Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+9 neviditelných
Na rozpálené střeše
datum / id21.08.2018 / 490050Vytisknout |
autorGora
kategorieMiniatury prozaické
témaKaždodenní
zobrazeno701x
počet tipů29
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Na rozpálené střeše

 

Komín výrobní haly je vidět už ze silnice. Nerezový, dobrých dvacet metrů účinné výšky a průměr 2000mm. Pod ním v kotelně kotel na peletky. Segmenty revizní zprávy mi při pohledu z okénka v autě prolítly hlavou. Profesionální deformace, mít v kartotéce paměti snad všechny komíny ve městě!?

Na rozpálené plechové střeše bych v tak teplém dni, jakým je ten dnešní, jistě neudržel ruku. I z dálky bylo vidět, jak se nad ní tetelí horký vzduch. Ještě, že tentokrát nemusím na střechu, jen do kotelny.

Stejně není nad to v létě sedět u Lipna na rybách.

Vrátný taky dost otráveně zvedl zadek a závoru. Zlenivěl. Mají druhý týden odstávku. Ledabyle se dotkl kšiltu a já zas letmo kominické čepičky. Zalezl do své budky k ventilátoru. Šťastlivec.

Jdu ke kotli s nářadím přes rameno, před sebou tlačím vysavač na kolečkách. Nerad otálím a kibicuju, v prvé řadě chci mít hotovou práci. Stejně to byla svým způsobem náhoda, že jsem se dostal k černému řemeslu. Podnik služeb měl tehdy hodně čalouníků, ale málo kominíků…

Kolikrát mne napadlo, jestli jsem, symbolicky myšleno, ten správný člověk na správném místě.  Denně smývat saze a mour Solvinou. Schody, co jsem už vyšlápnul, by vedly snad do nebe, a kilometrů po vesnicích - od baráku k baráku - nepočítaně. Přitom kdekdo na kominíky kouká skrz prsty. Možná si myslí, že ve škole neměli na víc. Jenže mně umřel táta, když mi bylo šestnáct, a doma deset dětí. Musel jsem jít co nejdřív vydělávat. Po mně bylo ještě pět mladších sourozenců.

Vzal jsem za zarezlou kliku dveří komory a vyvalila se hromádka sazí.  Průmyslový vysavač přišel ke slovu. Uvnitř jsem si pak rozsvítil přenosnou lampu a chtěl pokračovat. Připadalo mi, že na obrovské hromadě popílku se něco hnulo. A zase, až komorou, obestavěnou kolem kotle, rotoval prach. Nebylo skoro nic vidět. Nasměroval jsem tam světlo. Holub! Poplašeně mával křídly, ještě popelavějšími než kdy jindy. Byl tam možná den, dva, jinak by už nežil. Mumifikovaná těla ptáků nacházím ve spalinových cestách poměrně často.  Nic zlého netušíce usednou k odpočinku na okraj komínu a zplodiny je tak omámí, že žuchnou dovnitř.

Vysavačem bych mu ublížil. Chytil jsem do ruky hrabílko  a jemně přitáhnul hromádku se zvířetem blíž k sobě. Divné, že se nesnaží odběhnout. Asi snaží, ale nejde mu to. Jako by nemohl chodit. Skočil jsem po něm a vynesl ho z komory na světlo boží. Kolem drápků obou nohou měl omotanou sartunu, rybářský vlasec. Extra silný, přesto třeba pro mne bez brýlí takřka neviditelný, vhodný k mořskému rybolovu. Jako rybář se vyznám…

„Vrátný, vy určitě budete mít nějaký ostrý nožík?“ nenapadlo mne nic lepšího než požádat o spolupráci toho zpomaleného člověka v budce.

„Co to nesete, a jó, holoubka, no tak to musíme pomoct,“ vyskočil o poznání ochotněji ze své sesle. Přidržoval jsem zvíře a on mu opatrnými pohyby pomocí perořízku vyprostil nožky ze sartuny. Piplačka, zamotaný byl dokonale, sám by se nedokázal vlasce zbavit.

Vyšli jsme před závoru a já holuba postavil na zem. Udělal několik drobných trhaných kroků, snad nemohl uvěřit, že jeho nohy jsou volné. Korálky oček se podíval vzhůru a potom  vzlétnul. Jako ten dávný Fénix z popela.

„Tak to nejsou jen pověry, že kominík nosí štěstí. Můžu si sáhnout, pane mistr?“  narušil vrátný zamyšlenou chvilku. Přejel mi po rameni a zálibně koukal na svůj ukazovák od sazí. S prstem vztyčeným, jako by měřil směr větru v tomhle beznadějném horkém bezvětří, se odkolébal do budky.

Později, když jsem dokončil svoji práci, salutoval a mohl se přetrhnout, aby rychle zvednul závoru.

Chvíli na to jsem nechal komín výrobní haly s rozpálenou střechou za zády. Pocit, že dnes jsem byl ten správný člověk na správném místě, však zůstal.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

10.09.2018 17:55:38dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Možná jsi měl taky někdy v životě pocit, že jsi někde víceméně náhodou - omylem, a nějaký zážitek, stačí nepatrný, tě přiměl k zamyšlení, že i tak jsi byl /k/něčemu, někomu užitečný.

Beru tvoji zápletku s tím úmyslem - neměl vlastně holuby rád a chtěl jej zabít, to je dobrý nápad...

10.09.2018 17:30:05dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Víš, Irenko, kdybych chtěl být ironický, mohl bych odpovědět, že stačila ona jediná věta, protože v příběhu o nic víc nešlo. Já ale ironický být nechci, a tak ti musím oponovat, že třeba motiv s vrátným s dějem souvisí a má v příběhu své místo. Chápu, že jsi chtěla hrdinu příběhu přiblížit a je tisíc způsobů, jak to můžeš udělat. Avšak skutečnost, že to kominík neměl v životě lehké s dějem souvisí tak málo, jako kdybys napsala, že měl zrzavé vlasy, odstávací uši a spolužáci se mu kvůli tomu smáli. Pokud bys ale napsala, že ho holubi vždycky z nějakého důvodu prudili a že třeba napřed přemýšlel o tom, že toho holuba v kotelně zabije, a pak si to rozmyslel, neboť si uvědomil, že je to živý tvor, který nemůže za to, že ho lidé považují za škodnou, a zachránil ho, to by bylo jiné a udělalo by to z příběhu záležitost.

10.09.2018 11:06:14dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

kvaji, s dějem souvisí - přiblížení jeho osoby, v tom, že to neměl /nemá/ v životě nejrůžovější, prostě je to moje podání, to bych rovnou mohla napsat, že přišel do kotelny a zachránil holuba...a byla by to jedna věta :-)

Za ta upozornění díky, opravuji...

10.09.2018 11:02:09dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Přijde mi to, Irenko, takové moc popisné. A pak se mi zdají, vzhledem k tomu, o co jde - o jakýsi kominíkův milosrdný akt, že zachrání holuba - například technické parametry komína, na co je kotel, a výklady, proč se stal kominíkem, zcela zbytečné, protože nesouvisející s dějem.

Pod ním, v kotelně, kotel na peletky. - Proč je to "v kotelně" odděleno čárkami? "Během pohledu z okénka" je také divné - stačí přece "při pohledu z okénka".

30.08.2018 15:31:59dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Lakrove, usmívám se...těší mne, žes nepoznal! Děkuju.

30.08.2018 12:44:39dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Líbilo a nějak k tomu (nezvykle) nemám co víc dodat.  Snad jen, že autora netuším... Aha!  Tip.  

26.08.2018 19:53:38dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

pasažére, díky za ...:-)

26.08.2018 19:46:53dát kritice tippasažier letu 1978
Príjemný čit...
25.08.2018 17:10:41dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Dodolo :-) - bez odpovědi :-)a díky

25.08.2018 16:05:46dát kritice tipDodola

Snad tě neinspiroval manžel, Irčo:)

Taky jsem párkrát lovila ptáka z krbu a pak ho naháněla po bytě

24.08.2018 00:04:35dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Dobrou noc a díky za popovídání.

23.08.2018 23:50:00dát kritice tipNorsko 1

Cože? Movsara? Tak to ses krutě spletla

23.08.2018 23:43:56dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Já pozoruji, že ti dnes písmácké menu nesedlo - ale movsara jsi tuším zbožštěl, tak aspoň někoho:-)

23.08.2018 23:38:01dát kritice tipNorsko 1

Radši už ne, už jsem tak jako tak úplně umučenej

23.08.2018 23:31:46dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Tak to by bylo lépe umučit :-)

23.08.2018 23:29:30dát kritice tipNorsko 1

Někdo ti to říct musí. Beru to na sebe

23.08.2018 23:24:02dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Určitě to druhé...

jaký život, taková dílka, no...

už jsem se zaradovala, že se ti to líbí:-))

23.08.2018 22:41:36dát kritice tipNorsko 1

Bože, to je tak nudný. Ty mě chceš umučit nebo aspoň zmanipulovat

23.08.2018 19:45:06dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Děkuju, Petře:-))

23.08.2018 19:31:17dát kritice tipPetr333

Chválím za sloh. Dobře se mi četlo a šťastný konce mám rád. 

23.08.2018 18:55:53dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Tak děkuju.

23.08.2018 18:36:53dát kritice tipMovsar

je to krásný příběh o lidskosti. a to stačí!

23.08.2018 18:14:36dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Díky, ale hodila by se mi tvá fantazie...jsem stále moc při zemi :-(

23.08.2018 15:16:47dát kritice tipMovsar

výborně!

23.08.2018 10:42:02dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Hani, tvůj komentář mne moc potěšil, děkuji...

23.08.2018 09:57:13dát kritice tip8hanka

krásne ako vždy, rozochvievajúce  dojatím, človečinou, nádejou, že ešte stále sú  dobrí ľudia ochotní pomôcť komukoľvek...kominárov som vždy rada stretala, hľadala gombík, držala ho v dlani a tajne si niečo želala...už dávno viem, že kominári nosia šťastie...a holúbok to už vie tiež

Gora, si úžasný človek, nemohla by si to takto skvele napísaqť, keby si to neprecítila,  vidím, že manžel je z rovnakého cesta

*****

23.08.2018 08:33:35dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

supíku, já díky tobě :-))

23.08.2018 08:20:15dát kritice tipsupizmus

Milé čtení s krásnou pointou * Díky za to!

23.08.2018 00:43:51dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Rychlý Radovane, dík.

23.08.2018 00:41:47dát kritice tipRadovan Skromný - Tvořivý

Skvělé! *

22.08.2018 21:26:26dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jani, je to tak...muž mi hned volal, že se mu povedlo rozvázat mu nohy a že holub odletěl:-), děkuju i za otakárka:-)

22.08.2018 21:17:42dát kritice tipvesuvanka

Krásný příběh, plný empatie :-))). TIP

Je to krásný pocit zachránit bezbranného tvorečka. Vzpomněla jsem si, jak jsem kdysi vysvobodila otakárka ovocného, uvězněného v přístřešku stanice MHD, který lezl po sklleněné stěně a marně se snažil dostat ven. Opatrně jsem ho podebrala a odnesla mimo přístřešek. Pak jsem s velkou radostí pozorovala, jak vzlétl.

21.08.2018 21:32:50dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Díky, Přemku, usmívám se...

21.08.2018 21:06:27dát kritice tiplastgasp

Tento způsob psaní ti závidím. Po přečtení, jsem naplněn člověčinou. Je to krásný, milý příběh a potvrzuje, že kominíci štěstí nosí. Ve zkratce si dokázala oživit nejen holuba, ale i vrátného. A to je co říct. 

21.08.2018 20:00:18dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Diano, děkuju, a hlásím - opraveno, přechodníky jsou mojí slabinou :-)

21.08.2018 19:58:27dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Karle, dobře jsi vystihnul...díky

21.08.2018 19:57:32dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Čudlí, díky!

21.08.2018 19:56:56dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

bixley, děkuju moc

21.08.2018 19:56:17dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Baby, děkuju ti.

21.08.2018 19:35:21dát kritice tipEvženie Brambůrková

Mám ráda tvé příběhy a ani tento nezklamal. :-) /T

21.08.2018 18:44:44dát kritice tipDiana
Přesně, jak to vyjádřil Lerak! není co dodat ****
21.08.2018 17:13:02dát kritice tipK3
redaktor prózy

V té své pomoci na jedné straně, a nepomoci si na straně druhé, je člověk záhadný tvor. T.

21.08.2018 16:32:56dát kritice tipČudla

Dobře Ty. /*

21.08.2018 15:54:46dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Jako vždy ze života a jako vždy skvělé. Člověk má vždy dobrý pocit, když někomu pomůže, ať je to člověk, holub, nebo i to slunéčko... A tys ten pocit uměla přenést. Díky.

21.08.2018 15:44:24dát kritice tipMKbaby
Pohlazení po duši ;-)
21.08.2018 15:07:52dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jardo, díky moc :-)

21.08.2018 14:24:55dát kritice tiprevírník

Jo, to se ti povedlo. Hlavně tomu tvému kominíčkovi. Oni ti holubi ve městech, čert aby je vzal, ale když se jedná o jednoho postiženého, tak to pardon, to se pomoct musí.

21.08.2018 12:08:59dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Leraku - Karle, díky, jsem ráda, že i neobvyklé prostředí tě zlákalo ke čtení :-)

21.08.2018 12:04:22dát kritice tipLerak12

Nejen MISTR svého řemesla, ale i empatie. Krásné ubíhání příběhem... u Tebe si vždy užívám. Dobrá práce a zpracovaná z  literárně neobvyklého prostředí. Líbí.

21.08.2018 11:45:53dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

gabi, děkuju ti...jen momentka ze života ...

21.08.2018 11:44:18dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Kočkodane, taky nevěřím přísloví, podle nějž je každý dobrý skutek po zásluze potrestán:-) a děkuju

21.08.2018 11:17:28dát kritice tipgabi tá istá

príjemné čítanie *

21.08.2018 11:17:25dát kritice tipKočkodan
Zustává ve mne pocit, ze jsem byl dnes ten správný ctenár na správném míste. Záchrana jednoho kusu Columba livia f. domestica je príma. Ale i z vysvobození Anny Holubové bych se radoval.
21.08.2018 10:13:57dát kritice tipzvedavec

:) áno, si myslím, že to, ako sa človek správa v drobnostiach, to je jeho vizitka

21.08.2018 10:10:01dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Evo, je to jen drobnost v našich životech - ať holub zasypaný popelem, nebo slunéčka v zrní, ale... vždyť víš...děkuju ti :-)

21.08.2018 10:06:59dát kritice tipzvedavec

áno, správny človek na správnom mieste

rada čítam Tvoje poviedky

spomenula som si: ako vysokoškoláčka som brigádovala vo Veľkej Lomnici pri žatve, mali tam obrovitánske sýpky a priestory, kde sypali zožaté zrno - v zrne boli možno milióny lienok (lienka = slunéčko). Nedokázali odletyieť, lebo zrno ich zasypalo - vyberala som ich z toho zrna a púšťala na slobodu; bol to len nepatrný zlomok - tie lienky, ktoré som oslobodila, ale robila som to s dobrým pocitom

pravda je však taká, že odvtedy som zničila už nespočetne veľa škodlivého hmyzu (z pohľadu človeka škodlivého, z pohľadu toho hmyzu je škodlivý človek)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.