Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

VESUV TROCHU JINAK

01. 08. 2018
24
39
1977
Autor
vesuvanka

Vesuv trochu jinak


Z návštěvy hory, která přitahovala moji pozornost už od dětství, jsem si přivezla spoustu zážitků, hlubokých dojmů a hlavně inspirace k malování a psaní. Kromě krásy Vesuvu a jeho geologické minulosti, o níž vypovídají různorodé lávy, mě zaujala i živá příroda, které jsem se začala věnovat. A tak se spolu vypravíme na slunný jih Itálie a podíváme se, co tam roste a žije.

 


Plinius starší nazval Kampánii, oblast, kde se Vesuv nachází, "Campania felix" - Šťastná Kampánie pro její krásu a úrodnost. Název Kampánie pochází z latinského slova "campus" - pole. Úrodnost krajiny je dána nejen půdou tvořenou zvětralými sopečnými horninami, bohatou na minerály, ale i velmi příznivým středomořským podnebím, které se vyznačuje horkým suchým létem a mírnou deštivou zimou. Sníh se objeví občas jen na vrcholu Vesuvu, kde se udrží pouze několik dní. Díky teplému podnebí se zde sklízí úroda na polích dvakrát do roka. Kromě obilí se pěstuje zelenina, na svazích Vesuvu jsou ovocné sady (meruňky, broskve, třešně, višně, švestky) a vinice. Proslulé je víno Lacryma Christie (Kristovy slzy). K názvu vína se pojí několik pověstí. Jedna z nich líčí, že Kristus při svém nanebevstoupení vzhlédl k Zemi a při pohledu na krásu krajiny zaplakal dojetím a jeho slzy dopadly do míst, kde byly vinice.

 

   


Rostlinné společenství na svazích Vesuvu je velmi bohaté a pestré, bylo napočítáno přes 900 druhů rostlin, z toho 23 druhů orchidejí.

 

   


Vydáme se výš do úbočí, kde začíná pásmo lesů. Na jižních, sušších svazích rostou pinie, středomořské borovice a duby. Výše, zejména pak na severním úbočí Monte Sommy vyrůstají listnaté a smíšené lesy, ve vyšších polohách převládají borovice. Z listnatých stromů jsou zastoupeny: vždyzelený dub cesmínový (Quercus ilex), dub pýřitý (Quercus pubescens), který známe i z našich teplejších krajin, dub letní, habr, kaštanovník jedlý (Castanea sativa), akát, neapolská olše (Alnus cordata), javor horský, líska (Corylus avellana), která roste jako strom i jako keř. Na skalních útvarech Monte Sommy, ale i ve stěnách kráteru Vesuvu se jako pionýrský strom usídlila bříza bělokorá (Betula pendula). Z keřů jmenuji alespoň hloh červený, pistácii, myrtu a kručinku. Orchideje rostou na okrajích lesů, například růžově kvetoucí "motýlí orchidej" Anacamptis papilionacea, bíle kvetoucí okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), která se vyskytuje jen velmi vzácně i u nás (v Českém středohoří), a další druhy.

 

   


Horní hranice lesa je přibližně v nadmořské výšce 800 m. Nad ní pak pokračuje pásmo keřů, z nichž nejvíce upoutají naši pozornost žlutě kvetoucí kručinky, vytvářející rozsáhlé porosty. Je jich více druhů, například kručinka vonná (Genista odorata), janovec (Cytisus scoparius), kručinka španělská (Spartium junceum) a kručinka etnenská (Genista aetnensis), která byla dovezena začátkem dvacátého století z Etny. Kručinka etnenská dorůstá do výšky až 3 m. Rozkvetlé kručinky, vyrůstající z lávy, okouzlily italského básníka Giacoma Leopardiho, žijícího v 18. století, a inspirovaly ho k napsání oslavné básně "Ginestra" Kručinka.


V blízkosti kručinek často roste druh kozlíku Centranthus ruber (italsky Valeriana rossa). Tato poměrně vysoká rostlina potěší bohatým květenstvím karmínových květů. Jsme v místech, kde se rozehrává symfonie vesuvských barev...
Nad 1000 m následuje "království popelu a lávy", které je zvolna osídlováno rostlinami. Je to jedno z nejzajímavějších míst, kde můžeme pozorovat návrat života do míst zasažených erupcí, zprvu pomalu. Trvá zpravidla několik let, než se objeví první rostliny. Na červenavé lávě (lava rossa) se napřed uchytí průkopník života - endemický lišejník Stereocaulon Vesuvianum stříbřitě šedé barvy. Následuje šťovík Rumex scutatus, vytvářející ostrůvky. Směle k vrcholu šplhá i Valeriana rossa, stejně tak pelyněk (Artemisia variabilis). Tu a tam zazáří žlutými květy smil italský (Helichrysium italicum). Silenka oživí lávu bílými květy.

 

   

 


Místy vyrážejí první proutky kručinek, na jiném místě se rozrůstá jetel Trifolium cherleri, jehož huňaté květenství připomíná jetel rolní. Liší se bělavě-zelenavým zbarvením a kulovitým tvarem. Další zajímavou rostlinou je žlutě kvetoucí mák Glaucium flavum, jehož domovinou je Kalifornie. A další a další... Na jihozápadním svahu je již souvislejší pás zeleně, který postoupil téměř k vrcholu. Některé rostliny sešplhávají do stěn kráteru - zejména výše jmenovaný šťovík, valeriána, pelyněk a bříza. Šťovík a valeriána se začínají uchytávat v prasklinách lávového proudu z roku 1944, na starším lávovém poli v blízkosti této kamenné řeky vytváří valeriána souvislejší porosty. V západní stěně kráteru v blízkosti fumarol vyrůstá vzácná tropická kapradina Pteris vitata, jíž vyhovuje horké a vlhké mikroklima.

 

Uvedla jsem jen něco málo z bohaté a různorodé flory, zajímavá pestrá je i fauna. Žije zde 26 druhů savců, z nichž jmenuji alespoň lišku, lasici, kunu lesní i skalní, divokého králíka, zajíce evropského, ježka, plcha a další drobné hlodavce.


Na Vesuvu bylo zjištěno 138 druhů ptáků, z toho 62 druhů hnízdí pravidelně a ostatní se vyskytují přechodně při podzimních tazích - Vesuv je v blízkosti migračních tras, takže ptáci zde odpočívají a načerpávají síly k dalšímu letu. Stálí opeření obyvatelé Vesuvu jsou poštolky, jestřábi, sovy (sova pálená, puštík obecný, kulíšek nejmenší), strakapoud, dudek chocholatý, kukačka, holub hřivnáč, kos, červenka, sýkora koňadra, sýkora úhelníček, mlynařík dlouhoocasý, rehek, konipas bílý, stehlík, několik druhů pěnic, slavík a mnozí další. Ve skalách pod vrcholem hnízdí krkavci. Na vrcholu se často setkáme s vyhřívající se ještěrkou zelenou. Z dalších plazů e vyskytuje zmije obecná, z obojživelníků ropucha obecná, která žije v lesích na svahu Monte Sommy.


Pestrá je i motýlí fauna - bylo zjištěno 44 druhů motýlů. Můžeme se tu setkat s otakárkem fenyklovým i ovocným, několika druhy bělásků, modrásků a baboček - například babočkou bodlákovou, babočkou admirál, ale i s exotickou babočkou Charaxes jasium, která je tmavě hnědá s oranžově žlutými lemy na křídlech. Hojným motýlem je žlutásek čilimníkový (Colias crocea), nápadný kontrastem žluté barvy křídel s širokými černými lemy a tečkou na předních křídlech.


Rostliny a živočichové na Vesuvu vytvářejí unikátní společenství na vulkanickém půdním podkladu, které si zaslouží přísnou ochranu. Proto zde byla v roce 1995 vyhlášena přírodní rezervace "Parco nazionale del Vesuvio", zahrnující Vesuv i Monte Sommu.

 


39 názorů

vesuvanka
02. 12. 2020
Dát tip

Milane, mám radost, že sis přečetl toto dílo a děkuji za Tip :-)))


vesuvanka
05. 11. 2020
Dát tip

Savage Flame, moc mě těší, že sis přečetl toto dílo a děkuji za Tip :-)))


vesuvanka
20. 10. 2018
Dát tip

Peter, děkuji za zastavení a milou odezvu :-))) 


Vesuvanka, evidentne sa nemôžeš sťažovať, že tu nemáš svojich čitateľov. Neviem čo pridať k početným odozvám, radšej čítam (ak sa dá) ako píšem. /*


vesuvanka
27. 09. 2018
Dát tip

Narriel, děkuji za přečtení, milá slova i přání :-))). Mám radost, že Tě dílo zaujalo. Setkání s tehdy pro mě neznámou  valeriánou s karmínovými květy na Vesuvu v roce 1998, bylo provním impulsem prostudovat květenu Vesuvu a něco o ní napsat, protože u nás se o ní nepsalo. Byl to jen sen, který se mně částečně splnil až díky internetu. Ať se i Tobě daří!


Narriel
27. 09. 2018
Dát tip

Vesuvanko,děkuji za podmanivě sugestivní vyprávění; ráda jsem se poučila. Ať se daří!


vesuvanka
10. 09. 2018
Dát tip

Radovane Jiří, mám radost, že Tě dílo zaujalo. Děkuji za přečtení a milou odezvu :-)))


Týýý brďo,to je dílo jak hrom!!!


vesuvanka
03. 09. 2018
Dát tip

Ahoj Jardo, děkuji Ti za zájem a milou odezvu ik obrázkům. Snažím se malované náměty propracovávat detailněji tak, aby odpovídaly skutečnosti, a přitom stále hledám svůj styl malby. Od dětství jsem obdivovala precizní obrazy krajin mistrů 19. století a ilustrace v přírodopisných publikacích.

To je radost, pozorovat opakované hnízdění sýkorek. Sýkora úhelníček je v Praze trochu vzácnější. Nejvíc se tu vyskytují koňadry a modřinky, ale v posledních letech se mně zdá, že je jich méně než dřív.

Zdravím Tě a přeji hezké a pohodové dny :-)))

 


Poldjerry
02. 09. 2018
Dát tip

Jani, ahoj... reagoval jsem na tvou odpověď a znovu jsem prošel článek. Pobavila mne sýkora úhelníček (uhelníček - má na mé zahradě svůj sýkorník a mám pocit, že už tam hnízdí snad pátá generace). Sýkor se mi tu vystřídala celá řada, ale ta černá tu má domovské právo (:-D

Proto však nepíšu: já jsem to četl dnes po čtvrté, hlavně kvůli kytkám a skalce... dnes jsem si lépe prohlédl i tvé kresby a zjistil jsem, že jsi hodně pokročila ve sdělnosti kreseb, řekl bych, že máš v kresbě více prokreslené detaily a působí to úžasně bezprostředně, jako by se na to člověk koukal v reálu...

Drž se, Janičko - pořád máš co sdělovat...


vesuvanka
01. 09. 2018
Dát tip

Jardo, to mě moc těší, děkuji za milá slova  :-)))


Poldjerry
01. 09. 2018
Dát tip

To se dá číst i třikrát... *


vesuvanka
15. 08. 2018
Dát tip

Růženko. děkuji za zastavení a milá slova :-))). Malý černý motýl - mohl by to být některý druh modráska, například modrásek bělopásný, který je hnědý a má bílý lem na okrajích křídel. Někdy může být hodně tmavě hnědý až černý.


RUZIGEL
13. 08. 2018
Dát tip

Jano, mámm tak moc ráda přírodu a díky tobě jsem se octla v nebeské lázni.Živočichové i rostliny mě ochotně přijali. Nedávno jsem viděla malého černého motýla s bílými ozdobami ,podél křidélek.


vesuvanka
06. 08. 2018
Dát tip

Musaši, děkuji. Máš pravdu, Římané znali popel (tuf), který  těžili na mnoha místech od jihu Toskánska až po oblast kolem Neapole (Puzzoli) a vyráběli z něj vpodstatě beton tím způsobem, že smíchali sopečný popel s malýimi úlomky lávy, vápnem a mořskou vodou. Působením mořské vody docházelo k chemické reakci, za vzniku hydroxidu vápenatého, který reagoval s popelem a úlomky. Dalšími chemickýmj reakcemi docházelo k mineralizaci - vzniku krystalů, které vyplňovaly mezery a stavby tak zpevňovaly. 


Musaši
06. 08. 2018
Dát tip

Ano,asi to byl Plinius starší. Římané znali pouze sopečný popel,dokonce ho těžili a dělali z něho jakýsi "cement" ,který je tak kvalitní,že vydržel až dodnes. Ale o tom,ře by ze sopky mohla téct láva,nevěděli nic.


vesuvanka
02. 08. 2018
Dát tip

Oskare, děkuji za zastavení a milou odezvu. Vesuv je nádherný. Mě fascinuje návrat bohatého života do míst, zasažených erupcí a kontrast barev rostlin a lávy - to je pro mě velká inspirace k malování.


Vesuv, ačkoliv je to pěknej prevít, je jistě krásné místo se spoustou života. O tom ostatně svědčí tvé krásné obrázky. Moc se mi líbí.


vesuvanka
02. 08. 2018
Dát tip

Inko, děkuji za zastavení a milá slova :-))). Moc mě těší, že shlédnutí a přeščtení tohoto díla bylo pro Tebe příjemnýám zážitkem a děkuji za zájem o další a také Ti přeji krásné léto :-)))


Štírka
02. 08. 2018
Dát tip

Jani, je to opět kousek dobře zacíleného  přírodopisu v krásně čtivém podání, doplněno o Tvé obrázky.... Číst a vidět je pro mě velice příjemný zážitek, ke kterému jsem si přidala odpolední kafe... Tak se budu těšit na další a přeji hezké vydařené léto :-)


vesuvanka
02. 08. 2018
Dát tip

Marku, díky :-)))

Musaši, děkuji za zastavení a milou odezvu, přání  i za doplnění :-))). Rozhlasové hry jsem občas poslouchala, ale tato mně asi unikla. Ten vědec a voják byl Plinius starší, který napsal 37 knih o přírodě. Výbuch sopky nikdy předtím neviděl a proto zakotvil na pobřeží Misena, odkud erupci pozoroval, a to pro něj bylo osudné. Zřejmě se nadýchal sirných plynů - jeho tělo bylo nalezeno za dva dny bez jakýchkoliv známek zranění. Římané netušili, že Vesuv je činná sopka, protože k předchozí erupci došlo mnohem dříve než byly Pompeje založeny . A protože Pompejané neměli zkušenosti s varovnými signály blížící se erupce (zemětesení a další jevy), nevěnovali jim pozornost.

Vesuv poprvé popsal řecký zeměpisec Strabón, který vystoupil k jeho vrcholu začátkem 1. stol. n. l. Hora byla tehdy porostlá bujnou vegetací , ale na vrcholu byla holá plošina, připomínající spáleniště. Z toho Strabón usuzoval, že Vesuv je pravděpobně vyhaslá sopka, ale tato informace se asi k Římanům nedostala anebo pro ně nebyla důležitá, takže o sopkách skutečně nic nevěděli. Zato Řekové sopky znali - svědčí o tom jejich bůh ohně a kovářských řemesel Hefaistos, který měl své kovárny pod sopkami, a filosof Empedokles, který údajně spáchal sebevraždu skokem do kráteru Etny.

Marcelko, děkuji za zastavení a milá slova :-)))

 


Marcela.K.
02. 08. 2018
Dát tip

Jako vždy....nádherné kresby a poučení k tomu.


Musaši
02. 08. 2018
Dát tip

Přeju ti , že ses mohla podívat tam , kam tě to vnitřně táhlo a jsem rád,že tě zážitky nezklamaly. Líbí se mi text i obrázky. Tip.

Já si při vyslovení jména Vesuv vždy vzpomenu na jednu rozhlasovou hru z antických dob,která pojednává o tom ,jak při nečekaném výbuchu této sopky dal jeden patricij ,vědec a voják,ty budeš jistě jeho jméno znát,já už jsem ho zapomněl,přirazit lod´ ke břehu,aby prozkoumal,co se děje.  - I když Římané žili ve stínu Vesuvu několik set let,neměli tušení,že jde o sopku a nevěděli ani , co sopka je.


Muamarek
02. 08. 2018
Dát tip

To mě moc těší, díky :-)))

 

 


vesuvanka
02. 08. 2018
Dát tip

Marku, fotoalbem jsi mě moc potěšil.  Z fotek je patrné, že se umíš dívat a dovedeš zachytit ty nejzajímavější pohledy. Ještě jednou velké díky :-)))

I Tobě krásný den :-)))


Muamarek
02. 08. 2018
Dát tip

To mám radost :-)))

 

 Krásný den :-)))


vesuvanka
01. 08. 2018
Dát tip

Romane, Diano, Marku, Jaroslave, Zuzulínko, Irenko, Luboši a Karle, děkuji za zastavení a milou odezvu k dílu. Potěšilo mě, že vás zaujalo.

Romane, máš pravdu, tady jsem ve svém živlu :-)))

Diano, těší mě, že máš na Vesuv hezké vzpomínky :-)))

Marku, díky za odkaz na fotoalbum Vesuvu a Pompejí, k němuž jsem se ráda vrátila :-))). Máš tam krásné originální a inspirativní záběry. Už po prvním shlédnutí jsem namalovala obrázek pohledu na dno kráteru a ještě bych chtěla namalovat další.

Jaroslave, mám radost, že jsi navštívil Vesuv alespoň prostřednictvím tohoto díla :-)))

Zuzulínko, motýlů je tam hodně. Měla jsem štěstí na otakárka fenyklového, poletujícího v kráteru, další motýly, zejména modrásky, jsem viděla ve filmu na youtubu.

Luboši, díky za pěkné  verše :-)))  - právě ten kozlík mě dostal a byl výzvou k pátrání po dalších rostlinách na Vesuvu a jejich literárnímu zpracování. 

Irenko a Karle, díky :-))). Pokud jde o malování, jsem jen amatér, a doplňování děl obrázky anebo naopak doplňovat obrázky textem, je přímo mojí vášní - snažím se tak vyjádřit svoji lásku k vulkánům.


Lerak12
01. 08. 2018
Dát tip

Ztotožňuji se s trefným, co vystihla Gora. Je to komplexní oslava jednoho z jedinečných střípků přírody. Požitek.


Kočkodan
01. 08. 2018
Dát tip vesuvanka
Jana leze na Vesuv, má to jisté úcinky, funí, sípá, uf uf uf, vsak obdivuje krucinky. Nový zvuk ted vysel z pusy, jde tu celkem jasne o vzlyk, vesuvanka plakat musí, vzdyt se na ni usmál kozlík. Predstava ji plní slastí - o tom vsem, i smilu, máku, az prijedu do své vlasti, podelím se na Písmáku! (etnicky zretelne slovanský úsmev)

Gora
01. 08. 2018
Dát tip

Je skvělé mít možnost užívat si tvých několik talentů najednou :-)


Zuzulinka
01. 08. 2018
Dát tip

vypravila bych se tam někdy na ty motýly - to musí být krása je pozorovat!

 


revírník
01. 08. 2018
Dát tip

Nikdy jsem na Vesuvu nebyl, ale pod vlivem tvého doprovodu, milá Jano, se teď cítím, zako bych tam přece někdy byl. Je to krása. Tip.


Muamarek
01. 08. 2018
Dát tip

Skvělé propojení obrazu a slova, navíc se člověk něco dozví :-)))

 

 https://muamarek.rajce.idnes.cz/Po_Italii_letem_svetem%2C_cerven_2018/#144.jpg


Diana
01. 08. 2018
Dát tip

Už mi to chybělo. Díky za tvé krásné obrázky a poučení o kytičkách. Já byla na Vesuvu jen jednou a moc ráda si to připomínám. ***


vesuvanka
01. 08. 2018
Dát tip

Dodolo, děkuji za zastavení a milou odezvu. :-))). Na Vesuvu  jsem byla dvakrát - v roce 1998 a 2001, a byla jsem překvapena květenou . Tenkrát se o ní u nás nepsalo. Právě to bylo podnětem k jejímu bližšímu studiu. Obzvláště mě tehdy zaujala valeriána, kterou jsem do té doby neznala (dodatečně jsem zjistila, že má i český název "mavuň červená", a pěstuje se jako skalnička, ale já jsem zvyklá na ten italský). Rostliny na Vesuvu sleduji teď prostřednictvím internetu. Přeji synovi krásné zážitky z návštěvy Vesuvu a dalších míst :-)))


Dodola
01. 08. 2018
Dát tip

Tak konečně něco o tvém "jmenovci", úžasné obrazy slovem i malbou. Syn tam shodou okolností zrovna jede na poznávací zájezd, tak budeme srovnávat dojmy :-)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru