Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Na rozpálené střeše

21. 08. 2018
29
56
3611
Autor
Gora

 

Komín výrobní haly je vidět už ze silnice. Nerezový, dobrých dvacet metrů účinné výšky a průměr 2000mm. Pod ním v kotelně kotel na peletky. Segmenty revizní zprávy mi při pohledu z okénka v autě prolítly hlavou. Profesionální deformace, mít v kartotéce paměti snad všechny komíny ve městě!?

Na rozpálené plechové střeše bych v tak teplém dni, jakým je ten dnešní, jistě neudržel ruku. I z dálky bylo vidět, jak se nad ní tetelí horký vzduch. Ještě, že tentokrát nemusím na střechu, jen do kotelny.

Stejně není nad to v létě sedět u Lipna na rybách.

Vrátný taky dost otráveně zvedl zadek a závoru. Zlenivěl. Mají druhý týden odstávku. Ledabyle se dotkl kšiltu a já zas letmo kominické čepičky. Zalezl do své budky k ventilátoru. Šťastlivec.

Jdu ke kotli s nářadím přes rameno, před sebou tlačím vysavač na kolečkách. Nerad otálím a kibicuju, v prvé řadě chci mít hotovou práci. Stejně to byla svým způsobem náhoda, že jsem se dostal k černému řemeslu. Podnik služeb měl tehdy hodně čalouníků, ale málo kominíků…

Kolikrát mne napadlo, jestli jsem, symbolicky myšleno, ten správný člověk na správném místě.  Denně smývat saze a mour Solvinou. Schody, co jsem už vyšlápnul, by vedly snad do nebe, a kilometrů po vesnicích - od baráku k baráku - nepočítaně. Přitom kdekdo na kominíky kouká skrz prsty. Možná si myslí, že ve škole neměli na víc. Jenže mně umřel táta, když mi bylo šestnáct, a doma deset dětí. Musel jsem jít co nejdřív vydělávat. Po mně bylo ještě pět mladších sourozenců.

Vzal jsem za zarezlou kliku dveří komory a vyvalila se hromádka sazí.  Průmyslový vysavač přišel ke slovu. Uvnitř jsem si pak rozsvítil přenosnou lampu a chtěl pokračovat. Připadalo mi, že na obrovské hromadě popílku se něco hnulo. A zase, až komorou, obestavěnou kolem kotle, rotoval prach. Nebylo skoro nic vidět. Nasměroval jsem tam světlo. Holub! Poplašeně mával křídly, ještě popelavějšími než kdy jindy. Byl tam možná den, dva, jinak by už nežil. Mumifikovaná těla ptáků nacházím ve spalinových cestách poměrně často.  Nic zlého netušíce usednou k odpočinku na okraj komínu a zplodiny je tak omámí, že žuchnou dovnitř.

Vysavačem bych mu ublížil. Chytil jsem do ruky hrabílko  a jemně přitáhnul hromádku se zvířetem blíž k sobě. Divné, že se nesnaží odběhnout. Asi snaží, ale nejde mu to. Jako by nemohl chodit. Skočil jsem po něm a vynesl ho z komory na světlo boží. Kolem drápků obou nohou měl omotanou sartunu, rybářský vlasec. Extra silný, přesto třeba pro mne bez brýlí takřka neviditelný, vhodný k mořskému rybolovu. Jako rybář se vyznám…

„Vrátný, vy určitě budete mít nějaký ostrý nožík?“ nenapadlo mne nic lepšího než požádat o spolupráci toho zpomaleného člověka v budce.

„Co to nesete, a jó, holoubka, no tak to musíme pomoct,“ vyskočil o poznání ochotněji ze své sesle. Přidržoval jsem zvíře a on mu opatrnými pohyby pomocí perořízku vyprostil nožky ze sartuny. Piplačka, zamotaný byl dokonale, sám by se nedokázal vlasce zbavit.

Vyšli jsme před závoru a já holuba postavil na zem. Udělal několik drobných trhaných kroků, snad nemohl uvěřit, že jeho nohy jsou volné. Korálky oček se podíval vzhůru a potom  vzlétnul. Jako ten dávný Fénix z popela.

„Tak to nejsou jen pověry, že kominík nosí štěstí. Můžu si sáhnout, pane mistr?“  narušil vrátný zamyšlenou chvilku. Přejel mi po rameni a zálibně koukal na svůj ukazovák od sazí. S prstem vztyčeným, jako by měřil směr větru v tomhle beznadějném horkém bezvětří, se odkolébal do budky.

Později, když jsem dokončil svoji práci, salutoval a mohl se přetrhnout, aby rychle zvednul závoru.

Chvíli na to jsem nechal komín výrobní haly s rozpálenou střechou za zády. Pocit, že dnes jsem byl ten správný člověk na správném místě, však zůstal.


56 názorů

Gora
10. 09. 2018
Dát tip

Možná jsi měl taky někdy v životě pocit, že jsi někde víceméně náhodou - omylem, a nějaký zážitek, stačí nepatrný, tě přiměl k zamyšlení, že i tak jsi byl /k/něčemu, někomu užitečný.

Beru tvoji zápletku s tím úmyslem - neměl vlastně holuby rád a chtěl jej zabít, to je dobrý nápad...


kvaj
10. 09. 2018
Dát tip

Víš, Irenko, kdybych chtěl být ironický, mohl bych odpovědět, že stačila ona jediná věta, protože v příběhu o nic víc nešlo. Já ale ironický být nechci, a tak ti musím oponovat, že třeba motiv s vrátným s dějem souvisí a má v příběhu své místo. Chápu, že jsi chtěla hrdinu příběhu přiblížit a je tisíc způsobů, jak to můžeš udělat. Avšak skutečnost, že to kominík neměl v životě lehké s dějem souvisí tak málo, jako kdybys napsala, že měl zrzavé vlasy, odstávací uši a spolužáci se mu kvůli tomu smáli. Pokud bys ale napsala, že ho holubi vždycky z nějakého důvodu prudili a že třeba napřed přemýšlel o tom, že toho holuba v kotelně zabije, a pak si to rozmyslel, neboť si uvědomil, že je to živý tvor, který nemůže za to, že ho lidé považují za škodnou, a zachránil ho, to by bylo jiné a udělalo by to z příběhu záležitost.


Gora
10. 09. 2018
Dát tip

kvaji, s dějem souvisí - přiblížení jeho osoby, v tom, že to neměl /nemá/ v životě nejrůžovější, prostě je to moje podání, to bych rovnou mohla napsat, že přišel do kotelny a zachránil holuba...a byla by to jedna věta :-)

Za ta upozornění díky, opravuji...


kvaj
10. 09. 2018
Dát tip

Přijde mi to, Irenko, takové moc popisné. A pak se mi zdají, vzhledem k tomu, o co jde - o jakýsi kominíkův milosrdný akt, že zachrání holuba - například technické parametry komína, na co je kotel, a výklady, proč se stal kominíkem, zcela zbytečné, protože nesouvisející s dějem.

Pod ním, v kotelně, kotel na peletky. - Proč je to "v kotelně" odděleno čárkami? "Během pohledu z okénka" je také divné - stačí přece "při pohledu z okénka".


Gora
30. 08. 2018
Dát tip

Lakrove, usmívám se...těší mne, žes nepoznal! Děkuju.


Lakrov
30. 08. 2018
Dát tip

Líbilo a nějak k tomu (nezvykle) nemám co víc dodat.  Snad jen, že autora netuším... Aha!  Tip.  


Gora
26. 08. 2018
Dát tip

pasažére, díky za ...:-)


Príjemný čit...

Gora
25. 08. 2018
Dát tip

Dodolo :-) - bez odpovědi :-)a díky


Dodola
25. 08. 2018
Dát tip

Snad tě neinspiroval manžel, Irčo:)

Taky jsem párkrát lovila ptáka z krbu a pak ho naháněla po bytě


Gora
24. 08. 2018
Dát tip

Dobrou noc a díky za popovídání.


Norsko 1
23. 08. 2018
Dát tip

Cože? Movsara? Tak to ses krutě spletla


Gora
23. 08. 2018
Dát tip

Já pozoruji, že ti dnes písmácké menu nesedlo - ale movsara jsi tuším zbožštěl, tak aspoň někoho:-)


Norsko 1
23. 08. 2018
Dát tip

Radši už ne, už jsem tak jako tak úplně umučenej


Gora
23. 08. 2018
Dát tip

Tak to by bylo lépe umučit :-)


Norsko 1
23. 08. 2018
Dát tip

Někdo ti to říct musí. Beru to na sebe


Gora
23. 08. 2018
Dát tip

Určitě to druhé...

jaký život, taková dílka, no...

už jsem se zaradovala, že se ti to líbí:-))


Norsko 1
23. 08. 2018
Dát tip

Bože, to je tak nudný. Ty mě chceš umučit nebo aspoň zmanipulovat


Gora
23. 08. 2018
Dát tip

Děkuju, Petře:-))


Petr333
23. 08. 2018
Dát tip

Chválím za sloh. Dobře se mi četlo a šťastný konce mám rád. 


Gora
23. 08. 2018
Dát tip

Tak děkuju.


Movsar
23. 08. 2018
Dát tip

je to krásný příběh o lidskosti. a to stačí!


Gora
23. 08. 2018
Dát tip

Díky, ale hodila by se mi tvá fantazie...jsem stále moc při zemi :-(


Movsar
23. 08. 2018
Dát tip

výborně!


Gora
23. 08. 2018
Dát tip

Hani, tvůj komentář mne moc potěšil, děkuji...


8hanka
23. 08. 2018
Dát tip

krásne ako vždy, rozochvievajúce  dojatím, človečinou, nádejou, že ešte stále sú  dobrí ľudia ochotní pomôcť komukoľvek...kominárov som vždy rada stretala, hľadala gombík, držala ho v dlani a tajne si niečo želala...už dávno viem, že kominári nosia šťastie...a holúbok to už vie tiež

Gora, si úžasný človek, nemohla by si to takto skvele napísaqť, keby si to neprecítila,  vidím, že manžel je z rovnakého cesta

*****


Gora
23. 08. 2018
Dát tip

supíku, já díky tobě :-))


supizmus
23. 08. 2018
Dát tip

Milé čtení s krásnou pointou * Díky za to!


Gora
23. 08. 2018
Dát tip

Rychlý Radovane, dík.


Skvělé! *


Gora
22. 08. 2018
Dát tip

Jani, je to tak...muž mi hned volal, že se mu povedlo rozvázat mu nohy a že holub odletěl:-), děkuju i za otakárka:-)


vesuvanka
22. 08. 2018
Dát tip

Krásný příběh, plný empatie :-))). TIP

Je to krásný pocit zachránit bezbranného tvorečka. Vzpomněla jsem si, jak jsem kdysi vysvobodila otakárka ovocného, uvězněného v přístřešku stanice MHD, který lezl po sklleněné stěně a marně se snažil dostat ven. Opatrně jsem ho podebrala a odnesla mimo přístřešek. Pak jsem s velkou radostí pozorovala, jak vzlétl.


Gora
21. 08. 2018
Dát tip

Díky, Přemku, usmívám se...


lastgasp
21. 08. 2018
Dát tip

Tento způsob psaní ti závidím. Po přečtení, jsem naplněn člověčinou. Je to krásný, milý příběh a potvrzuje, že kominíci štěstí nosí. Ve zkratce si dokázala oživit nejen holuba, ale i vrátného. A to je co říct. 


Gora
21. 08. 2018
Dát tip

Diano, děkuju, a hlásím - opraveno, přechodníky jsou mojí slabinou :-)


Gora
21. 08. 2018
Dát tip

Karle, dobře jsi vystihnul...díky


Gora
21. 08. 2018
Dát tip

Čudlí, díky!


Gora
21. 08. 2018
Dát tip

bixley, děkuju moc


Gora
21. 08. 2018
Dát tip

Baby, děkuju ti.


Mám ráda tvé příběhy a ani tento nezklamal. :-) /T


Diana
21. 08. 2018
Dát tip
Přesně, jak to vyjádřil Lerak! není co dodat ****

K3
21. 08. 2018
Dát tip

V té své pomoci na jedné straně, a nepomoci si na straně druhé, je člověk záhadný tvor. T.


Čudla
21. 08. 2018
Dát tip

Dobře Ty. /*


bixley
21. 08. 2018
Dát tip

Jako vždy ze života a jako vždy skvělé. Člověk má vždy dobrý pocit, když někomu pomůže, ať je to člověk, holub, nebo i to slunéčko... A tys ten pocit uměla přenést. Díky.


MKbaby
21. 08. 2018
Dát tip
Pohlazení po duši ;-)

Gora
21. 08. 2018
Dát tip

Jardo, díky moc :-)


revírník
21. 08. 2018
Dát tip

Jo, to se ti povedlo. Hlavně tomu tvému kominíčkovi. Oni ti holubi ve městech, čert aby je vzal, ale když se jedná o jednoho postiženého, tak to pardon, to se pomoct musí.


Gora
21. 08. 2018
Dát tip

Leraku - Karle, díky, jsem ráda, že i neobvyklé prostředí tě zlákalo ke čtení :-)


Lerak12
21. 08. 2018
Dát tip

Nejen MISTR svého řemesla, ale i empatie. Krásné ubíhání příběhem... u Tebe si vždy užívám. Dobrá práce a zpracovaná z  literárně neobvyklého prostředí. Líbí.


Gora
21. 08. 2018
Dát tip

gabi, děkuju ti...jen momentka ze života ...


Gora
21. 08. 2018
Dát tip

Kočkodane, taky nevěřím přísloví, podle nějž je každý dobrý skutek po zásluze potrestán:-) a děkuju


príjemné čítanie *


Kočkodan
21. 08. 2018
Dát tip
Zustává ve mne pocit, ze jsem byl dnes ten správný ctenár na správném míste. Záchrana jednoho kusu Columba livia f. domestica je príma. Ale i z vysvobození Anny Holubové bych se radoval.

zvedavec
21. 08. 2018
Dát tip

:) áno, si myslím, že to, ako sa človek správa v drobnostiach, to je jeho vizitka


Gora
21. 08. 2018
Dát tip

Evo, je to jen drobnost v našich životech - ať holub zasypaný popelem, nebo slunéčka v zrní, ale... vždyť víš...děkuju ti :-)


zvedavec
21. 08. 2018
Dát tip

áno, správny človek na správnom mieste

rada čítam Tvoje poviedky

spomenula som si: ako vysokoškoláčka som brigádovala vo Veľkej Lomnici pri žatve, mali tam obrovitánske sýpky a priestory, kde sypali zožaté zrno - v zrne boli možno milióny lienok (lienka = slunéčko). Nedokázali odletyieť, lebo zrno ich zasypalo - vyberala som ich z toho zrna a púšťala na slobodu; bol to len nepatrný zlomok - tie lienky, ktoré som oslobodila, ale robila som to s dobrým pocitom

pravda je však taká, že odvtedy som zničila už nespočetne veľa škodlivého hmyzu (z pohľadu človeka škodlivého, z pohľadu toho hmyzu je škodlivý človek)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru