Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ruth

Výběr: Zbora, a2a2a
19. 08. 2018
32
43
3419
Autor
Gora

pro Ruth Hálovou, r.narození1926 - rodačku z Č.Krumlova - je  jedním z dosud žijících "dětí," vypravených v r.1939 z Československa vlakem do Anglie /zásluhou sira N.Wintona/


cizí paní mi podala do vagónu

oknem své dvouleté děcko

s lahví mléka -

rozlilo se na podlahu hned při rozjezdu vlaku

oba jsme se rozplakali

 

úsměv mámy zůstal na peróně v Praze

 

uháníme vstříc dobrodružství

( za několik měsíců bude po válce - řekli nám doma)

hošík dostal čtverečky čokolády od ostatních dětí

cumlá je cestou místo mléka



přestupujeme na loď do Birminghamu

poprvé vidím moře

i když jen koutkem oka –  nesu chlapečka

a ze všech sil svírám naše kufříky
 

co jestli na rozkývaném můstku něco upustím

strach svazuje mé tělo

nedovolí zahledět se do snů ve vlnách


43 názorů

Gora
28. 02. 2021
Dát tip

Jamardi: díky, moc jsi mne potěšila, paní Hálovou jsem osobně znala a bohužel loni umřela.


Jamardi
28. 02. 2021
Dát tip

Celý ten příběh je velice silný, těžký a obdivuhodný. Dobře jsi to napsala.


Gora
18. 09. 2018
Dát tip

Nic se přece nestalo, také moc zdravím:-)


Štírka
18. 09. 2018
Dát tip

Promiň, Iri, To je způsobeno asi stránku z historie přes kterout se z iPhonu přihlásím. Vlastně ani nevím že to mělo takový dopad. Už to budu hlídat...zdravim Te z babiho leta :-)


Gora
17. 09. 2018
Dát tip

Inko, děkuji, již jednou jsi mi psala...stejný komentík:-) takže dvojmo:-)


Štírka
17. 09. 2018
Dát tip

Je tak malo lidi, kteri se dokazi rozhodnout v pravou chvili a jit za svou vizi. Je uzasne, ze vubec jsou. Dobre napsano...


Gora
14. 09. 2018
Dát tip

Hade, děkuju...však nevím, zda jsi četl anotaci, tohle byl jeden z "vlaků Wintonových", ne do pekla koncentráků, ale za záchranou...

Paní Hálová jako jedna z mála tehdy odvezených dětí žije a podává svědectví, já se jen snažila svými slabými prostředky přiblížit.


Whitesnake
14. 09. 2018
Dát tip

básnická licence... ne vše je třeba prožít, aby o tom bylo napsáno :-)

první část mě urazila... na cestě holocaustní zkázy vlakem z  Koblence to Osvětimi byl takový chaos, že láhev s mlékem nebyla myslitelná, možná snad jen proud vody ve výhni parného dne v mezizastávce... dobytčák byl narván k prasknutí.... kolik jste si toho mohl dovolit a kolik vám bylo dovoleno, pane schindlere, wiesenthale a ostatní

goro, promiň ty asociace, ale tohle bylo fíkané a pod pás, první část - a plakal jsem


Gora
21. 08. 2018
Dát tip

kvaji, těžko obhajovat...to záleží asi na každém čtenáři, jestli se mu zpracování líbí - nelíbí...díky, že jsi četl :-)


kvaj
21. 08. 2018
Dát tip

Já nevím, Irenko. Příběh Ruth je sám o sobě velmi silný. Jak napsal revírník: "Syrový prožitek třináctileté, jež právě ztratila rodiče a zároveň dostala na starost malé, stejně jako ona osiřelé děcko. Nikdo si tu hrůzu už neumíme představit."

A právě v tom vidím problém tvé básně. Neumíme si to představit, ani ty ne, proto mi verše připadají jaksi jen "konstatující". Vím, že jdu "proti proudu", protože tě za báseň všichni chválí, nicméně se nemohu zbavit dojmu, že verše jdou kus za příběhem samotným.


Gora
20. 08. 2018
Dát tip

Děkuju, Zboro. Jsem ráda :-)


Zbora
20. 08. 2018
Dát tip

!


Gora
19. 08. 2018
Dát tip

Inko,děkuju za empatii a milá slova :-))


Štírka
19. 08. 2018
Dát tip

Je tak malo lidi, kteri se dokazi rozhodnout v pravou chvili a jit za svou vizi. Je uzasne, ze vubec jsou. Dobre napsano...


Gora
19. 08. 2018
Dát tip

Luboši, je to tak, bohužel...a děkuju


Kočkodan
19. 08. 2018
Dát tip
Hezké komentáře už přidali ostatní, já si jen povzdychnu, že ten časový odhad moc nevyšel...

Gora
19. 08. 2018
Dát tip

 Jitko, jinak bych si netroufla...děkuji.


atkij
19. 08. 2018
Dát tip
Vcelku dobre napsane z pozice trinactilete divky. Za tema diky.

Gora
19. 08. 2018
Dát tip

Kájo, děkuju ti.

Říkám si, i kdyby vlivem těch řádků jen několik lidí zavzpomínalo či cítilo s Rúth, má to moje "psaní" snad nějaký smysl...dík


Lerak12
19. 08. 2018
Dát tip

Dobově dramaticky prožitý příběh i po tolika létech dojímá lidskostí. Winton se navždy zapsal svoji nezjištností. Tvé důstojné připomenutí provedené pěkným zpracováním. Gratulka.


Gora
19. 08. 2018
Dát tip

Danny, Ruth je asi celkem časté jméno...u Židů.

Děkuju.


Danny
19. 08. 2018
Dát tip
Znám jednu Ruth tak jsem přemýšlel, jestli to nebude o ní :) Tip za citlivé ztvárnění těžkého tématu.

Gora
18. 08. 2018
Dát tip

Dodolo, nevím, jestli dobrá, ale jak píší jiní zde, nemělo by být zapomenuto! Tak svými řádky připomínám...děkuju moc. Je pozoruhodná osobnost a díky za to, že směla žít...


Dodola
18. 08. 2018
Dát tip

Vesuvanko, to ztotožnění ''se vším'' v uvedené básni mi trochu připomnělo závěrečné fiktivní drama z knihy A přece říci životu ano V.E. Frankla. Stejná smířenost, stejný odpouštějící nadhled. Musela jsem na tento ''zdvojený'' zážitek zareagovat.


Dodola
18. 08. 2018
Dát tip

Ta báseň je hodně dobrá. Zřejmě autentický kontakt s onou pamětnicí udělal své. Až z toho mrazí.


Gora
18. 08. 2018
Dát tip

 Jani, děkuji - je všestranná. Mám od ní její knihu receptů...co vše se dá za život stihnout!!


vesuvanka
18. 08. 2018
Dát tip

Po odeslání komentáře se bohužel verše smrskly, snad i v této podobě na čtenáře zapůsobí...


vesuvanka
18. 08. 2018
Dát tip

Irenko, díky za velmi pěkně a sugestivně napsanou vzpomínku - při té představě, co se tenkrát dělo - co prožívali rodiče a děti, zamrazí.... TIP

Ruth Hálová je doktorkou přírodních věd (vystudovala přírodovědeckou fakultu UK v oboru lékařské mikrobiologie), kromě toho maluje obrazy a píše básně. Přidávám jednu její báseň, kterou jsem našla na internetu:

Co všechno jsem (báseň Ruth Hálové)

Já jsem důma já jsem strom.Já jsem blesk a já jsem hrom.

Jsem kotě, co přede na klíně.Jsem chuťa jiskra ve víně.

Jsem barva růžea voda ve váze.Jsem dotek kůžea motýl, co bělá se.

Jsem lesk Tvých očí,Tvůj úsměv na tváři,naše Země, co se točí a Slunce, co ji ozáří.

Že já jsem v Toběa Ty ve mně,to už dnes dobře vím,jedno si ale vyprosím,

ať se v Tobě rozpustím!


Gora
17. 08. 2018
Dát tip

Přemku, rádo se stalo - já děkuju tobě.


lastgasp
17. 08. 2018
Dát tip

Bylo to úděsné. Pro rodče i pro děti. Ničím nelze ocenit odvahu a rozhodnost Sira Wintona. Vždy na mně tísnivě zapůsobí sousoší s kufříky na prvním nástupišti na Hlavním nádraží. Slyším ten hluk, pláč, slzy. Je to zvláštní místo. Irenko děkuji za vzpomínku.


Gora
17. 08. 2018
Dát tip

Evži, a nejhůř skončily ty děti, které se do vlaků již nedostaly:-(( - díky


Je mi z toho smutno. Za ně i za všechny, kdo to museli zažít.


Gora
17. 08. 2018
Dát tip

díky, Čudlí:-)


Gora
17. 08. 2018
Dát tip

  Di - znám ji a doporučila kdysi synovi jako osobnost pro diplomovou práci ...děkuju


Gora
17. 08. 2018
Dát tip

Baby, já také ne - děkuji


Gora
17. 08. 2018
Dát tip

bixley, díky:-)


Čudla
17. 08. 2018
Dát tip

/*


Diana
17. 08. 2018
Dát tip

Díku Bohu za sira Wintona! A díky za každou připomínku! Netušíme, jak si žijeme!****


MKbaby
17. 08. 2018
Dát tip
Zatraceně silný kafe... nikdy bych to nechtěl zažít...

bixley
17. 08. 2018
Dát tip

Má to opravdu vypovídací sílu. Děti opuštěné rodinou, aby se zachránily. Umíš se do této hrozné situace skvěle vcítit.


...*


Gora
17. 08. 2018
Dát tip

Jardo, děkuju - ano, bylo jí třináct.


revírník
17. 08. 2018
Dát tip

Syrový prožitek třináctileté, jež právě ztratila rodiče a zároveň dostala na starost malé, stejně jako ona osiřelé děcko. Nikdo si tu hrůzu už neumíme představit.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru