Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Keď vystrieš ku mne ruky

01. 08. 2018
8
9
881

sedíš ponorený v kresle

pohľad upretý kamsi do neznáma

prichádzam nebadane

neviem komu patria tvoje myšlienky

túžim sa pritúliť no

nechcem vpadnúť ako nevítaný hosť

 

zrazu sa prudko otočíš usmeješ

vystrieš ku mne ruky - poď

práve som na teba myslel

schúlim sa v tvojom náručí

kolená pritiahnem k brade

načúvam tlkotu srdca

vdychujem vôňu

nasávam teplo nehu blízkosť

 

hladíš ma po vlasoch

pusinkuješ na uško

dýchaš na krk

jemne kolíšeš

strácam sa v oáze pokoja

je tam mäkučko

plyšovo bezpečne

som zasa malé dievčatko

a z ničoho nemám strach

 

 


9 názorů

pekne si to, agátka, som rada, že som vyvolala takúto nežnú spomienku


agáta5
02. 08. 2018
Dát tip

moc ráda vzpomínám na poobědovou siestu u nás doma... táta ležel na válendě v obýváku a měl ruce za hlavou a já si k němu lehla, hlavu složila do podpažního žlábku a čuchala pot a cigarety a byla šťastná jako blecha... to mi chybí, když na mě přijdou chmury... jj


:) vďaka


***:***


Ďakujeeem - Andělka,Luboš, Kájo, Jarko


revírník
01. 08. 2018
Dát tip

Musí být pěkné, takto se cítit. Pěkné je také číst tuto báseň. Tip (jako vždycky).


Lerak12
01. 08. 2018
Dát tip

Dobře naladěno.


Kočkodan
01. 08. 2018
Dát tip
Zrejme jen lidé psychicky nemocní by nechteli zazít takové krásné okamziky...

Andělka1
01. 08. 2018
Dát tip

***


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru