Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+3 neviditelných
Nerudný děda 7. 8. 9.
datum / id09.09.2018 / 490506Vytisknout |
autorRuža z Moravy
kategoriePróza na pokračování
témaRodinné
zobrazeno451x
počet tipů1
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Nerudný děda 7. 8. 9.

Kapitola 7.

 

Se Zdenou se Ota domluvil, že k nim v sobotu přijde na oběd, zajistí nějaké zákusky , víno. Samozřejmě koupil kytičku jak pro Zdenu, tak pro její maminku. Při jedné návštěvě zjistil, že ta zvědavá paní sousedka Jožka, se kterou domlouval možnost ,,pohlídání a pomoc" Zdeniny matky je dobrá kuchařka a peče výborné koláčky, buchty i zákusky.

 

Poprosil ji, zda by mu upekla nějaké koláče, protože chce překvapit Zdenu a kupované by nebyly tak dobré jako ty její. Upekla nejen koláče, ale i kávovou roládu. Samozřejmě jí rád zaplatil a navíc jí slíbil, pokud se se Zdenou budou brát, ona jediná s manželem bude na jejich svatbě kromě rodiny. To ale nebude zítra, není ještě jisté, jak dopadnou jeho námluvy. Také požádal o diskrétnost do soboty , hlavně před matkou Zdeny, aby předem něco nepodnikla proti zamýšlené svatbě.

 

Sobota! Je možné, že on tak starý chlap má stažené hrdlo, stojí přede dveřmi dospělé ženy a cítí se jako nešikovný nápadník? Zazvonil, Zdena mu otevřela a on jí rychle strčil do ruky kytku a políbil ji na nastavenou tvář. Mezitím vyšla i matka, která sice věděla, že má Ota k nim přijít na oběd, ale neměla tušení o jeho úmyslech. Zdena byla trochu překvapená jeho svátečním oblečením, kytičku jí občas dal, tak ji ani nepřekvapila. Myslela, že chce udělat radost i mamince. Ota sebou koláče a roládu zatím nebral, počítal s tím, že pro to skočí po obědě. Jen víno podal Zdeně. aby je dala do chladničky.

 

Poobědvali a Ota se nadechl a trochu zaškrceným hlasem se zeptal Zdeny, jestli by si ho nechtěla vzít.

Zdena trochu zaváhala, podívala se na matku, ale pak řekla- ano. Matka se dívala střídavě na dceru i Otu a když se jí, spíše žertem zeptal, zda souhlasí jako matka nevěsty, najednou zrudla a začala mávat rukama, vrtět hlavou a jen se ptala: proč, proč, to přece není třeba. Tak staří se už nemají ženit. Její chování zchladilo Otovu radost a Zdena se nakonec na matku zamračila a upozornila ji, že už je dávno dospělá a snad může se svým životem dělat, co uzná za vhodné. Má Otu ráda, je s ním konečně šťastná a to by měla matka vzít v úvahu. Nakonec se matka zklidnila a jen si mrmlala něco pro sebe.

 

Odpoledne jedli roládu i dobré koláčky, vypili víno a povídali si o budoucnosti. Matka vypadala spokojeně, brzy se však vymluvila na obvyklý odpolední odpočinek a odešla do svého pokoje. Seděla a přemýšlela o tom, co by měla udělat, aby dcera neodešla k Otovi a nenechala ji samotnou v bytě. O výměně bytů neuvažovala, měla strach, že se jí budou chtít nějak zbavit. Určitě už nebude mít takové pohodlí a pokud by se Ota nastěhoval sem do bytu a svůj pronajal, ona už nebude mít soukromí. Umínila si, že to řekne při nebližší příležitosti Radkovi, vždyť se chtěl dát se Zdenou zase dohromady, třeba něco udělá . Jen aby nebylo pozdě. Kdypak se asi budou chtít brát? Nemluvili o tom. Co když se domlouvají a ona u toho není? Neměla odcházet. Nakonec si lehla a usnula.

 

Zdena s Otou se domluvili, že den svatby nespěchá, musí vše zařídit, říci to dětem, snad nebudou mít námitky. Možná si s nimi o tom měl Ota promluvit. Alespoň s dcerou. Nakonec si to rozmyslel. Mají přece dávno svůj život a on jim do něj také nezasahoval. Čekaly je však oba ještě události, které jim asi milé nebudou.

 

Kapitola 8.

 

Příští dny byly jak pro Otu, tak pro Zdenu ve znamení domluvy s rodinou. Otu právě v neděli po oné sobotě navštívila jen krátce dcera Eva. Ani sebou neměla Lidušku, což nejprve Otu zamrzelo, ale pak byl rád, že nebyla svědkem reakce Evy na sdělení Oty, že se chce oženit se Zdenou. Eva Zdenu znala jen povrchně z několika setkání.

 

Zdála se jí pro otce moc mladá. Copak je to deset let, vždyť mnozí si berou o hodně mladší? Záleží na tom, jak si lidé rozumí, ne? Eva otce přemlouvala, ať se nežení, může přece se Zdenou jen bydlet, ale zavazovat se, není dobré. Ptala se ho také, jestli to už volal synovi Láďovi do Australie. A co on na to říkal? Proč by mu měl sám volat? Syn se o něj nijak zvlášť nestará, zavolá jen tak jednou za měsíc. Nemůže jeho rozhodnutí nijak ovlivnit.

 

Ota byl reakcí Evy dost zklamaný. Proč ho přemlouvá, aby se neženil? Má snad strach, že by nemohla k nim už jezdit? Byl zvědavý, jak pořídila Zdena u syna, když už matka nebyla nadšená, copak asi řekne syn?

Zdena zatím se synem nemluvila, ale matka neudržela jazyk za zuby a probrala události s Jožkou, která dělala, že nic neví, ale pak se snažila ovlivnit Jindru ve prospěch té svatby. Ujistila ji, že by bylo skoro lepší, kdyby byla sama a Zdena by se o ni starala, když by byla doma a jinak, že by k ní mohla chodit Jožka a vše potřebné jí zajistit. Mohly by být spolu častěji. Jindra sice začala o tom přemýšlet, ale stejně si pořád myslela, že by Zdena měla být raději s Radkem. Vůbec nebrala jeho druhý sňatek na vědomí, ani jeho chování v poslední době manželství se Zdenou. Jožka si umínila, že ji časem přemluví.

 

Syn se zastavil u Zdeny jednou ke konci týdne. Nejprve se bavili o rodině syna, pak jí povykládal o návštěvách otce Radka, jeho způsobu života. Syn Jarek o tom, že se jeho matka chce vdávat moc nemluvil. Bylo mu to celkem jedno. Maminka mu pomohla, když potřeboval a věděl, že neměla lehký život s otcem. Vysvětlili si, že bude mít alespoň pokoj a Radek si uvědomí, že nemá naději a přestane ji obtěžovat. Samozřejmě mu o jeho návštěvách řekla, ale vynechala jeho žádosti o peníze. Byl to přece jen jeho otec a nechtěla mezi nimi dělat horší situaci než už byla.

 

Stalo se však, že syn se setkal s otcem a při řeči se o chystané svatbě zmínil. Radek strnul, myslel, že ho raní mrtvice jen při pomyšlení, že nebude moci ke Zdeně chodit a pracovat na tom, aby ho vzala nazpátek. S druhou ženou byl tak daleko, že uvažovala o rozvodu, aby zachránila byt a zařízení před exekutorem. Radek měl už tolik dluhů, že jen skutečnost, že byt nebyl jeho, ale byli jen v nájmu, který platila jeho žena, je uchránila před vystěhováním z bytu .

Nedávno zjistil, že žena má zřejmě milence. Nemohl se divit, při jeho časté nepřítomnosti doma a že byl bez stálé práce a tím příjmu, zadlužený, k tomu jen přispělo.

 

Radek se rozhodl sňatek Zdeny a Oty zkusit překazit. Vyčkal dobu, když Zdena a Ota někam odešli a zazvonil dole na jeden ze zvonků. Shodou okolností to bylo na tu mladou recepční, která byla zvyklá na návštěvy a otevřela hlavní dveře ovladačem v domnění, že k ní jde známý. Předtím už Radek zlostně zjistil, že je vyměněný zámek, jak u hlavních dveří, tak u bytu, když se snažil dostat do domu. Radek nešel k té paní, jak ona čekala, ale zamířil do bytu Zdeny.

 

Po zazvonění mu otevřela matka, ale měla návštěvu. Jožka zase jednou chtěla Jindru přemluvit, aby nebyla na Zdenu zlá, že se chce vdát, ať jí to přeje. Ona tu přece nebude věčně a Ota nebude tak dlouho čekat. Zdena by mohla zůstat sama, mužů, kteří jsou charakterní jako Ota není tak moc. Když Jožka viděla Radka, chtěla zůstat, aby se dověděla, co zase Jindře chce, ale ta najednou byla netrpělivá a přes veškeré dřívější ujišťování, že o situaci bude přemýšlet, se už nemohla dočkat, až vše sdělí Radkovi. Jožku při tom nechtěla mít.

 

Mlčeli a významně se na Jožku dívali, ta pochopila, že teď není žádoucí a odešla. Matka okamžitě začala lamentovat, jaké má starosti se Zdenou. Chce si vzít chlapa o deset let staršího, možná se jí bude chtít zbavit a dát ji do domova důchodců. Neprozradila , že jí to podle řeči Zdeny , Oty i Jožky nehrozí, chtěla, aby ji Radek litoval. Ten dělal překvapeného, přikývl na tu možnost a nabízel, že by se o ni určitě postaral, kdyby mu pomohla získat zpátky Zdenu. Matka mu uvařila kávu a při té příležitosti Radek nenápadně strčil do kapsy menší broušenou vázičku a popelník, která byla v prostoru příborníku. Ležely tam také dámské hodinky, ale ty už nestačil vzít, protože se matka vrátila z kuchyně s kávou.

 

Začal být netrpělivý a honem se rozloučil, naznačil matce, aby Zdeně zatím o jeho návštěvě neříkala. Zdeně matka řekla, že tam byla Jožka, proto je tam hrnek od kávy. Byla stejně zamyšlená a moc její řeči nevnímala. Stavila se jako obvykle u Oty a on jí , trochu rozčilený, řekl o telefonátu syna.

Ten zřejmě mluvil mezitím se sestrou a dověděl se o chystaném sňatku. Najednou mu začalo vadit, že by otec mohl mít ženu, která by mohla zdědit případně část majetku. Věděl, že otec prodal jejich dům, koupil byt a určitě mu ještě zůstalo dost. Co kdyby on náhodou potřeboval pomoc, ta druhá žena by možná byla proti tomu.

 

Zavolal tedy otci, chvíli mluvil o své nynější nuzné situaci, jak by se rád vrátil domů, kdyby cesta nebyla tak drahá. Ota čekal, až syn dopoví, co chce,pak se ho přímo zeptal, jestli mluvil se sestrou o něm. Takže ví, co bude, že? Syn se najednou zeptal, jestli sepíšou předsvatební smlouvu o majetku. Mohl by dopadnout tak, že při případném rozvodu, by ho žena připravila o polovinu majetku a případně ošidila i jeho a sestru. Ota se podivil, jak syn mluví. Copak on je stařec nad hrobem? Rázně uťal synovi tirády a řekl mu, ať se o takové věci nestará, Ota ještě neumírá .

 

Dosud ho nezajímalo, jestli otec nepotřebuje jeho pomoc, odejel z vlastní vůle, žije daleko, tak ať se mu nemíchá do života. Zdena je slušná žena a co si mezi sebou domluví, je jejich věc a nikoho jiného. Předpokládá, že mu pošle svatební oznámení, ale asi nebude mít zájem na svatbě být, že? Když je cesta tak drahá. Syn se najednou začal omlouvat, že to tak nemyslel a řekl, že by i přijel, kdyby mu otec mohl půjčit alespoň na jednu cestu. Otovi připadalo, že nějak náhle obrátil. Možná ho zamrzelo, že se tak choval a nechtěl přece jen ztratit tatínkův zájem. Vždyť je se sestrou vychoval skoro sám a neměli to v životě bez maminky lehké. Slíbil, že se o ceně bude informovat a pak mu dá vědět. Zatím nemají termín stanovený.

 

Čas ubíhal a začaly se dít podivné věci. Z domácnosti Zdeny se ztrácely různé věci a když se Zdena ptala matky, kam je dala, ta tvrdila, že nic neví, nikam nic neschovala. Když ale zmizel přehrávač a nějaké kazety, přiznala, že je půjčila Radkovi, který je nutně potřeboval. Stejně to Zdena moc nepoužívá a Radek je určitě vrátí. O tom ale Zdena pochybovala a rozhodla se, že zavolá Radkovi a pohrozí mu oznámením na policii, že okrádá pod záminkou zapůjčení věcí její matku i ji.

 

Radek jí drze tvrdil, že nic půjčeného nemá, matka si to popletla a ona mu nic nedokáže. Obrátil však a začal najednou Zdenu prosit, aby se nevdávala, tvrdil,že on ji stále miluje, chtěl by se vrátit, má skoro před rozvodem.

Zdena hned položila telefon . Jak to má udělat, aby se ho konečně zbavila? Vždyť on by dokázal možná okrást i její matku, kdyby pak bydlela sama! Nemohla by být pořád s ní. Musí se poradit s Otou, co udělat. Bude asi nejlépe, když domluví datum sňatku. Měl by být jen za přítomnosti dětí, pokud budou chtít na svatbě rodičů být, matky Zdeny a paní Jožky s manželem.

 

Události však dostaly spád, který nikdo z nich nečekal...

 

Kapitola 9. 

 

 

Zdenina matka Jindra, slyšela úporné zvonění. Když zvedla domácí telefon u dveří a zeptala se, kdo je tam, uslyšela jen sípot:,, mami, otevřete, prosím!" Zdálo se jí, že poznala Radkův hlas. Otevřela tedy a čekala, kdy se Radek objeví. Když dlouho nešel, šla mu naproti. Viděla ho sedět na schodech, vlastně skoro ležel, byl ve tváři potlučený a zdálo se, že mu odněkud teče krev.

Zazvonila na Jožku, Ota i Zdena byli ještě v práci, měli se každou chvíli vrátit. Jožka jí pomohla Radka postavit na nohy, ale řekla, že ho dají raději k nim, nenechá ho s Jindrou samotného. Ani by ho samy neodtáhli. Jožčin manžel také nebyl doma. Pokud bude třeba, zavolají pohotovost. Radek nevypadá dobře. Zřejmě ho někdo zmlátil. Pořád jen blekotal, ať nikoho nepouštějí, že ho chce někdo zabít...

 

Než se stačily dohodnout, jestli mají tu záchranku zavolat, slyšely, že šel Ota domů a také Zdena se vracela. Mluvili spolu ještě na chodbě. Zavolaly je dovnitř a oni se rozhodli nechat Radka pro jistotu převézt do nemocnice. Doktorovi, který se záchrankou přijel řekli Radkovu adresu i telefon domů k manželce, pro případ potřeby. V žádném případě nechtěli, aby je třeba z nemocnice volali kvůli němu. Stejně ještě museli vypovídat všichni, co se stalo, jak to bylo, protože nemocnice poslala na policii hlášení o neobvyklém úrazu.

 

Radek nechtěl říci, kdo ho zmlátil a bodl pod žebro. Sice to byla naštěstí povrchní rána, ale krvácela dost. Bylo jasné, že má strach. Nakonec musel říci, kde naposledy byl a pak už nebylo těžké zjistit, že mu to musel udělat někdo, komu dlužil větší částku a nevracel ji. Zůstalo to v šetření.

Po této zkušenosti a po důrazném upozornění ženy, že se s ním rozvede se rozhodl, že se půjde léčit. Byl nejen náruživý hráč, ale už i alkoholik. Snad to pomůže, jinak neví, jak by skončil. Bylo mu jasné, že se Zdenou už v žádném případě počítat nemůže.

 

Zdálo se, že to nejhorší mají Ota a Zdena za sebou. Nakonec stanovili datum svatby, objednali posezení v nedaleké restauraci, pozvali kromě matky Zdeny , dětí a jejich rodin, jen paní Jožku s manželem.

 

Svědky jim byli nakonec syn Zdeny a dcera Oty. Obřad byl krátký, ale hezký, v restauraci nakonec bylo veselo. Paní Jožka stačila upéct svatební dort, koláče, které s ní dokonce tvořila i Jindra. Při té příležitosti ji Jožka iniciativně přemluvila, aby sama navrhla Otovi a Zdeně, že půjde do spodního menšího bytu a oni mohou bydlet nahoře. Nechala si to sdělení na poslední chvíli, takže už to před svatbou nemohli provést, ale nevadilo jim to.

 

Zdena se zatím nastěhovala k Otovi, matka si chystala věci, které si vezme sebou. Při té příležitosti začala postrádat i tu vázičku - dárek od muže a nějak jí došlo, že ji musel ukrást s ostatními věcmi Radek. To ji tak nazlobilo, že u ní ztratil pověst slušného člověka a uznala, že k Otovi se nemůže vůbec rovnat.

 

Za krátký čas se ozval Otův syn, mrzelo ho, že nemohl přijet na svatbu. Ota mu slíbil, že nebude dlouho trvat a pomůže mu k cestě domů, alespoň na návštěvu, penězi. Všude je chleba o dvou kůrkách, synovi se v Australii líbí, práci už má docela slušnou, takže se tam vrátí. Má tam lásku, přátele, zvykl si. Tatínek už má zase svůj život , začíná vlastně po mnoha smutných, osamělých letech znovu.

 

Otovi už bylo 56 a Zdeně 46 let, ale připadali si jako dva mladí, zamilovaní. Měli oba své zkušenosti, spíše smutné, ale mohli alespoň doufat, že v nejbližší době budou mít klid. Jen zdravotní stav maminky jim dělal starost. Museli ji střídavě s Jožkou hlídat, ale nenápadně, protože si nechtěla přiznat, že jí paměť neslouží tak, jako dříve. Trvalo skoro dva týdny než si přestěhovali své věci do většího bytu, maminka si vzala dolů své oblíbené křeslo, nějaké nádobí, skleničky. Co bylo třeba dokoupili nové.

 

Když měli vše v pořádku, pozvali domů dceru s Liduškou, která už před svatbou říkala Zdeně babi a její mamince babulko, aby prý poznaly, na koho volá. Udělala tím oběma a hlavně Jindře, velkou radost.
Dcera byla trochu ještě zaražená, ale musela uznat, že tatínek opravdu ,,ožil" natolik, že z něj byl chlap plný elánu, zdaleka tedy už nebyl ten ,,nerudný děda", jak to vypadalo ještě před pár lety.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

21.09.2018 16:22:00dát kritice tipRuža z Moravy

Děkuji za "hodnocení". Vyprávění o osudech lidí ani nemůže být dramartické přímou řečí. Možná by to bylo lepší, vsunout tam dialog, někdy to tak dělám, ale pokud to pojmu jako vyprávění,  asi  by to nevypadalo  dobře. Vím, že mám přínběhy moc obyčejné, ale vražd, bojů, neštěstí je kolem tolik, že rad+ěji píši o tom, jak to chodí v normálních rodinách. Ani tam to není vždy moc dobré, ne? Za tip děkuji.

20.09.2018 21:44:34dát kritice tipVečný snílek

Ahoj, Ruženka. 

  Prečítala som tvoju najnovšiu ako hovoríš ty - poviedku. Už som si zvykla na tvoj spôsob rozprávania, bez dialógov. Je to zaujímavé, lebo nie každý to dokáže. Nie je to vôbec ľahké, lebo dej sa mudsí posúvať a zároveň aj ako rozprávačka nám vykresľuješ jednotlivé postavy. Kto si to skúsil, vie o čom hovorím. Lebo práve dialógy pomáhajú rozprávačovi povedať za neho, to, čo hovorí on. 

  Samotný príbeh je zaujímavý. Nie sú tam vraždy, ani tam nespadne most, je to proste príbeh obyčajných všedných ľudí. 

  Mne sa to celkom dobre čítalo a zaujalo ma to. Bola som zvedavá ako to skončí. 

Ja dávam tip. 

11.09.2018 18:13:43dát kritice tipdormance

Zajímavá rodinná sága.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.