, kde byla vedle Michaela a Ivy. Byl mezi nimi, tak si troufla tvrdit, že patří k ní a Iva je prý jen kolegyně, podřízená Michaelova. Nedokázala však moc lhát a maminka na ní poznala, že ji něco trápí. Samozřejmě Zorka neřekla, že je Michael s Ivou u její rodiny. Mluvila jen o Ivě a o tom, že přijela vlastně pro děti. Její otec jen utrousil poznámku, že by se Michael věkem hodil spíš k té druhé než k ní. Zora odporovala, ale raději už o tom nemluvila. Prý se uvidí, co bude dál. Konec prázdnin se blíží, bude se muset podle situace rozhodnout. Rodiče z toho moc radost neměli, doufali ale, že její rozhodnutí není konečné.
Po návratu do Anglie bylo vše při starém, jen Fredie byl na tom se zdravím lépe, Marie-Anne se uklidnila a honem se věnovala Ivanovi a Mary. Firma zatím prosperovala, přestože zakázek nebylo moc, což v létě bylo obvyklé. Zaměstnanci si vybírali dovolenou. Iva s Michaelem připravovali pomalu společné bydlení.
Bylo jim nabídnuto, že se mohou nastěhovat do horního patra domu Fredieho a Anne-Mary, které bylo dříve pronajaté a nedávno se uvolnilo. Chtěli je mít nablízku, hlavně děti a tak trochu pod dohledem. Byt byl pěkný, měl několik pokojů, pro děti samostatné pokojíky vedle sebe, s vlastní koupelnou. Jeden větší pokoj spojoval místnosti dětí i rodičů a tam byla jídelna a odpočívací pohovky, pianino, domácí kino. Prostě docela přepychové zařízení.
Iva si vzpomněla na skromné začátky v pronajatém bytečku, zároveň si uvědomila, jak rychle čas ubíhá. Jiří odešel z jejího života a jen v dětech jí na něj zůstala vzpomínka. Ivo mu byl hodně podobný, povahu měl však zcela jinou. To spíše Mary jí svou povahou připomínala více Jiřího. Byla roztomilá, cílevědomá, uměla to s lidmi, hlavně s babičkami a dědečky, kteří se v ní viděli- jak ti v Anglii, tak i v Čechách.
Snad už nic nebude stát v cestě jejímu snu, mít zase úplnou rodinu. Iva si najednou vzpomněla na Zorku. Umínila si, že ji ve své blízkosti, hlavně však v Michaelově mít nechce. Dosud si byla jista Michaelovou láskou, ale nevěřila už Zorce, ve které se docela zklamala. Udivila ji její sobeckost a zároveň vypočítavost. Bude to muset nějak zařídit a pokud Zora nebude chtít odjet, nenápadně jí sežene práci a ubytování v jiném místě.
Už se tu vyzná, má i své známé, snad to nebude tak nesnadné. Prázdniny pomalu končily, zaměstnanci se vraceli z dovolených, taktéž opatrovnice z firemního koutku pro děti se měla vrátit. Zorka tam bude končit. Nabídne jí pár výletů jako průvodkyni Johna, aby si to ještě užil v Anglii a mezitím něco najde a pak jí to nabídne. S ultimatem, pokud to nepřijme, bude si muset hledat něco sama, ale ne u nich nebo bude návrat domů. Pokud by ji to udivilo, na rovinu jí sdělí, proč se tak rozhodla.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Kapitola 9.- Nová láska Zory?
----------------------------------------
Prázdniny končily, většinou i dovolené, zaměstnanci se vraceli plni dojmů. Iva si naplánovala dovolenou až ke konci října, kdy měli mít s Michaelem svatbu.
Zora se začala chystat na vážnou debatu s Ivou. Naději na vztah s Michaelem už ztratila. Uvědomila si, že přes své mládí nemá šanci ho získat. Nebyla tak omezená, aby nepoznala, že Iva její snahu odhalila, tak honem vycouvala a začala se usilovně věnovat hledání jiného, aspoň trochu slušně vypadajícího, svobodného nebo rozvedeného, hlavně však volného muže. Iva jí několikrát naznačila, že by měla uvažovat o návratu domů, jinak by si musela něco najít jinde. U nich v podniku pro ni nebude v žádném případě místo.
Zora chtěla Ivu poprosit, aby jí pomohla najít místo třeba i v jiném městě, případně i jako vychovatelky u nějaké rodiny. Ne již takové poloslužky , ale odborné síly. Byla ochotna podstoupit i případné zkoušky, aby její vzdělání bylo uznáno i v Anglii. Perfektní znalost jazyka anglického, další poměrně dobrá německého, částečná italského, tomu mohla napomoci.
Při hledání muže, musela nutně narazit na Roberta, který projevoval zájem kdysi o Ivu. Přestože byl takový milovník žen, byl dosud svobodný. Zora se na něj nenápadně vyptávala, z narážek mezi zaměstnankyněmi poznala, že Robert nemá zatím o sňatek zájem. Pocházel z italské rodiny, kde mu vlastně říkali Roberto, to jen on stál o to, aby v Anglii byl Robert. Nebylo zvykem v jeho rodině, aby se muži oženili a třeba rozvedli. Mělo to být na celý život. Proto si zatím jen užíval a čekal na tu "pravou". Všiml si zájmu Zory, líbila se mu. Věděl, že si je blízká s Ivou a její rodinou a mylně se domníval, že by zájmem o ni získal větší přízeň v rodině zaměstnavatele.
Zora stále oddalovala svůj odjezd, hlídala střídavě děti v různých rodinách. Zajistila jí to agentura, kterou znala Iva.
S Robertem začala Zora chodit v krátké době. Zdálo se však, že se změnil. Všimly si toho hlavně jeho kolegyně. Šuškaly si, že se možná zamiloval v cizině, kde byl na dovolené začátkem prázdnin. Byl prý v Paříži, Itálii, Španělsku a dost si užíval, hlavně se ženami. Kdyby tušily ony a později i Zora, co se na té dovolené stalo a způsobilo to náhlou zdrženlivost Roberta.
Se Zorkou chodil do společnosti, do kaváren, divadel, ale odmítl její pozvání na dvoudenní výlet s ubytováním v penzionu. Snažil se jí vysvětlit, že musí být zdrženlivý kvůli své rodině. I Zora by měla být taková, aby se jí zalíbila. Zora to brala jako vážný úmysl, což ji potěšilo. Jak byla daleka pravdě, měla se dovědět mnohem, mnohem později.
Začalo vyučování ve škole, Ivo i Mary se do školy již těšili. Přes prázdniny neviděli moc kamarádů, měli je zpestřené jen pobytem u babičky Blaženy a pak jedním dvoutýdenním pobytem na zámečku mladších přátel Fredieho a Mary-Anne, kde se učili jezdit na koni, běhali hodně venku s jejich dětmi.
Ivo se tam spřátelil s jejich synem, stejně starým Johnem a slíbili si, že si budou podávat zprávy co dělají a případně v některých delších dnech volna se uvidí buď u Mary-Anne nebo na zámečku.
Malá Mary také prozkoumávala zámek, líbily se jí staré rodinné obrazy, zařízení, představovala si, že je princeznou. Ani se nenadáli, odjížděli a oběma se moc nechtělo domů, ale z různých důvodů.
O plánovanou svatbu Ivy a Michaela se nakonec postaralo oddělení ve firmě. Vybralo vhodný objekt, zajišťovalo ostatní potřebné věci ve známých firmách, se kterými firma spolupracovala. Nakonec však to vyřešili ti známí ze zámečku, kteří se nabídli, že by ta svatba mohla probíhat u nich. Nebylo o čem přemýšlet, vyhovovalo to nejen Frediemu a Mary-Anne a dětem, které to tam znaly, ale nakonec se tam zalíbilo po jedné návštěvě i Ivě a Michaelovi.
Přípravy běžely, pozvánky mamince, Martinovi, bratrovi Milanovi s rodinou byly odeslány. Iva dokonce uvažovala, že by pozvali i Franciho z Německa, ale pak si řekla, že vlastně nechtěla moc velkou svatbu a Franci není její přímý příbuzný, ale jejího zemřelého muže a nemuselo by mu to být zrovna vhod. Iva s trochou zlomyslnosti nabídla Zoře, aby jí šla za družičku, Mary bude druhá- malá družička s Ivem jako družbou. Zoře by mohl dělat družbu buď Robert nebo některý z přátel Michaela, pokud je některý svobodný. Nějak to vyřeší. Zora ráda přijala.
Michael rodiče už neměl, jen pár známých ze studií a jednoho vzdáleného strýce, starého mládence. Pozvánku mu sice poslal, ale nevěřil tomu, že by přijel. Moc se nestýkali.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Kapitola 10. - Osudy se uzavírají.
---------------------------------------------
Svatba to byla opravdu krásná. Nejveselejší chvilky vznikaly při snaze domluvit se. Pomáhali si rukama, grimasami, když to jinak nešlo, pomohla Iva nebo i Zora, dokonce se snažily i děti Ivo a Mary, které z toho měly legraci, když se domlouvaly dvě bábinky.
Iva se vdala za Michaela, děti měly tatínka, který si je opravdu oblíbil a byl přesvědčený, že s jejich výchovou nebude mít problémy. Bylo to také tím, že z prvního manželství neměl děti a zatím o dalším dítěti nepřemýšlel. Kdyby přišlo, považoval by to asi za zázrak. Iva doufala, že by společné dítě neovlivnilo vztah Michaela k jejím dětem.
Zoře se podařilo najít místo učitelky v nižší škole. Srovnávala děti a jejich chování v Anglii a v České republice, kde byla spíše jen kratší dobu na praxi. Nedovedla by tedy ještě říci, zda se jí zdají hodnější, časem se zvyky dětí srovnávaly, taková disciplína, která kdysi ve škole byla, se vlivem doby měnila. Byla volnější, děti si více dovolily, ne vždy to bylo dobré.
Vztah s Robertem byl stále na stejné úrovni. Chodila s ním již přes půl roku, ale jejich chování bylo zdrženlivé, zvláště ze strany Roberta. Zdálo se však, že se v poslední době přece jen změnil. Byl veselejší a sliboval Zoře, že ji brzy vezme do jeho rodiny, což dosud neučinil. Bylo v tom zdržování něco, co nechtěl Zoře říci, alespoň v nejbližší době.
Při své dovolené na jihu Evropy si užíval s několika ženami a při jedné bujaré zábavě, kdy byl již dost opilý, se ocitl na pokoji se stejně podroušenou slečnou a zapomněl se chránit. To se mu nevyplatilo.
Brzy po návratu začal mít potíže a lékař mu sdělil, že chytil pohlavní chorobu - kapavku. Kdyby nebyla vyléčena, způsobila by později jeho neplodnost. Lékař po něm žádal seznam žen, se kterými v poslední době měl intimní styk. Smůla byla, že to chytil v zahraničí a Robert tu ženu vlastně neznal. Bylo ale dobré, že od počátku vztahu se Zorou nic intimního neměl, ani s jinými ženami v poslední době doma.
Robert dostal antibiotika, nesměl pít alkohol, nesměl mít pohlavní styk . Toto ovlivnilo jeho chování k Zorce. Byl sice něžný, ale zdrženlivý. Navíc musel jít na test, zda není HIV pozitivní a opět čekání na výsledek a pak opakování pro jistotu. Byl negativní, ale bylo to pro něj pár horkých měsíců.
Takže si hrál na ctnostného a měl štěstí, že mladá Zorka, v naději, že je to vážná známost, nijak na sblížení nespěchala. Měla dost starostí se zaměstnáním, než ho za pomoci Ivy sehnala.
Ještě jednou Robert prokázal, že umí chodit v různých situacích. Se Zorou byli na svatbě Ivy a aby se neprozradil tím, že nesmí pít alkohol, což při jiných příležitostech dříve pro něj problém nebyl, nabídl se, že pomůže rozvážet hosty, aby nemuseli najímat profesionálního řidiče. Tak nemusel nic vysvětlovat . Dostal za vyučenou, nějak ho přešla chuť střídat ženy a řekl si, že bude lepší se držet jedné, oženit se. Pak se uvidí, jestli si ho Zorka uhlídá.
Mladý John se vrátil domů do Ameriky, ale domluvil se s Frediem a Mary-Anne, že se doma dohodne s rodiči a do Anglie se později vrátí. Ukončí středoškolské studium doma a nastoupil by pak na vysokou školu u nich. Při pobytu u příbuzných se velmi zajímal o chod firmy a na své mládí se zdál poměrně bystrý a učenlivý.
Fredie a Mary-Anne byli rádi, protože Ivo byl poměrně malý a mohl případně později být ve firmě také. Zdálo se, že starost o budoucnost firmy je za nimi. Jen vydržet, než mladí dostudují. Byl tu také Michael s Ivou a další, zatím spolehliví zaměstnanci.
V dalších měsících se stalo několik událostí. Robert se Zorou navštívili jeho rodinu, která dodržovala tradiční zvyky v italských rodinách. Zora se jim docela líbila, hlavní problém viděla matka v tom, že Zora není katolička, nebyla totiž vůbec pokřtěná. Robert slíbil matce, že Zoru přesvědčí, aby se dala pokřtít.
Zdála se jí příliš emancipovaná. Je však mladá, o několik let mladší než Robert, tak ji snad bude lehké olivnit. Zora byla trochu zklamaná jejich odměřeným chováním , nedávala však své pocity raději najevo.
Za dobu, kdy byli v Anglii, měli Robertovi rodiče prosperující obchod, pěkný dům, kde žili nejen oni, ale i sestra s manželem a 2 dětmi a počítali s tím, že také Robert po svatbě zůstane v domě.
Pokojů tam bylo dost, jen kuchyni měli jen jednu, velkou a ženy se ve vaření střídaly, protože byly v domácnosti s dětmi a pomáhaly střídavě otci a manželovi dcery v obchodě, ale jen v případě potřeby.
Robert zatím Zoře o této skutečnosti neřekl a tajně doufal, že se bude moci později od rodiny odstěhovat, protože si nedělal iluze o soužití Zory a své rodiny. Sám už se chtěl také osamostatnit.
V rodině Ivy nastala chvíle, kdy Iva zjistila, že čeká dítě. Michael byl šťastný, ale měl strach, aby o dítě nepřišli. Nechtěl Ivu strašit, ale poznala to na něm. Slíbila, že bude na sebe dávat pozor, není to přece její první dítě a neměla zvláštní problémy. Domluvili se, že to řeknou dětem až budou mít první ultrazvukové vyšetření.
Iva od svatby maminku neviděla , nebyla doma, byly spolu jen ve spojení telefonem a tak jí zavolala. Blažena byla šťastná, že budou mít dítě a řekla Ivě, pokud by měla mít potíže, ať necestuje, že za ní raději s Martinem přiletí. Chtěla také vidět Iva a Mary. Doma i u bratra je vše v pořádku. Martinův syn s rodinou jejich domek ohlídají.
Jednou , při společné večeři, Iva dětem řekla, či spíše se jich zeptala, co by řekli tomu, kdyby se jim narodil sourozenec. Ivo mávl rukou a jen se vyjádřil, že by to měl být raději kluk, s tím by byla větší legrace - klacek jeden. Mary reagovala trochu sobečtěji, měla strach, že by mu musela půjčovat své hračky a ono by je rozbilo. Po ujištění, že by mělo hračky svoje, jako mají oni oba , se najednou rozesmála a chtěla raději sestřičku, aby ji mohla mít jako panenku a vozit ji v kočárku. A mohla by jí schovávat po sobě šatičky. To Ivu a Michaela docela pobavilo. Zatím to dále nerozebírali. Musí si počkat ještě pár měsíců.
Nyní byli na řadě už jen Fredie a Mary-Anne, ale u těch problém nebyl, byli rádi, že se jim náhradní rodina rozroste. Iva s Michaelem se dohodli, že po vyšetření ultrazvukem si nechají pro sebe, co to bude, všichni si musí počkat.
Zůstane to už tajemstvím i pro čtenáře této povídky..
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
6 názorů
Ruža z Moravy
04. 08. 2018Prošla jsem, to a myslím, že nic podstatného tam není. Někdy posunutá čárka, některé chyby jsem opravila. Víš, myslím, že pravopis máme poněkud odlišný, takže se ti může zdát některé slovo chybné.
Večný snílek
01. 08. 2018Pozriem sa na to, keď budem mať viac času a vypíšem ti to. Lebo aj v tej prvej sérii boli.
Ruža z Moravy
31. 07. 2018Prosím o upřesnění, třeba bych to opravila, zatím jaksi nermohu najít nějaké viditelné ...díky
Večný snílek
31. 07. 2018Iné písmeno, než tam má byť, alebo ti občas aj nejaké chýba.
Ruža z Moravy
31. 07. 2018Chyby nebo překlepy? Buď je nevidím, myslíš jiná písmena? Víš, když má člověk artrozu v prstech, občas tukne na dvě písmena nebo i vedle. Ne vše pak při opravě vidí-tak promiň.
Večný snílek
31. 07. 2018Ruženka, tak som to konečne dočítala, lebo som v poslednej dobe nemala veľa času, lebo sme boli na dovolenke a striedali sme destinácie u nás na Slovensku.
Chcem ťa len upozorniť, že tam bolo viac preklepov. Aby si vedela. Inak sa to dalo čítať, hoci by si to žiadalo ešte pár kapitol pokračovania.