Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sladce se spí...

30. 11. 1998
0
0
2021
Autor
Jarka

Popraskaná kůra stromu, který teď objímám, drásá mi tvář. Pichlavé jehličí už vůbec nevnímám, skoro mi připadá jak kůže jehněčí. Vítr tu kolem mne tichounce ševelí, ticho a dech lesa, skoro jak vzdech vílí, jen tiše přihlíží. Rosa a mé slzy skrápí tu kapradí, stmí se už brzy, slunce mne zas zradí. Jen hvězdy vzdálené, tmou temnou zmámené, vědí co děje se, v mechu tam u stromu, tam v temném tom lese, kde sladce se spí...
snoopy
26. 02. 1999
Dát tip
ještě že nás už saki opustil (budiž mu země lehká), to bych dopad
ale to jen šeptám, nerad bych tě probudil to tohoto světa

Saki
01. 12. 1998
Dát tip
Z téhle básničky opět dýchá něco silného, a možná že i tuším co. Nicméně tušit neznamená vědět... Snad že by spojitost se Zůstaň ? Odpověz, prosím, byť jen náznakem.
Jinak rytmus poněkud nepřirozený, ádvatři, ádvatři, některé verše trochu nucené, celkově ale působí dojmem soudržnosti celku a líbí se velice. HOWGH.

Jarka
01. 12. 1998
Dát tip
Spojitost by tu byla... Stačí?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru