Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 465 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Kdybych měl na Tebe zapomenout Olomouci, ať mi zchromne pravice!
datum / id02.09.2018 / 490370Vytisknout |
autorsupizmus
kategorieÚvahyDalší dílo autora
zobrazeno637x
počet tipů1
v oblíbených0x
Kdybych měl na Tebe zapomenout Olomouci, ať mi zchromne pravice!

   Člověk míní, Pán Bůh mění. Dostatečně dopředu jsem se těšil, kterak na skok přijedu do Olomouce na svatbu svých skautských přátel a kterak jímavé a ovlažující podněty z mysticky tajuplného rodného města popíšu v blogu. Jel jsem v pátek večer z Prahy, abych si mohl vychutnat tu nezapomenutelnou chuť noční Olomouce, tu idylickou pěší procházku celým městem od nádraží až k naší chalupě na druhém konci města (pěší cesta na druhý konec Hanácké metropole zabere pouhých cca 35 minut).

   Žel, sotvaco jsem vysedl z vlaku a vyšel před nádraží, lísknul přes oči megalomansky nasvícený blikající reklamní poutač. Do toho se přidaly neony heren a nový moderní hotel, o jehož existenci jsem sice věděl, ale ono vědomí neudržel. Třímaje v ruce plastovou láhev s touhou vyhodit ji v nejbližší popelnici na plast jsem zcela bezmyšlenkovitě prošel okolo Dómu, kde jsem byl pokřtěn a začaly se zde psát dějiny mého křesťanství, okolo chrámu Panny Marie Sněžné, kde biřmován. Na náměstí mě div nesrazil taxík. Koeficient poetičnosti se pohyboval v nano jednotkách.

   Den druhý už přinesl kýžené ovoce. Svatba proběhla v Hejčínském kostele, tudíž jsem si prošel cestu, po níž jsem se vydával vstříc nekrvavému mučednictví do blízké budovy gymnázia a zavzpomínal, jak nás kdysi zachránil pan školník od písemky z fyziky, když nás kluky vytáhl na pomoc s kácením topolu, který se k naší velké radosti nepodařilo strhnout na školní pozemek, ale spadl na druhou stranu a poničil nemalou část zahrádkářské kolonie.

   Po obřadu jsem už musel razit zpět a šel tentokrát po parcích, které pamatují nespočet skautských akcí a různých setkání. Minul jsem nejnovější architektonické zprznění rodného města v podobě obchodního centra Šantovka, nenechal si ujít tolik charismatický pohled na historické jádro přes panorama rozpadajícího se sportoviště a objevil i svého otce vyfoceného na kandidátce pro blížící se komunální volby.

   Nicméně rozumím tomu, proč tolik Izraelský národ v žalmech opěvuje, touží či jinak hovoří o Jeruzalému. Proč právě toto město spatřil sv. Jan coby z Nebe sestupující a okrášlené pro svého ženicha. To pouto, ten vztah, ten takřka posvátný charakter místa, kde se psaly dějiny osobní/náboženské, to se nedá vymazat.

   A tak se Tě Bože ptám, pamatuješ na tu noc, kdy jsem z oslavy církevního silvestru šel domů "zkratkou" přes Svatý Kopeček a nad ránem se modlil v polích lehce zasněžených mezi Černovírem a Hejčínem? Na tu noc, kdy jsme s kamarády při opravách chrámu sv. Michala vylezli po lešení až na kupoli a sledovali rozsvícené město? A na ty procházky do luk za Neředín k rybníčku a letišti? Na výpravy na hřbitov dírou v plotě a modlitby u hrobu kamarádky M.? Na naděje plné spěchání na hokej přes dnes již strženou lávku a smutné návraty zpět touže cestou? A až mě Bože zavoláš k sobě, uvidím sestupovat z Nebe Olomouc, ostříhanou od obchodních center a nevkusných výškových domů, sestupovat od Tebe a okrášlenou jak nevěstu?

   Čím déle jsem pryč a čím méně tam jezdím, tím víc mám Olomouc rád. Ačkoliv se urbanisticky stále víc prasí a ztrácí na kráse. Kdybych měl na Tebe zapomenout Olomouci, ať mi zchromne pravice!




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

06.09.2018 04:14:42dát kritice tipDodola

Hejčínský kostel znám, mně se ta úvaha o jednom z nejpůvabnějších měst a zároveň centru duchovního života líbí. Jen ta vzpomínka s topolem mi tam nepřijde úplně patřičná - tak nějak "neskautská" :-) 

03.09.2018 14:39:39dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Chápu, své jsem ti napsala...mysli taky na čtenáře, aby i pro něj bylo zajímavé... nejen na své záliby.

03.09.2018 13:06:06dát kritice tipsupizmus

Tož díky za konstruktivní kritiku. Název je parafrází žalmu 137: "Kdybych měl na Tebe zapomenout Jeruzaléme, ať mi zchromne pravice..." a já mám v těch lehce archaických a patetických výrazech a slovních spojeních, och, takovou zálibu :-)

03.09.2018 00:44:04dát kritice tipZbora
redaktor poezie

Nerouhej se, jo! 

03.09.2018 00:17:44dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Supíku, už tvůj název či spíše zvolání působí - aspoň na mě - tak nějak zastarale a zbytečně emotivně, moc jsem to nepochopila.Také - úvaha - se mi nezdá být vhodnou kategorií, je to spíš fejeton...

Druhý odstavec si tím začátkem nedělá nijak skvělou reklamu /když se zmiňuješ o neónech v reklamě:-)/ - a to slovy: Žel, sotvaco 

ani jedno mne nezaujalo, naopak, ani vtipné, ani současné

Třetí odstavec o nekrvavém mučednictví a výpomoci školníkovi s javorem zní celkem humorně /i když z následků vaší klukovské výpomoci se asi dlouho vzpamatovával:-)/

Další dva odstavečky jsou fajn. Pak zas tak patetické - 

 A tak se Tě Bože ptám, pamatuješ na tu noc,.........

 hodně osobní, vhodné možná do modlitby...jsem přesvědčená, že pokud je, tak si to pamatuje:-)

a tady už úplně "přes čáru" 

 až mě Bože zavoláš k sobě.....

Zajímalo by mne, zda bys dokázal popsat třeba to, jak jsi přišel k víře, nebo něco ze skautingu... např.příběh modleni se v zasněžených polích nebo u hrobu kamarádky má tak trochu poetický nádech, případně o komunitě, kde žiješ - žil jsi, něco trochu filosofického, zvláštního - prostě něco víc, než že je Olomouc "zprasená"... a myslím, že by to bylo zajímavé čtení bez podivných otázek a výkřiků...

Asi jsem tě nepotěšila, tak snad příště!

 



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Pickup lines Letní dětský tábor