Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 429 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

Chtěla lepší život. 12., 13., 14.
datum / id26.08.2018 / 490120Vytisknout |
autorRuža z Moravy
kategoriePróza na pokračování
témaRodinné
zobrazeno459x
počet tipů2
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Chtěla lepší život. 12., 13., 14.

12. díl.

 

Petr byl hrozně rozčilený. Náhodou se sešel s kamarády, kteří byli s ním na výletě v létě a jak si tak povídali, najednou se dověděl, že v průběhu výletu se Klára měla nejen k němu, ale i k Vencovi a k Jirkovi.

,, To snad není možné! Ta holka je normální děvka", pomyslel si. Nebylo mu příjemné, že nebyl sám, ale řekl si, že zjistí, co bylo dál i s těmi druhými.

Měl totiž podezření, že nebyl sám, komu si Klára řekla o peníze na potrat. Pochyboval už i o tom, že byla v jiném stavu.

Zeptal se přímo:

,, O kolik si ti řekla Klára?"

,, O pět tisíc". Zněla odpověď obou kluků. Venca dodal, že jí je ještě neposlal. Kde by je sebral? Chtěl si vypůjčit od bráchy, ale zatím nesebral odvahu mu vůbec o tom říct.

,, Tak zabrzdi! Nic jí neposílej!" Doporučil mu Petr.

,,Já blbec jsem jí poslal na adresu kamarádky těch 5 tisíc. To jsem zvědavý, jestli je někdy uvidím. Jo, za blbost se platí. Každopádně to zkusím, dostat je zpátky." Jirka se přiznal, že jí těch 5 tisíc už taky poslal.

 

Petr byl nešťastný spíš kvůli Mirce. Neozývala se mu, nebrala telefon, na SMS neodpovídala. Určitě se něco o Kláře dověděla. Čert vem ty peníze, ale jak přesvědčit Mirku, že ji má opravdu rád? Neměl se nechat svést, to dnes už ví, ale co teď s tím? Musí se s ní sejít a řekne jí všechno , co se stalo. Jestli jí na něm trochu záleží, odpustí mu. Jinak se s tím musí smířit. Čeká je oba studium, snad po čase ona přehodnotí věci a vrátí se k němu. Možná také ne a oba si najdou jiné partnery. Nebude to už stejné. Zavinil si to sám, když nevěděl, co chce.

 

Mirka měla plno starostí v práci. Byla chvilkami na place, chvilkami v recepci, učila se německy, pilovala školní angličtinu a byla ráda, že je jí k pomoci pan Jaroslav. Byl poslední dobou smutný. Onemocněla mu žena a nevypadalo to s ní moc dobře. Byli spolu dlouho, měli se rádi a on byl nešťastný z toho, že s ní nemohl být doma. Mluvil o tom jen s Mirkou, považovala ho téměř za staršího kamaráda. Neřekla ani mamce nebo taťkovi to, co jemu. Všechny její pochyby a smutky vyslechl s chápavým pohledem. Nekázal, nevyčítal jí případné chyby v jednání a reagoval tak, že jí vyprávěl příběhy ze svého života. Mirka je srovnávala se svými a musela uznat, že ty její starosti a zážitky jsou jako slabý čajíček proti jeho.

 

Jaroslav jí také vysvětlil, jak to bývá u mužů. Jsou schopni častěji ,,zblbnout" , když vidí hezkou tvářičku, postavu a navíc, pokud je vstřícná a dělá zamilovanou, málokterý odolá. Určitá ješitnost je vrozená každému chlapovi, přestože si to nepřiznává. Třeba ho to pak mrzí, ale to už bývá pozdě, život mu to obrátí naruby. Sám to poznal také a málem ztratil i ženu, když se zamiloval jako mladý ženáč do kolegyně a chtěl se rozvést. Dopadlo to tak, že nakonec jeho žena byla rozumnější, když se dověděla, co se děje. Promluvila si s ním, vylíčila mu vyhlídky na další život: Bude platit na děti, měli tehdy dvě, nebude mít už tolik peněz, ztratí bydlení, protože děti zůstanou u ní a tím i byt a bude začínat znovu. Jak na to bude reagovat jeho mladá partnerka?

 

,,Jak to dopadlo s tou mladou?" Nijak. Když viděla, že váhá s rozvodem, začala si románek s druhým čísníkem a nakonec se začala Jaroslavovi sama vyhýbat. Nemusel ani vysvětlovat, proč se najednou nechce rozvádět. Samozřejmě byl zklamaný a před ženou se styděl, ale časem to přešlo, nemluvili o tom už a jeho rozumná žena se nikdy k té záležitosti nevracela.

Měl ji za to rád a snažil se jí to vynahradit. Byl vyléčený ze všech možných dobrodružství. Dostal od své ženy druhou šanci a dokonale ji využil.

 

Mirka hodně přemýšlela o tom, co jí pan Jaroslav vyprávěl. Srovnávala to s Petrem a tím, co se o jeho chování dověděla.

Nakonec, vždyť neví, jak to opravdu bylo. Rozhodla se, jestli ještě zavolá, telefon mu zvedne a domluví si s ním schůzku. Musí si všechno vyjasnit. Nechce, aby tak neslavně její první láska skončila. Mezitím byla několikrát doma a divila se, jak jí před očima Matýsek roste. Byl moc roztomilý, naštěstí zdravý chlapec, rodiče z něho měli radost a chovali se pěkně i k Mirce. Jakoby jí chtěli vynahradit, že už není sama, starají se o další dítě. Mirka svými projevy citu k Máťovi dávala najevo, jak je ráda, že jsou spokojeni.

 

Na poslední volání od Petra se Mirka ozvala.

,,Co se děje, Mirko? Tolikrát jsem ti volal, psal SMS a ty jsi se neozvala. O emailech ani nemluvím. Tys neměla k internetu přístup? Ani doma? Nechceš se mnou mluvit? Co se děje? Musím ti něco důležitého říci."

,, Nic se neděje, měla jsem moc starostí a práce, ale ještě k tomu něco, co jsem si musela promyslet. Možná tě napadne, co. Máš čisté svědomí?"

Petr se zarazil: něco asi Mirka ví, doslechla se. Musí jí všechno vysvětlit. Už se tomu nevyhne.

,, Mirko, musím ti něco důležitého vysvětlit. Neposlouchej žádné řeči, dohady, řeknu ti pravdu, ale osobně. Najdeš si , doufám, na mě čas?"

,, To víš. I obžalovaný má nárok na obhajobu" zažertovala nechtěně Mirka a Petr si tak trochu oddechl.

,,Je ochotná mě vyslechnout, snad to bude dobré!" Domluvili se na příští týden, kdy měla Mirka jet domů.

 

Pokračování ..

 

13. díl.

 

Blížil se konec prázdnin a Petr s kluky se rozhodli, že si to vyřídí s Klárou. Měla odjet do Prahy na studie a pak by se už těžko k něčemu dostali. Petr si vzpomněl, jak se mu těžko vysvětlovalo Mirce, co se stalo na stanovém táboře. Dívala se na něj nedůvěřivě, později si všiml jiskřičky v jejích očích. Nevěděl, jestli to je pochopení, pobavení nebo výsměch. Mirka se moc nebavila, ale vzpomněla si na vyprávění pana Jaroslava a srovnávala ho trochu s Petrem, který byl teď rudý až za ušima.

 

Nakonec mu neřekla, že mu odpouští, upozornila ho, jestli míní být tak přelétavý, ať si to rychle rozmyslí. Ona nemá zájem o chlapce, který podlehne holce, o které je známo, že neví, koho si vybrat a nechá se od ní napálit. Připomněla mu situaci, kdyby ta holka byla v jiném stavu doopravdy a chtěla by, aby si ji vzal. Co by pak dělal? Nakonec by nemusel vědět, jestli je dítě opravdu jeho. Tak to si Petr uvědomil a udělalo se mu málem špatně. Mirce ho bylo skoro líto, řekla si však, že mu neuškodí trochu strachu, nejistoty, aspoň si dá podruhé pozor. Domluvili se na další schůzce za 14 dní a Petr jí slíbil, že s klukama vše vyřídí a pak jí řekne, jak dopadli. Zmínil se jí totiž i o těch penězích.

 

Kluci přemýšleli, jak to nahrát, aby dostali Kláru do úzkých. Nejdřív se s ní musí někdo z nich sejít. Jestli ale dostala od Petra i Jirky už peníze, nebude jim chtít jít na oči. Nedávno prý urgovala tu částku od Vency. Zřejmě jí těch 10 tisíc namlsalo a chtěla více. Možná i proto, aby si Venca nemyslel, že to byl planý poplach a nemusí se starat. Takže Venca! Je to na něm. Kluci ho navedli, aby dal pro případ do obálky nastřihané papírky, zalepil ji , kdyby chtěla peníze hned. Domluvil si schůzku s Klárou. Samozřejmě někde na veřejném místě, jak sama, zřejmě ze strachu, chtěla, ale pokud možno někde, kde je klidněji. Nejlépe v Kavárně, kde jsou boxy se stolky pro dva či čtyři lidi. Odpoledne tam bývá skoro prázdno.

 

Venca tam měl přijít tak o čtvrt hodiny dříve a obsadit nejbližší box pro 4 lidi. Až se s KLárou usadí, v pravou chvíli tam přijdou Petr a Jirka a přisednou si. Vymysleli si strategii, kdo bude mluvit nejdříve, samozřejmě po Vencovi. Klára pozvání od Vency přijala v domnění, že jí osobně předá požadované peníze. Nezajímalo ji, že není zrovna při penězích, musí si vypůjčit, ona chtěla své. Je prý už nejvyšší čas. Doktor jí potrat později neudělá a peníze musí dát předem. Je to prý dokonce laciné, jinak úplně cizím se platí víc. Venca se jako omlouval a sliboval, že je určitě do Kavárny přinese.

 

Klára přišla sebejistě v domluvenou hodinu.Od stolku v boxu na ni už Venca mával. Seděl tváří ke dveřím a Klára se posadila naproti němu, takže na dveře neviděla.

Hned na něj vyhrkla:,, Tak máš ty prachy? Nemám moc času."

,, Nespěchej tak. Nebylo to pro mne jednoduché je sehnat. Co kdybys mi ukázala nějaké potvrzení od doktora, že jsi opravdu těhotná? To víš, byl jsem s tebou jen jednou a nakonec to byla tvoje iniciativa, jestli si vzpomínáš. A mám platit jen já?"

Dělal Venca zarmoucený obličej. Klára zrudla rozčilením, že nejde vše, jak si představovala.

,, To nemyslíš vážně? Proč bych to tvrdila, kdyby to nebyla pravda?"

,,Třeba právě pro ty peníze, o které ho chceš pumpnout a nás dva jsi už připravila" ozvalo se najednou a ke stolku si přisedli Petr a Jirka.

Klára zbledla. Chtěla vstát a odejít, ale nešlo to. Petr seděl vedle ní.

,,Tak si představ, že bychom nahlásili na policii, že jsi nás vydírala, připravila dohromady o 10 tisíc. To už je podvod, ne?"

 

Kluci se ale pletli, jestli si mysleli, že se Klára jen tak vzdá.

,, Co myslíte, komu by věřili, kdybych tvrdila, že to byla jen kompenzace za to, že jste mne všichni tři znásilnili? Dva mě vždycky drželi a jeden to dělal. Pak jste se vystřídali."

,,Jo? A kde jsme ti to udělali? Na táboře, kde bylo víc lidí a byli namačkáni ve stanech blízko našich? A víš, to bys musela dokázat. Jít na prohlídku k doktorovi, nahlásit to na policii. Aspoň některá holka by to musela vědět. Ty zrovna by sis to tehdy nechala pro sebe!"

 

 

Venca trval na svém:

,,Tak máš to potvrzení o těhotenství nebo ne?"

,, Blbče!" Naštvala se Klára.

,, Tak má milá, mám potvrzení, že jsem ti poslal 5 tisíc a chci ty peníze zpátky nebo to opravdu půjde přes policii.

Jirka se přidal.

,,Já jsem ti je dal osobně a tys mi to podepsala, ale jako půjčku. Zichrovala jsi se, kdybych chtěl říci, na co jsem ti je dal? Podřezala sis pod sebou větev a já chci ty peníze zpátky hned. Potřebuju je, za pár dnů odjíždím na dvouletý jazykový kurz."

 

,,Já už je nemám." Zakňourala najednou Klára.

,,Něco jsem nakoupila na sebe a taky nový mobil. Jen ten stál 5 tisíc."

,,Jaký? Ukaž? To není možný, stojí vůbec za tu cenu?" Zeptal se Petr.

Ukázala mu jej a on si ho začal prohlížet. Pak vytáhl z kapsy papír a propisku a něco na něj psal. Podal ho Kláře beze slova a mobil schoval do kapsy. Četla:

,, Potvrzuji tímto, že jsem od Kláry V.... převzal mobil v ceně 5 tisíc korun, jako kompenzaci za půjčku téže částky, kterou jsem jí na něj poslal dne .... na adresu kamarádky, což dokládám kopií stvrzenky z poštovního úřadu."

,, Ty podrazáku!" Na další slova se nezmohla.

 

,,Kláro, je ti jasné, že když nevrátíš ty peníze Jirkovi ihned, tak si je přijde vyzvednout k vám domů i s tím potvrzením od tebe?"

,, Do dvou dnů je sežeň, jak chceš. Po mně jsi to taky chtěla hned a neptala jsi se, kde je seberu."

,,Jo a neboj se, celý tvůj adresář v mobilu vymažu i ty SMS, hovory, fotky, co tam případně máš. Však mám dnešní naše shromáždění taky vyfocené. Dobrá mašinka!"

Zasmál se Petr a Klára se jen zdvihla a huhlajíc si pod nos nejhrubší nadávky, které znala, odcházela pryč.

 

 

Kluci si oddechli a podívali se na sebe:

,,Nedala nám to potvrzení těhotenství, potvora! Asi v tom nebyla, není tak hloupá. Když za námi postupně lezla, tak se zajistila, jen nás to , blbce , nenapadlo."

,,Kluci, já nechci hodně dlouho žádnou holku ani vidět, natož s ní něco mít. Jsou to většinou všechno mrchy!" Rozčiloval se Venca

,,Ty buď potichu, nemusel jsi nic platit, ale co my? Petr má aspoń nový mobil, ale jak to dopadne se mnou, to nevím." Vzdychl Jirka.

Petr zase myslel na Mirku a jen spíš zašeptal: ,,Všechny nejsou, opravdu nejsou, znám lepší..."

Plánoval si, že Mirce zavolá co nejdříve a poví jí pak poctivě všechno, co podnikli a jak to dopadlo. Nejlepší by to bylo osobně.

 

14. díl.

 

 

Mirka se sešla s Petrem, vyslechla, jak to vyřídili s Klárou. Moc nemluvila, myslela si, že to nebylo zapotřebí.

Petr jí ještě povyprávěl, jak za ním Klára znovu přišla, donesla mu 5 tisíc a žádala zpátky svůj mobil. Kde vzala peníze, to se nepochlubila. Dal jí ho. Měl totiž svoji SIM kartu do něj danou, aby ho jen tak vyzkoušel, takže její tam vrátil, což Klára kvitovala s povděkem a děkovala mu. Byla celkem zkroušená, moc se nevybavovala a honem odešla, aby si to Petr nerozmyslel.

 

Prázdniny skončily, aspoň pro Mirku a tím i brigáda v hotelu. Musela slíbit, že zajde za panem Jaroslavem i ostatními, jakmile se jí naskytne příležitost. Kdyby prý potřebovala nocleh nebo zařízení oslavy, má se vždy na ně obrátit.

Těšila se domů i do dalšího ročníku učení, který již směřoval k maturitě. Dostala nejen honorář a zvláštní odměnu za dobrou práci v hotelu, ale i malý dárek od pana Jaroslava. Byla to soška sůvičky a od spolubydlící zase malý slon s chobotem nahoru. Prý pro štěstí.

 

¨Petr měl za další měsíc nastoupit na Vysokou školu. Mirka byla přesvědčená, že se už mockrát neuvidí, ale on jí sliboval, že kromě studia už bude myslet jen na ni. Byl poučený z příhody s Klárou.

Doma Mirku přivítali s velkou slávou.

,,Vždyť nic neslavím, tak na co takový humbuk" čertila se naooko, ale dělalo jí to dobře. Mamka se jí přiznala, že měla trochu obavy, aby se jí v hotelu tak nezalíbilo, že by nechala studia a raději tam zůstala.

,,To ne, mami, potřebuji maturitu, jinak bych mohla dělat tak akorát čísnici nebo pokojskou a mě baví celý provoz."

 

Matýsek byl nějaký ubrečený, neklidný. Už si mysleli, když měl horečku, že je nemocný , ale nakonec se ukázalo, že mu lezly zoubky.

Mirka nastoupila do školy v tomtéž městě a tak se stalo, že občas měli opět praxi v hotelu, kde dělala. Byla tam jako doma. Znala se se všemi zaměstnanci. Jednou v pátek šla ze školy rovnou na autobus domů a zřejmě si popletla čas, protože jí ujel. Stála na chodníku a byla mrzutá. Jak se teď dostane domů. Napadlo ji, že zavolá Petrovi nebo tatínkovi, aby pro ni přijel, kdo z nich by mohl, ale než zavolala, objevil se s autem jeden čísník z hotelu. Byl to slušný pán, znala ho ještě z brigády, tak po jeho nabídce, že ji odveze domů, přijala. Bydlel v obci jen o pár kilometrů dál, takže nemusel ani zajíždět, měl to po cestě.

 

Povídali si po cestě, vzpomínali na různé příhody v hotelu. Najednou se před nimi objevilo auto, které jelo nějak podivně. Řidič zřejmě neovládal volant. Ať se snažil , jak snažil, nemohl se mu číšník vyhnout a sjel ze silnice, aby zabránil srážce. Bylo to však v místě, kde byl dost prudký svah a auto se převrátilo. Mezitím druhé auto kličkovalo dál. To si už ale všiml další řidič převráceného auta, zastavil a utíkal k němu. Snažil se dostat do vozu u řidiče, ale dveře byly zaseknuté. Zavolal mobilem nejprve záchranku, požárníky a pak policii. Měl obavy, aby auto nezačalo hořet.

 

Když záchranka přijela, podařilo se otevřít dveře u spolujezdce a vytáhnout Mirku . Bezpečnostní pás ji sice udržel, ale stejně narazila hlavou- při převrácení vozidla- do střechy a zlomila si vaz, jak později konstatoval lékař. Řidič se držel volantu, takže náraz nebyl tak prudký. Ten den byl pro rodiče Mirky hrozný. Nepřijela autobusem a oni čekali, až se objeví auto, o kterém jim volala, že ji veze domů. Přijeli však policajti, dovezli její věci a zprávu, že Mirka byla sice odvezena do nemocnice, ale už jí není pomoci. Jak se to mohlo stát? Copak ten pán, co ji vezl byl snad opilý? To by k němu určitě nesedla do auta. Nebyl, nebyla to jeho vina. Dělal co mohl.

 

Zpráva pak zněla v tom duchu, že řidič, který nehodu zavinil měl 2,3 promile alkoholu v krvi, nehoda se mu nestala, protože ho policie zastavila . Jen následné soudní řízení mu zkomplikovalo život. Pán, který Mirku vezl , měl sice vážná zranění, ale dostal se z nich. Mirka to štěstí neměla. Nemá cenu popisovat, jak bylo rodičům, Petrovi, všem spolužákům a bývalým spolupracovníkům, když se s Mirkou loučili. Chtěla lepší život, ale nebylo jí to souzeno.

 

-konec-




Názory čtenářů (Skrýt smazané)

27.08.2018 19:06:20dát kritice tipRuža z Moravy

Když to právě bylo už v tom názvu- Chtěla lepší život. Jak to tak v životě chodí. U nás stále vzpomíná jedna maminka a celá rodina na dívku, která měla 17 let a zemřela díky jednomu  nezodpovědnému motoristovi. Také nečekaně a byla to opravdu hodná dívka- je to již 11 let.

Víš, kolik takových nadějných životů vyhaslo?Píši povídky sice co nejlépe ukončené, ale takový život  vždy není. Možná další bude lepší.

27.08.2018 15:10:00dát kritice tipVečný snílek

Ruženka, prečítala som to práve celé. Len ma mrzí, že si ju nakoniec nechala zomrieť. Počas celého deja sa to sľubne vyvíjalo. Jedným časom sa mi zdalo, že zle skončí a naletí nejakému podvodníkovi, ten ju privedie do iného stavu a nechá tak. Ale potom sa už dostala z puberty a stala sa z nej rozumná mladá dáma, tak prečo musela zomrieť a k tomu ešte tak náhle? 

   Zdá sa mi, že si to pri konci dosť skrátila a utla sekerou. Ostatné jej činnosti boli popísané dosť rozsiahle, len smrť bola rýchla a náhla, pri tom mala všetko pred sebou. 

 

  Smutné, ale v skutočnom živote sa bohužiaľ, stávajú aj takéto veci. 

27.08.2018 10:07:43dát kritice tipRuža z Moravy

Bohužel, tak to dopadá občas. Také mi bylo té dívky moc líto, přestože jsem to tak sama vymyslela.

26.08.2018 20:13:55dát kritice tipMaggie Harrisnová

Krásný, ale smutný příběh.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.