Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+9 neviditelných
VESUV TROCHU JINAK
datum / id01.08.2018 / 489614Vytisknout |
autorvesuvanka
kategorieOstatní nezařaditelné
témaPřírodní
zobrazeno468x
počet tipů22
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
VESUV TROCHU JINAK

Vesuv trochu jinak


Z návštěvy hory, která přitahovala moji pozornost už od dětství, jsem si přivezla spoustu zážitků, hlubokých dojmů a hlavně inspirace k malování a psaní. Kromě krásy Vesuvu a jeho geologické minulosti, o níž vypovídají různorodé lávy, mě zaujala i živá příroda, které jsem se začala věnovat. A tak se spolu vypravíme na slunný jih Itálie a podíváme se, co tam roste a žije.

 


Plinius starší nazval Kampánii, oblast, kde se Vesuv nachází, "Campania felix" - Šťastná Kampánie pro její krásu a úrodnost. Název Kampánie pochází z latinského slova "campus" - pole. Úrodnost krajiny je dána nejen půdou tvořenou zvětralými sopečnými horninami, bohatou na minerály, ale i velmi příznivým středomořským podnebím, které se vyznačuje horkým suchým létem a mírnou deštivou zimou. Sníh se objeví občas jen na vrcholu Vesuvu, kde se udrží pouze několik dní. Díky teplému podnebí se zde sklízí úroda na polích dvakrát do roka. Kromě obilí se pěstuje zelenina, na svazích Vesuvu jsou ovocné sady (meruňky, broskve, třešně, višně, švestky) a vinice. Proslulé je víno Lacryma Christie (Kristovy slzy). K názvu vína se pojí několik pověstí. Jedna z nich líčí, že Kristus při svém nanebevstoupení vzhlédl k Zemi a při pohledu na krásu krajiny zaplakal dojetím a jeho slzy dopadly do míst, kde byly vinice.

 

   


Rostlinné společenství na svazích Vesuvu je velmi bohaté a pestré, bylo napočítáno přes 900 druhů rostlin, z toho 23 druhů orchidejí.

 

   


Vydáme se výš do úbočí, kde začíná pásmo lesů. Na jižních, sušších svazích rostou pinie, středomořské borovice a duby. Výše, zejména pak na severním úbočí Monte Sommy vyrůstají listnaté a smíšené lesy, ve vyšších polohách převládají borovice. Z listnatých stromů jsou zastoupeny: vždyzelený dub cesmínový (Quercus ilex), dub pýřitý (Quercus pubescens), který známe i z našich teplejších krajin, dub letní, habr, kaštanovník jedlý (Castanea sativa), akát, neapolská olše (Alnus cordata), javor horský, líska (Corylus avellana), která roste jako strom i jako keř. Na skalních útvarech Monte Sommy, ale i ve stěnách kráteru Vesuvu se jako pionýrský strom usídlila bříza bělokorá (Betula pendula). Z keřů jmenuji alespoň hloh červený, pistácii, myrtu a kručinku. Orchideje rostou na okrajích lesů, například růžově kvetoucí "motýlí orchidej" Anacamptis papilionacea, bíle kvetoucí okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), která se vyskytuje jen velmi vzácně i u nás (v Českém středohoří), a další druhy.

 

   


Horní hranice lesa je přibližně v nadmořské výšce 800 m. Nad ní pak pokračuje pásmo keřů, z nichž nejvíce upoutají naši pozornost žlutě kvetoucí kručinky, vytvářející rozsáhlé porosty. Je jich více druhů, například kručinka vonná (Genista odorata), janovec (Cytisus scoparius), kručinka španělská (Spartium junceum) a kručinka etnenská (Genista aetnensis), která byla dovezena začátkem dvacátého století z Etny. Kručinka etnenská dorůstá do výšky až 3 m. Rozkvetlé kručinky, vyrůstající z lávy, okouzlily italského básníka Giacoma Leopardiho, žijícího v 18. století, a inspirovaly ho k napsání oslavné básně "Ginestra" Kručinka.


V blízkosti kručinek často roste druh kozlíku Centranthus ruber (italsky Valeriana rossa). Tato poměrně vysoká rostlina potěší bohatým květenstvím karmínových květů. Jsme v místech, kde se rozehrává symfonie vesuvských barev...
Nad 1000 m následuje "království popelu a lávy", které je zvolna osídlováno rostlinami. Je to jedno z nejzajímavějších míst, kde můžeme pozorovat návrat života do míst zasažených erupcí, zprvu pomalu. Trvá zpravidla několik let, než se objeví první rostliny. Na červenavé lávě (lava rossa) se napřed uchytí průkopník života - endemický lišejník Stereocaulon Vesuvianum stříbřitě šedé barvy. Následuje šťovík Rumex scutatus, vytvářející ostrůvky. Směle k vrcholu šplhá i Valeriana rossa, stejně tak pelyněk (Artemisia variabilis). Tu a tam zazáří žlutými květy smil italský (Helichrysium italicum). Silenka oživí lávu bílými květy.

 

   

 


Místy vyrážejí první proutky kručinek, na jiném místě se rozrůstá jetel Trifolium cherleri, jehož huňaté květenství připomíná jetel rolní. Liší se bělavě-zelenavým zbarvením a kulovitým tvarem. Další zajímavou rostlinou je žlutě kvetoucí mák Glaucium flavum, jehož domovinou je Kalifornie. A další a další... Na jihozápadním svahu je již souvislejší pás zeleně, který postoupil téměř k vrcholu. Některé rostliny sešplhávají do stěn kráteru - zejména výše jmenovaný šťovík, valeriána, pelyněk a bříza. Šťovík a valeriána se začínají uchytávat v prasklinách lávového proudu z roku 1944, na starším lávovém poli v blízkosti této kamenné řeky vytváří valeriána souvislejší porosty. V západní stěně kráteru v blízkosti fumarol vyrůstá vzácná tropická kapradina Pteris vitata, jíž vyhovuje horké a vlhké mikroklima.

 

Uvedla jsem jen něco málo z bohaté a různorodé flory, zajímavá pestrá je i fauna. Žije zde 26 druhů savců, z nichž jmenuji alespoň lišku, lasici, kunu lesní i skalní, divokého králíka, zajíce evropského, ježka, plcha a další drobné hlodavce.


Na Vesuvu bylo zjištěno 138 druhů ptáků, z toho 62 druhů hnízdí pravidelně a ostatní se vyskytují přechodně při podzimních tazích - Vesuv je v blízkosti migračních tras, takže ptáci zde odpočívají a načerpávají síly k dalšímu letu. Stálí opeření obyvatelé Vesuvu jsou poštolky, jestřábi, sovy (sova pálená, puštík obecný, kulíšek nejmenší), strakapoud, dudek chocholatý, kukačka, holub hřivnáč, kos, červenka, sýkora koňadra, sýkora úhelníček, mlynařík dlouhoocasý, rehek, konipas bílý, stehlík, několik druhů pěnic, slavík a mnozí další. Ve skalách pod vrcholem hnízdí krkavci. Na vrcholu se často setkáme s vyhřívající se ještěrkou zelenou. Z dalších plazů e vyskytuje zmije obecná, z obojživelníků ropucha obecná, která žije v lesích na svahu Monte Sommy.


Pestrá je i motýlí fauna - bylo zjištěno 44 druhů motýlů. Můžeme se tu setkat s otakárkem fenyklovým i ovocným, několika druhy bělásků, modrásků a baboček - například babočkou bodlákovou, babočkou admirál, ale i s exotickou babočkou Charaxes jasium, která je tmavě hnědá s oranžově žlutými lemy na křídlech. Hojným motýlem je žlutásek čilimníkový (Colias crocea), nápadný kontrastem žluté barvy křídel s širokými černými lemy a tečkou na předních křídlech.


Rostliny a živočichové na Vesuvu vytvářejí unikátní společenství na vulkanickém půdním podkladu, které si zaslouží přísnou ochranu. Proto zde byla v roce 1995 vyhlášena přírodní rezervace "Parco nazionale del Vesuvio", zahrnující Vesuv i Monte Sommu.

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

20.10.2018 21:09:19dát kritice tipvesuvanka

Peter, děkuji za zastavení a milou odezvu :-))) 

20.10.2018 11:38:42dát kritice tipKarpatský knihomoľ

Vesuvanka, evidentne sa nemôžeš sťažovať, že tu nemáš svojich čitateľov. Neviem čo pridať k početným odozvám, radšej čítam (ak sa dá) ako píšem. /*

27.09.2018 09:21:42dát kritice tipvesuvanka

Narriel, děkuji za přečtení, milá slova i přání :-))). Mám radost, že Tě dílo zaujalo. Setkání s tehdy pro mě neznámou  valeriánou s karmínovými květy na Vesuvu v roce 1998, bylo provním impulsem prostudovat květenu Vesuvu a něco o ní napsat, protože u nás se o ní nepsalo. Byl to jen sen, který se mně částečně splnil až díky internetu. Ať se i Tobě daří!

27.09.2018 04:11:11dát kritice tipNarriel

Vesuvanko,děkuji za podmanivě sugestivní vyprávění; ráda jsem se poučila. Ať se daří!

10.09.2018 00:27:53dát kritice tipvesuvanka

Radovane Jiří, mám radost, že Tě dílo zaujalo. Děkuji za přečtení a milou odezvu :-)))

10.09.2018 00:19:11dát kritice tipRadovan Jiří Voříšek

Týýý brďo,to je dílo jak hrom!!!

03.09.2018 10:16:55dát kritice tipvesuvanka

Ahoj Jardo, děkuji Ti za zájem a milou odezvu ik obrázkům. Snažím se malované náměty propracovávat detailněji tak, aby odpovídaly skutečnosti, a přitom stále hledám svůj styl malby. Od dětství jsem obdivovala precizní obrazy krajin mistrů 19. století a ilustrace v přírodopisných publikacích.

To je radost, pozorovat opakované hnízdění sýkorek. Sýkora úhelníček je v Praze trochu vzácnější. Nejvíc se tu vyskytují koňadry a modřinky, ale v posledních letech se mně zdá, že je jich méně než dřív.

Zdravím Tě a přeji hezké a pohodové dny :-)))

 

02.09.2018 09:30:43dát kritice tipPoldjerry

Jani, ahoj... reagoval jsem na tvou odpověď a znovu jsem prošel článek. Pobavila mne sýkora úhelníček (uhelníček - má na mé zahradě svůj sýkorník a mám pocit, že už tam hnízdí snad pátá generace). Sýkor se mi tu vystřídala celá řada, ale ta černá tu má domovské právo (:-D

Proto však nepíšu: já jsem to četl dnes po čtvrté, hlavně kvůli kytkám a skalce... dnes jsem si lépe prohlédl i tvé kresby a zjistil jsem, že jsi hodně pokročila ve sdělnosti kreseb, řekl bych, že máš v kresbě více prokreslené detaily a působí to úžasně bezprostředně, jako by se na to člověk koukal v reálu...

Drž se, Janičko - pořád máš co sdělovat...

01.09.2018 22:19:43dát kritice tipvesuvanka

Jardo, to mě moc těší, děkuji za milá slova  :-)))

01.09.2018 11:08:42dát kritice tipPoldjerry

To se dá číst i třikrát... *

15.08.2018 00:15:25dát kritice tipvesuvanka

Růženko. děkuji za zastavení a milá slova :-))). Malý černý motýl - mohl by to být některý druh modráska, například modrásek bělopásný, který je hnědý a má bílý lem na okrajích křídel. Někdy může být hodně tmavě hnědý až černý.

13.08.2018 14:04:05dát kritice tipRUZIGEL

Jano, mámm tak moc ráda přírodu a díky tobě jsem se octla v nebeské lázni.Živočichové i rostliny mě ochotně přijali. Nedávno jsem viděla malého černého motýla s bílými ozdobami ,podél křidélek.

06.08.2018 15:37:12dát kritice tipvesuvanka

Musaši, děkuji. Máš pravdu, Římané znali popel (tuf), který  těžili na mnoha místech od jihu Toskánska až po oblast kolem Neapole (Puzzoli) a vyráběli z něj vpodstatě beton tím způsobem, že smíchali sopečný popel s malýimi úlomky lávy, vápnem a mořskou vodou. Působením mořské vody docházelo k chemické reakci, za vzniku hydroxidu vápenatého, který reagoval s popelem a úlomky. Dalšími chemickýmj reakcemi docházelo k mineralizaci - vzniku krystalů, které vyplňovaly mezery a stavby tak zpevňovaly. 

06.08.2018 09:24:02dát kritice tipMusaši

Ano,asi to byl Plinius starší. Římané znali pouze sopečný popel,dokonce ho těžili a dělali z něho jakýsi "cement" ,který je tak kvalitní,že vydržel až dodnes. Ale o tom,ře by ze sopky mohla téct láva,nevěděli nic.

02.08.2018 22:43:05dát kritice tipvesuvanka

Oskare, děkuji za zastavení a milou odezvu. Vesuv je nádherný. Mě fascinuje návrat bohatého života do míst, zasažených erupcí a kontrast barev rostlin a lávy - to je pro mě velká inspirace k malování.

02.08.2018 20:30:53dát kritice tipOskar Koblížek

Vesuv, ačkoliv je to pěknej prevít, je jistě krásné místo se spoustou života. O tom ostatně svědčí tvé krásné obrázky. Moc se mi líbí.

02.08.2018 20:28:22dát kritice tipvesuvanka

Inko, děkuji za zastavení a milá slova :-))). Moc mě těší, že shlédnutí a přeščtení tohoto díla bylo pro Tebe příjemnýám zážitkem a děkuji za zájem o další a také Ti přeji krásné léto :-)))

02.08.2018 17:03:29dát kritice tipŠtírka

Jani, je to opět kousek dobře zacíleného  přírodopisu v krásně čtivém podání, doplněno o Tvé obrázky.... Číst a vidět je pro mě velice příjemný zážitek, ke kterému jsem si přidala odpolední kafe... Tak se budu těšit na další a přeji hezké vydařené léto :-)

02.08.2018 13:07:12dát kritice tipvesuvanka

Marku, díky :-)))

Musaši, děkuji za zastavení a milou odezvu, přání  i za doplnění :-))). Rozhlasové hry jsem občas poslouchala, ale tato mně asi unikla. Ten vědec a voják byl Plinius starší, který napsal 37 knih o přírodě. Výbuch sopky nikdy předtím neviděl a proto zakotvil na pobřeží Misena, odkud erupci pozoroval, a to pro něj bylo osudné. Zřejmě se nadýchal sirných plynů - jeho tělo bylo nalezeno za dva dny bez jakýchkoliv známek zranění. Římané netušili, že Vesuv je činná sopka, protože k předchozí erupci došlo mnohem dříve než byly Pompeje založeny . A protože Pompejané neměli zkušenosti s varovnými signály blížící se erupce (zemětesení a další jevy), nevěnovali jim pozornost.

Vesuv poprvé popsal řecký zeměpisec Strabón, který vystoupil k jeho vrcholu začátkem 1. stol. n. l. Hora byla tehdy porostlá bujnou vegetací , ale na vrcholu byla holá plošina, připomínající spáleniště. Z toho Strabón usuzoval, že Vesuv je pravděpobně vyhaslá sopka, ale tato informace se asi k Římanům nedostala anebo pro ně nebyla důležitá, takže o sopkách skutečně nic nevěděli. Zato Řekové sopky znali - svědčí o tom jejich bůh ohně a kovářských řemesel Hefaistos, který měl své kovárny pod sopkami, a filosof Empedokles, který údajně spáchal sebevraždu skokem do kráteru Etny.

Marcelko, děkuji za zastavení a milá slova :-)))

 

02.08.2018 10:45:55dát kritice tipMarcela.K.

Jako vždy....nádherné kresby a poučení k tomu.

02.08.2018 10:14:59dát kritice tipMusaši

Přeju ti , že ses mohla podívat tam , kam tě to vnitřně táhlo a jsem rád,že tě zážitky nezklamaly. Líbí se mi text i obrázky. Tip.

Já si při vyslovení jména Vesuv vždy vzpomenu na jednu rozhlasovou hru z antických dob,která pojednává o tom ,jak při nečekaném výbuchu této sopky dal jeden patricij ,vědec a voják,ty budeš jistě jeho jméno znát,já už jsem ho zapomněl,přirazit lod´ ke břehu,aby prozkoumal,co se děje.  - I když Římané žili ve stínu Vesuvu několik set let,neměli tušení,že jde o sopku a nevěděli ani , co sopka je.

02.08.2018 09:36:46dát kritice tipMuamarek

To mě moc těší, díky :-)))

 

 

02.08.2018 09:18:24dát kritice tipvesuvanka

Marku, fotoalbem jsi mě moc potěšil.  Z fotek je patrné, že se umíš dívat a dovedeš zachytit ty nejzajímavější pohledy. Ještě jednou velké díky :-)))

I Tobě krásný den :-)))

02.08.2018 07:50:22dát kritice tipMuamarek

To mám radost :-)))

 

 Krásný den :-)))

01.08.2018 14:50:04dát kritice tipvesuvanka

Romane, Diano, Marku, Jaroslave, Zuzulínko, Irenko, Luboši a Karle, děkuji za zastavení a milou odezvu k dílu. Potěšilo mě, že vás zaujalo.

Romane, máš pravdu, tady jsem ve svém živlu :-)))

Diano, těší mě, že máš na Vesuv hezké vzpomínky :-)))

Marku, díky za odkaz na fotoalbum Vesuvu a Pompejí, k němuž jsem se ráda vrátila :-))). Máš tam krásné originální a inspirativní záběry. Už po prvním shlédnutí jsem namalovala obrázek pohledu na dno kráteru a ještě bych chtěla namalovat další.

Jaroslave, mám radost, že jsi navštívil Vesuv alespoň prostřednictvím tohoto díla :-)))

Zuzulínko, motýlů je tam hodně. Měla jsem štěstí na otakárka fenyklového, poletujícího v kráteru, další motýly, zejména modrásky, jsem viděla ve filmu na youtubu.

Luboši, díky za pěkné  verše :-)))  - právě ten kozlík mě dostal a byl výzvou k pátrání po dalších rostlinách na Vesuvu a jejich literárnímu zpracování. 

Irenko a Karle, díky :-))). Pokud jde o malování, jsem jen amatér, a doplňování děl obrázky anebo naopak doplňovat obrázky textem, je přímo mojí vášní - snažím se tak vyjádřit svoji lásku k vulkánům.

01.08.2018 11:11:41dát kritice tipLerak12

Ztotožňuji se s trefným, co vystihla Gora. Je to komplexní oslava jednoho z jedinečných střípků přírody. Požitek.

01.08.2018 09:46:05dát kritice tipKočkodan
Jana leze na Vesuv,
má to jisté úcinky,
funí, sípá, uf uf uf,
vsak obdivuje krucinky.

Nový zvuk ted vysel z pusy,
jde tu celkem jasne o vzlyk,
vesuvanka plakat musí,
vzdyt se na ni usmál kozlík.

Predstava ji plní slastí -
o tom vsem, i smilu, máku,
az prijedu do své vlasti,
podelím se na Písmáku!

(etnicky zretelne slovanský úsmev)
01.08.2018 09:41:31dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Je skvělé mít možnost užívat si tvých několik talentů najednou :-)

01.08.2018 08:58:59dát kritice tipZuzulinka

vypravila bych se tam někdy na ty motýly - to musí být krása je pozorovat!

 

01.08.2018 08:43:10dát kritice tiprevírník

Nikdy jsem na Vesuvu nebyl, ale pod vlivem tvého doprovodu, milá Jano, se teď cítím, zako bych tam přece někdy byl. Je to krása. Tip.

01.08.2018 08:35:00dát kritice tipMuamarek

Skvělé propojení obrazu a slova, navíc se člověk něco dozví :-)))

 

 https://muamarek.rajce.idnes.cz/Po_Italii_letem_svetem%2C_cerven_2018/#144.jpg

01.08.2018 06:27:44dát kritice tipDiana

Už mi to chybělo. Díky za tvé krásné obrázky a poučení o kytičkách. Já byla na Vesuvu jen jednou a moc ráda si to připomínám. ***

01.08.2018 06:18:49dát kritice tipR. L.
Tohle je Tvá parketa - tip/***
01.08.2018 01:41:50dát kritice tipvesuvanka

Dodolo, děkuji za zastavení a milou odezvu. :-))). Na Vesuvu  jsem byla dvakrát - v roce 1998 a 2001, a byla jsem překvapena květenou . Tenkrát se o ní u nás nepsalo. Právě to bylo podnětem k jejímu bližšímu studiu. Obzvláště mě tehdy zaujala valeriána, kterou jsem do té doby neznala (dodatečně jsem zjistila, že má i český název "mavuň červená", a pěstuje se jako skalnička, ale já jsem zvyklá na ten italský). Rostliny na Vesuvu sleduji teď prostřednictvím internetu. Přeji synovi krásné zážitky z návštěvy Vesuvu a dalších míst :-)))

01.08.2018 00:39:53dát kritice tipDodola

Tak konečně něco o tvém "jmenovci", úžasné obrazy slovem i malbou. Syn tam shodou okolností zrovna jede na poznávací zájezd, tak budeme srovnávat dojmy :-)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.